I když jsme obě prožily tragickou událost, moje dcera žila, což jí její tchyně nemohla dlouho odpustit. Doufám, že už to konečně skončilo. Drahuška ještě stále není úplně v klidu. Malého Davídka svírá v náručí tak pevně, až se bojím, že ho zadusí. Beru si ho tedy raději zpět a pokládám ho do kočárku. Park zdejšího sanatoria je rozlehlý a krásný. Sluníčko pěkně hřeje a já najednou pociťuji velko

Snažil se mě připravit o dědictví po rodičích, ale včas jsem ho odhalila. Nečekala jsem, že dýku do zad mi bodne vlastní bratr! Vždycky jsem pro něho byla starší sestra, která se ho zastane. Starala jsem se o něho už od narození, dělilo nás rovných deset let. Táta nám umřel rok po Jiříkově narození. Tak musela mamka vydělávat peníze a já se starala o bráchu. Přišlo mi to naprosto normální. Všud

Už se nemohu dívat na to, jak hrozně Matyáše rozmazlují. Jsou mu čtyři roky, a je to neuvěřitelný provokatér. Co z něho jednou vyroste? Když mi dcera řekla, že čeká dítě, byla jsem šťastná. Dnes je tomu naopak. Můj vnuk Matyáš je jedináček a do školky chodí jenom dva dny v týdnu. Je to neposeda, co dělá neustále nějaké šaškárny a srandičky. To by nevadilo. Horší je, že všechny provokuje. Sch

Toužila jsem být vždy ženou v domácnosti. Přišla ale chvíle, kdy jsem nenáviděla svou situaci a chvílemi i dítě a manžela. S mým Tomášem jsem se poznala na plese hasičů. Seděl u vedlejšího stolu a netančil. Když přišla dámská volenka, tak jsem ho vyzvala k tanci. Vůbec jsem tehdy netušila, že by to mohl být ten pravý chlap do mého života. Hned na první schůzce jsem poznala, že jsme si souzen

Zuzana mě nesnášela už v dětství. I když tehdy jsem si to nemyslela. Dnes se jí ale doopravdy bojím. Z kastlíku na chodbě jsem vyndala dopis, který mi dnes přišel. Na obálce stálo mé jméno a já hned poznala to písmo. Nešlo zapomenout, bylo to písmo Zuzany, mé sestry. Nechtěla jsem to číst, celá jsem se roztřásla, ale zvědavost mi nedala. Už delší dobu byl klid. Co má zase za lubem, napadlo m

Moje osmaosmdesátiletá maminka je naštěstí fit, duševně i fyzicky. Když jsem se nedávno rozvedla, přestěhovala jsem ji k sobě. Jaro je v plném rozpuku, ale já jdu zahalená do teplé šály kolem krku, jako kdyby mrzlo. Maminka se totiž bojí, abych se nenastydla. Sundavám si rychle šálu a strkám ji do tašky. Přitom se obezřetně rozhlížím. Snad mě matka nevidí z okna. Musím se tomu začít smát. Vždyť

Manželův bratr, švagrová, jejich dvě děti a tři vnoučata. Jejich pravidelná nedělní návštěva mi už od pátku nahání husí kůži. Musím si poradit. Můj manžel pochází z velké rodiny, kde bylo zvykem se neustále navštěvovat. Společně trávili narozeniny i svátky, Vánoce a všechny důležité události. Po smrti sestry a rodičů mu zbyl jen jeden mladší bratr. Ti ostatní se rozutekli po světě nebo se odrod

Nejsem žádný zarputilý abstinent. Ale to, co předvádí moje snacha, je vážně i na mě moc. Helenka mi přišla otevřít. „Ahoj, babi, pojď dál,“ vítá mě, v náručí mimino. Našeho Románka. A vítat mě přišel ještě Péťa, který šeptá a dává si prst na pusu. „Pššš, babi, maminka spí. Moc by se zlobila, kdybychom ji vzbudili.“ Ustrašeně se otáčí směrem k ložnici, kde přes dvě postele leží natažená Eva, moj

Do problému exekuce jsme se dostali, když jsme chtěli pomoct dceři samoživitelce. Pak manžel přišel o místo, a tím začal kolotoč dluhů. Bylo to v dobách, kdy se naše dcera Soňa rozvedla a zůstala sama s dětmi. Potýkala se s nedostatkem peněz několik dlouhých let a my se jí snažili s mužem pomoct, jak jen to bylo možné. Dokonce jsme jí i ručili v půjčkách, ale všechno to bylo málo. Dluhy jen

Člověk, který by měl svému jedinému synovi přát štěstí v lásce, se zachoval úplně obráceně. Snažil se jeho vztah se mnou zničit. Ale naštěstí se to nepovedlo. Ve svých dvaatřiceti letech jsem měla za sebou dva, ne zrovna šťastné, vztahy. S mým prvním mužem jsem chodila od svých osmnácti let, vzali jsme se hned po mé maturitě a já si myslela, jaká budu láskyplně opečovávaná vdaná paní. Bohužel s