Domů     Když někoho miluješ, riskni to!
Když někoho miluješ, riskni to!
5 minut čtení

V osmnácti jsem to neměla se vztahy snadné. Byla jsem nesmělá a jak už to tak bývá, současně i zamilovaná. Mým vytouženým klukem byl o dva roky starší David ze sousedství.

V těch nejkrásnějších snech jsem si představovala, jak se vedeme za ruce, jak mě líbá a objímá. A pak jsem vždycky propadla strašnému smutku při vědomí, že to nikdy nebude pravda. Měla jsem neprůbojnou, stydlivou povahu.

Ne že bych se považovala za ošklivé káčátko, jenže nesmělost a tréma dokázaly spolehlivě zničit sebelepší dojem. Nejednou v minulosti jsem si to potvrdila, když o mě nějaký kluk projevil zájem.

Po zjištění, že se většinu času červenám, mlčím a reaguji poplašeně až hystericky, většinou takový nápadník změnil názor.

Nešťastně zamilovaná

David mi připadal jako někdo absolutně nedosažitelný. Zoufala jsem si, jak je blízko a přitom tak daleko. Kdykoli jsem ho potkala na ulici, rozbušilo se mi srdce. V duchu jsem prosila, aby se na mě podíval, aby mi dal najevo, že se mu líbím.

Zůstávalo to jen marným přáním. Jen asi dvakrát se stalo, že se na mě zadíval. Musel si v takové chvíli patrně myslet, že jsem blázen, protože jsem zrudla a zírala někam do prázdna.

Vyznání v dopisu

S mojí zamilovaností nic neudělal ani čas. Nepřecházela mě, naopak byla čím dál silnější a nešťastnější. Cit, kterým přetékalo moje srdce, mě nakonec dohnal k činu. Rozhodla jsem se, že o své lásce Davidovi povím.

Věděla jsem, že z očí do očí bych to nedokázala. Jako nejvhodnější se ukazovala písemná forma. Napsat milostný dopis, ve kterém jsem podrobně vylíčila, jak moc miluji a trpím, nebyl takový problém.

První verze byla tak dlouhá, až jsem se vyděsila a papír raději roztrhala. Druhá verze mi zase připadala moc studená a stručná. Spokojená jsem byla až se třetí.

V těch řádcích bylo vše, co jsem cítila a prožívala a přitom nepůsobily jako něco dotěrného nebo hloupého. Pečlivě jsem na obálku napsala Davidovo jméno. Zbývalo jen dopis hodit do schránky.

Vyplížila jsem se z domu

Sbírala jsem k tomu několik dní odvahu a taktizovala, kdy bude nejlepší vstoupit do chodby domu a vhodit psaní tak, aby mě nikdo nespatřil. Vyšlo mi z toho buď časné ráno nebo pozdní noc. Dostat se ze svého pokoje nebyl takový problém.

Nařídila jsem si budíka na půl pátou a skutečně se v tento čas probudila. Oblékla jsem se a vyšla na ulici. Celou cestu jsem se opatrně rozhlížela. Nikoho jsem naštěstí nepotkala. V pořádku jsem se dostala k Davidovu domu a rychle vhodila dopis do schránky.

Ulevilo se mi. Měla jsem pocit, že jsem pro své city alespoň něco udělala.

Čekání na odezvu

Samozřejmě, že jsem neměla tolik odvahy, abych se pod dopis podepsala. Místo toho jsem napsala jen „někdo, koho znáš“. Spoléhala jsem na to, že si třeba David vzpomene, jak jsem se červenala a dojde mu, že se jedná o mě.

Nejhorší chvíle nastane, až se mě zeptá, jestli jsem mu to psaní dala do schránky já. V tu chvíli se bude rozhodovat o všem. Nesmím pak zpanikařit a utéct. To všechno by se bývalo stalo, kdyby na můj dopis nějak reagoval. Jenže on se dál tvářil, jako když ho ani nečetl.

