Jedny z nejtěžších chvil v životě matky jsou ty, kdy vaše dítě není šťastné a život mu dává zabrat. A je jedno, kolik je dítěti let, vždy rodiče potřebuje. Byla sobota ráno a já jsem právě vytahovala ze skříně starý modrý kabát po mamince, který jsem si chtěla trochu upravit, protože přišel zase do módy. V tu chvíli zazvonil telefon. Volala má dcera Katka, kterou jsme čekali i s rodinou na v

Byla jsem ta nejhorší tchyně na světě, intrikovala jsem, pomlouvala a popichovala vnučku! Mým cílem bylo rozbít synovi manželství. Krátce po svatbě mého jediného syna jsem došla k názoru, že snacha je ještě mnohem horší, než jsem si myslela. Náš Jakub měl maturitu na průmyslovce, zatímco Věra byla obyčejná prodavačka. Neměla žádný rozhled, číst knihy ji nebavilo, klasickou hudbu nesnášela, v di

Vždycky jsem si myslela, že po výchově vlastních dětí mě už v životě nemůže nic překvapit. Byl to omyl! Jenže vnoučata mě přesvědčila o opaku. Můj syn mi na víkend nechal na hlídání sedmiletého Tobiáše a pětiletou Nikolku. Miluju je nade vše, ale po dvou hodinách v jejich přítomnosti mívám pocit, že naším domem prošla demoliční četa. Ticho je prozradilo V sobotu odpoledne nastalo v domě p

Celých šedesát let jsem žila s vědomím, že někde na světě chodí člověk, který má stejnou krev jako já. Jen jsem si už nedovedla vybavit jeho tvář. Byli jsme ještě malí, když jsme s mým o šest let mladším bratrem Pavlem přišli o rodiče. Maminka podlehla těžkému zápalu plic a tatínek se ze žalu upil k smrti jen pár měsíců po její smrti. Pamatuji si to mrazivé listopadové odpoledne, jako by to byl

Já i můj manžel jsme jedináčci a narodilo se nám jediné dítě. Ani jsem nedou­fala, že bude jednou náš dům a zahrada znít dětským smíchem. Až do důchodu jsme si mysleli, že je role jedináčka v našem rodě prokletí. Že to máme v genech. Naše dcera Denisa nám ale předvedla, že tomu tak není. Když nám přivedla svého partnera Béďu, nebyli jsme nadšení. Byl o patnáct let starší a už měl čtyři děti. Ni

Dlouho jsem si vyčítala, že jsem dceři nechávala moc volnosti. Myslela jsem, že právě kvůli mně všeho nechala. Nakonec právě to zachránilo náš vztah. Nikdy jsem nebyla matka, která by dceři říkala, co má dělat. Když si chtěla v pěti letech ostříhat ofinu sama, nechala jsem ji. Když se v patnácti rozhodla obarvit na černo, jen jsem pokrčila rameny. A když po dvou letech odešla z práv, bolelo mě

Když mi vnuk ukázal ve starém albu na fotku malé holčičky a ptal se, kdo to je, musela jsem prozradit jedno tajemství. Držel prst na fotce a divil se: „A proč o ní nic nevím?“ Chvíli jsem mlčela. Pak jsem tiše odpověděla: „To byla tvoje teta Eva. Moje starší dcera.“ Jeho maminka Helena jen překvapeně zvedla oči. O Evě nikdy neslyšela. Zmizela i s penězi Eva byla odjakživa nespoutaná. V se

Zdálo se, že budu mít hezký život. Vdala jsem se, narodil se syn, ale já měla pořád pocit, že to není ono. A tak jsem se hnala dál za ideálem. Když si večer sednu do svého oblíbeného křesla, často přemýšlím, proč jsem nikdy neuměla být dlouho spokojená. Jakmile se můj život uklidnil, začala jsem mít pocit, že mi něco utíká. Dlouho jsem si myslela, že za dalším rohem čeká něco lepšího. Proto

Nerozuměli jsme si, ale před dcerou jsme hráli divadýlko. Předstírali jsme s Martinem, že je všechno v pořádku, a ona tomu věřila. Asi tak po patnácti letech manželství jsme si s Martinem definitivně přestali rozumět. Spoustu varovných signálů jsme zachytili už předtím. Tolik krizí jsme měli! Po roce, po sedmi letech, vlastně pořád. Ale se zaťatými zuby jsme spolu kráčeli životem dál, protože j

Celá naše rodina byla vždy považována za slušnou, poctivou a pracující. Jenže pak stačily geny někoho jiného. Narodil se synovec a je to peklo. Měli jsme pevné zázemí, starali se o sebe navzájem a snažili se žít tak, abychom nikomu neubližovali, naopak spíš jsme pomáhali. Jenže všechno se začalo komplikovat, když si moje sestřenice Klára našla muže, který do naší rodiny nepatřil. I když se pak