Jsme vysílení z našeho Martínka. Je to s ním o nervy. Doufali jsme, že ho změní sourozenec. Opak je ale pravdou. Teď je navíc ještě zlý a agresivní! Na vnoučata jsme se s manželem moc těšili. Říkali jsme si, že s nimi budeme trávit co nejvíce času, počítali jsme s tím, že je budeme často hlídat. Ve svých představách jsme viděli klidně vnoučky tři. To zvládneme! Když byl náš nejstarší vnouček

Romana, má jediná dcera, uměla hodně věcí, ale najít si muže, který by ji skutečně miloval, nedokázala. Spokojila se s takovým, který se nám dnes snaží zničit život. Nikdy jsem se nechtěla plést dceři do života, ale když jsem viděla, jaké typy mužů si Romana vybírá, měla jsem pocit, že jí musím pomoct. Už její první kluk byl šlápnutím vedle, nepoznala, že jí lže, ani to, že nevěra je jeho denní

Loni na podzim jsme se rozhodli vyklidit podkroví v domě, který mi kdysi odkázal můj děda. Podkroví nám nakonec odkrylo jeden poklad. Ten dům postavil můj děda, a když jsme s manželem převzali hospodářství, nikdy jsme neměli čas prohrabat všechny ty krabice a truhly, co tam po mých předcích zůstaly. Teď, když už jsou děti dospělé a vnoučata dorůstají, jsme si řekli, že je čas udělat pořádek. Ne

Moje snacha je na první pohled ztělesněná křehkost. S těmi plavými vlasy a útlou postavou vypadá jako anděl. Ale zdání klame! Můj syn Šimon býval veselý kluk. Smál se tak nahlas, že se otřásaly tabulky v oknech. Dnes sedí u večeře, hledí do talíře a čeká na svolení, aby mohl promluvit. Změnila ho jeho žena Edita. S ní a Šimonem bydlím v jednom domě a Editě se to zjevně nelíbí. A ani mně ne. „Ši

Chtěla jsem uhnat bohatého chlapa a ono se mi to povedlo. Po letech společného života se ale už neraduju, není to tak idylické, jak se zdá. Vlastně už od školy jsem snila o princi na bílém koni. Důvod to mělo prostý, pocházela jsem z opravdu nuzných poměrů, a jestli jsem si něco přála, tak vymazat tuhle kapitolu života a začít znovu. Když jsem viděla film Pretty Woman, pochopila jsem, že to jde

Její chování se měnilo vždycky jako počasí. Chvíli mě milovala a vzápětí nenáviděla. Otec se kvůli ní upil k smrti a matka spolykala prášky. A mně asi také už mnoho času nezbývá. Můj život je jedna velká prohra. Ta síť, kterou jsem omotaná, mě škrtí tolik, že už nevěřím, že se mi podaří se z ní někdy vymanit. Samota je ale pro mě horší než morová rána, a tak raději volím ty strašlivé okovy – a 

Nedávno se u mě stavil zcela nečekaně můj syn. Bylo mi hned jasné, že to nevěstí nic dobrého. Takhle přijde jen v případě, že je nějaký průšvih. Seděla jsem v kuchyni a míchala čaj, když se z ničeho nic ozval zvonek. Za dveřmi stál syn, na kterém hned bylo vidět, že není ve své kůži. Bylo to v úterý večer a venku lilo. Doma se to hroutí Posadil se a řekl: „Mami, už to nevydržím. S Martino

Možná to také znáte. Děti odrostou, vnoučata začnou chodit do školy, kde mají své zájmy, a my, babičky, se najednou ocitneme na vedlejší koleji. Co pak s námi, že?! Přesně v té podivné etapě, kdy mi chybělo, že po mně nikdo nic nechce, jsem se najednou ocitla. To prázdno bylo divné a dusivé. Když mi pak zavolalo jedno z mých dětí a navrhlo, že bych mohla s celou rodinou na výlet, souhlasila jse

Švagrová nepotřebovala křičet, aby dosáhla svého, uměla se dopracovat k cíli za pomoci zcela jiných zbraní. A byla nezastavitelná... Když si můj bratr přivedl Martu domů, působila mile. Nenápadná, hezky oblečená dívka, která věděla, co se sluší. Mamince nosila květiny, mně chválila koláče, bratra obdivovala před ostatními. Zdálo se, že je s ní můj sourozenec šťastný, tedy aspoň zpočátku. Zlo

Vnučka Klára byla vždycky jiná než ostatní děvčata z naší vesnice. Zatímco jiné řešily plesy, kluky a nové šaty, ona seděla zabořená v knížkách. Ne že by mi to vadilo, byla jsem na ni pyšná. Jenže čím víc se blížila ke svým pětadvaceti letům, tím častěji jsem přemýšlela, jestli jí něco důležitého neutíká. Vždyť život není jen o studiu a kariéře. Jako malá přitom bývala úplně jiná. Nosila šatičk