Domů     Všechno dobře dopadne
Všechno dobře dopadne
4 minuty čtení

Při pohledu na kalendář mi došlo, že jsem zapomněla přetočit stránku o další týden. To se mi nikdy nestalo, za celých dosavadních dvaadvacet let, co jsem na světě. Hm, koukejme, co s člověkem udělá jeden víkend s přítelem…

Jako by se znovu zastavil čas, jen se to projevil v trochu jiné formě. Cítím, že se zase něco změnilo, možná jen posunulo dál. Byla jsem dnes ráno na operaci – malý nádor v levém prsu, velikosti asi jeden a půl centimetru. Trochu jsem měla strach.

Věděla jsem, že mě neuspí, jen lokálně znecitliví to místo. Měla jsem prostě obavy, že to nebude dostatečně utišující – po mých dosavadních zkušenostech s analgetiky a podobnými věcmi.

Obavy se zčásti naplnily, nejprve mě nechali ráno čekat asi dvě hodiny na příjmu, ale potom mě celkem nečekaně vzali trochu dřív.

Byla to v podstatě rychlovka – rychlé převlečení se do bílé košile se županem, následné vysvlečení a už mě umývali na operačním stole a vesele si povídali, jaký nůž budou potřebovat… až jsem v duchu místy ztěžka povzdechla.

Ještě injekce na znecitlivění a už jsem cítila řezy skalpelu. Ano, skutečně jsem cítila každý zářez nože, až do posledního stehu nití. Bolelo to, ale ta injekce to přece jen trochu zmírnila. Naštěstí asi za čtvrt hodiny bylo po celém zákroku.

Sice jsem ještě dost krvácela, ale ošetřili mě, obvázali a přijeli pro mě s vozíkem, aby mě vzali zpátky na oddělení. Asi hlavně proto, že před operací jsem měla velmi nízký tlak, jaký běžně nemívám.

Cítila jsem se ovšem v podstatě dobře, až asi za půl hodiny jsem náhle zeslábla a měla jsem pocit, že každou chvilku ztratím vědomí. I když jsem seděla, mlžilo se mi před očima a sotva jsem udržela v ruce obyčejný kapesník.

Ještě jsem silou vůle vyřídila pár telefonických hovorů a s vypětím skutečně všech sil jsem se bezvládně opřela o sedačku v pokoji, kde jsem čekala na doktora, aby mi dopsal ještě lékařskou zprávu a pár slov.

K údivu všech, kteří o mé operaci věděli, mě asi po další půlhodině propustili, když se cítím dobře a moc nekrvácím. Ránu bude nutné ještě převazovat, protože pár dní ještě bude krvácet a nesmí se ani umývat.

Kontrola do deseti dnů u mého lékaře, což byl shodou okolností právě ten, který mě operoval.

Přijel pro mě táta, nevyspalý po noční službě, protože máma byla v práci a nemá zájem se se mnou telefonicky bavit, protože je zaneprázdněná. No ani jsem nic jiného nečekala. Teď sedím opět doma, sama v pokoji a uvažuji, jaké by to asi bylo zůstat v nemocnici.

Nechci se tam ale vrátit, i když by možná bylo fajn vypadnout alespoň na chvíli někam mimo byt, kde jsem skoro pořád. Nyní však jen doufám, že alespoň tahle rána se co nejdříve zahojí a já brzy zapomenu, že jsem vlastně něco takového musela podstoupit.

Až nyní jsem si uvědomila, jak čas a život opravdu utíkají. Příští týden mi bude dvacet jedna let. Přítel se mě ptal, jaký dárek bych si k narozeninám přála. Nevím o ničem, co by se dalo koupit a mohlo mi udělat opravdovou radost.

Mám všechno, co může člověk mít a nechci nic víc. Mám střechu nad hlavou, dostatek jídla, zdá se, že přece snad i nějaké kamarády a kamarádky a už pár dní oficiálně i přítele. Vím, jaké to je být milována alespoň jedním člověkem na celém širém světě.

To všechno mi stačí, i když zdraví, které už nikdy nebude takové, jako bývalo, to nevyváží.

Můj táta vždycky říkával: „Jen se neboj, všechno dobře dopadne.“ A já vím, že ano a věřím tomu.

