Domů     Lepší pozdě než nikdy
Lepší pozdě než nikdy
5 minut čtení

Byli jsme zamilovaní a hlavy měli plné plánů. To víte, mládí. Před více než padesáti lety ale všechno skončilo. Zůstaly mi jen krásné vzpomínky. Na Pavla jsem nečekala, a přesto přijel.

Byl to docela velký šok, když jsme se na dovolené na Jadranu dozvěděli, že jsou v Praze tanky a cizí vojáci. „Nevrátíme se,“ napadlo Pavla hned a už tuhle myšlenku nepustil z hlavy. Já byla opatrná. Měla jsem doma nemocnou maminku a tu jsem nechtěla opustit.

S těžkým srdcem jsme se loučili. Pavel se vydal přes Itálii do světa a já se vrátila domů. Z našich plánů sešlo.

Náhradník

Všechno přebolí, chlácholila mě maminka a já jenom kývala hlavou, že to tak bude. Když jsem se seznámila s Petrem, dělala si z toho maminka legraci: „Víš, vždyť je to jedno, Petr nebo Pavel, hlavně, děvče, musí tě mít rád.“ A to Petr měl.

Narodili se nám dva kluci, Staník a Jeník. Byly to báječné roky, kdy kluci rostli.

Přežila jsem i to odloučení na dva roky, tehdy se ještě chodívalo na vojnu. A zvykala si, že jednou kluci vylétnou z hnízda a budeme s Petrem sami. Maminku jsem pochovala, nemoc mi ji nakonec vzala. A kluci si umanuli, že vyrazí do světa.

Ten svět byl ale dost malý. I tak se Standa odstěhoval za svou láskou do Aše a Jenda do Bratislavy. Pro mě i tak dost z ruky.

Velké plány

Malovali jsme si šťastné stáří, najednou už se všechno mohlo a Petra napadlo, že si všechno vynahradíme. „Budeme cestovat, všude se podíváme,“ plánoval s nadšením. Krotila jsem ho. „Do Afriky ani náhodou, slony můžu vidět i u nás v zoologické zahradě.“

Když si to srovnal v hlavě, souhlasil, že jenom pojedeme někam na jih. Víc za teplem. A že to bude překvapení, mám to nechat na něm. Jeli jsme nakonec na Jadran. To tehdy bylo překvapení. Do Zadaru a pak do Rijeky. Do míst, kde jsme s Pavlem trávili poslední společné chvíle.

Jako před lety

Petr to nevěděl, vždyť jsem o tom vlastně nikdy nemluvila do detailů. Ano, o Pavlovi se mu zmínila kdysi moje máma, ale on se nikdy neptal. Měla jsem na místě co dělat, abych se nerozplakala.

Mísily se ve mně vzpomínky na Pavla, které tady ožívaly, a zároveň jsem věděla, že mám vedle sebe Petra.

A toho jsem milovala teď. Vlastně jsem o Pavlovi neměla žádné zprávy, netušila jsem, kde je mu konec. Jestli ještě vůbec žije. Byl jen vzpomínka, která se léty vytrácí. Už jsem se s tím smířila. Srovnala. Člověk přece nemůže žít pořád vzpomínkami, které ho trápí.

Nečekaná návštěva

Žiji krásný život s Petrem, mám také už tři vnoučata. Sice je vidím jenom občas, když k nám mladí zajedou, ale miluji je. Nádherný den jako stvořený k odpočinku na zahradě, který jsem si užívala, najednou přerušilo Petrovo volání. „Marjánko, máš tady návštěvu! Ten pán prý nechce jít dál, máš jenom vyjít před dům.“

Něco mi říkalo, že se děje cosi zvláštního, měla jsem zvláštní pocit, který bych ani nedokázala popsat. Prošla jsem domem a u branky stál ten muž. Ještě jsem mu pořádně neviděla do tváře a už jsem věděla, že je to Pavel. Srdce se mi najednou divoce rozbušilo. Nezapomněl.

Zpoždění

Usmál se, byl rozpačitý, ale v očích měl stále tu jiskru jako zamlada. „Maruško,“ ozval se a hlas se mu přece jen trochu chvěl. „Ano, jsem to já. Mám jenom zpoždění.

To mi promiň.“ Mávla jsem rukou, jako bych chtěla odehnat vosu od tváře, ale spíš jsem chtěla zahnat slzy, které se mi draly do očí.

„Nechceš se jen tak projet?“ Ohlédla jsem se nejistě po Petrovi. Zůstal diskrétně doma. „S tvým mužem jsem už mluvil, říkal, že to záleží jenom na tobě.“

Jako ve snu

Kdybych měla popsat, kudy jsme tehdy jezdili, nedokázala bych to. Byla jsem jako ve snu. Pavel mi vyprávěl o svých cestách. On musel objet celý svět, aby mohl zase zazvonit u našich dveří. Zastavili jsme se v malé vesničce a pozorovali na rybníku kachny.

