Byly jsme rozhádané a zatímco ona odjela na dovolenou, já se doma užírala vzteky. Tak jsem ji připravila o  to nejcennější, co jí už nikdo nenahradí.

Už jako malá si moje sestra Anna hrála nejraději s panenkami na svatbu. Nakonec se dočkala. Tomáše potkala, když jí bylo dvacet a po roce se vzali. Svatba byla dokonalá. A stejně pak i jejich manželství. Já čekala na svého Jáchyma jedenáct let.

Naše svatba se moc nepovedla a dva roky po narození syna jsme se rozvedli a já zůstala sama. Andule to ale vyšlo. Na svou svatbu ráda vzpomínala a prohlížela si často album s fotografiemi. Vždycky u toho trapně brečela.

Měli se rádi

S manželem vychovali dvě krásné a chytré děti, a i po letech se měli rádi. Jezdili na dovolenou a vždycky se na ni moc těšili. Já žila sama v garsonce, syn se oženil a moc za mnou nejezdil. Se snachou jsme se nemusely.

Nesnášela moje rady do života. Když jsem si stěžovala sestře, vždycky jsme se nepohodly. Říkala, že jsem prý protivná a rýpavá. Pohádala jsem se s ní, ale Andula vždycky přišla s tím svým úsměvem a lahvinkou vína.

Můj vztek

Loni na sklonku léta vyrazili na Rhodos. Dva dny předtím jsme se zase pohádaly, a já Andule řekla, že jí tentokráte kytky nezaleju a papouška nenakrmím. Ať si najde někoho jiného. Celou noc jsem nemohla spát, a tak mě to napadlo. Klíče od jejich bytu jsem si udělala bez vědomí sestry už dávno.

Další noc jsem se vypravila do jejich bytu. Když jsem odemkla, byla jsem plná pomsty. Prohlédla jsem lednici, co bych snědla, spíž, co bych si odnesla, a v baru našla nedopitou slivovici. Trochu jsem se jí posilnila a začala prohledávat videokazety.

A tam jsem narazila na dvě vzácné z dětství jejích dětí. Byly tam jejich první krůčky, všechny ty krásné momentky, na které byla tak pyšná. Pak jsem si našla album z jejich svatby, polila ho čajem a rozházela věci ve skříňce kolem.

Ještě jsem tam nadělala nepořádek, vyhrabala hlínu z květináče na jejich bílý koberec a vypustila papouška z klece. „Vidíš, cos udělal?“ ušklíbla jsem se na Pepu a zabouchla za sebou dveře. Běžela jsem domů. Tak se mi ulevilo!

Poradili si

Ten, kdo přišel zalévat kytky a krmit papouška, se určitě zděsil. Nevím, jak to po návratu sestry a jejího manžela Pepa schytal, ale přežil. Když za mnou přišla sestra s dárkem z cest, tvářila jsem se soucitně.

Byla z toho opravdu smutná. Měla jsem v duchu škodolibou radost, že se už fotkami ze svatby a svými dětmi na kazetě chlubit nebude. Jenže její manžel byl opravdu schopný. Když sestra pod stromečkem vybalovala dárky, vykouklo na ni z vánočního papíru fotoalbum.

Byla v něm spousta fotek z jejich svatby, které švagr získal od známých a příbuzných, co na svatbě byli. A kazety? Ty nejhezčí scénky měli nahrané jeho rodiče. Tak se mi moje velká pomsta nakonec moc nevydařila.

Klára (57), Ostrava