Jana (22), Praha

Předchozí článek
Další článek
Související články
5 minut čtení
Pozoruji zahradu, kterou jsme budovali přes třicet let. Jabloň se letos obsypala květy. Pohled nabízí tolik krásy, ale já cítím jen bolest v srdci. Nikdy bych nečekala, že se můj milovaný muž Petr, se kterým jsem prošla tolika životními bouřemi, tak změní. Vždycky to byl ten nejlaskavější člověk, kterého jsem znala. Staral se o mě i o naše dvě děti s takovou něhou, až jsem se někdy cítila provi
2 minuty čtení
Já a moje sestra Marie jsme vyrůstaly jako dvě nerozlučné kamarádky. I když jsme byly každá jiná. Marie byla silná, sebevědomá, pořád věděla, co chce. Já byla tišší, spíš pozorovatelka, co se nechala životem vést. Čím jsme byly starší, tím víc jsme se začaly rozcházet. Marie měla potřebu mluvit mi do všeho. Koho si mám vzít, kde mám bydlet, jak mám vychovávat děti. A i když to možná myslela
3 minuty čtení
Matěj od sousedů mi byl vždycky tak blízký, připomínal mi mého bratra Aleše. Byli si i podobní, hodně podobní. Pak jsem zjistila proč... S Alešem jsme měli hezký sourozenecký vztah. Byl to starší bratr, který mě chránil. Podle něj jsem posuzovala jiné kluky, navíc byl hodně podobný tátovi. Bydleli jsme v malé vesnici, kde se všichni dobře znají. Naši sousedé měli taky dvě děti. Věra byla o mnoh
3 minuty čtení
To, že je můj muž recesista, mi bylo jasné už před svatbou, že ale z našeho syna vyroste podobné číslo, to jsem nečekala. Nikdy nevím, co je napadne! Evžena jsem si brala z lásky. Byl to obecní vtipálek, miloval kanadské žertíky, a někdy to hodně přeháněl. Měl kolem sebe partičku podobně založených floutků, byli dokonale sehraná banda. Pamatuji si, jak jsme se dali dohromady. Věděl, že chodím n
5 minut čtení
Když se mi syn Honza ženil, měla jsem radost. S Martinou, která byla milá a inteligentní, chodil už celou věčnost. A já se těšila na velkou rodinu a na vnoučátka. Doufala jsem, že se s Martinou staneme dobrými přítelkyněmi, že budeme trávit čas společně a že mi ona bude jakousi dcerou, kterou jsem nikdy neměla. Ale čím dál víc jsem začala mít pocit, že něco není v pořádku. Že mezi námi není ta
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Inspirace jménem Blue Jay Way
rezidenceonline.cz
Inspirace jménem Blue Jay Way
Přání majitele mít rezidenci postavenou kolem vodní plochy museli architekti zvládnout v podmínkách, které určoval prudký skalnatý svah. Neobyčejné výhledy na Los Angeles definují výjimečnost rezidence, kterou si známý hudební producent nechal postavit v ulici Blue Jay Way, vysoko nad tepnou velkoměsta Sunset Strip. Název ulice se stal známý díky Georgi Harrisonovi, který si v těchto místech 1.
Tunisko: Klíč k tajům afrického kontinentu
nejsemsama.cz
Tunisko: Klíč k tajům afrického kontinentu
Nádherné pláže, starověké památky, jízda na velbloudech v poušti Sahara nebo tradiční pouliční bazary, kde pořídíte úplně cokoli – takové je Tunisko, mnohdy označované jako brána do Afriky. Toužíte po exotice, zároveň ale nechcete letět přes půl světa a za dovolenou utratit takříkajíc maljant? Zvolte Tunisko! Africká země na pobřeží Středozemního moře se řídí tradičními arabskými pravidly,
Šneci z listového těsta
tisicereceptu.cz
Šneci z listového těsta
Slané koláčky se špenátem a bylinkami jsou výborným pohoštěním nebo chuťovkou k vínu. Suroviny na 16 kusů 300 g listového těsta 2 hrsti baby špenátu 2 hrsti listového špenátu hrst oregana hr
Výlety do dětství: Hurá za hračkami
epochanacestach.cz
Výlety do dětství: Hurá za hračkami
