Našla jsem ji zraněnou v parku a vzala domů. Kavka se rychle uzdravila, přivolala ale celou svou rodinu. Věděla, jak moc mě trápí, že jsem osamělá. Od chvíle, kdy jsem nastoupila do důchodu, jsem začala žít samotářský život. Plánovala jsem si toho hodně, co budu dělat a na co budu mít čas, najednou bylo ale toho času až příliš. Hlavně jsem se cítila opuštěně, protože syn s rodinou bydlel daleko

Nikdy jsem náměsíčností netrpěla, tu noc se to ale změnilo. Vyšla jsem oknem ven z domu a pak došla až do kostela. Tam jsem se modlila. To mě asi zachránilo. Pohybovala jsem se ve snových mlhách. Vznášela se a měla pocit, že to tak zůstane do konce věků. Sen trval téměř celou noc. V její polovině jsem se probudila a těžkopádně se posadila. Hleděla jsem otevřeným oknem ven. Do mého pokoje proudi

Byla to hezká chatička na kraji lesa. V noci jsme nejdříve slyšeli na půdě kroky a pak se ozvala i tichá hudba. Celý život jsem prožívala racionálně. Nikde žádná paranormální aktivita, jak se odborně říká. Až před několika lety jsme si s manželem vyhlídli chatku uprostřed lesa. Přes den ji zdobily stíny stromů, které propouštěly paprsky světla. Naprosto jsem se do toho místa zamilovala. Nočn

To, co začalo nevinným dětským slibem, se po letech ukázalo jako ten nejlepší nápad. Museli jsme si na sebe ale počkat. S Václavem jsme se dlouhé roky míjeli. Slíbili jsme si kdysi, mohlo nám být tak šest let, že se jednou vezmeme a budeme mít velkou rodinu. Ale víte, jak to s dětskými láskami bývá. Jak šel život dál, naše cesty se postupně rozcházely a scházely. Po základní škole jsme se z rod

Když se blíží vánoční čas, je mi vždycky úzko. Bývala to vždy nejkrásnější část roku, loňská událost mi to ale změnila jednou provždy. Většinu našeho života jsme s manželem byli zaměstnáni ve velkém podniku. Seznámili jsme se už na škole, stavařinu jsme oba milovali a oba jsme měli i podobné zájmy. Náš život byl obyčejně příjemný. Žádné vášnivé zážitky, ale také žádné scény a situace, které vám

I když nás od sebe se sestrou dělí dva roky, bylo to jako nic a spíš nás všichni brali za dvojčata. Když jsme se před pěti lety přestaly vídat, těžce jsem to nesla. Za náš rozkol může Alžbětin manžel Honza. Je to nepříjemný chlap, který se ke mně nikdy nechoval hezky. Po jeho poslední eskapádě, která nás dost stála, jsem už na něj neměla sílu a naše vztahy ochladly. Proč zrovna on? Už kdy

Ocitla jsem se v situaci, kdy jsem se skutečně bála o život. Před nebezpečím mě zachránilo tajemné modré světlo! Věřím tomu, že ve chvílích ohrožení našeho života se o nás postarají nějaké nadpřirozené bytosti nebo naši andělé strážní. Sama jsem to před několika lety zažila. Poslední autobus mi ujel Tato událost se mi přihodila před časem jedné říjnové noci. Byla jsem tehdy na návštěvě u 

Ocitla jsem se v situaci, kdy jsem se skutečně bála o život. Před nebezpečím mě zachránilo tajemné modré světlo! Věřím tomu, že ve chvílích ohrožení našeho života se o nás postarají nějaké nadpřirozené bytosti nebo naši andělé strážní. Sama jsem to před několika lety zažila. Poslední autobus mi ujel Tato událost se mi přihodila před časem jedné říjnové noci. Byla jsem tehdy na návštěvě u 

Má dcera si přála velkou rodinu. Narodil se jí vymodlený Jakoubek. Bohužel osud jemu i nám přinesl do života nejednu bolest. Ivanka vždy dbala na své zdraví. Sportovala, zdravě se stravovala, neměla žádné dědičné nemoci, takže nás nikdy nenapadlo, že by mohla mít někdy zdravotní problém. Přesto se vyskytl, když chtěla otěhotnět. Stále se nedařilo, až si zašla na vyšetření a lékař jí sdělil, že

Libor byl má velká láska a nechtěla jsem o něj přijít. Proto jsem se odhodlala k něčemu, čeho dnes lituji. Spraví se to ještě někdy? Libora jsem poznala na vysoké škole, byl o dva roky starší. Už tehdy se mi moc líbil. Zaujal mne tím, jaký byl gentleman. Když jsem si totiž jednou zapomněla ve škole poznámky a vracela jsem se pro ně, byl to právě on, kdo mi pomohl dostat se dovnitř, jelikož v bu