Druhé vyznání

Dny utíkaly a žádná změna. Situace mě dohnala k napsání druhého dopisu, ještě otevřenějšího a romantičtějšího. Také jsem v něm více odhalovala svoji totožnost. Jestli to nyní Davidovi nedojde, tak jsem asi opravdu odsouzena k prohře.

Byla jsem rozhodnuta doručit psaní ve stejnou dobu jako to první. Nemohla jsem usnout a dopis, ležící na nočním stolku, mě pálil v očích – a tak jsem vše uspíšila.

Dala jsem se na útěk

Pod rouškou noci jsem se vydala na stejnou cestu jako nedávno. Vstoupila jsem do Davidova domu a vhodila dopis do schránky. Jenže v tu chvíli se na chodbě rozsvítilo a já zaslechla Davidův hlas. Šel doprovodit nějakého kamaráda, který od něho odcházel.

Zpanikařila jsem. Dala jsem se na útěk k zadnímu vchodu a modlila se, aby byl otevřený. Počínala jsem si přitom dost hlučně, takže David mě musel slyšet a mít mě za nějakého zloděje. Dveře naštěstí nebyly zamčené, jenže jak jsem utíkala, vyzula se mi bota.

Musela jsem jí tam nechat. Sundala jsem si i druhou, vzala ji do ruky a běžela naboso domů. Za chvíli jsem byla v našem domě, aniž by mě někdo viděl nebo dopadl.

Riskantní plán

Nepochybovala jsem, že až David objeví další dopis ve schránce, dá si ho s botou do souvislostí – pokud ji tedy nalezl. Pro jistotu jsem se druhý den nenápadně připlížila k zadnímu vchodu domu, jestli tam někde nezůstala pohozená, ale nenašla jsem ji.

Kromě té ztráty se nic nezměnilo. Davida jsem potkala jednou, avšak vůbec si mě nevšiml – natož aby dal najevo, že mě z něčeho podezřívá. A pak mě napadlo řešení, při kterém bych nemusela vůbec nic říkat, jen sebrat dostatek odvahy.

Mohla bych si sednout na lavičku u vchodu do domu, kde David bydlí a před sebou mít natažené nohy, jednu bosou, jednu obutou. Dojde mu to? Určitě ano. Zvážila jsem všechna pro a proti a nakonec se rozhodla to riziko podstoupit.

Jako Popelka

Počasí mi přálo. Posadila jsem se na lavičku, odhodlaná čekat, než David půjde kolem. Dlouho to netrvalo. Přejel mě očima a jeho pohled se zastavil na mé bosé noze. Jenže pokračoval dál a vešel do domu, jako by se nic nestalo. Projela mnou vlna zklamání.

Už jsem vstávala, abych zamířila domů se vybrečet, když se David opět objevil ve vchodu. V ruce držel moji ztracenou botu a přátelsky se usmíval. A svět byl najednou celý růžový.

