Když jsem odpustila nevěru a přijala žádost o ruku, ještě jsem netušila, jaká to byla chyba. Také mě to poučilo pro celý můj budoucí život! Odjakživa jsem si myslela, že žena vycítí, když je jí muž nevěrný. Jinak tomu nebylo ani u nás doma. Když se Vláďa začal vracet pozdě domů, skrýval telefon a na záchodě trávil podezřele mnoho času, na střevní potíže jsem to opravdu netipovala. Když usnul

Těžko se to přiznává. Zklamání ze svého nejbližšího člověka vždy strašně bolí. Ale někdy ani sebelepší výchova a láska nic nezmůže. Už vidím Marečka, jak vyběhl na zahrádku. Samozřejmě jako první. Vždyť je to náš čipera, který se mezi dětmi rozhodně neztratí. Tak ráda bych na něj zavolala a stiskla ho pevně v náručí. Ale nemůžu. Jen tak bezradně postávám za plotem a slzy se mi derou do očí. Nik

Jak přimět mého přítele Jaroslava, aby přestal vyhledávat hřbitovy? Jak mu zabránit v neustálém hledání poničených náhrobků? Prosby nepomohly. Co s tím? S přítelem Jarouškem jsem žila mnoho let. Byli jsme jako manželé, jen jsme na to neměli papír. Oba jsme za sebou měli v mládí krušná manželství, a tak jsme se dohodli, že podruhé riskovat nebudeme. Ostatně děti jsem mít nemohla, a Jarouš už

Zmocnila se nás panika, když vnučka napsala, že nám přiveze ukázat svého ženicha. Byl z jakési bohaté rodiny, a dokonce bydlel na panství! Základem byla samozřejmě angličtina. Jak jinak bychom se s tím vnuččiným chlapcem domluvili? Dcera se zetěm byli opačného názoru. Nic měnit nebudou! Moc nás to s manželem rmoutilo, ale nevzdali jsme se. „My naši rodinnou čest zachráníme. Naučíme se anglic

Někdy si myslíte, že toho druhého člověka znáte jako své boty. A pak se dozvíte věci, nad kterými vám zůstává rozum stát. Mám strach. Co se mnou i s rodinou bude dál? Ještě před rokem jsme byli všichni celkem v klidu. Dcera se vdala a čekala naše první vnouče, na které jsme se oba těšili, Luboš i já. Alespoň to tak vypadalo. I když manžel se už několik posledních let choval, jako by se úplně

Myslela jsem si, že mé dny jsou už sečtené. Pak mi ale maminka řekla o svém snu, ve kterém jí stará bylinkářka poradila, co mám dělat. Na severu Moravy máme chalupu. Kousek od ní, na našem pozemku, je skála, ve které je sklípek. Před dávnými roky v něm bydlela stařena, co sbírala byliny a uměla léčit. Pomohla i mně a já jí za to dodnes zapaluji svíčku. Vážná nemoc Do důchodu mi scházel ne

Vždycky jsem bývala racionální žena. Jednou se mi ale v životě stalo něco, co rozumem nedokážu uchopit. Před několika lety jsem se jedné noci vracela z vesnické zábavy. Na silnici mi zastavilo omšelé auto s ještě podivnějším řidičem. Bylo mi tehdy osmnáct let a s mým budoucím manželem jsme vyrazili na taneční zábavu do jedné vzdálenější vesnice. Po jejím skončení jsme se vydali na cestu domů. B

Pálily se čarodějnice. Dívala jsem se do ohně a přemýšlela o Majce. Byla v telecích letech, a dokonce se zdálo, že se zamilovala. Pálení čarodějnic se kvapem blížilo. Zrovna jsem oblékala figurínu, která bude trůnit na hranici. Nasadila jsem jí veliký špičatý černý klobouk pošitý blýskavými červenými korálky a oblékla jsem ji do svého starého, potrhaného, černého roláku a dlouhé tmavofialové su

Když už jsem se smířila s tím, že děti nikdy mít nebudu, objevila se Anička a celý můj život dostal jiné obrátky. Jsem za to velmi vděčná. Honzík přináší misky se salátem a cítím, jak si přitom připadá strašně dospěle a důležitě. Krabatí čelíčko a je vážný, aby si dodal na důstojnosti. Musím se v duchu smát. Oslava jeho jedenáctých narozenin je sice skromná, ale o to víc si ji všichni užíváme.

Ten portrét si koupila babička, protože ji okouzlil. Všimla jsem si, že žena v obraze v noci ožívá. A cosi šeptá. Chtěla zpátky do svého domu. Moje babička Miluška si jednou koupila obraz od pouličního malíře. Malíř zvěčnil tvář ženy, která se mu opakovaně zjevovala ve snech. Věřil, že je to žena, kterou jednoho dne potká. To vyprávěl babičce, která si nadšeně obraz koupila. V noci mě probud