Domů     Proč už nejsem tátova holčička?
Proč už nejsem tátova holčička?

Je to šok, když se dozvíte, že vás odmalička nevychovává vlastní táta. Já jsem to zjistila až jako dospělá ženská. Původně jsem jen chtěla zjistit, proč si nemůžu najít pořádného chlapa.

Táta. Když slyším tohle slovo, vybaví se mi vždycky jen jediný chlap. Ten, který mě učil jezdit na kole i pouštět draky. Ten, kterému jsem potajmu podstrkovala žákovskou knížku, když v ní nebyla zrovna jednička.

Ten, komu jsem si později chodívala postěžovat na mámu, když mě nechtěla pustit na rande. O něm mluvila má máma, když říkala: „No jo, ty můžeš všechno, ty jsi prostě tatínkova holčička!“

Když jsem byla malá, měli jsme spolu s tátou spoustu úžasných tajemství. Po maturitě jsem opustila rodinné hnízdo a rozhodla se vybudovat si kariéru. Začala jsem s malým sekáčem v okresním městě, kam jsem si vozila úlovky ze svých spanilých jízd po Evropě.

Byl to dobrý začátek. Pak přišel butik v Praze. Po revoluci se mladým otevíral svět. Na řadu přišla první přehlídka, první velká zahraniční zakázka. To už jsem dávno stála na vlastních nohou.

Blížila se mi třicítka a já si pomalu říkala, že teď je ten nejlepší čas založit rodinu.

Jen samé fiasko!

Jednu věc jsem ale během budování kariéry podcenila. Nějak jsem si nestačila najít a řádně otestovat potenciálního otce mých dětí. Dcera Rozárka přišla nečekaně. Na testování otce bylo pozdě. Naštěstí.

Kdybych si bývala partnera pořádně proklepla, určitě by se nenarodila. Z milého gentlemana s okouzlující tváří, vybraným chováním a rodinným založením se po narození dcery vyklubal nepoužitelný chlap, který trávil čas s kamarády v hospodě.

Taky druhý pokus o založení šťastné rodiny skončil fiaskem. Já, ta sebevědomá, hezká a ke všemu úplně ne blbá ženská, jsem vlítla z bláta do louže.

A protože nepatřím mezi ty, které si osuší slzy a řeknou, hlavně, že jsou děti zdravé, vydala jsem se za kamarádkou – psycholožkou. Jedinou duší, se kterou jsme si odmalička říkaly všechno. Ať se ukáže a řekne mi, proč vždycky narazím na troubu.

Byl to snad omyl?

Daly jsme řeč o dětech, vytáhly pár vzpomínek z mládí, vypily dvě dvojky červeného vína. A pak se konečně řeč stočila k tomu, proč jsem přišla.

Přestože se známe tolik let a tragickou historií mých pokusů najít vhodného chlapa pro život měla dokonale zmapovanou, poslouchala mě kamarádka neobvykle pozorně. Pak najednou sáhla po balíčku karet, které měla vždycky po ruce.

Já, materialistka každým coulem, jsem její „čarování“ nikdy neměla v lásce. „Klid, já se jenom na něco potřebuju podívat. Něco mi není úplně jasné.“ Nevím proč, ale nechala jsem se přemluvit a vybrala z balíčku tři karty.

Otočila je směrem nahoru a podívala se mi do očí. „Já tady vidím, že tvé problémy s chlapy jsou hlavně proto, že tě vychovává nevlastní táta. Proč jsi mi o tom nikdy neřekla? Ty se za to stydíš?“ Normálně se zbláznila! Co to blábolí za nesmysly?

„Promiň, ale teď jsi se fakt sekla. Nevlastní táta… Taková blbost.“

Už ani slovo!

Naštěstí jsme to rychle zamluvily. Ale vám by to nevrtalo hlavou? Mně tedy ano. Další dvě noci jsem nezamhouřila oko. Když jsme s dětmi přijeli za prarodiči na nedělní oběd, vzala jsem si nenápadně mámu stranou.

Převyprávěla jsem jí vše, co se u kamarádky odehrálo. Skončila jsem slovy:„Mami, řekni, že to není pravda.“ Čekala jsem, že se stejně jako já takové hlouposti zasměje. Jenže ona měla úplně zesinalou tvář. A pak řekla, že si musíme promluvit. Všichni tři.

A za chvíli jsem ve svých 32 letech odkryla nejzastrčenější stránku rodinné kroniky. Naši měli tenkrát velkou rodinnou krizi. Tátovi někdo doporučil, aby na půl roku odjel na montáž. Když se vrátil, byla máma těhotná. Nepočítala, že se k ní ještě někdy vrátí.

Otec dítěte zmizel neznámo kam a máma už se chystala, jak z ní bude svobodná matka. Dokonce prý byla nešťastná, když jí táta, tedy ten nevlastní, požádal o ruku. Jenže on trval na tom, že ji miluje. Dohodli se, že ho uvede jako otce do mého rodného listu.

