Domů     Hlavní je, být šťastný!
Hlavní je, být šťastný!
5 minut čtení

Když si myslíme, že už nemůžeme nic očekávat, osud nám nadělí zpátky vše, co jsme kdy dali.

Když manžel zemřel, synovi Jakubovi bylo devět let. Dost na to, aby si pamatoval, jaký jeho otec byl, a hodně málo na to, aby pochopil, že samotná ženská s malým dítětem to má v životě neskutečně těžký.

Mé pokusy seznámit se s jiným mužem zkrachovaly pokaždé, když jsem svého nového nápadníka přivedla domů. Jakub dělal všechno proto, aby už k nám dotyčný nikdy nepřišel.

„Já se o tebe postarám, maminko!“ sliboval mi a se slzami v očích mě prosil, abych „toho pána“ už nikdy domů nevodila.

Syn na prvním místě

„Co mám s tím klukem dělat?“ vzdychala jsem před kamarádkami. „Vyber si chlapa, který se ti líbí a nastěhuj si ho domů!“ radily mi. „Chvíli to možná potrvá, ale Jakub si na něj zvykne, uvidíš!“ dodávaly mi odvahu.

„A co když se spolu nikdy nesnesou?“ strachovala jsem se. „Přece nechceš zůstat na stáří sama! Kluk ti vyroste, najde si ženu, založí svou rodinu a co ty? Starou a sedřenou tě už žádný chtít nebude!“ Měly pravdu.

Z práce do práce

Jakub byl jinak opravdu vzorný syn. Pubertu zvládal v naprosté pohodě. Kromě svých domácích povinností dodělal gymnázium a dostal se i na vysokou školu. Byla jsem na něj opravdu hrdá, i když mě jeho studia stála hodně sil.

Táhla jsem to všechno sama, a abych uživila a ošatila i dospívajícího muže, musela jsem si vzít další práci. Skoro vůbec jsem nebyla doma, skoro vůbec jsem nežila svůj osobní život.

Byly to dlouhé roky přebíhání z jednoho zaměstnání do druhého, ale doma mě vždycky čekal uklizený byt a navařeno.

Na druhé koleji

Pak přišel den, kterého jsem se obávala ze všech nejvíc. Můj milovaný syn si přivedl domů svou slečnu. Cítila jsem se opravdu strašně. Najednou jsem hleděla do tváře dívce, která mě měla nahradit. Byla mladá, krásná a pro mě naprosto nepřijatelná.

Tak už to matky synů mívají. „Linda ti teď se vším bude pomáhat, maminko!“ oznámil mi syn a já nevěděla, co na to mám říct. Najednou jsem si uvědomila, co asi cítil on jako malý, když jsem si já domů přivedla jiného muže. Teď se situace obrátila.

Už jsem neměla svého syna jen sama pro sebe, musela jsem se o něj dělit s cizí holkou, které věnoval daleko více pozornosti, než mně. „Jestli ti tu vadíme, můžeme si sehnat jiný byt,“ řekl mi jednou s naprostým klidem.

Nakonec to dopadlo tak, že jsem přestěhovala všechny své věci do malého pokoje a zbytek nechala Jakubovi a jeho nové ženě.

Vyklidila jsem pole

Celá situace vygradovala, když Linda zjistila, že je v jiném stavu. Žádost o pokoj v pečovatelském domě jsem si podala ještě dřív, než stačila Linda donosit své a Jakubovo dítě.

I přesto, že jsem byla vždycky na všechno sama, zvládla jsem si našetřit nějaké peníze, takže jsem svůj nástup do svého nového domova mohla radikálně urychlit. Když Linda odešla do porodnice, sbalila jsem si své věci a přestěhovala se.

Sestřičky byly moc milé a pan doktor při vstupní prohlídce na mě působil jako velký sympaťák. „Vždyť vy sem vůbec nepatříte!“ obdivoval můj zdravotní stav. Pak mi pan ředitel ukázal můj pokoj, do kterého mi přinesli kufry.

Nebylo zde nic, jen postel, stůl se židlí a skříň. Posadila jsem se a složila hlavu do dlaní. „Takhle skončit!“ říkala jsem si a bylo mi najednou smutno. Pak někdo zaklepal na dveře.

Myslela jsem si, že to bude sestra, která mi přišla říct něco ohledně domovního řádu, ale čekalo mě milé překvapení.

Milý společník

Za dveřmi na chodbě stál prošedivělý pán, který mohl být jen o pár let starší, než já. „Vítám vás tady, má milá!“ řekl a podal mi kytici tulipánů. „Jsem Václav!“ Podal mi ruku. „Marie,“ přijala jsem ji.

Celé odpoledne jsme s Václavem strávili v přilehlém parku. Převyprávěla jsem mu ve zkratce snad celý svůj život a kupodivu mi o sobě stihl říct něco i on sám. Byl také opuštěný, jako já. Jeho manželka zemřela již dávno a dcera se odstěhovala do ciziny.

