Byl to největší sukničkář v okolí, těch srdcí, co zlomil, bylo už příliš. Bohužel mezi nimi bylo i srdíčko mé sestry. A Maruška to nenechala jen tak.

Byl to zkrátka pořádný prevít. Vážně si nepamatuji, že bych za celý svůj život potkala většího. Zklamaných žen a pošlapaných dívčích srdcí byly nejméně dvě desítky. Když to začal Vilda zkoušet i na mou sestru Marušku, tušila jsem, jak to dopadne.

Láska je ale slepá! Ale i dnes musím zpětně říct, že se své sestře vůbec nedivím, že mu přála jen to nejhorší. Inu, byla to její první láska a první zklamání. Na to se nikdy nezapomíná a také to nejvíce bolí. Možná si o té divoké pomstě někteří zúčastnění dodnes vyprávějí…

Rozchod

V mládí byly naší oblíbenou zálibou taneční zábavy, čaje, a hlavně maškarní plesy. Vymyslet zajímavou, nápaditou a originální masku byla pro nás všechny velká motivace a my se tím náramně bavili. A to nejen děvčata, ale i kluci.

Tehdy měl jen málokdo doma televizi, a pokud ano, program začínal až Večerníčkem. A tak jsme se bavili jinak, než dnešní mládež. Moje sestra právě prožívala rozchod s tímto povedeným přítelem.

Nezachoval se k ní hezky, jako ostatně ke všem před ní. Maruška propadala depresím a nepomáhalo žádné rozptýlení a ani čas tomu nedokázal ulámat hroty. Až najednou změna!

Kdo by nemlsal?

Maruška byla jako vyměněná, usmívala se a při šití kostýmu na maškarní ples si dokonce vesele prozpěvovala. Na ples se náramně těšila. „Půjdu za hašlerku!“ svěřovala se všem nadšeně.

Nakoupila tyto oblíbené bonbony, našívala je na šaty a rozhodně jimi nešetřila. Kostým se povedl, neboť byl šitý s nadšením. Konečně přišel tolik očekávaný den a my s partou kamarádek vyrazily.

Kostým hašlerky měl obrovský úspěch, a jak se dalo očekávat – bonbony z něj během večera rychle mizely. „Jen ať si dají!“ Sestře nevadilo, že ji tanečníci během tance neomaleně „odrbávají“. Zejména bývalého přítele pobízela, ať si dá hašlerky na usmířenou.

Ať si jich dá co nejvíce, než je ostatní kluci snědí. Nikoho tehdy ani ve snu nenapadlo, že by za tím vším mohla být pomsta. Maruška byla totiž zdravotní sestřička, snadno si obstarala agresivní projímadlo, a to napíchala injekční stříkačkou do bonbonů.

Věděla, že my, holky, držíme ty své diety, zatímco kluci se o hašlerky poperou. Bylo jí fuk, že to schytá i někdo jiný, než její bývalý přítel. Tehdy přála pomstu celému mužskému pokolení! Následky na sebe nenechaly dlouho čekat.

Kapacita toalet zdaleka nezvládala nápor, a tak se museli tanečníci rychle uchylovat do nejbližšího okolí budovy.

Stálo to za to!

Kulturní dům byl v obležení a byli tací, kterým se nepoštěstilo ze sálu vyběhnout včas. Ne všichni měli pro tenhle „žertík“ pochopení, aby si s humorem řekli, že když nejde o život, nejde o nic, a že se vlastně místní mládenci krásně pročistili.

Jedna z kamarádek se prořekla, a tak rychle vyšlo najevo, že za vším stála moje sestra. Celá záležitost skončila nejen tím, že musela následky svého činu uklidit, ale ještě se z něj zpovídat. Ale i tak, jak u soudu hrdě přiznala, jí to prý stálo za to!

Soňa (79), Most