A že o tom už nikdy nebudou mluvit. Taky mi řekli, že to tenkrát bylo prozřetelné řešení. Za pár let, když mi chystali sourozence, se zjistilo, že táta mít děti nemůže.

Skutečného nehledám!

Kdyby se kamarádka nezeptala karet, nikdy bych se pravdu nedozvěděla. Možná, kdybych těžce onemocněla a potřebovala třeba ledvinu od svého skutečného táty, pak by mi to nejspíš řekli. Ale jinak nebyl důvod.

Dopadlo to tak, že jsme brečely s mámou obě a mně bylo nejvíc líto našeho táty. Neviděla jsem důvod, proč bych ho neměla mít ráda. Jen proto, že mi tolik let s mámou lhali. Byl v mých očích ještě větší frajer, než dřív. Že se na nás tenkrát nevykašlal.

Na svou lásku a svou holčičku. Slečnu, o které věděl, že není jeho. Objala jsem ho a řekla: „Mám tě moc ráda, táto.“ Viděla jsem, jak moc si v tu chvíli oddychl. A u toho taky zůstane. I kdybych našla svého skutečného tátu, určitě lepší nebude.

Ale třeba se mi teď, když jsem nevědomky vykopla kostlivce ze skříně, bude líp hledat táta mých dvou dětí. Aspoň kamarádka to říkala. A psycholožky mají přece vždycky pravdu.

