Měla jsem dilema, co příteli koupit k Valentýnovi. Když jsem konečně vymyslela ideální dárek, čekalo mě u společné večeře velké překvapení. Čendu, mého nového přítele, a mě tehdy čekal první společný Valentýn. Neskutečně jsem se na něj těšila, milovala jsem tu romantickou atmosféru a těšila jsem se, jak si to všechno spolu hezky užijeme. Spolu se vší tou radostí se ale přede mnou zrodil poněkud

Bylo mi přes čtyřicet let a moje naděje na založení rodiny se pomalu rozplývaly. Pak ale do našeho sdružení vstoupil Martin a všechno bylo jinak. Mikuláš, který se konal před šesti lety, mi obrátil život vzhůru nohama. Ze dne, který měl být jen další dobročinnou akcí, se stalo snad to nejlepší, co mě kdy potkalo. Pohádková akce Pracovala jsem jako dobrovolnice v dětském domově, a když jse

Vyznávat lásku lze všelijak, ale házet svou vyvolenou do ledové vody není ten nejlepší způsob. Ostatně zažila jsem to na vlastní kůži. Toho roku jsem se poprvé koupala venku už v březnu. Ne dobrovolně. Ale protože mě jeden takový nesnesitelný frajírek s motorkou a v kožené bundě, který se do naší obce tehdy s rodinou přistěhoval, ze srandy shodil z mola do jezera. To tady kluci běžně dělávali h

Mladší sestra byla krásná a zábavná. Měla desítky nápadníků, zatímco o mě nikdo nestál a zdálo se, že se nevdám. Vše nasvědčovalo tomu, že zůstanu na ocet. Pomalu jsem se smiřovala s nepopulárním údělem staré panny, která bydlí s rodiči ve velkém staromódním bytě, s otcem hraje po večerech karty nebo šachy a s matkou kouká na seriály a romantické filmy. Byla jsem nenápadná šedivá myška, pravý o

Když jsem se tehdy ocitla na zapadlém venkově, cítila jsem se strašně osamělá. Pak se ale objevil někdo, kdo mě té samoty zbavil. Po rozvodu jsem se, skoro ani nevím jak, nejspíš z trucu, ocitla na zapadlém venkově, ač jsem byla tělem i duší holka z města. Bylo to peklo. Utíkala jsem sama před sebou, ale poté, co jsem zakotvila v příšerné chalupě, jsem došla k závěru, že jsem měla utéct raději

V mládí člověk prožije chvíle, které si pak celý život rád připomíná a nosí v sobě. Nejkrásnější jsou ty, které se týkají lásky. Vosmdesátých letech nebylo u nás možné volně cestovat, a tak se většina zahraničních dovolených odehrávala ve „spřátelených“ zemích. Nejoblíbenějším cílem naší rodiny bylo Bulharsko. Trávili jsme tam u moře skoro každý rok. Ve svých téměř osmnácti letech jsem si vymín

Svůj život bez partnera jsem si užívala. Ale příbuzní pro to neměli pochopení. Neustále mi předhazovali, že jsem na ocet a měla bych si konečně někoho najít. V den svých osmatřicátých narozenin jsem se rozhodla pro netradiční oslavu. Ignorovala jsem zvonící telefon a vyrazila na osamělou procházku. Koupila jsem si velkou bagetu, protože jsem si řekla, že diety mohou počkat a že si zasloužím mal

Utekl dva dny před svatbou. Žila jsem v domnění, že už ho nikdy neuvidím. Když se po letech objevil u mých dveří, nedokázala jsem ho odehnat. Na den, kdy jsem se s Evženem poprvé setkala, nikdy nezapomenu. Jeli jsme stejným vlakem do Prahy, posadil se proti mně, chvíli koukal z okna, a pak jsem ucítila na sobě ten jeho zvědavý pohled. Zvedla jsem hlavu od knihy, a chtěla mu vynadat. Jenže jak j

Když mi bylo čerstvých šedesát, dala jsem si k narozeninám dort, kytici růží a jedno rozhodnutí: už žádné „už je pozdě“. A nebylo. Byla jsem už ovdovělá, manžel byl skvělý člověk, ale když odešel, zůstala jsem s pocitem, že jsem neprožila celý příběh, jaký bych si přála. Byla jsem spíš praktická, starala jsem se, fungovala, měla rozvrh, plán a zásoby na zimu. A pak najednou nikdo, komu by se da

Vypadalo to, že je moje láska ke spolužákovi Ondřejovi beznadějná, chodil totiž s jinou. Ale potom se stalo něco neočekávaného. Můj spolužák Ondřej, který se mi líbil už od konce druháku nebo od začátku třeťáku, nevím přesně, možná se mi líbil dokonce ještě dřív, si začal románek s vyzývavou spolužačkou, která se jmenovala Konečná. A to byla konečná i pro mě. Doma pořád vyzvídali, proč v jednom