Domů     Lepší pozdě než nikdy
Lepší pozdě než nikdy
5 minut čtení

Byli jsme zamilovaní a hlavy měli plné plánů. To víte, mládí. Před více než padesáti lety ale všechno skončilo. Zůstaly mi jen krásné vzpomínky. Na Pavla jsem nečekala, a přesto přijel.

Byl to docela velký šok, když jsme se na dovolené na Jadranu dozvěděli, že jsou v Praze tanky a cizí vojáci. „Nevrátíme se,“ napadlo Pavla hned a už tuhle myšlenku nepustil z hlavy. Já byla opatrná. Měla jsem doma nemocnou maminku a tu jsem nechtěla opustit.

S těžkým srdcem jsme se loučili. Pavel se vydal přes Itálii do světa a já se vrátila domů. Z našich plánů sešlo.

Náhradník

Všechno přebolí, chlácholila mě maminka a já jenom kývala hlavou, že to tak bude. Když jsem se seznámila s Petrem, dělala si z toho maminka legraci: „Víš, vždyť je to jedno, Petr nebo Pavel, hlavně, děvče, musí tě mít rád.“ A to Petr měl.

Narodili se nám dva kluci, Staník a Jeník. Byly to báječné roky, kdy kluci rostli.

Přežila jsem i to odloučení na dva roky, tehdy se ještě chodívalo na vojnu. A zvykala si, že jednou kluci vylétnou z hnízda a budeme s Petrem sami. Maminku jsem pochovala, nemoc mi ji nakonec vzala. A kluci si umanuli, že vyrazí do světa.

Ten svět byl ale dost malý. I tak se Standa odstěhoval za svou láskou do Aše a Jenda do Bratislavy. Pro mě i tak dost z ruky.

Velké plány

Malovali jsme si šťastné stáří, najednou už se všechno mohlo a Petra napadlo, že si všechno vynahradíme. „Budeme cestovat, všude se podíváme,“ plánoval s nadšením. Krotila jsem ho. „Do Afriky ani náhodou, slony můžu vidět i u nás v zoologické zahradě.“

Když si to srovnal v hlavě, souhlasil, že jenom pojedeme někam na jih. Víc za teplem. A že to bude překvapení, mám to nechat na něm. Jeli jsme nakonec na Jadran. To tehdy bylo překvapení. Do Zadaru a pak do Rijeky. Do míst, kde jsme s Pavlem trávili poslední společné chvíle.

Jako před lety

Petr to nevěděl, vždyť jsem o tom vlastně nikdy nemluvila do detailů. Ano, o Pavlovi se mu zmínila kdysi moje máma, ale on se nikdy neptal. Měla jsem na místě co dělat, abych se nerozplakala.

Mísily se ve mně vzpomínky na Pavla, které tady ožívaly, a zároveň jsem věděla, že mám vedle sebe Petra.

A toho jsem milovala teď. Vlastně jsem o Pavlovi neměla žádné zprávy, netušila jsem, kde je mu konec. Jestli ještě vůbec žije. Byl jen vzpomínka, která se léty vytrácí. Už jsem se s tím smířila. Srovnala. Člověk přece nemůže žít pořád vzpomínkami, které ho trápí.

Nečekaná návštěva

Žiji krásný život s Petrem, mám také už tři vnoučata. Sice je vidím jenom občas, když k nám mladí zajedou, ale miluji je. Nádherný den jako stvořený k odpočinku na zahradě, který jsem si užívala, najednou přerušilo Petrovo volání. „Marjánko, máš tady návštěvu! Ten pán prý nechce jít dál, máš jenom vyjít před dům.“

Něco mi říkalo, že se děje cosi zvláštního, měla jsem zvláštní pocit, který bych ani nedokázala popsat. Prošla jsem domem a u branky stál ten muž. Ještě jsem mu pořádně neviděla do tváře a už jsem věděla, že je to Pavel. Srdce se mi najednou divoce rozbušilo. Nezapomněl.

Zpoždění

Usmál se, byl rozpačitý, ale v očích měl stále tu jiskru jako zamlada. „Maruško,“ ozval se a hlas se mu přece jen trochu chvěl. „Ano, jsem to já. Mám jenom zpoždění.

To mi promiň.“ Mávla jsem rukou, jako bych chtěla odehnat vosu od tváře, ale spíš jsem chtěla zahnat slzy, které se mi draly do očí.

„Nechceš se jen tak projet?“ Ohlédla jsem se nejistě po Petrovi. Zůstal diskrétně doma. „S tvým mužem jsem už mluvil, říkal, že to záleží jenom na tobě.“

Jako ve snu

Kdybych měla popsat, kudy jsme tehdy jezdili, nedokázala bych to. Byla jsem jako ve snu. Pavel mi vyprávěl o svých cestách. On musel objet celý svět, aby mohl zase zazvonit u našich dveří. Zastavili jsme se v malé vesničce a pozorovali na rybníku kachny.