Martina (51), Prachatice

reklama
Související články
27.4.2024
Moje sestra byla taková už odmalička. Dostala, čeho se jí zachtělo. Rodiče jí vždycky nadržovali a já jí vše odpouštěla. A z ní vyrostl sobec. Přestože byla moje sestra jen o pět let mladší, vypadala spíš jako moje dcera, kterou jsem nikdy neměla. Štíhlá a drobná, plavovlasá. Já byla vysoká a statná. Žáky jsem vždy milovala Pracovala jsem coby učitelka na základní škole a každý myslel, že
27.4.2024
Nezaslouží si mít tak zlobivou dceru. Obětovala se pro ni a po rozvodu se už nevdala, jen aby jí nepřivedla domů cizího chlapa. Je jí sotva dvacet, ale chová se, jako by snědla všechnu moudrost světa. Nic jí není dobré, hlavně to, co udělá moje dcera. Ani já v jejích očích nejsem bez viny, i když nevím o ničem, čím bych jí kdy ublížila. Když ke mně přijde na návštěvu, úplně se mi stáhne žaludek
26.4.2024
Nevím, kde se to v nich vzalo. Stále ode mě něco potřebují. Hlavně peníze. Nestačí jim můj důchod ani úspory, které se rychle tenčí. Dělají si zálusk i na můj domek! Snažila jsem se jim dát všechno, jen aby se necílily ukřivděné a méněcenné oproti ostatním dětem ve třídě. Moje dvě holčičky totiž vyrůstaly bez otce, kterého jsem jim nedokázala opatřit. Pořídila jsem si je takřka na poslední chví
26.4.2024
Moje dcera se trápí a já jí nemohu pomoci. Musí si to vyřešit sama. Ta bezmoc je však strašná, o to horší, když dotyčný nedá na vaše rady a řítí se do problému. Tereza nám nikdy nepředstavovala své chlapce. Prý až to bude vážné, někoho přivede. A přivedla. Dana, který se zdál jako sympaťák. Mladí se vzali, z čehož jsme ani jedni z rodičů nebyli nadšení, protože jsme si mysleli, že mají dost čas
24.4.2024
Mladší sestra byla krásná a zábavná, na rozdíl ode mě. Měla desítky nápadníků, zatímco o mě nikdo nestál a zdálo se, že se nevdám. Vše nasvědčovalo tomu, že zůstanu na ocet. Pomalu jsem se smiřovala s nepopulárním údělem staré panny, která bydlí s rodiči ve velkém bytě, s otcem hraje po večerech karty a s matkou kouká na seriály. Byla jsem nenápadná šedivá myška, pravý opak krásné mladší ses
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Magická noc čarodějnic mi nachystala překvapení
skutecnepribehy.cz
Magická noc čarodějnic mi nachystala překvapení
Byla jsem zamilovaná do pohledného spolužáka Lišky, který si mě nevšímal. Přesto jsem doufala, že se během pálení čarodějnic sblížíme. K čarodějnicím neboli třicátému dubnu se upínaly veškeré mé naděje. O té magické noci jsem věděla nemnoho, neboť jsme se o takových věcech ve škole neučili, ale babička říkávala, že je to noc zázraků. Filipojakubská nebo také Valpuržina
Zámek Kynžvart: Dřevomorka už dávno neřádí
epochanacestach.cz
Zámek Kynžvart: Dřevomorka už dávno neřádí
Zámek Kynžvart je vystavěn v kombinaci klasicismu a empíru a od roku 1828 v něm sídlilo muzeum, jedno z nejstarších v Čechách. Býval letním sídlem hraběte a diplomata poloviny 19. století Klemense Metternicha, a proto se v něm také odehrálo mnoho významných setkání evropských politiků. Navštívil ho ale například také básník Johann Wolfgang Goethe. Poté, co byl zestátněný zámek v roce
Nově otevřený Koscom Servis překvapí svou prostorností
iluxus.cz
Nově otevřený Koscom Servis překvapí svou prostorností
Už téměř 35 let představuje hodinářství Koscom synonymum pro spolehlivost a kvalitu v oblasti péče o hodinky, a to nejenom mechanické. S blížícími se oslavami výročí se vedení společnosti rozhodlo svo
Vynutí si Krejčíková svatbu?
nasehvezdy.cz
Vynutí si Krejčíková svatbu?
Jsou už mnoho let zasnoubeni, přesto se krásná Aneta Krejčíková (32) veselky stále nedočkala. Povídá se, že už toho má dost a rozhodla se jednat. Jednou už se prý blondýnka ze seriálu Ulice se svým p
S mongolskými válečníky obětovali jejich koně
historyplus.cz
S mongolskými válečníky obětovali jejich koně
Přesily se nezaleknou. V bitvě u slezské Lehnice 20 000 mongolských lučištníků na koních roku 1241 rozpráší třicetitisícové vojsko křesťanů. V Evropě diví kočovníci, kteří se přemísťují z místa na místo závratnou rychlostí, vyvolají paniku.   Rychlí a nezávislí Proženou se celou Asií jako vítr. Denně mohou urazit až 160 kilometrů. Za takovou rychlost mongolští
Nazar: Oko proti zlých pohledům
epochalnisvet.cz
Nazar: Oko proti zlých pohledům
Modrá, bílá, světlemodrá, tmavomodrá. Co je to za podivnou duhu? Na mysli máme nazar neboli oko zla. Prý jednoduchý návod na to, jak přežít veškerou závist a zlobu okolního světa! V modrých očích některé kultury vidí zlo. Například Turci, ale i Řekové. Když mezi ně, typicky hnědooké, přicházejí ze severní Evropy nositelé očí blankytných,
Nepečený borůvkový cheesecake
nejsemsama.cz
Nepečený borůvkový cheesecake
Sladkost, kterou budete muset připravovat každou neděli. Ingredience: ● 130 g sušenek (Lotus, Club nebo Bebe) ● 60 g másla ● 500 g mascarpone ● 200 g sýru Philadelphia ● 200 g vysokotučné smetany ● 120 g moučkového cukru ● 200 g borůvek (nebo jiného bobulového ovoce) Postup: Rozdrťte sušenky. Můžete je dát do igelitového sáčku a paličkou je nadrtit nebo vám pomůže kuchyňský robot. Nadrobno
Bestie ze Zliechova: Lehotský mrtvoly obětí pálil
epochaplus.cz
Bestie ze Zliechova: Lehotský mrtvoly obětí pálil
I když se některé české „kriminálky“ doslova hemží sériovými vrahy, ve skutečnosti není řádění takových zabijáků v srdci Evropy nijak časté. A to se netýká jen České republiky, ale i Slovenska. Ovšem na jaře 2022 napíšou slovenští zástupci justice tečku v kauze, v níž sériový vrah skutečně figuruje. Jeho jméno je Miroslav Lehotský. Vztah se
Zapomenuté příběhy z výstavby metra: Razicí štít s ručními sbíječkami, Nuselák jako anténa a důkaz, že i tunel se dá plavit
21stoleti.cz
Zapomenuté příběhy z výstavby metra: Razicí štít s ručními sbíječkami, Nuselák jako anténa a důkaz, že i tunel se dá plavit
Pražské Metro slaví 50 let a jako oslavu přinášíme vzpomínky pamětníků a dokumentů z firemních archivů – přehlídku zapomenutých příběhů. Zaměstnanci Metrostavu, respektive původního státního podniku V
Smrt ve jménu černé magie: Stojí za neobjasněnými vraždami exotický africký kult?
enigmaplus.cz
Smrt ve jménu černé magie: Stojí za neobjasněnými vraždami exotický africký kult?
Rituální vraždy a lidské oběti bohům jsou charakteristické pro mnohé kultury v pravěku. Ale lze na ně narazit i v moderní době. Tradice rituálních vražd je u některých kultů stále živá a neodradí ji a
Řezy s drobenkou
tisicereceptu.cz
Řezy s drobenkou
Ještě předtím, než nanesete na těsto tvarohovou náplň, potřete ho džemem. Ingredience Na těsto 300 g hladké mouky 150 g změklého másla 1 vejce 100 g cukru 1 lžička nastrouhané citronové k
Moderní rezidence u rovníku
rezidenceonline.cz
Moderní rezidence u rovníku
Rezidence vznikla v rovníkovém Ekvádoru. Betonová stavba rozvržená do tvaru písmene T působí přes svou masivní konstrukci příjemně svěžím, elegantním a odlehčeným dojmem. Tři podlaží, tři obytná kř