Když píšu tyto řádky, vracím se v myšlenkách k tomu, čím to vlastně bylo. Prostředím, ve kterém jsem vyrůstala? Nebo jednoduše mnou?

Už od rané puberty jsme mezi sebou s holkami soupeřily. Kdo bude lepší. Ve všem. Ve sportu, v oblečení, ve známkách, později i v tom, která si najde „lepšího“ kluka.

Doma jsem přitom oporu měla. Otec byl úspěšný podnikatel a mě i mé sourozence vedl ke sportu, výkonu a cílevědomosti.

Život ve zlaté kleci

Máma zůstávala doma. Dnes se nebojím říct, že byla ženou zavřenou ve zlaté kleci. Tento vzorec jsem si, aniž bych si to tehdy uvědomovala, odnesla i do dospělosti.

Když jsem nastoupila do svého prvního zaměstnání jako koncipientka v advokátní kanceláři, měla jsem jasno v tom, že se chci vypracovat a stát se právničkou.

Zároveň jsem ale počítala i s tím, že se výhodně vdám, jak se říká. Co je na tom špatného? Však za našeho mládí se to takhle běžně dělo. Ženy nemyslely na kariéru, plnily roli té, která se stará o domov a chlap vydělával peníze. Tak to přece chodilo.

Našla jsem si milence

Šla jsem si cílevědomě za tím, co jsem chtěla. Seznámila jsem se s jedním vlivným mužem z našeho oboru. Byl o osm let starší, měl manželku a dvě děti. Pro mě to tehdy nebyla překážka.

Trávili jsme spolu čím dál víc času, hlavně kvůli tomu, že jsme řešili můj případný nástup k němu do firmy. Pracovní spolupráce se postupně změnila v milostný vztah. Trval zhruba tři čtvrtě roku, než se mi ozvala jeho žena. To bylo velmi nepříjemné. Najedou se ta lehkost proměnila.

Moje cesta nevyšla

Rázně mě upozornila, že jestli budu dále narušovat jejich harmonický vztah, budu mít problémy v jakékoli jiné práci, kterou si budu po potupném vyhazovu hledat. Ten vztah opravdu skončil, jejího muže jsem už neviděla.

A tehdy jsem se jakoby poprvé probudila. Zjistila jsem, v jakém světě jsem dosud žila. Nelišil se od toho, v němž se pohybovali moji rodiče, byl plný přetvářky a snobství.

Skončila jsem s tím

Dostala jsem takovou lekci, až jsem dostala strach. Najednou jsem už nešla tak urputně za svým cílem. Ona žena se mi stejně mstila, takže má kariéra v právní sféře nakonec padla.

Dodnes si říkám, jestli opravdu jedna taková žena zmohla, aby se postarala o zničení kariéry jedné holky. Nevím.

Rodinu jsem zklamala, že jsem se nevěnovala tomu lukrativnímu oboru. Když mi ale dali špatný vzor. A teď, když se dívám zpětně, vím, že to nebyla jen žena, která mi vzala možnost kariéry.

Bylo to také o tom, jak se pohybuji v tomto světě a co jsem vlastně chtěla. Uvědomila jsem si, že jsem celou dobu jen plavala v cizí hře, místo abych si vytvořila vlastní pravidla.

Už nikdy více

Dnes, když se na to dívám, vím, že jsem musela padnout, abych se mohla znovu postavit a začít úplně jinak. K tomu mi pomohl právě ten moment, kdy jsem si uvědomila, že život ve zlaté kleci není můj.

Helena K. (62), Ostrava