S manželem jsme svoji už třicet let. Nebyli jsme taková ta klasická láska, co hory přenáší. Vždy u nás měl přednost rozum a vždy jsme si dobře rozuměli. A teď si najednou nemáme co říci. S Vráťou to láska na první pohled rozhodně nebyla. Roky jsme se znali a kamarádili. Jak jsme spolu trávili hodně času, přetavilo se naše přátelství v pevný vztah. Já rozumím jemu, on rozumí mně. Ve smutných

Když se se mnou Jarda rozešel, nevěřila jsem tomu. Pak nastalo období, na které nerada vzpomínám a nemohu pochopit, jak hluboko jsem dokázala klesnout. Ale čekám dál. Závislosti jsou různé. Od nevinných až po ty závažné. Od kávy až po alkohol a drogy. Stejně nebezpečná je ale i závislost na druhém člověku, která může přerůst až v posedlost. Rozchod byl šok Když mi jednou ráno Jarda oznámi

Moji nejlepší přítelkyni opustil manžel i s malou dcerou. Abych jí pomohla rozvod překonat, nabídla jsem jí přístřeší. Ona pak odešla i s mým manželem. Každý dobrý skutek je po zásluze potrestán. Anebo také: Za blbost se platí! Jak dobře tato slova vystihují to, k čemu došlo mezi mnou a mojí tehdy nejlepší kamarádkou. Martinu opustil manžel zcela bezohledným a necitlivým způsobem. Všechno slunc

Měla jsem vše, co si žena před třicítkou může přát. Kariéru, peníze, vlastní byt a přítele. Jak se ale blížily třicáté narozeniny, začaly se mi do mysli vkrádat myšlenky na děti. Když jsme jednou večer seděli s partnerem u večeře na počest našeho desátého výročí, s nápadem mít vlastní miminko jsem se mu svěřila. Bohužel mě jeho reakce zaskočila. Ani trošku mou touhu nesdílel. Zprvu jsem si vznikl

Několik měsíců jsem se starala o nemocnou maminku. Rakovině se ale poručit nedá, jednoho dne se mámin stav zhoršil a pak odešla nadobro. Tatínek zemřel, když mi byly tři roky, pamatuji si ho jen málo a sourozence jsem bohužel žádné neměla. Bydlela jsem v pronajatém bytě v malém městě. Doma mi však všechno připomínalo moji rodinu a hlavně fakt, že jsem najednou zůstala na světě úplně sama. Rozhodl