Ten úžasný nález doputoval až do našeho muzea. Přinesl s sebou ale hrůzu a nemoci. Nikdo se v blízkosti té lebky smrti necítil dobře. Jedna z uklízeček vykřikla: „Dívá se na mě!“ Křišťálová lebka z Britského Hondurasu. Byla zapůjčena mnoha zemím, aby ji mohli návštěvníci obdivovat. „Skutečně se dívá!“ vzdychla další z uklízeček. Z prázdných očních důlků vycházela podivná záře. Není divu, že

Celý život jsem pracovala v jednom podniku a najednou na mě padl neblahý los, že se moje místo ruší. Zoufale jsem začala hledat práci. Své profesi a místu jsem byla věrná. Chybělo mi málo do důchodu, když se se mnou rozloučili a já najednou byla na pracáku. Marně jsem si sháněla místo v oboru. Až po čtyřech měsících mě upoutala lákavá nabídka ve vedlejším městě. Ihned jsem tam poslala životopis

Musela jsem se změnit, abych pochopila, že vzhled je také důležitý, nejen naše duše. Nechtěla jsem dělat svým vnukům ostudu, tak jsem na sobě zapracovala. Nebyla jsem velká krasavice, ale ošklivá taky ne. Můj muž mi říkal, že mu na vzhledu nezáleží, že mě miluje takovou, jaká jsem. Dnes si myslím, že mi ty nesmysly věšel na nos z pohodlnosti. Abych o sebe nepečovala a on se nemusel bát, že mu n

Rozhodli jsme se, že ten starý obraz někomu dáme. Byl to kýč, se kterým jsme se nechtěli chlubit. Rychle jsme ho ale vraceli na jeho místo. S manželem jsme si pořídili domek na severu Čech, kde jsme plánovali pobývat v důchodu. To léto před pěti lety jsme se pustili do malování. Domek stojí na pozemku, kde se nachází i velká stodola. Říkali jsme si, že i tu jednou využijeme a zvelebíme. Ten

Osud si s námi pohrává, kdykoli se mu zachce. To, co bylo včera, nemusí být dnes. A tak tomu je i s naším zdravím. Po šedesátce jsme byli s manželem spokojení senioři, kterým zdravíčko stále sloužilo. V naší rodině vládla dlouhověkost. Nikdo netrpěl žádnými závažnými nemocemi, oba jsme byli naprosto soběstační. Já chodila na vrátnici a manžel se držel svého oboru jako výpomoc. Chtěli jsme bý

Ten den jsem prožila snad nejhorší chvíle ve svém životě. Zároveň jsem ale potkala lásku, jež měla podobu rytíře v zářivé zbroji. Ihned po škole jsem nastoupila jako učitelka do mateřské školky. Ta profese mě bavila, navíc jsem měla skvělou starší kolegyni, která mi hodně pomáhala. „Zítra mám volno, musíš to tu zvládnout sama,“ řekla mi však jednoho dne s ustaraným výrazem. Kde je Toník?

Mateřská láska je krásná. Ale jen do chvíle, kdy se z ní nestane celoživotní zátěž. Tak jako se to stalo mně. Maminka sedí na sedačce a přepíná programy na televizi. Vedle sebe už natřásla polštářek a předpokládá, že si tam za chvíli sednu, abych s ní sledovala náš oblíbený seriál. Ani netuší, že se na televizi vůbec nechci dívat, že ten přihlouplý seriál úplně nesnáším, že jsem už alergická

Každé léto jezdím za babičkou, která žije kousek od Babiččina údolí. Když jsme spolu šly před pár lety lesem, zažila jsem zde podivné setkání. Když jsem před několika lety vyrážela na chalupu k babičce Jitce, netušila jsem, co zažiji. Babička bydlí v Ratibořicích, kde kdysi dávno žila babička Boženy Němcové. Mám to místo ráda. Babiččino údolí je malebné. Moje babička mi Babičku četla, už kdy

Finance často budí u partnerů značné vášně. Já ve své v zamilovanosti udělala tu chybu, že jsem o svých penězích nechala rozhodovat přítele. Až zpětně vidím, jak slepě zamilovaná a blbá zároveň jsem byla, když jsem byla s Markem! Zneužil mě a já to neviděla, myslela jsem si, že mě má taky rád. A to jsem už jednu špatnou zkušenost v životě měla! Můj první manžel byl budižkničemu a já táhla ce

Měla jsem báječný a bezstarostný život, dokud jsem se jednoho dne nesvezla metrem a tam nepotkala dívku v černém. V životě se často dějí věci, které si neumíme vysvětlit. Před několika měsíci jsem se dostala do podivné situace, která mě teď ničí. Během jízdy metrem jsem narazila na zvláštní dívku. Od tohoto setkání slyším ve své hlavě hlas. Každým dnem mě to ničí víc a víc. Jsem bezmocná a zouf