Zase radost ze života

Následující den mě vzal Václav do města, abych si nakoupila nějaké drobnosti, které by můj pokoj alespoň trochu zútulnily. „Tenhle obrázek by se vám nelíbil, paní Marie?“ snaživě mi pomáhal vybírat dekorace, jakoby měl v mém pokoji bydlet se mnou.

„A co tenhle svícen?“ ukazoval mi. Nakonec jsem koupila oboje a pozvala pak Václava na večerní víno. Přišel. A další večer také a ještě mnoho dalších. Zjistila jsem, že Václav je velmi vzdělaný, takže jsme nikdy neseděli a nemlčeli, pokud jsme sami nechtěli.

„V pátek je ve vesnici poblíž tancovačka, co kdybychom si šli skočit?“ navrhl mi. A tak jsem šla s Václavem na tancovačku.

Nečekaná svatba

K mému velkému překvapení jsme vydrželi skoro až do rána. O dva dny později mě pozval na večeři, kde mi navrhl, jestli bych s ním nechtěla bydlet v jeho apartmá. „Co by tomu řekli ostatní?“ strachovala jsem se.

„Nemůžou říct nic, když se vezmeme!“ postavil mě před hotovou věc. Bylo to tak šílené, že jsem souhlasila. Náš obřad byl velmi skromný, ale zato velmi krásný.

Bylo léto, celá zahrada kvetla a všichni mí noví přátelé mně i mému novému muži přáli, jako kdybychom měli celý život před sebou. Nakonec, proč ne? Vždyť nikdo neví, jak tu bude dlouho, a proto musíme využít každou příležitost, kterou nám osud přinese.