Sedli jsme si na hráz a chvíli jsme ráchali nohy ve vodě, jako by to bylo zase to moře, u kterého jsme seděli před padesáti lety. Kačenám se to nelíbilo a my se smáli jako blázni.

Už nepřijede

Pavel mi vyprávěl o své rodině, která teď žije v Izraeli. O své ženě, kterou poznal na Novém Zélandu a která je snad poloviční Maorkou. I o dětech, které spolu měli, a o jejich dětech. Vyprávěl mi příběh, který se tak podobal tomu mému.

Jen jsme ho prožívali každý zvlášť. A byli jsme šťastní.

Kdoví, jak bychom dopadli, kdybychom ten příběh prožívali spolu. Pavel mě zavezl domů, rozloučil se. „Už nepřijedu, máme své životy. Jenom jsem si slíbil, že se jednou vrátím, alespoň na chvíli.“ Já na tu chvíli vzpomínám strašně ráda.

Marie S. (71), Kutná Hora

Související články
4 minuty čtení
Když mi bylo padesát, myslela jsem si, že už mě v životě nic velkého nečeká. Pak přišel on a můj život se změnil… Měla jsem za sebou jedno manželství, dvě dospělé děti a svůj byt, ve kterém jsem si zvykla být sama. Pak přišel Petr, tichý, laskavý muž, vdovec s bolestnou minulostí, ale zároveň plný naděje. Naše cesty se propletly v době, kdy jsme oba hledali nový smysl života. Po roce známosti j
3 minuty čtení
Znaly jsme se od školy a byly jsme kamarádky na život a na smrt. Nikdy by mě nenapadlo, že mi nepřeje můj kousek štěstí. Seděly jsme spolu od základky a hned jsme se staly nejlepšími kamarádkami. Protože měla přísné rodiče, kteří ji nikam nechtěli pouštět, dělala jsem jí často alibi. Udělala ze mě spolupachatele Když jednou moji rodiče odjeli na víkend k příbuzným do Prahy, nechali mě dom
3 minuty čtení
Najít milého životního partnera je určitě velmi těžký úkol. A někdy se to při nejlepší snaze nepovede. Mně se to kupříkladu nepodařilo, byla jsem svobodná matka. Zůstala jsem s dcerkou sama, partner zmizel zanedlouho poté, co jsem mu oznámila, že bude tatínkem. Bylo mi jí líto, vyrůstat bez otce není pro dívku jednoduché, připravilo ji to o spoustu radosti. Zato jsme k sobě ne­uvěřitelně přilnu
3 minuty čtení
Když se dostala vnučka Hanička do problémů a lékaři i rodiče nad ní lámali hůl, vzala jsem si ji do péče já. V přírodě a mezi zvířaty přišla na jiné myšlenky. Krátce po základní škole se u mé vnučky Hany projevila psychická nemoc, která ji dovedla až do léčebny. Vždycky se cítila být jiná. Byla uzavřená, v křeči, neuměla se projevovat před lidmi. S věkem se to jen horšilo. Haně se v hlavě začal
4 minuty čtení
Když mi bylo šedesát, myslela jsem si, že je můj život už pevně daný. Jenže pak přišla zpráva, která všechno změnila. Bydlela jsem v malém domku na kraji města, obklopená zahrádkou, kterou jsem léta pěstovala. Všechno bylo, jak má být. Klid, rutina, občas návštěva syna a vnoučat. Potom přišel šok! Měla jsem se vystěhovat! Netušila jsem, že mě čeká nový začátek plný radosti. Rozhodnutí mě zas
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Duše manžela neměla klid!
skutecnepribehy.cz
Duše manžela neměla klid!
Měli jsme s Adamem krásné manželství a věřili, že spolu zestárneme. Jenže do naší lásky zasáhl tragický osud. Byli jsme s mým milovaným Adamem natolik propojeni, že poté, co můj muž zemřel, se snažil navázat se mnou spojení. Po měsíci strašidelných jevů věřím, že duše existuje i bez těla. Největší hrůzu jsem prožila na chodbě před zrcadlem! Láska
Plněné kapsičky
nejsemsama.cz
Plněné kapsičky
Skvěle chutnají, když se naplní tuňákem nebo pikantní uzeninou. Ingredience na 8 kousků: ● 1 balení chlazeného listového těsta ● 2 mozzarelly ● hrst lístků bazalky ● hrst sušených rajčat ● sůl ● pepř ● vejce na potření ● semínka na posypání Postup: Listové těsto nakrájejte na 8 čtverečků. Sušená rajčata nakrájejte na kousky, mozzarellu natrhejte. V misce promíchejte rajčata i sýr s lístky bazalky. Přidejte
Záhadný objev na Marsu: Jsou tři obří věže umělého původu?
enigmaplus.cz
Záhadný objev na Marsu: Jsou tři obří věže umělého původu?
