Moje rodina
5 minut čtení
Je mi sedmdesát a čím jsem starší, tím víc se vracím do domu svého dětství. Mého falešného dětství.
Vrací se mi pach toho domu. Studená podlaha, dveře do kuchyně, které jsem otevírala opatrně, abych na sebe zbytečně neupozornila. Už jako malá jsem věděla, že tam jsem nějak navíc. Otec měl přísný pohled, ale myslela jsem, že to tak prostě má. Když přišel z práce, sestra mu běžela naproti. Zvedl
5 minut čtení
Fungujeme den po dni. S nadějí. Se strachem. S láskou. A já si říkám, že když tohle přežijeme, tak už nás se sestrou nic nerozdělí. Nikdy.
Byl to obyčejný večer, když mi Lucka volala z práce. Hlas měla unavený, trochu chraplavý, ale smála se, jak vždycky, když se snažila něco zlehčit. „Víš, já jsem dneska málem usnula u počítače. Asi jsem jen přepracovaná,“ prohodila jakoby nic. Protože jsem sv
5 minut čtení
Jsem už dost stará na to, abych věděla, jak to na světě chodí, že staří lidé bývají nemocní a odcházejí na věčnost. Na to, jak to vyřešil můj těžce nemocný táta, ale nikdy nezapomenu.
Tehdy bylo hrozně horké léto. Můj táta zrovna slavil čtyřiaosmdesátiny. Byl to pořád kus chlapa. Stále chodil rovně, denně si sám holil vousy a rád to komentoval slovy: „Muž, co se nechá oholit cizí rukou, už není
5 minut čtení
Vladimír byl největší ze třídy a chodil na judo. Ve třídě měl od začátku dobrou pozici. Kluci se s ním od prvního dne kamarádili a holky z něj byly celé pryč.
Když jsme se kdysi ve škole poznali, byli jsme ještě děti. Tehdy se Vláďa s rodiči přistěhoval do městečka a učitelka ho přivedla do naší třídy: „Děti, to je Vladimír, bude teď vaším spolužákem.“ Ve třídě všichni zmlkli a obdivně na něj h
2 minuty čtení
Jsme čtyři sourozenci. Naše rodina byla vždycky plná lásky, ale i těch malých škrábanců, které čas nezahojí.
Žijeme v malém městečku. Můj bratr Karel, sestra Marie a náš nejmladší brácha Petr. Teď, když jsme všichni v důchodu, scházíme se pravidelně u mě. Měla by to být idylická setkání postarších sourozenců, ale ukázalo se, že to může probíhat úplně jinak.
Každý na to měl vlastní názor
V
5 minut čtení
Je zvláštní, jak jsou naše dvě děti rozdílné, ač měly stejnou výchovu. Ze syna vyrostl úspěšný muž, zato dcera život vůbec nezvládá.
Když se ohlížím zpět a přemýšlím, jaký ten náš život vlastně byl, nedokážu nemyslet na to, jaké by to bylo, kdybychom měli jen syna a nesnažili se za každou cenu o další dítě, o tu manželem vysněnou holčičku.
Chtěli jsme holku
Dcera byla naše takzvaně vymodl
3 minuty čtení
Zemřela předloni v listopadu. Mé mámě bylo osmdesát devět let. Na pohřbu ji oplakávalo jen pár sousedek a já se k nim přidat nedokázala.
Hlavou mi běžely vzpomínky, jaké bych radši neměla, proto jsem nemohla uronit ani slzu. Všichni matku znali jako přísnou, ale spravedlivou Boženu z druhého patra.
Uměla ušít šaty, nakrmit celou rodinu z mála a nikdy o nikom neřekla špatné slovo nahlas. Jen
4 minuty čtení
Manžel mi umřel před pěti lety. Prý na selhání srdce po zanedbané viróze. Já bych spíš řekla, že už nezvládal ty věčné hádky. I tak jsem ho milovala.
Byla jsem celý život přesvědčená, že naše hádky pramení z mužovy výbušné povahy. Naše děti mě teď ale vyvedly z míry, když mi při poslední návštěvě řekly, že ta komplikovaná jsem vždy byla jen já. To člověka trochu vyvede z míry, že ano?! Tím ovše
3 minuty čtení
S manželkou mého bratra jsme nikdy neměly dobrý vztah. Když bratr zemřel, doufala jsem, že nás společné neštěstí sblíží. Ale spletla jsem se.
Místo jejích slz přišly nákupy a místo vzpomínek nekonečná přehlídka luxusu. Bratr zemřel nečekaně a zatímco mě jeho skon zdrtil, se švagrovou ta tragédie neudělala nic. Spíš ji potěšila. Smrt manžela pro ni byla jenom vstupenkou do života bez finančních
2 minuty čtení
Já i manžel jsme vyrůstali jako jedináčci, naše dětství bylo smutné, i když jsme měli kamarády. A proto jsme si přáli mít dětí jako smetí.