Marie V. (69), střední Čechy

Předchozí článek
Související články
5 minut čtení
Když jsem se seznámila s tehdy čerstvě rozvedeným Petrem, jeho dospělá dcera Alena byla stále na svého otce velmi silně citově vázaná. Věděla jsem tedy, že vztah s Alenou nebude snadný, ale nikdy jsem si nemyslela, že by se dcera mého milovaného muže mohla stát hrozbou pro náš vztah. Snažila jsem se tedy být trpělivá. Napřed mě Alena ignorovala, ale nebyla otevřeně nepřátelská. Naivně jsem si m
4 minuty čtení
Roky jsem žila v blažené iluzi, že mám nejlepší kamarádku. Byly jsme nerozlučné, sdílely jsme radosti i starosti, smály se, plakaly, pomáhaly si. Nikdy by mě nenapadlo, že právě ona mi vrazí kudlu do zad, a už vůbec ne, že mi ji tam bude zarývat celá léta, aniž bych to tušila. Před pár týdny jsem se dozvěděla pravdu. Můj manžel měl dlouhodobý poměr. A nebylo to s někým neznámým, s nějakou ná
2 minuty čtení
Tu zimu se mě držely snad všechny nemoci a nedaly se setřást. Už jsem byla moc vyčerpaná. Když přišlo jaro, cítila jsem se jako spráskaný pes. Je neuvěřitelné, jak dokáže člověka oslabit psychika. Uvědomila jsem si to ten rok, kdy mě stíhalo jedno neštěstí za druhým. Že to má všechno na svědomí moje nešťastná a k smrti vyčerpaná duše. Podzim tehdy vrazil do mého života drsně. Zemřela má mladší
3 minuty čtení
Ta hrdlička se k nám dostala náhodou, hnízdo srazil na zem náš kocour a já se o raněné mládě postarala. Teď už žije s námi. Náš domek stojí na okraji Prahy. Psa na hlídání jsme si pořídili hned, jak jsme se do domku nastěhovali, a k němu ještě kocoura, kterému jsme dali jméno Macek. Už od začátku je jak z divokých vajec, lítá po celé zahradě a se psem je nejlepší kamarád. Takže je u nás od z
2 minuty čtení
Byla jsem přesvědčená, že mám dobrou imunitu a pevné zdraví. Najednou mě ale skolilo jediné bodnutí, i když jsem jich do té doby zažila mnoho. Nikdy jsem neměla žádnou alergii. Jsem odolná holka původem z vesnice, takže různá hmyzí bodnutí, pyly, nebo trávy mě nechávaly dlouho chladnou. Do nasušeného sena jsem mohla skákat s rozběhem a válet se v něm bez následků. Mám prostě skvělou imunitu
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Velikonoční jehněčí kolínka na víně
tisicereceptu.cz
Velikonoční jehněčí kolínka na víně
Jaké by to byly Velikonoce bez pořádného masa? Ingredience 4 jehněčí kolínka 2 cibule 50 g másla 6 stroužků česneku 10 kuliček pepře 3 bobkové listy 6 dcl červeného vína, 4 snítky rozmarý
Perlové týdny Halada 2025
iluxus.cz
Perlové týdny Halada 2025
V květnu a červnu proběhne největší prodejní výstave perlových šperků v Čechách a na Slovensku. Legendární a největší akce rodinného klenotnictví Halada má tradicí již několik desetiletí. Na akci s
Nejkrutější zima novověku? Ptáci umrzali za letu!
historyplus.cz
Nejkrutější zima novověku? Ptáci umrzali za letu!
Kdo nemusí vytáhnout paty z domu, ten nevychází. V kalendáři jsou první dny roku 1709 a napříč Evropou mrzne, až praští. A to doslova. Ve Francii dokonce padají z oblohy ptáci, kteří za letu umrzli. Na jiných místech se při zvonění rozpadnou mrazem kostelní zvony. Ničivá zima potrvá čtyři měsíce a nabídne scény, které se zatím neopakovaly…  
Gruzie plná chutí a vůní
epochalnisvet.cz
Gruzie plná chutí a vůní
Země pro mnohé neznámá skrývá velké kulinární bohatství, což může být pro ty, kteří pamatují jen známý koňak nebo čaj opravdovým překvapením. A pohostinnost místních je pověstná. Však také jedno z přísloví zní: Host je dar Boží.   Gruzínská kuchyně není jenom jedna, po staletí vstřebávala vlivy turecké, íránské a posledních dekádách i ruské. Navíc
Vestavba s přidanou hodnotou
rezidenceonline.cz
Vestavba s přidanou hodnotou
Design kuchyně ctí spotřebiče, které nejsou na první pohled vidět. Mohou být ukryté za kuchyňskými dvířky nebo splývají s kuchyňskou linkou. Pro vestavné spotřebiče hraje řada faktorů. Jedním z nich je úspora místa a designově čistý vzhled kuchyně. Nabídka tohoto typu spotřebičů je veliká, v zásadě si můžete pořídit kompletní výčet nezbytných kuchyňských pomocníků od
Manželství Brooke Shields spěje pomalu k rozvodu
nasehvezdy.cz
Manželství Brooke Shields spěje pomalu k rozvodu
Hvězda filmu Modrá laguna, i po letech stále krásná Brooke Shields (59), prochází manželskou krizí! S filmovým scenáristou a producentem Chrisem Henchym (60), kterého si brala už před čtyřiadvaceti
Rukopis, který mu změní život: Co našel Wilfrid M. Voynich ve Frascati?
enigmaplus.cz
Rukopis, který mu změní život: Co našel Wilfrid M. Voynich ve Frascati?
Americký sběratel starožitných knih polsko-litevského původu Wilfrid M. Voynich (1865–1930) se v roce 1912 přehrabuje desítkami rukopisů uvnitř jezuitské knihovny ve starobylém paláci Villa Mondragone
Jak správně pečovat o citlivou atopickou pokožku? Dopřejte jí koupel a med
nejsemsama.cz
Jak správně pečovat o citlivou atopickou pokožku? Dopřejte jí koupel a med
Stává se vám, že po sprchování cítíte na těle nepříjemné pnutí, loupe se vám kůže, nebo vám dokonce naskáčou pupínky? Víme, jak si s tím poradit. Zdroje pitné vody jsou dnes bohužel natolik kontaminované, že přidávat chlor do vody je prakticky nezbytností. Takto upravená voda potom kůži nejen dráždí a vysušuje, ale u citlivějších jedinců může vést
Velikonoční ostrov: Nejosamělejší místo světa plné záhad
epochanacestach.cz
Velikonoční ostrov: Nejosamělejší místo světa plné záhad
Hluboko v Pacifiku leží ostrov proslulý svou tajemnou prastarou civilizací. Zdobí jej nejen kouzelná příroda, ale i 300 soch moai. Každá z těchto soch je vytesána z jednoho kamene a má typickou protáhlou tvář. V současnosti se zdá, že řada tajemství Velikonočního ostrova se již dočkala svého rozluštění. Víme, proč tyto sochy vznikly a jakým způsobem se po ostrově
Vím, že je stále se mnou
skutecnepribehy.cz
Vím, že je stále se mnou
Se smrtí mého milovaného Pavla jsem se nemohla dlouho smířit. Až jednoho večera, kdy jsem na něj vzpomínala, se přihodilo něco nečekaného. Manžel před časem prohrál boj s nemocí. Byl láskou mého života. Smířila jsem se s tím, že dožiji sama. Nikoho jiného jsem k sobě nechtěla. Ukázalo se však, že mě měl Pavel tak moc rád, že nedokázal
Test využívající infračervené světlo dokáže detekovat krev od pacienta s rakovinou plic
21stoleti.cz
Test využívající infračervené světlo dokáže detekovat krev od pacienta s rakovinou plic
Vědcům z Institutu Maxe Plancka pro kvantovou optiku se podařilo vytvořit nový test, který je schopen odhalit vzorky krve pacientů, kteří trpí rakovinou plic, a to s 81% přesností. Do budoucna by tent
Robin Hood: Mýtus, legenda, nebo skutečný král zbojníků?
epochaplus.cz
Robin Hood: Mýtus, legenda, nebo skutečný král zbojníků?
Kdo by neznal jméno Robin Hood? Slavný psanec ze Sherwoodu se za staletí proměnil ve folklorní ikonu, hrdinu stovek knih, filmů i seriálů. Ale kdo vlastně byl muž, jehož příběh přežil staletí a stal se symbolem spravedlnosti? Mýtus, nebo historická postava? Příběh, který přerostl do legendy První dochované zmínky o Robinovi pocházejí ze 14. století.