Některých krásných zvyků bychom se neměli zbavovat. Přítel mě naučil každé ráno začínat písničkou. Často se sama sebe ptám, proč nejkrásnější věci na světě trvají tak krátce. Měla jsem za sebou náročný rozvod. Ono téměř dvacet let manželství člověk jen tak ze svého života nevyškrtne. Bylo to hodně náročné období a teprve dva roky po rozvodu jsem byla schopná znovu začít „randit“. Po několika

Když mi bylo pětačtyřicet, dozvěděla jsem se, že mám rakovinu prsu. Najednou jsem měla pocit, že všechno, co jsem do té doby dělala a měla ráda, je nenávratně pryč. Tehdy jsem byla docela spokojená, plná sil, měla jsem spokojenou rodinu, dvě skvělé děti, práci, kterou jsem měla ráda. Samozřejmě i nějaké běžné starosti byly, ty mi teď už ale připadají jako nicotné. První náznaky Pochopitel

To, co se stalo v naší rodině, nám navždy změnilo život. A ta, co za všechno může, si užívá života a je v klidu. To se prostě nedá vydržet. Už jsem ji zase potkala. Tu potvoru! Vede se za ruku s tím svým frajírkem a Patrik tlačí kočárek. Můj vnuk Patrik, který musí doma se vším pomáhat a starat se nejen o sestru Adélku, ale i o svého nevlastního bratříčka. Rychle přejdu na druhý chodník, dokud

Vedle u sousedů se dělo něco moc špatného. Jenomže můj manžel tvrdil, že si to namlouvám... Bohužel neměl pravdu. Ze sousedních domovních dveří se často ozývaly zvuky, které mě čím dál víc děsily. Křik a pláč. Bydlel tam chlap, který vypadal jako bouřkový mrak. Syna vychovával sám, chlapci tehdy mohlo být kolem třinácti nebo čtrnácti let, a byl všechno, jen ne veselý a spokojený. Srdce se mi

Složité období po rozvodu jsem překonala a myslela si, že teď už bude všechno aspoň v mezích možností normální. Jenže to jsem netušila, jaké další zkoušky si pro mě osud přichystal… Moje první manželství nebylo špatné, ale manžel se po letech zakoukal do mladší a opustil mě i naši dceru. Bylo to pro mě zpočátku dost hrozné, byla jsem opravdu zoufalá. Pak jsem se trochu dala dohromady a doufala,

Někdy vás silné emoce tak přemůžou, že se nedokážete ovládnout. Ale kdo by se mi také mohl divit. Potom, co jsem si všechno prožila. Sedím ve výslechové místnosti na policii a snažím se odpovídat na otázky policistů. Jenže myšlenky mi létají všude jinde než tam, kde bych se měla dobře soustředit. Emičce by totiž právě dnes bylo patnáct let. Mé krásné, roztomilé vnučce. Byla by z ní určitě půvab

Nedokážu to vůbec pochopit. Takový hyenismus. A mého manžela to navíc málem stálo život. Bojí se. Ven z domu ho už asi jen tak nedostanu. Manžel sedí v křesle ve ztemnělém pokoji. „Proč si nerozsvítíš?“ ptám se už jen tak ze zvyku a zcela zbytečně. Zdeněk mi stejně neodpoví. Od té hrozné chvíle je totiž dost nemluvný, uzavřený sám do sebe, úzkostný a věčně nenaladěný. Doktoři mu dávají ještě

Byla to shoda náhod. Připravila o život mou nejlepší kamarádku a mě přinesla už v mládí ponaučení na celý život. Ten příběh se stal v mém mládí, bylo to koncem padesátých let. Bydlela jsem na severu Čech v Sudetech, kam se naše rodina po válce přistěhovala v rámci osídlování. Bylo mi sedmnáct a pracovala jsem v nedalekém městečku v porcelánce. Měly jsme tehdy s kamarádkami partu, a chodily n

Nic jsme si s Ondrou nepřáli víc než děti. Naše seznámení bylo romantické a to, co jsme prožívali, bylo to nejkrásnější, co může být. Osud nám ale štěstí rychle vzal. S Ondrou jsme se potkali na letní zábavě o jedné červencové noci a od té doby jsme si nesešli z očí. Všichni ostatní pili, až se hory zelenaly, my namísto toho leželi pod hvězdnou oblohou a hledali souhvězdí Malý a Velký vůz, Velk

Naše opatrnost nestačila. Realitní kancelář nás lehce a rychle připravila o bydlení. Bydlíme v jedné pronajaté místnosti a o naše tvrdě vydělané peníze se soudíme. Dům, který jsme kdysi koupili v dezolátním stavu a opravovali celý život, nám najednou byl k nepotřebě. Děti odešly a my neměli peníze, abychom zbytečně vytápěli pět místností. „Odstěhujeme se. Dům prodáme, něco si schováme na zadní