Když moje sestra Alena oznámila, že si pořídila přítele o patnáct let mladšího, maminka málem omdlela.

Tvrdila, že je to ostuda a že si z ní ten chlap určitě dělá jen služku. Jenže Alena zářila jako dvacetiletá a nikoho neposlouchala. Na rodinný oběd ho přivedla poprvé v neděli.

Jmenoval se Roman, byl usměvavý a pořád Aleně sahal na koleno. Maminka seděla u stolu se sevřenými rty a každých deset minut mě kopala pod stolem do nohy, abych to viděla.

Získal si ji šikovností

Jenže Roman byl milý. Pomohl mi s nádobím, opravil mamince uvolněnou kliku, a ještě přinesl zákusky. Když odešli, maminka spustila, že je určitě podvodník. Za týden mi ale tajně volala, jestli bych jí nedala číslo na „toho šikovného pána“.

Prý jí doma nejde televize. Roman přijel ještě ten den. Televizi opravil během pěti minut. Od té doby jezdil k mamince podezřele často. Jednou police v koupelně, podruhé kapající kohoutek, potřetí prý nešel vysavač.

Našla znovu štěstí

Pak jsem jednou načapala maminku s Romanem, a ještě nějakým pánem v cukrárně. Maminka seděla naproti tomu postaršímu muži, měla nově obarvené vlasy a smála se jako mladá holka. Když mě uviděla, málem jí zaskočila káva.

Jak mi později doma vysvětlila, ukázalo se, že Roman má tatínka, který je pár let vdovcem. A maminka se s ním už měsíc tajně schází. Najednou jí vůbec nevadí, že i její milenec je o deset let mladší než ona. Nakonec tedy máme v rodině hned dva nové páry.

Maminka teď tvrdí, že mladší muži dodávají ženám energii. A má recht! Teď je už jen na mně poohlédnout se po nějakém mladém fešákovi, abych konečně také rozkvetla.

Sylva G. (50), Most