Šla jsem za hlasem svého srdce a rozum nechala za sebou. Život mi za to uštědřil pořádnou lekci. O všechno jsem přišla a jen těžko jsem to získávala zpět. V mládí jsem se hrnula do manželství jako smyslů zbavená. Stačilo jen poznat Miloše, do kterého jsem se zamilovala tak, že jsem už po naší první schůzce slyšela v hlavě znít svatební zvony. Když se zamiluji, jsem zkrátka jako vystřelená dělov

David byl hezounek, který si myslel, že se za ním otočí každá žena. Když nastoupil do naší firmy, hned jsem ho prokoukla. Moje šéfová hýřila nadšením, když nám říkala, že budeme mít nového kolegu. Povedlo se jí ho přetáhnout od konkurence a hodně si slibovala od jeho zkušeností a kreativity. „A navíc je to fešák,“ dodala a všechny kolegyně se zahihňaly. Jenom já ne. Tohle pro mě bylo varování,

Rodiče mě před hudebníky varovali. Říkali, že se s nimi nedá žít, skoro nejsou doma a potrpí si na nevěry. Dnes vím, že to není pravda. Před hudebníky mě máma s tátou odjakživa varovali, říkali, že jsou to problémoví partneři. Byla to svým způsobem pravda, však jsem měla chování muzikantů málem dennodenně na očích. S kamarády jsme měli od střední školy kapelu a objížděli s ní tancovačky v okolí

Bála jsem se samoty a našla, úplně nečekaně, velkou lásku. A to na místě, kdy bych ji ani náhodou nečekala. Na svém pracovišti, v domově pro seniory. Zbývaly mi už jen dva roky do důchodu a já stále nevěděla, zda se mám těšit, nebo bát. Pro obojí jsem měla hodně důvodů. K tomu těšení se mě vedl můj zdravotní stav. Všechno mě bolelo a už ráno jsem se těšila na večer, až si opět lehnu. Už mi n

Celý život jsme byli nejlepší kamarádi. Vždy jsme si pomáhali a byli tu jeden pro druhého. Nakonec jsme se vzali. Nemohla jsem otěhotnět, za problémem byla moje vzácná krevní skupina. Po boku mi stál celoživotní přítel Matěj, kterého jsem ale nechtěla. Netušila jsem, že právě on je ten pravý. Nejlepší přítel Dlouhá léta jsem měla velmi dobrého kamaráda. Takového, kterému jsem vždycky mohl

Veškeré seznamovací večery i dovolené selhaly. Zdálo se, že zůstanu sama. Vše se změnilo, když jsme jely s kamarádkou Ančou na hory. Bylo mi dvaačtyřicet a ztratila jsem naději na vdavky. Veškeré sny o svatbě byly v tahu. Už je pozdě, říkala jsem si sklíčeně. Máma vyváděla psí kusy, pořád něco mlela o vnoučatech, už se to nedalo poslouchat. Jenomže všechny ty seznamovací akce, všelijaké sezn

Odmalička jsem chodila do tanečního kroužku, tanec byl můj velký koníček. A právě na bále jsem potkala Martina. Seznámili jsme se na plese. Bylo mi jednadvacet a vymetala jsem všechny tancovačky a bály v širokém okolí, na rozdíl od Martina, který tanec srdečně nenáviděl. Poznali jsme se náhodou Ale zrovna pršelo, on se se svou společností přesouval z lokálu do lokálu, jenže tam už měli za

Celé mládí jsem se potýkala s nálepkou, že jsem „socka“. Holka ze špatné rodiny. O dobrou partii jsem kvůli své pověsti nemohla zakopnout. Od dětství jsem se toužila zbavit této nespravedlivé nálepky, proto jsem se zapřísáhla, že si najdu dobrého chlapa, se kterým uteču co nejdále od své rodiny a začnu s ním jiný život. Že prostě musím dostat od osudu šanci vymanit se ze začarovaného kruhu rodi

Už když jsme se před lety s Michalem brali, připadalo mi, že můj tchán mě pozoruje s jakýmsi omluvným úsměvem. Ostatně i před svatbou několikrát opatrně zdůraznil, že syna si budu muset jaksi vychovat a že to s ním pravděpodobně nebudu mít jednoduché. Věděla jsem, že má pravdu. Michal byl poněkud svérázný, ale to víte, bylo mi přes dvacet, byla jsem k smrti zamilovaná a věřila jsem, že láska vy

Soused se jevil jako protiva, navíc mě pomlouval. Nenapadlo mě, že bychom se někdy mohli sblížit. Ale život umí překvapit. Silvestry nemám ráda. V našem domě probíhají snad ještě bouřlivěji než jinde. Vše je v režii souseda, který mi leze příšerně na nervy, a já jemu také, to je mi známo. Říká o mně hodně ošklivé věci, třeba, že jsem stará panna. Drzoun! Zjevně neví o mém dávném krátkém manžels