Sedli jsme si na hráz a chvíli jsme ráchali nohy ve vodě, jako by to bylo zase to moře, u kterého jsme seděli před padesáti lety. Kačenám se to nelíbilo a my se smáli jako blázni.

Už nepřijede

Pavel mi vyprávěl o své rodině, která teď žije v Izraeli. O své ženě, kterou poznal na Novém Zélandu a která je snad poloviční Maorkou. I o dětech, které spolu měli, a o jejich dětech. Vyprávěl mi příběh, který se tak podobal tomu mému.

Jen jsme ho prožívali každý zvlášť. A byli jsme šťastní.

Kdoví, jak bychom dopadli, kdybychom ten příběh prožívali spolu. Pavel mě zavezl domů, rozloučil se. „Už nepřijedu, máme své životy. Jenom jsem si slíbil, že se jednou vrátím, alespoň na chvíli.“ Já na tu chvíli vzpomínám strašně ráda.

Marie S. (71), Kutná Hora

Související články
2 minuty čtení
Moje manželství neklapalo, byli jsme s mužem každý jiný. Ideální partner přitom žil za zdí ve vedlejším bytě, a ani jeho vztah už dlouho nefungoval. L idé ve vztahu často potlačí své já, aby se zalíbili tomu druhému. Můj manžel byl vždy hlavně praktický chlap. Do romantického snílka měl daleko. Ale mně se honila vždycky v hlavě spousta nápadů. Když se nám narodila dcera, nezbývalo mi nic jiného
3 minuty čtení
Ani ve snu nás nenapadlo, že se přižene tak velká voda a do rána bude celé přízemí pod vodou. Kočka Luisa to ale věděla už odpoledne a nosila koťata do bezpečí. Povodeň v roce 2002 se navždy zapsala do paměti všech, koho postihla. Nikdo z nás tehdy nečekal, že se přižene voda tak rychle, v takovém množství a síle, nikdo nic takového do té doby nezažil. Měli jsme domek nedaleko řeky, ale nikdy s
2 minuty čtení
Najednou jsem začala chrápat. A to tak silně, že můj muž spal raději na gauči. Pátrala jsem, jak se toho problému zbavit. Pomohla nečekaná rada. Každý to určitě zažil. Je to ten nestrašnější zvuk, jakého se můžete v noci dočkat. Budí vás a ráno jste nepoužitelní. Znám několik manželství, která se kvůli tomu dokonce rozpadla. Já to ale u svých partnerů nezažila, měla jsem štěstí, spali tiše a an
3 minuty čtení
Byla to zvláštní žena, ta moje bývalá kamarádka Klára. Všem lhala a byla na sebe ještě pyšná. Když jsme se poprvé potkaly, bylo na ní něco, co přitahovalo pozornost. Bylo jí padesát pět, ale její energie a sebevědomí byly nakažlivé. Byla to žena, která si vždy šla za svým, ať už to znamenalo cokoli. Otevřela se mi Jednou jsme seděly u kávy v malé kavárně na rohu. Klára byla ve své obvyklé
4 minuty čtení
Alena byla žena, která dokázala okouzlit každého, kdo ji potkal. Byla krásná, sebevědomá a nikdy ani nezapochybovala o tom, co od života chce. Uměla to s lidmi, uměla si vždy prosadit svou. Každý, kdo ji poznal, jí byl okouzlen. Když jsem ji poznala, byla pro mne bohyní. Až časem jsem poznala, jak prázdná osoba to je. Zpočátku jsem ale její cílevědomost obdivovala. Co si vzala do hlavy, to t
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Konec světa: 5 nejpravděpodobnějších scénářů, které by mohly změnit tvář planety
enigmaplus.cz
Konec světa: 5 nejpravděpodobnějších scénářů, které by mohly změnit tvář planety
Jak jednou skončí svět? Tato odvěká otázka provází lidstvo napříč kulturami a historií. Náboženské texty, umělci, vědci i záhadologové se snaží najít odpověď. Ačkoliv panika není na místě, je dobré bý
Když se přátelství na celý život změnilo v rivalitu: Čingischán a Džamucha
epochaplus.cz
Když se přátelství na celý život změnilo v rivalitu: Čingischán a Džamucha
Na svět přišel Čingischán v asijských stepích roku 1155 jako Temüdžin. Už od mládí zde mohl nasávat válečnické umění, protože Mongolové zde nebyli jediným žijícím národem. Kolem sebe měli spoustu dalších národů, s nimiž neustále bojovali. Například Kerejté v jihozápadní Asii, na východně Džurčenové či Tataři a na západě zase Merkité nebo Ojrati. „Budeš se jmenovat podle Temüdžina,“
Hrozí, že se Hybnerové vztah změní v noční můru
nasehvezdy.cz
Hrozí, že se Hybnerové vztah změní v noční můru
