Neminul den, kdy by se mi něco nepřihodilo, a nebyla jsem z toho nadšená. Zdálo se, že budu celý život jen smolařka, které se lepí smůla na paty. Nemusím se pokoušet hledat na jetelové louce čtyřlístek, stejně bych ho nenašla. To kamarádka Jarka jen tak pohladí hlavičky jetelových listů a hned vyloupne jeden nebo i víc čtyřlístků. „Nic to není,“ smála se, když jsem se jí svěřila, že nikdy nic n

Užívala jsem si poklidného všedního života. To se ovšem během několika vteřin změnilo. Díky tomu dramatu se mi otočil svět vzhůru nohama. Vdávala jsem se z lásky, dlouho mi ale nevydržela. Můj muž nás jen krátce po narození dcery opustil. Zůstaly jsme samy, celých osm let. Tehdy byly prázdniny a my jely na návštěvu k přátelům na chatu. Pozvali nás na grilovačku a dcera se těšila, jak si pohraje

Malý Toník nemluvil o ničem jiném, než o tom, že chce pejska. Pak se ale o něj nestaral. Vnutili ho mně. Netušila jsem, jak mi ten danajský dar nakonec pomůže. Které dítě by si nepřálo mít doma zvířátko, že? Náš Toník nebyl jiný. Neustále loudil, že chce pejska a dušoval se, jak se o něj bude starat. Když mu bylo pět let, tak rodiče konečně přemluvil. Pořídili mu štěňátko, kterému dali jméno Ma

Byla jsem puťka a ve škole si nechala všechno líbit. To se ovšem změnilo, jakmile přišla chvíle, kdy jsme se po letech zase všichni setkali. Je mi přes šedesát let a jsem už dávno vyrovnaný člověk. V mém mládí a dětství tomu tak ale nebylo. Jistě na tom měla vinu výchova. Byla jsem třetí ze čtyř dětí a moje sebevědomí bylo na bodě mrazu. Vyrůstala jsem totiž v poměrně chudé rodině, a navíc j

Stále jsem na jeho kolegyni poslouchala jen chválu. Proti ní jsem nebyla vlastně vůbec nic! Manžel se jen rozplýval. Měla jsem už toho obdivu právě dost! Proč si mě tedy bral? Na rozvod to nebylo, ale na nějaké pěkné soužití taky ne. Manželovi klepala šedesátka na dveře, a mně bylo dokonce o tři roky víc. Věkový rozdíl u nás nikdy nebyl problém a na vrásky se nehledělo. Na jeho ani na moje. A m

Mé štěstí netrvalo ani rok. Trvalo, než jsem příteli odevzdala všechny peníze a prodala kvůli němu i zahrádku. Potom se začal poohlížet jinde. Byl okouzlující a splňoval všechny moje neskromné požadavky. Jak je možné, že mě nenapadlo, že je vlastně divný? Vždyť všichni mají nějaké špatné vlastnosti nebo zlozvyky. On ne. Byl to prostě ideál! A to jsem ho ani nehledala. Našel si mě sám. Už to, ze

O nejlepší kamarádku jsem nechtěla přijít za žádnou cenu. V hlavě se mi tudíž zrodil fantastický plán. Nefungoval ale navěky... Bylo to přátelství na život a na smrt. Byly jsme nerozlučné. Bydlely jsme ve stejné ulici, chodily spolu do školky, do základky i na střední školu. To už jsme řádily jako neřízené střely. Byly jsme přesvědčené, že naše přátelství nikdy neskončí. Ostatně, copak může přá

Měla jsem malou šanci operaci ustát, na pokoj přivezli paní, se kterou jsem měla společné krásné vzpomínky. To nás zachránilo. Své mládí jsem prožila na malé vesnici. Bylo to na přelomu padesátých a šedesátých let, žili jsme všichni rock and rollem, užívali si života a jeli na plno. Bylo to krásné období. Pak jsem se ale vdala a odstěhovala se daleko z rodného městečka, přišly děti, práce, čas

Manžel se do rodiny nehrnul, a dokonce si po letech našel milenku. Slušnost i hrdost musely jít stranou, tu chtivou běhnu jsem musela z našeho života vypudit. Ta šílená myšlenka se mi zrodila v hlavě díky tomu, že si můj manžel Jiří našel milenku. Byla to pro mě studená sprcha, když mi to kamarádka prozradila. Po našem osmiletém manželství, které se mi zdálo dokonalé, se mi nechtělo věřit, že s

Po prvním rozchodu jsem myslela, že je to už definitivní. Ale jak to bylo po sedmém? Která by neznala ten americký seriál, kde se po 10 sezon spolu scházejí a rozcházejí hlavní hrdinka a pan Božský? Zažily jste to také? Já ano. A nejsem v tom sama. Jak jsem se dozvěděla, skoro každá má kamarádka měla v delším období života muže, kterého nemohla vymazat ze svého srdce. Ten můj se jmenuje Jiří. P