Klára T. (51), Brno

Předchozí článek
Související články
4 minuty čtení
Zamilovala jsem se do muže, který si dělá, co chce. Klidně na týdny zmizí, aby se zase vrátil a ve vztahu pokračoval, jako by se vůbec nic nestalo. Setkali jsme se na narozeninách mojí kamarádky Ivany, která si potrpí na velké oslavy. Bylo to prosté – lidé, kteří se neznali, se jednoduše představili. „Jmenuju se Patrik,“ řekl a podal mi ruku. Jeho stisk byl pevný, pohled přímý. Líbil se mi, byl
5 minut čtení
Samota v bytě byla ničivá. A tak jsem se na radu kamarádek přihlásila do kurzu. Když nic víc, aspoň se naučím španělsky, říkala jsem si. Rozvod sám o sobě byl pro mě těžký a bolestivý, ale ještě horší bylo to ticho, které poté doma nastalo. Takové to ticho, které někdy až křičí. Kamarádky mě proto nakonec přemluvily, abych začala něco dělat, nějak se bavit, a tak jsem se zapsala do kurzu španěl
3 minuty čtení
Nemůžu uvěřit, co jsme všechno s kamarádkou vyváděly, když nám bylo šestnáct. Bylo to spíš trapné než vtipné. Chtěly jsme, aby si nás všimli kluci. Hlavně tedy ten jeden. Je to už dávno. Bylo nám s kamarádkou Mirkou šestnáct let a neustále jsme na sebe chtěly za každou cenu upozorňovat, aby si nás každý všiml. Vyváděly jsme psí kusy, což vyvrcholilo, když se v chatové osadě, kam obě naše rodiny
3 minuty čtení
Máma a tety nade mnou naříkaly, myslely si, že se už nevdám. Ale osud za mnou poslal to auto, které mě sledovalo. Táhlo mi už na čtyřicet, když jsme se seznámili, a to ne zcela tradičním způsobem. Jela jsem jako vždy z práce na kole. Byl pěkný jarní den, nezvykle slunečno. Šlapala jsem po úzké asfaltce, koukala na pomalu se probouzející krajinu a cítila radost ze života, když se za mnou objevil
8 minut čtení
Chodili jsme s Honzou do téže třídy, ale v podstatě jsme se ignorovali. Kdyby mi někdo řekl, že se časem sblížíme, vysmála bych se mu. Zuřivě jsme se nenáviděli. Dnes se tomu musím smát, ale tehdy mi to směšné nepřipadalo. Jmenoval se Honza, bydlel s rodiči v naší ulici. Naše rodiny se neměly rády odnepaměti. Nejspíš proto, že Honzovi předkové byli bohatí sedláci, zatímco naši předkové byli chu
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Magický trojúhelník Karlova mostu: Jak astronomie a numerologie stvořily energetický štít Prahy
epochalnisvet.cz
Magický trojúhelník Karlova mostu: Jak astronomie a numerologie stvořily energetický štít Prahy
Když 9. července 1357 položil císař Karel IV. základní kámen nejslavnějšího českého mostu, nebyla to náhoda. Otec vlasti byl vysokým zasvěcencem v oblasti tajných nauk a astrologie. Společně s dvorními mágy prý navrhl Karlův most jako gigantický energetický harmonizátor, který měl Prahu chránit před temnými silami, povodněmi a nepřáteli. Jak přesně osa mostu směřuje k
Dětská duše bloudila lesem
skutecnepribehy.cz
Dětská duše bloudila lesem
Obyčejná procházka lesem se může lehce zvrtnout. S kamarádkou jsme se setkaly s duchem chlapce, který se tam ztratil před lety. Vždycky jsem o zbloudilých duších jen četla. Nikdy jsem si neuměla představit, jaké by to bylo, kdybych se s nějakou setkala. S kamarádkou Mirkou jsme se často vydávaly do lesa na procházky. Především kvůli mému hyperaktivnímu psovi Matymu. Když
Horký dýňový nápoj se šlehačkou
tisicereceptu.cz
Horký dýňový nápoj se šlehačkou
Klasický podzimní nápoj přijde vhod i na konci zimy! Ingredience 500 g dýně 800 ml mléka 4 lžíce cukr krystal 4 lžičky vanilkového cukru 4 lžičky vanilkového extraktu špetka soli perníkové
Opravdu nám škodí klimatizace?
nejsemsama.cz
Opravdu nám škodí klimatizace?
