Tomáš byl vždycky radikální. Buď všechno nebo nic, černá nebo bílá. Tenkrát před deseti lety se bláznivě zamiloval do Moniky. Nebylo nic jiného, než Monika. Skončil se svými koníčky, protože Monika zrovna měla jiné.
Přestal se stýkat se svými kamarády, protože Monice nebyli dost dobří. „Jsou to blbci,“ říkala Monika. Skákal, jak jeho nová dívka pískala a nepřišlo mu na tom nic divného. Snažila jsem ho varovat. „Tome, tohle už není láska.
To je skoro jako nemoc!“ Po půl roce ji požádal o ruku. To už ho Monika měla dokonale omotaného kolem malíčku. Devět měsíců po svatbě se jim narodila dvojčata. Ale už všechno nebylo tak růžové, jako na začátku.
Monika hodně vyrážela ven s kamarádkami a po večerech často hlídal Tomáš, prý aby si odfrkla. Mně to ale přišlo nějak moc často. „Máma od dvojčat se má starat,“ protestovala jsem. Idylická pohádka skončila záhy.
Po třech letech od svatby se provalilo, že Monika prožila románek s ženatým mužem z vedlejší vesnice. A možná nebyl jediný. Tomáš vyváděl tak, že ho musela klidnit i policie.
Monice nikdy neodpustil a rozhodl se, že nejlepším trestem bude oplácet jí stejnou mincí.
Už kvůli dětem
Nerozvedli se kvůli klukům a taky díky mně a Moničině mámě. Dělaly jsme všechno pro to, aby zůstali spolu, už jen kvůli dětem. Předstírat šťastnou rodinu vydrželi dalších sedm let.
Bylo veřejným tajemstvím, že oba vedou paralelní životy s jinými partnery, ale nakonec to vzdali. Když bylo Péťovi a Danovi deset let, Tomáš s Monikou se rozvedli. Začali na sebe házet špínu, hádali se na veřejnosti a soudili se o děti.
Tomáš byl zase jako nepříčetný. Moniku začal nenávidět, dělal jí naschvály a okamžitě chtěl ukončit veškerou komunikaci. „Nechci tě ani vidět!“ křičel. „Táhni mi z očí!“
Byl vzteky bez sebe
Nejradikálnější byl v řešení dělení majetku a péči o děti: „ Z našeho domu chci polovinu tržní ceny, abych mohl začít nový život.
A jestli nedá děti do střídavé péče, může se rozloučit s jakoukoliv podporou z mojí strany,“ sděloval mi hlasitě se vztekem v očích. Tomášovi jsem vysvětlovala nejen já, že střídavá péče není vhodným řešením ani pro jednu stranu. „Nejvíc budou trpět děti.
Tím víc v případě, že se hodláš odstěhovat přes šedesát kilometrů daleko. Jak to asi budou dělat se školou?“ Přišlo mi, že v některých případech vůbec nepřemýšlí. Tma před očima a následky nepředvídá. Nakonec to naštěstí se střídavou péčí nevyšlo.
Tomáš se zatím nastěhoval ke mně, s Monikou přestal úplně mluvit a návštěvy dětí řešil přes mě.
Práskl za sebou dveřmi
Můj druhý syn, starší Vojta, žije už přes deset let v Kanadě. Začínal jako vlekař na sjezdovce, nyní vlastní lyžařskou a snowboardovou školu a zaměstnává brigádníky z celého světa. Založil tam rodinu, žije se Slovenkou a mají dvě dcery.
Tomáš se rozhodl, že poletí na nějaký čas za nimi, aby si vyčistil hlavu. Chtěl utéct před problémy s Monikou a vrátit se až bude rozdělený majetek a bude mít na účtu peníze, aby byl schopný koupit vlastní byt.
Vydržel tam tři měsíce a vrátil se asi jen kvůli jediné věci. Aby mi oznámil, že to zkusí s bráchou v Kanadě a sbalil peníze, které mu Monika za dům opravdu vyplatila.
Rozhodl se, že své syny zas tak často vídat nepotřebuje a když budou chtít, můžou za ním přiletět na celé prázdniny. V podstatě za sebou práskl dveřmi.
Prý se můžu spolehnout
Já jsem se tak ocitla sama. Manžel zemřel rok po Tomášově svatbě. Byla jsem ráda, že mám poblíž aspoň jeho s rodinou. Teď musím doufat, že budu mít dostatek sil na to, abych se za nimi ještě mohla párkrát podívat.
Zůstala mi v okolí jen snacha, která má už zase nového muže. Střídá je dost často, takže věřím, že není poslední. Občas zavolá, jestli něco nepotřebuji. Je to od ní milé. Kdyby se cokoliv dělo, vím, že se můžu aspoň na někoho obrátit.
Vnuci ke mně ale moc netíhnout, ač se jim snažím vynahrazovat to, co jejich táta zkazil. Asi mi to vrací kvůli němu. Nebo možná jsou jen v pubertálním věku a nějaká babička je vůbec nezajímá. Tomáš po rozvodu spálil všechny mosty.
Vymazal ze své paměti veškeré vzpomínky na rodinu, klukům se ozývá hodně málo a to mu musím připomínat, aby jim zavolal alespoň k narozeninám. Kdyby nebyl tak paličatý, mohl zůstat v Čechách a najít si novou ženu.
Pochybuji, že ho Kanada spasí a on tam bude spokojený. U něj je to zase otázka času.