Dalo by se říct, že moje dětství bylo šťastné. Vlastně i manželovo. Neměli jsme si nač stěžovat. Jako jedináčci jsme měli všechno, co si jen mohly děti v naší době přát. Jen jediné nám osud nedopřál. Mít sourozence. Ve škole i v okolí jsem sice měla spoustu
Nenechte si ujít další zajímavé články
epochanacestach.cz
Titanic v Praze: Výstava, která vás vtáhne do skutečných osudů slavné lodi
Až do 22. května 2026 se v pražském PVA EXPO PRAHA v Letňanech koná výstava Titanic – The Artifact Exhibition, která představuje stovky originálních artefaktů vyzvednutých z vraku legendární lodi. Díky autentickým exponátům a silným lidským příběhům zažijete historii Titaniku, legendárního parníku, který se v roce 1912 (15. 4. ve 2:20) potopil ke dnu Atlantiku.
iluxus.cz
Kalkulačka jako umělecký objekt: Casio S100X-JC1-U spojuje technologii s tradicí
Na první pohled jde o obyčejnou kalkulačku. Model Casio S100X-JC1-U však tento stereotyp zcela bourá a posouvá jej do sféry luxusních objektů. Vznikl jako vrchol řady S100X a představuje spojení preci
tisicereceptu.cz
Ráno určí celý váš den
Bzučící budík nikdy nikomu na náladě nepřidal. Bez něj byste ale nevstali. To ostatní ale máte plně ve své kompetenci. Můžete si zařídit takové ráno, které vám rozjasní a rozzáří celý následující d
21stoleti.cz
Šílenství a melancholie vládců: Psychiatrie mocných
Dějiny se obvykle píší skrze data, jména nebo události. Z nich pak pramení příběhy válek, převratů, triumfů i tragédií. Jenže za tím vším, co se jeví jako nevyhnutelný běh dějin, stojí lidé a ti mají
nasehvezdy.cz
Čtvrtého manžela Halle Berry hýčkat rozhodně nehodlá
Nastávající manžel herečky Halle Berry (59), muzikant Van Hunt (56), to zřejmě nebude mít vůbec lehké. Legendární Bond girl se totiž rozhodla své polovičce v manželství už nedávat nic zadarmo. Žádn
epochalnisvet.cz
Na barvách nešetřete
Podle odborníků děláme během malování několik chyb. Tou hlavní je, že okraje a rohy se liší od zbytku stěny. Jak tóny sladit? Sice se traduje, že dnešní moderní barvy kocoury nedělají, ale není to tak úplně pravda. Hodně záleží na tom, jak velkou plochu malujete. Ty větší jsou na šmouhy náchylnější. Při bližším pohledu
rezidenceonline.cz
Sklo jako působivý architektonický materiál
Velkoplošné prvky ze živého transparentního materiálu stavbu osvěžují, propouštějí do jejího nitra spoustu světla, a tím zlepšují kvalitu vnitřního prostředí. Navíc významně ovlivňují vzhled budovy. Tak jako dřevo a kámen v konstrukčních řešeních zdařile zastupuje ocel, výplně z cihelného či jiného zdiva zase velmi působivě nahrazuje sklo. Jeho vizuálního benefitu v podobě zrcadlení oblohy i
epochaplus.cz
Tři tajemství Velikonoc: Proč se na zajíce dívá Starý zákon skrz prsty?
Sice neumíme přesně určit, kdy byl Ježíš ukřižován, a přes ustálené rčení „Kristova léta“ ani to, kolik mu bylo roků, nicméně naše Velikonoce stojí právě na jeho ukřižování na Velký pátek a následném zmrtvýchvstání. Kolik mu bylo let? Většina teorií se kloní k 7. dubnu roku 30 nebo 3. dubnu roku 33. Ovšem takřka žádná
enigmaplus.cz
Působí starověké pyramidy tajemnou energií?
Protínají naši planetu neviditelné energetické dráhy? A stavěli dávní stavitelé pyramid své monumenty právě tam, kde Země „pulzuje“ nejsilněji? Teorie o tzv. ley lines láká dobrodruhy, záhadology
historyplus.cz
Debakl Římanů u Arausia: Za masakr mohli rozhádaní velitelé
Germáni rozprášili jejich předvoj. Nepříjemná zpráva přinutí Caepia, aby se vrátil zpět na druhý břeh řeky za konzulem Maximem. Jeho rozkazům se ale nepodvolí, na to je příliš ješitný! Místo toho na vlastní pěst zaútočí na nepřátelský tábor… Severní hranici Římské republiky začnou na konci 2. století př. n. l. ohrožovat migrující germánské kmeny. Jde
nejsemsama.cz
Záhadný muž kolem sebe šířil zlo
Nový přistěhovalec do vesnice byl pro všechny hrozbou. V mnoha rodinách se vypráví staré příběhy a historky. Některé jsou veselé, jiné napínavé a občas se objeví i strašidelné. O jeden z nich, který mi kdysi vyprávěla moje babička, se s vámi chci podělit. Temné proroctví se naplnilo Babička žila v mládí v jedné vesnici na
skutecnepribehy.cz
Jak nás zajíček Bob zbavil alergií
Dcera našla toho malého chlupáčka v trávě, a nedala si ho vzít. Bylo to přesně na Velký pátek, a to se prý dějí zázraky. Ten zajíček nám opravdu přinesl štěstí. Když byly naše děti malé, jezdili jsme na Velikonoce k mým rodičům na venkov. Svátky jara tam byly mnohem krásnější a zajímavější, než ve městě. Tam se držely tradice vždycky,