Venku třicet, uvnitř osmnáct… tak v horkém létě přijdeme rychle ke zdravotním problémům, a lze tak nastartovat i alergie. Klimatizace škodí očím i postavě. Pokud tělo nemusí vydávat energii na pocení, ukládá ji. Vedra naši chuť k jídlu brzdí a prostory s klimatizací vyvolávají pocit hladu. Rozdíl mezi venkovní a vnitřní teplotou by neměl přesáhnout sedm stupňů. Nesprávně používaná klimatizace může způsobit
Velké změny kvůli  tajemnému milenci Gottové?
nasehvezdy.cz
Velké změny kvůli tajemnému milenci Gottové?
Sílí domněnky, že v životě vdovy po zpěváku Karlu Gottovi (†80) Ivany Gottové (50) se objevil konečně nový muž. A známost to bude nejspíš vážná. Gottové jako by se poslední dobou vlila nová míza do
Lusti obléká skialpy do speciální edice, která navíc pomáhá
iluxus.cz
Lusti obléká skialpy do speciální edice, která navíc pomáhá
České hory si pro svou krásu a rozmanitost vysloužily lyže s vlastním příběhem. Projekt Horám zdar přichází s originální sérií skialpových lyží české rodinné značky Lusti, která spojuje domácí výrobu,
Kancelářská sponka: Malý zázrak z drátu, který nikdo pořádně nevynalezl
epochaplus.cz
Kancelářská sponka: Malý zázrak z drátu, který nikdo pořádně nevynalezl
Je malá, levná a většinu času tak nenápadná, že ji objevíme až ve chvíli, kdy potřebujeme spojit tři papíry a sešívačka je zrovna na druhém konci kanceláře. Kancelářská sponka přitom skrývá překvapivě zamotaný příběh. O její prvenství se hlásí několik vynálezců, nejznámější z nich dokonce Nor Johan Vaaler. Jenže právě tady začíná detektivka. Vaaler sice
Duchové Šumavy: Kdo bloudí v prastarých lesích?
enigmaplus.cz
Duchové Šumavy: Kdo bloudí v prastarých lesích?
Z mlhy nad černými jezery prý vystupují bledé dívky, v lesích se míhají drobné ženy oděné mechem a na opuštěných cestách planou světla, v nichž staří Šumavané spatřovali neklidné duše. Šumava je kraji
Z Blaníku na Říp a zase zpátky: Vydejte se po stopách českých legend
epochanacestach.cz
Z Blaníku na Říp a zase zpátky: Vydejte se po stopách českých legend
Na jedné straně bájný Blaník s vojskem spících rytířů, na druhé Říp, z něhož měl praotec Čech poprvé spatřit svou zaslíbenou zemi. Dvě hory opředené českými pověstmi dnes propojují poutní cesty dlouhé dohromady téměř 500 kilometrů. A kdo se po nich vydá s fotoaparátem, může své zážitky proměnit také v soutěžní snímky. Blaník a Říp
Bílá místa planety: Kde na Zemi ještě nikdo nebyl?
21stoleti.cz
Bílá místa planety: Kde na Zemi ještě nikdo nebyl?
Člověk přistál na Měsíci, jeho sonda třeba na Saturnově měsíci Titanu, svými teleskopy dohlédne do vzdálenosti 46 miliard světelných let. A přesto existují v jeho u kosmického hlediska miniaturním dom
Zatrhl Karel IV. domýšlivému učenci vstup do Čech?
historyplus.cz
Zatrhl Karel IV. domýšlivému učenci vstup do Čech?
„Je třeba vymýtiti ten nešvar, kdy profesor diktuje studentům přesných slov a nedbá plynulosti myšlenky,“ nabádá Vojtěch Raňkův z Ježova akademické plénum na Sorbonně a za nedodržení navrhuje přísné tresty. Členové shromáždění na sebe zaraženě koukají, neboť jsou si vědomi, že i oni se tohoto zlozvyku dopouštějí. Český pedagog velmi rád ostatní poučuje, sám má
Textury a dekory pro stěny
rezidenceonline.cz
Textury a dekory pro stěny
Tapeta jako výrazové gesto definuje atmosféru místnosti. Vzor, textura, barevnost, to vše vytváří vizuální rytmus, který ovlivňuje vnímání prostoru. Nálada interiéru tak může být ve výsledku klidná i bouřlivá, ale vždy by měla být promyšlená. Dobře zvolená tapeta dokáže proměnit prostor bez nutnosti stavebních zásahů. Je to nástroj, který pracuje s emocí, rytmem i světlem,