Že se na prahu důchodu nemůže člověk zamilovat? Kdepak! Můj táta je příkladem toho, že láska kvete v každém věku.

Ještě jako malá holka jsem často svému tátovi říkala, že ho nikdy nikomu nedám. A myslela jsem to vážně. Upínala jsem se k němu jako květina ke slunci, znamenal pro mě největší jistotu a bezpečný přístav mého dětství.

Moje opora

Maminka nám odešla, když mi bylo sedm let. Díky tátovi se ale prázdné místo v mém srdci začalo rychle zaplňovat. Postaral se o mě i o mou mladší sestru, sám, bez pomoci kohokoliv jiného.

Měl pochopení i trpělivost

Vychovávat dvě holky není snadné. Zvlášť pro muže. Dnes mi ty nejrůznější situace přijdou až komické, jak nás rozpačitě poučoval o ženských problémech. Trpělivě s námi nakupoval oblečení nebo na nás až do noci čekal, než jsme přišly ze zábavy.

Nikdy na nás nezvýšil hlas a nikdy nám nedal najevo, že na nás zůstal úplně sám. Zvládl to a já myslím, že si zaslouží metál. Ovdověl, když mu bylo necelých třicet a nikdy si jinou paní domů nepřivedl. Soustředil se jen na to, jak se o nás postarat.

V dětství jsem to brala jako samozřejmost, a dokonce jsem řekla, že nechci, aby si někdy našel novou ženu. Nebylo to ode mě fér. Nikdo si nezaslouží zůstat osamělý. Naštěstí to život zařídil sám a mému tatínkovi všechny ty roky vrátil i s úroky.

Já i má sestra už jsme byly dospělé, vdané a z našeho táty už byl trojnásobný dědeček. K narozeninám od nás dostal zájezd do lázní. Měl tam strávit tři týdny a se sestrou jsme se rozhodly, že uděláme překvapení a navštívíme ho.

A že to bylo překvapení pro nás všechny. Marně jsme ho hledaly na hotelu, na recepci nám řekli, že před chvílí vyrazil na procházku. Řekly jsme si tedy, že se také půjdeme projít a třeba na něj narazíme. Narazily, a nevěřily jsme vlastním očím.

Po nábřeží se vedl za ruku s cizí ženou. Když jsme se setkali, byl to rozpačitý moment pro všechny. Sedli jsme si společně do kavárny a otec nám vysvětlil, jak se věci mají.

S paní Janou, která byla stejně jako on na lázeňské kúře, se seznámil před dvěma týdny a bylo jim spolu zkrátka dobře. Oba se na sebe culili, drželi se za ruce, dlouhé roky jsem v jeho očích neviděla takovou jiskru.

Radují se společně

Brzy jsme pochopily, proč se do paní Jitky tak zakoukal, byla opravdový poklad, hodná, milá, laskavá. Rok nato se s tatínkem vzali a k nám domů se zase vrátil mateřský duch.

Důchod si spolu dodnes užívají jako málokdo, i v jejich věku se radují z každého společně stráveného dne a návštěvy v jejich domku plném pohody a lásky bereme se sestrou vždy jako pohlazení po duši.

Jitka H. (61), Náchod