Dlouho jsem se nedívala do zrcadla. Bála jsem se toho, co uvidím. Těla, které už nepatřilo mně. Změnilo se. Proč se změnilo? Po léčbě rakoviny jsem se sotva poznávala. Je to pět let, kdy mi diagnostikovali rakovinu prsu. Život mi připadal konečně trochu klidný. Měla jsem práci, přátele, rodinu. Děti už odrostly a my měli s manželem klid jen pro sebe. Obyčejné štěstí. A pak jedno slovo. Náraz

Míša byla moje nejlepší kamarádka. Znaly jsme se od střední školy. A pak vše skončilo kvůli chlapovi. A penězům. Jak jinak. Co jiného vše rozbije? Smály jsme se spolu v lavici, chodily na víno po večerech, řešily kluky, život, sny. Věděla o mně všechno. A já o ní. Nikdy jsem nepochybovala, že bych pro ni nebyla ochotná udělat cokoliv. Když si ale našla Patrika, byla jsem opatrná. Něco mi na něm

Krásy věcí kolem nás bychom si měli vážit. Vím o tom své. Mne fascinovaly obyčejné věci, na které dnes už jen vzpomínám. Nevidím je. Když jsem byla malá, svět mi připadal jako kouzelné místo. Bydleli jsme na okraji města, kde končily paneláky a začínaly louky. Tatínek mě často vyhazoval do vzduchu a chytal, maminka mi zpívala u večeře a v létě jsme s bratrem lítali v polích. Všechno si živě pam

Moc jsem té věštbě nevěřila, a dokonce se jí i smála. Pak mi ale začal osud šlapat na paty. Dodnes se toho zlověstného čísla děsím! Když mi bylo devatenáct let, zašla jsem si s kamarádkou za kartářkou. Bylo to spíš jen tak ze zvědavosti. Ta mě varovala, abych se v životě vyhýbala číslu devatenáct. Přinese mi prý smůlu a neštěstí. Nejhorší rok v životě Moc vážně jsem to nebrala. Hned vzápě

Bylo mi dvacet let a nemohla jsem najít své místo v životě. Správnou cestu mi ukázal až muž, který rozebral můj horoskop. Zjistila jsem, že každý člověk má své předem dané dispozice, které by měl znát a umět je využít ve svůj prospěch. Astrologie může pomáhat lidem, kteří se ocitnou na životní křižovatce. Vím moc dobře, o čem mluvím, protože jsem díky horoskopu kdysi změnila svůj život k lepším

Když zemřela kamarádka, zdrtilo mě to. Před posledním rozloučením se ale stalo něco, co mi dalo naději, že není všem dnům konec. Pracovala jsem dlouhých třicet let v knihovně. Nastoupila k nám pomocná síla v podobě seniorky Lídy. Na věk jsem se jí nikdy neptala, ale podle vrásek a celkové vizáže bych jí tipovala něco přes šedesát let. Měly jsme ale stejné názory a byla mi velmi blízká. Po pěti

V poslední době se cítím, jako by se můj život rozpadal. Po dvaceti letech manželství jsem se zamilovala do švagra, bratra mého manžela. Teď mám pocit, že mě manžel začíná podezírat, a já nevím, co mám dělat. Můj život je teď plný viny, lásky a strachu, a zoufale hledám cestu, jak z toho ven. Manžela obdivuji S manželem Martinem máme dvě děti, dospělé, které už žijí své životy. Naše manže

Přišlo mi pozvání na třídní sraz a mně v tu chvíli zase vyhrkly slzy. Studovala jsem zdravotní školu, kterou jsem si vybrala a kam jsem se moc těšila. Jenže odmala jsem měla velké zdravotní problémy, tak jsem dost často chyběla. Bohužel díky tomu trochu trpěl i můj prospěch. Už jako malou holku mě stále bolelo břicho, nechtěla jsem jíst a byla jsem strašně hubená. A především to bylo trnem v ok

Měla jsem pracovitého manžela, dvě hodné děti, přesto jsem spokojená nebyla. Láska se už dávno vytratila, a rozvodu jsem se bála. Jako každá holka v mém věku jsem i já ve svých sedmnácti chodila do tanečních. Tam jsem potkala Tomáše, který byl starší. Moc jsme si rozuměli. Vyprávěli jsme si příhody ze školy a povídali si o svých snech a životních přáních. Já jsem byla jedináček, pocházela jsem

Básník tvrdí, že láska kvete jen jednou v žití. Ve svých sedmnácti letech jsem tomu uvěřila a domnívala jsem se, že se za Ladislava, svou první lásku, určitě provdám. Byla to krásná doba. Sedmnáct let. Věk, kdy má člověk ještě iluze. Ve škole jsme probírali básníka Jaroslava Seiferta, který hlásal, že jen jednou kvete v roce máj, jen jednou v žití láska. A já, sedmnáctiletá středoškolačka, j