Kam to bude? No přece za hračkami. Ty milují všechny děti i ty, které se skrývají v naší dospělé duši. Takže výlet pro celou rodinu jako dělaný. Panenkárium – Muzeum panenek v Hradci Králové Stálou výstavu panenek od roku 1900 až do současnosti najdeme je v Úzké ulici v Hradci Králové. A bude se na
Residence Four Elements okoření krásu Jizerských hor
iluxus.cz
Residence Four Elements okoření krásu Jizerských hor
Představte si, že ráno otevřete oči – a místo hluku města vás probudí vůně lesa, světlo pronikající přes větve a ticho, které léčí. Už žádné „až jednou“. Váš nový život může začít právě teď. V místě,
Mám astrální dvojče? Někdo na mě mluví!
skutecnepribehy.cz
Mám astrální dvojče? Někdo na mě mluví!
Celý život mě provází hlas, který mi radí, konejší mě a domlouvá mi. Probírám s ním nejdůležitější věci. Jeho rady jsou vždycky nad zlato. Jako dítě jsem si ráda hrála sama, možná proto, že jsem si sama nepřipadala. Spíše naopak. Hrála jsem si vždy s někým, v myšlenkách si s ním povídala a ta bytost mi odpovídala. A taky se se mnou
Záhadné nitro hory Blaník: Ukrývá vojsko, ostatky druidů, či časovou bránu?
enigmaplus.cz
Záhadné nitro hory Blaník: Ukrývá vojsko, ostatky druidů, či časovou bránu?
Vrch Blaník je znám zejména díky legendě o blanických rytířích, které má z nitra hory vyvést kníže Václav, až bude českému národu nejhůř. Že jde jen o legendu? Proč se však v okolí hory ozývá nevy
Odpustila Bridget Fonda manželovi jeho skandální delikty?
nasehvezdy.cz
Odpustila Bridget Fonda manželovi jeho skandální delikty?
Celý hollywood žije už roky v domnění, že americká herečka Bridget Fonda (61) a její manžel, muzikant Danny Elfman (71), už dávno netvoří pár. Manželé, kteří se brali v roce 2003 a mají spolu syna
František Kinský zaplnil Radiocafé do posledního místa
epochalnisvet.cz
František Kinský zaplnil Radiocafé do posledního místa
Projekt „Podzim s láskou a humorem“ již třetím rokem podporuje jeho generální partner skupina Invest Gate. Ta prostřednictvím vlastního, ryze českého fondu kvalifikovaných investorů Invest Gate Funds SICAV nejen buduje, ale také provozuje specializovaná centra péče pro klienty s neurodegenerativními onemocněními, především Alzheimerovou chorobou a roztroušenou sklerózou. Zároveň stojí za vznikem tzv. senior resortů, které
Blesková válka: Naletěli Spojenci Hitlerovi úplně ve všem?
historyplus.cz
Blesková válka: Naletěli Spojenci Hitlerovi úplně ve všem?
Mohutný pevnostní systém na hranicích s Německem se budoval více než deset let. Velení francouzské armády věří, že Maginotova linie jejich zemi před případným útokem spolehlivě ochrání. Němci na jaře 1940 masivní opevnění skutečně dobývat nebudou. Nechtějí plýtvat svými silami a vcelku snadno ho obejdou. Německo v březnu 1936 vojensky obsadilo demilitarizované Porýní. Adolf Hitler
Zločin na svatbě: Makedonského krále Filipa probodl člen jeho stráže
epochaplus.cz
Zločin na svatbě: Makedonského krále Filipa probodl člen jeho stráže
Zatímco Alexandr Makedonský v pouhých 16 letech porazí společně s Hefaistonem kmen Madeirů, jeho otec Filip slaví veselku. Chrabrý syn se vrátí z bojů rovnou do víru oslav. „Jez a pij můj milý statečný synu na moji počest,“ vyzve otec makedonský král Filip (kolem 382–336 př. n. l.) vítěze. Jenže Alexandr se může přeskočit vzteky. Filip zapudil
Původ zuboviny sahá až ke smyslové tkáni prvohorních živočichů
21stoleti.cz
Původ zuboviny sahá až ke smyslové tkáni prvohorních živočichů
Zubovina, označovaná často také jako dentin, je žlutobílá hmota podobající se kosti, která tvoří většinu lidského zubu. Nedávný objev, který američtí vědci učinili tak trochu náhodou, odhalil, že zřej