Nikam jinam se neupírají oči hledačů mimozemšťanů tolik, jako k povrchu Rudé planety. Možné známky života jsou odtud hlášeny každých několik dnů. Naposled se ale amatérským badatelům podařil úlovek, k
Hladové hvězdice berou útokem korálové útesy! Dobrovolníci jdou na ně s dřevěnými harpunami
21stoleti.cz
Hladové hvězdice berou útokem korálové útesy! Dobrovolníci jdou na ně s dřevěnými harpunami
Korálové útesy, to je bezesporu klenot, který je třeba chránit. Koneckonců jsou zásadní součástí oceánských ekosystémů. Jedno z nebezpečí, kterému v současnosti čelí, představuje živočich z vodní říše
Hrozila za urážku metresy Bastila?
historyplus.cz
Hrozila za urážku metresy Bastila?
„Jednou bude víc než královna,“ pronáší jasnovidka v roce 1730 poté, co důkladně prozkoumala ručku devítileté Jeanne-Antoinette Poissonové. Ambiciózní matka děvčátka hned ví, co to znamená. Její dcerka se stane královskou metresou. Skvělá výchova Malá Jeanne (1721–1764) roste do krásy. To však k úspěchu nestačí. Rodina jí zajišťuje skvělé vzdělání, srovnatelné s dívkami z aristokratických
Záhadná věž na Zvíkově: Je chráněna prastarou magií?
epochanacestach.cz
Záhadná věž na Zvíkově: Je chráněna prastarou magií?
Nejvíce otazníků se na hradě Zvíkově určitě vznáší nad hradní věží Markomanka, která kdysi sloužila jako úkryt korunovačních klenotů. Právě tady mají být nejsilnější tajemné proudy energie, které dokážou způsobit nevysvětlitelné poruchy elektroniky. Kameny věže pak na sobě nesou šifry, ukazující prý cestu k pokladu. Zvláštní kapitolu v historii hradu, založeného v první polovině 13. století, hraje
Ulice rozděluje Hrušínského a jeho manželku?
nasehvezdy.cz
Ulice rozděluje Hrušínského a jeho manželku?
Raději riskovat zdraví než přijít o roli Vlasty Peška v Ulici? Právě tak to s Rudolfem Hrušínským ml. (78) vypadá. Má bojovat s vážnými zdravotními problémy, ale o konci v Ulici nechce ani slyšet. Z
Zjevení Panny Marie v La Salettě: Matka Kristova nebo šílená jeptiška?
epochaplus.cz
Zjevení Panny Marie v La Salettě: Matka Kristova nebo šílená jeptiška?
Ve vzduchu se objevuje rotující zlatá záře a v ní krásná žena v bílém rouchu. Žehná a pronáší prorocká slova o osudu světa, o lásce boží, o pokání. Vidí ji však pouze vyvolení. Je polojasný den, sobota 19. září 1846. Ve francouzských Alpách, na svahu hory Planeau vypínající se nad shlukem osad La Saletta, pase skupina malých
Apartmá na střeše Londýna
rezidenceonline.cz
Apartmá na střeše Londýna
Londýn je nejnavštěvovanějším evropským městem, pro investory je lákavou lokalitou. Apartmán vybavený designovými skvosty v mrakodrapu Neo Bankside oprávněně přitahuje pozornost. Apartmány v Neo Bankside Towers nadchnou originalitou a komfortem. S nádherným výhledem na řeku Temži a londýnské panorama s katedrálou sv. Pavla patří k tomu nejlepšímu, co současná interiérová tvorba ve Velké Británii může nabídnout. Komplex
Děsili Vikingové křesťany nahotou?
epochalnisvet.cz
Děsili Vikingové křesťany nahotou?
„Je tomu skoro 350 let, co jsme my a naši praotcové osídlili tuto nádhernou zemi, ale nikdy předtím nedocházelo k takovému teroru, jakému my nyní čelíme ze strany pohanů,“ pohoršuje se středověký vzdělanec Alcuin z Yorku…V roce 793 zaútočili na klášter Lindisfarne u anglických břehů Vikingové.   Severští bojovníci z oblasti dnešní Skandinávie se zjevují
Hodinky od Mühle Glashütte s vyšším posláním
iluxus.cz
Hodinky od Mühle Glashütte s vyšším posláním
Pokud hledáte hodinky pro jemného milovníka minimalistického designu, co si potrpí na latte a zenový klid, raději dál nečtěte. Tohle je stroj, který by si na zápěstí připnul Poseidon sám – kdyby nosil
Éclairs, láska na první pohled
tisicereceptu.cz
Éclairs, láska na první pohled
Až uvidíte tuhle francouzskou cukrovinku, zamilujete se. Donutí vás zastavit se a vnímat ji všemi smysly. Tak lákavá je na pohled. A což teprve až začnete objevovat tajemství, které skrývá uvnitř.