Hrála jsem komedii, abych na sebe upoutala pozornost, vyhnula se práci a povinnostem. Teď se za to musím o sestru postarat. Jako dítě jsem si tajně přála, abych vážně onemocněla. Měla jsem takovou zvláštní představu, že jen tak se mi dostane zasloužené pozornosti mých rodičů i prarodičů, že mě budou mít více rádi a že mi občas koupí něco, co mi koupit odmítali. Měla jsem o osm let starší sestru

Ten neznámý muž si na mě počkal, a pak mě zatáhl do sklepa. Zachránila mě náhoda. Byla ale velká chyba, že jsem to nenahlásila policii. Vím, že dnes bych jednala jinak, než tomu bylo před skoro třiceti lety, čas už ale zpátky nevrátím... Vracela jsem se tehdy domů z práce za tmy a ani v tom nejhorším snu mě nenapadlo, že by si mě mohl někdo vytipovat. Dojela jsem na zastávku autobusu, a pak spě

Jmenovala se Denisa. Krásná, chytrá a měla život před sebou. Bohužel osud rozhodl jinak. Už tu není. Denisa vystudovala vysokou školu, našla se na veterině. Získala skvělé místo na jedné klinice, měla partnera Filipa, s nímž se chtěli vzít. Vše se zdálo tak ideální. Proto vím, že nic není dokonalé a krásné se snadno změní v noční můru. Něco se začalo dít Denisa ale začala omdlévat. A horš

Má dcera Janička si vždy přála velkou rodinu. Narodil se jí vymodlený Petříček, bohužel vše nebylo zalité sluncem. Janička byla vždy zdravá, neměla žádné potíže, navíc i zdravě žila. Nikdy nás tak nenapadlo, že by mohla mít nějaký problém. Plané naděje na dítě? Jenže ten se bohužel objevil v záležitosti nejcitlivější. Když chtěla otěhotnět. Stále se jí to nedařilo, až si zašla na vyšetřen

Máma byla generál, táta mrzout. Nebylo komu se svěřovat, ani kamarádky jsem neměla. Potom jsem poznala Věru a vše bylo rázem jinak. Pamatuji si na ten den, jako by to bylo včera. To nebyl obyčejný liják, ale průtrž mračen. Černá nebesa se otevřela a dštila přívaly vody, nemělo to konce. Zastihlo mě to na cestě z nádraží domů, zkracovala jsem si ji přes chatovou osadu, a tam začalo to peklo. Déš

Byl tak vlezlý a trapný! Nakonec jsem se ale do něj zamilovala. Dokázal totiž, že je to muž, o kterého se může žena v nouzi pevně opřít. Měla jsem o muži svého života přesnou představu a od té jsem se nehodlala vzdálit. Jakmile to nebyl pan Dokonalý, neměl šanci. A tak to bylo i s Ivanem. Potkala jsem ho v době, kdy jsem chodila s Láďou. Toho jsem nekriticky milovala. Byl to krasavec, vysportov

Psala jsem nepřítomné mámě dlouhé, smutné dopisy. Někdy jsem si představovala, že se konečně vrátila a že jsme si padly do náruče. Máma byla dobrodružka, táhlo ji to bůhvíkam, a bylo jí úplně jedno, že má doma malé dítě. Kdepak, sudičky se ke mně nezachovaly právě mile. Tátu jsem nikdy nepoznala a máma neměla špetku smyslu pro rodinný život. Vydržela to se mnou do mých čtyř let. Potom se pod zá

Žila jsem jen pro své dítě. Syn se ale nakonec oženil do ciziny a já zůstala sama. Nikomu jsem najednou nescházela... Syn Jáchym byl pro mě vším. Od jeho osmi let jsem ho vychovávala sama. Jeho táta, můj muž, se zabil v autě. Manžela jsem milovala, a tak jsem žádného dalšího muže nechtěla. Byl tady náš syn a já musela být máma i táta v jednom. Syn byl hodný, měli jsme hezký vztah. Opuštěná

Vždycky jsem byla soběstačná a na to jsem byla hrdá! Pomáhala jsem druhým a myslela si, že tomu tak bude napořád. Pak přišlo kruté prozření. Když mi bylo pětašedesát, cítila jsem se stěží na čtyřicet. Byla jsem stále plná energie a čilá jako rybička. Celý život jsem pracovala v domově pro seniory a tam jsem se musela ohánět. Neměla jsem čas myslet na své vlastní problémy, práce mě bavila a napl

Dalo by se říct, že jsem prožila mládí v té nejlepší době. Po revoluci se otevřelo tolik možností. Jenže já na jednu až surově doplatila. Zajímá vás, jak to všechno začalo? Bylo mi 22 a měla jsem kamarádku Karlu, která byla o čtyři roky starší. Dvakrát byla jako au pair ve Velké Británii a lákala mne, ať jedu s ní. Když už jsem se rozhodla, že pojedu, změnila destinaci. Letěly jsme do Brazíl