Moje rodina – 2. stránka – SkutečnéPříběhy.cz

Moje rodina

3 minuty čtení

Říkala jsem si, že jsme nejlepší rodina na světě a že nás nic nemůže nerozdělit. Nedokážu pochopit, jak nás mohl rozdělit majetek? Byli jsme sourozenci, kteří se milovali. Jeden na druhého jsme nedali dopustit. Naši rodiče nás vychovali dobře, aby z nás byli slušní a féroví lidé. Nikdy mě ani ve snu nenapadlo, že by se naše vztahy mohly změnit. Že by mezi nás někdo dokázal zatnout sekyru, jak s

zobrazit více >>

Jsem tak moc vděčná za svoji rodinu!

5 minut čtení

Máme dvě děti, čtyři vnoučata a teď i páté na cestě. Jsem pyšná máma, babička a brzy budu ještě šťastnější! Každý den si říkám: „Boženo, máš krásný život, děkuj Pánu Bohu.“ Žijeme v klidné čtvrti na okraji Brna v domku, který jsme s manželem Josefem postavili před třiceti lety vlastními rukama. Můj manžel je zámečník se zlatýma rukama, dnes už v důchodu, a své dny tráví ve své milované dílně

zobrazit více >>

Nechci mít doma Honzu na peci, já chci víc!

3 minuty čtení

Můj manžel je hodný člověk a taky skvělý táta, já bych ale chtěla v životě ještě něco zažít, nesedět doma za pecí s tím svým „líným Honzou“… S mým mužem Pepíkem jsme se poznali kdysi na jedné společenské akci. Pomáhala jsem tam kamarádce s obsluhou hostů. Byl tak galantní a vtipný! Na večírku zůstal jako jeden z posledních, a když odcházel, zeptal se mě, jestli bych s ním nešla na večeři. Pozdě

zobrazit více >>

Mámě jsem nikdy odpustit nechtěla

2 minuty čtení

Traumata ze svého dětství si s sebou neseme celý život. Já jsem se s nimi dokázala poprat a nakonec všechny křivdy své mámě odpustit. Moje dětství byl horor. Otec byl agresivní alkoholik, který nás všechny bil – matku, mě i mé tři mladší sourozence. Máma se nedokázala za nás postavit, nedokázala ani od táty odejít ani problém řešit. Byla jsem to já, kdo od útlého dětství chránil své mladší sour

zobrazit více >>

Chci mít od naší rodiny klid!

5 minut čtení

Konečně víkend! Byla jsem unavená z celého týdne v práci a poslední, oč jsem stála, byla návštěva mé sestry hned v sobotu dopoledne. Trochu pobouřeně jsem otevřela dveře a uviděla na prahu stát Marii. Moje dvojče, ženu s těmi samými vráskami kolem očí, jako mám já, ale s tím jejím typickým zarputilým výrazem, který říká: „Já mám pravdu.“ Přepadla mě nepřipravenou V ruce držela krabici s v

zobrazit více >>

Vnuk dělá naší rodině jenom samou ostudu

3 minuty čtení

Býval to hodný kluk. Nechápu, co se to s ním v období dospívání stalo, najednou se chytil divné party a v okolí máme o hanbu postaráno. Vím, že každý mladý člověk má problematické období, kdy neposlouchá rodiče a dělá bláznivé věci. Ani já nebyla jiná. Jenže můj vnuk to přehání! Dělá věci, které vrhají na celou naši rodinu ošklivý stín. Vždycky jsme si zakládali na dobré pověsti. Manžel je inže

zobrazit více >>

Jablko padlo daleko od stromu

5 minut čtení

Sedím tu v křesle u okna, kde se světlo láme přes záclony, a vzpomínám na jedno léto, kdy se naše rodina málem rozpadla. Stalo se to před deseti lety, kdy mé milované vnučce Lence bylo krásných šestnáct let. Byla to holka jako květ. Dlouhé vlasy, oči plné snů a na tváři vzdor, co mají jen mladí. Dělali jsme rodiče Vychovávali jsme ji sami s mým manželem Jožkou. Její máma, naše dcera, odeš

zobrazit více >>

Všechno to začalo i skončilo v penzionu

3 minuty čtení

Byla jsem holka do nepohody a manžel si toho zprvu vážil. Nenapadlo mě, že jednou přijde chvíle, kdy mě trestuhodně zklame. Byla jsem odjakživa holka, jak se říká, od rány, pořádná ženská, která se nelekne ani čerta. Všimla jsem si, že se mě někteří chlapi dokonce bojí, ale mnohým to naopak imponovalo, Markovi asi nejvíc. Líbilo se mu, že zařídím a zorganizuji všechno na světě, a ještě něco nav

zobrazit více >>

Internet nás všechny sblížil

4 minuty čtení

Když mi dcera řekla, že je těhotná, málem jsem spadla ze židle. Že po tolika letech k sobě najdeme cestu a budeme si pomáhat. Moje pětatřicetiletá dcera Petra si žila svůj život v Praze, zatímco já zůstala v našem malém městě, ale zato ve velkém a pustém domě. Pořád jsem jí volala, psala, ale odpovědi byly krátké nebo vůbec žádné. „Mami, já mám svůj život,“ říkala, když jsem se ptala, proč neje

zobrazit více >>

S tetou a strýcem byla pokaždé velká legrace

3 minuty čtení

Zlatý prstýnek s červeným kamínkem není jen tak nějaký obyčejný prstýnek. Skrývá se v něm vzpomínka na dětství a na tetu Aničku. Pokaždé jsem se na ně moc těšila. Teta Anna a strýc Karel zaparkovali zánovní trabant před naši vilku. Koukala jsem z okna, jak se blíží, on vzpřímený jako jedle, ona nastrojená do nedělního a v kloboučku z roku raz dva. Byla jsem malá holka a těšila se na dárečky. Ne

zobrazit více >>

‹ PŘEDCHOZÍ

DALŠÍ ›