Po letech osobních zklamání to vypadalo, že herečka Vanda Hybnerová (56) z Ulice konečně našla štěstí po boku nového muže jménem Lukáš. Jenže ten nemá s prostředím showbyznysu nic společného a právě
Romantická pevnost v Provence
rezidenceonline.cz
Romantická pevnost v Provence
Jižní Francie je pro letní odpočinek jako stvořená. Okouzluje nejen přírodními krásami, ale i starobylou architekturou romantických vesniček. V nich se ukrývají stavby s historickou hodnotnou, které se řadí k těm nejkrásnějším, jaké lze v regionu najít. Omamná vůně, linoucí se z nekonečných lánů fialové levandule, kontury horských masivů Alp, charakteristické středomořské klima, malebné vesničky,
Kočky mohly být domestikovány mnohem později a jinde, než jsme si mysleli!
21stoleti.cz
Kočky mohly být domestikovány mnohem později a jinde, než jsme si mysleli!
Dnes si řada lidí neumí představit svůj život bez kočky po svém boku. Jejich původ je však stejně záhadný jako tato zvířata samotná. Vědci nyní zpochybnili dlouho platnou hypotézu o tom, že kočky byly
Bojovala jsem s nesnesitelným chrápáním
skutecnepribehy.cz
Bojovala jsem s nesnesitelným chrápáním
Najednou jsem začala chrápat. A to tak silně, že můj muž spal raději na gauči. Pátrala jsem, jak se toho problému zbavit. Pomohla nečekaná rada. Každý to určitě zažil. Je to ten nestrašnější zvuk, jakého se můžete v noci dočkat. Budí vás a ráno jste nepoužitelní. Znám několik manželství, která se kvůli tomu dokonce rozpadla. Já to ale
Zlaté mince: tichá síla chytrých investorů
iluxus.cz
Zlaté mince: tichá síla chytrých investorů
Historické mince propojují noblesu minulosti s jistotou budoucnosti. Jejich kulturní odkaz a vysoká hodnota z nich činí nejen úchvatné sběratelské kousky, ale i atraktivní investiční příležitost. V ob
Zaskočil zuřící Vesuv Neapol?
historyplus.cz
Zaskočil zuřící Vesuv Neapol?
Vesuv poklidně spí. Spí už několik desítek let. Hluboko v jeho útrobách však pomalu narůstá tlak i teplota. Na jaře 1906 si sopka po dlouhé době „uleví“ rachotem z nitra sopečného jícnu a „upustí páru“ v podobě temného mraku. Nikdo tomu ovšem nevěnuje větší pozornost… Jedna z nejnebezpečnějších sopek na světě. Smutně proslulá masivními erupcemi. Nebezpečná svými pyroklastickými proudy,
Cestování se zánětlivým onemocněním střev? S přírodním pomocníkem to jde lépe
epochanacestach.cz
Cestování se zánětlivým onemocněním střev? S přírodním pomocníkem to jde lépe
Představte si, že sedíte v letadle směr Bali, projíždíte autem národní parky USA nebo se procházíte po evropských metropolích – a to vše i přes diagnózu Crohnovy choroby. Zní to jako sen? Pro mnoho uživatelů přírodního nápoje Vitestin se tento sen stal skutečností. „Dříve jsem si netroufla cestovat dál než hodinu od domova,“ vzpomíná Jana
Ráj pro milovníky slunce a historie – objevte Omán
nejsemsama.cz
Ráj pro milovníky slunce a historie – objevte Omán
Arabský Omán každoročně láká na příjemně teplé klima, bohatou kulturu a k tomu služby opravdu na úrovni. Ne nadarmo se mu říká Švýcarsko Středního východu. Pojďme se s ním seznámit blíž. Nechte se pozvat do Ománu, země sultánů a princezen. Jeho hlavním městem je Muscat a leží ve východním cípu Arabského poloostrova. Už roky se řadí mezi dvacet nejbezpečnějších zemí na světě, a v rychlosti rozvoje
Indické město Ellora: Vzniklo s pomocí neznámé technologie?
epochalnisvet.cz
Indické město Ellora: Vzniklo s pomocí neznámé technologie?
V Indii leží kamenný zázrak, jeden z největších a nejzáhadnějších chrámových komplexů světa, jehož vznik je dodnes zahalen tajemstvím. Máme před sebou důkaz neobyčejné technologie, nebo jen mistrovskou ukázku lidské dovednosti? Jak staré jsou chrámy v Elloře – a kdo je vlastně vytvořil? Představte si, že stojíte před horou, ve které vznikl precizně vyhloubený
Osvěžující rybízové nanuky
tisicereceptu.cz
Osvěžující rybízové nanuky
Ovocná zmrzlina vždycky udělá radost, a to nejen našim nejmenším. Naše zmrzlina není příliš sladká, ale naopak krásně osvěží. Ingredience 2 hrsti čerstvého rybízu 4 dl rybízového džusu 1 dl vo