Moje rodina – 2. stránka – SkutečnéPříběhy.cz

Moje rodina

2 minuty čtení

Svého syna jsem rozmazlila, vím to. Stal se z něj lenoch a zdálo se, že bude navždy sám. Až se našla žena, která našeho Honzu rozhýbala k životu. Náš syn Honza už byl starý mládenec! Proti ženským nikdy nic neměl, několikrát to vypadalo nadějně, že klapne svatba, jenže každá potenciální nevěsta nakonec cukla. Syn byl totiž prototyp líného Honzy na peci. Nebrala jsem vážně, když mi to říkal manž

zobrazit více >>

Byla asi chyba se stěhovat

3 minuty čtení

Když mi děti navrhly, abych se přestěhovala blíž k nim, připadalo mi to jako krásná představa. Jenže to si neuvědomíte, jak si budete připadat cizí. Byla jsem vdova, přátelé odcházeli a já zůstala v našem městečku skoro nejstarší. Na dům už jsem neměla síly. Proto mi děti řekly, ať se přestěhuji blíže k nim, do většího města. Zdálo se to pěkné. Konečně se budeme vídat častěji, povídat si a nebu

zobrazit více >>

Slíbila jsem mu, že ho neopustím

5 minut čtení

Když se narodil můj mladší bratr, rodiče byli šťastní. Jenže jejich radost netrvala dlouho. Lékaři brzy zjistili, že nikdy nebude jako ostatní děti. Ortel lékařů byl nekompromisní. V podstatě pomyslně říkal: „Váš chlapec nikdy nebude samostatný, nebude chodit do běžné školy, nebude jednou bydlet sám ani si nezaloží vlastní rodinu.“ Potřeboval pomoc při každé maličkosti a bylo jasné, že ji bu

zobrazit více >>

Lubošek byl lepší, než náš vlastní otec

3 minuty čtení

Manželství mé maminky bylo velmi nešťastné. Nechápu, jak to mohla s naším tátou tak dlouho vydržet, nechápala to ani její vlastní matka a mnoho našich známých. Můj život nebyl nijak růžový. Prostě se mi nevydařil. Máma, ta byla milá, pracovitá, starostlivá. Zato otec, to byl, jak to říct, prostě takový hulvát. Nevážil si naší mámy, ani nás, přestože jsme nezlobili a dobře se učili. Jak vypadal

zobrazit více >>

Synovi se už neposmívají, že je Válec

2 minuty čtení

Baculaté děti bývají terčem posměchu svých vrstevníků. Tak to bylo, je a bude. Můj syn o tom ví své. Nakonec se rozhodl, že všem vytře zrak. V rodině jsme všichni pěkně živení Moraváci, abych tak řekla. Vždy jsme si rádi dopřávali dobré jídlo, diety nám nic neříkaly. A je to nejen na mně, ale hlavně na mém muži, vidět. A náš syn Vašík se potatil. Celé dětství měl značnou nadváhu, za což se mu d

zobrazit více >>

Děti nás potřebují celý život

5 minut čtení

Jedny z nejtěžších chvil v životě matky jsou ty, kdy vaše dítě není šťastné a život mu dává zabrat. A je jedno, kolik je dítěti let, vždy rodiče potřebuje. Byla sobota ráno a já jsem právě vytahovala ze skříně starý modrý kabát po mamince, který jsem si chtěla trochu upravit, protože přišel zase do módy. V tu chvíli zazvonil telefon. Volala má dcera Katka, kterou jsme čekali i s rodinou na v

zobrazit více >>

Snaše jsem dělala ze života peklo

3 minuty čtení

Byla jsem ta nejhorší tchyně na světě, intrikovala jsem, pomlouvala a popichovala vnučku! Mým cílem bylo rozbít synovi manželství. Krátce po svatbě mého jediného syna jsem došla k názoru, že snacha je ještě mnohem horší, než jsem si myslela. Náš Jakub měl maturitu na průmyslovce, zatímco Věra byla obyčejná prodavačka. Neměla žádný rozhled, číst knihy ji nebavilo, klasickou hudbu nesnášela, v di

zobrazit více >>

S vnoučaty není nuda

2 minuty čtení

Vždycky jsem si myslela, že po výchově vlastních dětí mě už v životě nemůže nic překvapit. Byl to omyl! Jenže vnoučata mě přesvědčila o opaku. Můj syn mi na víkend nechal na hlídání sedmiletého Tobiáše a pětiletou Nikolku. Miluju je nade vše, ale po dvou hodinách v jejich přítomnosti mívám pocit, že naším domem prošla demoliční četa. Ticho je prozradilo V sobotu odpoledne nastalo v domě p

zobrazit více >>

S bratrem nás kdysi rozdělili

5 minut čtení

Celých šedesát let jsem žila s vědomím, že někde na světě chodí člověk, který má stejnou krev jako já. Jen jsem si už nedovedla vybavit jeho tvář. Byli jsme ještě malí, když jsme s mým o šest let mladším bratrem Pavlem přišli o rodiče. Maminka podlehla těžkému zápalu plic a tatínek se ze žalu upil k smrti jen pár měsíců po její smrti. Pamatuji si to mrazivé listopadové odpoledne, jako by to byl

zobrazit více >>

Dočkali jsme se početné rodiny

2 minuty čtení

Já i můj manžel jsme jedináčci a narodilo se nám jediné dítě. Ani jsem nedoufala, že bude jednou náš dům a zahrada znít dětským smíchem. Až do důchodu jsme si mysleli, že je role jedináčka v našem rodě prokletí. Že to máme v genech. Naše dcera Denisa nám ale předvedla, že tomu tak není. Když nám přivedla svého partnera Béďu, nebyli jsme nadšení. Byl o patnáct let starší a už měl čtyři děti. Ni

zobrazit více >>

‹ PŘEDCHOZÍ

DALŠÍ ›