Domů     Rodina je to nejdůležitější
Rodina je to nejdůležitější
5 minut čtení

Rozchody nás rozbily, ale shledání nás zase poskládala. Pochopila jsem, že rodina je o tom najít odvahu odpustit a začít znovu, i když to bolí.

Sedím na lavičce v naší malé zahrádce a poslouchám, jak vítr šumí v lipách. Tady, pod starým ořešákem, jsme kdysi s rodinou trávili neděle plné smíchu, dobrého jídla a různých her. Moje rodina tehdy byla můj svět: manžel Petr, dcera Aneta a mladší syn Tomáš. Myslela jsem si, že jsme neporazitelní.

Utekla nám ve vzteku

Ale život má svůj scénář, a ten náš se začal rozpadat. Dnes, po letech plných rozchodů a shledání, vím, že rodina je křehká, ale láska ji může zase slepit. První rána přišla, když Aneta odjela na vysokou do Ostravy.

Bylo jí devatenáct, byla plná snů, ale taky vzteku. S mým Petrem se pořád hádala, on chtěl, aby studovala medicínu, ona toužila po umění. „Nechci tě poslouchat, tati!“ křičela a jednoho dne prostě zmizela. Volala jen občas, krátce, jen aby dala vědět, že žije.

Snažila jsem se ji přemluvit, aby se vrátila, ale odpovídala chladně: „Mami, potřebuju svůj život.“ Petr to nesl špatně, zamlkl, a já jsem se snažila držet rodinu pohromadě, i když jsem se uvnitř také bála o ni i o nás.

Našel si jinou

O pár let později se rozpadlo i naše manželství. Petr se změnil. Byl věčně podrážděný, uzavřený a já jsem cítila, že se od sebe vzdalujeme. Když jsem zjistila, že má poměr s mladší kolegyní, nezhroutila jsem se. Jen jsem mu řekla: „Jestli chceš jiný život, běž.“

Odešel bez velkých scén a náš dům ztichl. Tomáš, tehdy už na střední, se snažil být silný, ale viděla jsem, jak ho to bolí. Začal se vyhýbat domovu, trávil čas s kamarády a já jsem se ocitla sama. Moje rodina, která byla mým útočištěm, se rozplynula.

Návrat ztracené dcery

Roky plynuly a já se učila žít sama. Našla jsem si práci v květinářství, začala jsem chodit na keramiku a přestala čekat na zázraky. Pak mi jednoho dne zavolala Aneta. Bylo jí přes třicet, žila v Olomouci, rozváděla se a měla dvouletého syna, Matyáše.

„Mami, můžu přijet domů?“ zeptala se s pláčem. Když stála ve dveřích s malým klučinou, který se mi schoval za nohy, objala jsem ji a slzy tekly oběma.

Seděly jsme do rána, vyprávěly si o jejím životě, o jejích obrazech, které začala malovat, o bolesti z rozvodu. Přiznala, že lituje, jak nás tehdy opustila, a já jsem přiznala, že jsem se bála nechat ji jít. Ten večer byl začátkem našeho shledání.

Zlobil se na mě

Tomáš byl jiný případ. Po škole se odstěhoval do Liberce, našel si práci v IT a žil si svůj život. Naše hovory byly krátké, věcné. Věděla jsem, že mě viní za rozpad manželství, protože jsem nebojovala o Petra. Jednou jsem mu napsala dlouhý dopis.

O své bolesti, o tom, jak jsem se snažila, ale taky o tom, jak jsem potřebovala chránit sebe. „Prosím, přijeď domů, aspoň na den,“ napsala jsem. Odpověděl po týdnu: „Přijedu.“ Když jsme se viděli, nebylo to lehké. Vyčítal mi, že jsem se málo snažila.

„A co já? Co moje pocity?“ zeptala jsem se. Poprvé jsme si vše vyříkali. Nebylo to hezké, ale bylo to upřímné. Od té doby začal jezdit častěji, někdy i s přítelkyní Evou, která mě překvapila svou otevřeností. Jejich dcera, moje vnučka Klára, mi teď maluje obrázky na lednici.

Našli jsme společnou řeč

S Petrem to bylo nejtěžší. Po letech jsme se potkali na Matyášových narozeninách, kam ho Aneta pozvala. Byl starší, unavenější, ale pořád měl toho raráška v očích, které jsem kdysi milovala. Po oslavě jsme si sedli ke kávě a mluvili beze zloby.

Přiznal, že lituje svých chyb, a já přiznala, že jsem taky nebyla dokonalá. Moc jsem mlčela, místo abych bojovala o své štěstí. Nejsme zase manželé, ale jsme rodiče a prarodiče, kteří se snaží pro děti a vnoučata o to nejlepší. Občas mi pomůže v zahradě nebo přiveze dřevo na zimu, a já si vážím těch chvil.

Život je zase v pořádku

Asi bych před pár lety nečekala, že se mi vrátí rodinné štěstí. Sedím na zahradě a kolem mě je život. Aneta s Matyášem staví pod ořešákem domeček, Tomáš s Evou a Klárou připravují piknik, a Petr právě dorazil s novou lavičkou, kterou sám vyrobil.

Nejsme ta rodina z mých starých vzpomínek, máme jizvy, bolest z rozchodů, ale taky nové mosty, které jsme si postavili společně. V šedesáti vím, že rodina není o dokonalosti, ale o odvaze odpouštět, mluvit a milovat, i když to někdy bolí. A za každý krok na téhle cestě jsem vděčná.

Dagmara T. (60), Hranice

Související články
3 minuty čtení
Mám jedno dítě, syna Davida. A už tři roky se mnou nemluví. Nezvedá telefon, neodpovídá na zprávy, obchází mě obloukem. Naposledy jsem ho viděla na pohřbu jeho otce, mého muže. Ani tehdy se na mě nepodíval. Každý den se ptám sama sebe, jestli bych mohla něco udělat jinak. A vím, že mohla. Ale v tu chvíli jsem věřila, že dělám to nejlepší. Jenže to nejlepší pro mě nebylo to nejlepší pro něj.
5 minut čtení
Když se ohlédnu za svým životem, divím se, že jsem to dotáhla až sem a stále se dokážu smát a dívat do budoucnosti s nadějí i láskou. V životě jsem zažila moc bolesti. Musela jsem tvrdě bojovat o své místo na slunci. Ale snad aby byla alespoň nějaká spravedlnost, dostala jsem do vínku nezdolnou povahu, bojovnost, lásku k životu a vlastnosti. Díky nim po mnoha pádech vždy dokážu znova vstát a s
3 minuty čtení
Trápila jsem se otázkou, zda mladým vyklidit pole a nechat jim svůj dům, nebo zůstat a bojovat. Nakonec jsem se rozhodla. Nikam se nehnu! Už zase jsem si zalila šálek kávy studenou vodou. Vylila jsem tu břečku do dřezu a znovu zapnula rychlovarnou konvici – ani ťuk. Pustila jsem televizi – ticho a tma jako v hrobě. Chtěla jsem rozsvítit. A nic! Zaťala jsem bezmocně ruce v pěst. Zase jsem byl
3 minuty čtení
Moje rodina byla chudá a nikdo z ní neměl ani maturitu. Já ale toužila po lepším životě, což mi začali brzy závidět a házeli mi klacky pod nohy. Od dětství jsem snila o tom, že to v životě někam dotáhnu. Jakmile jsem ale vyslovila nějakou svou představu, setkala jsem se s hurónským smíchem nebo s posměšky. Říkali mi, že jsem naivní, budu makat na poli nebo v kravíně jako všichni z rodiny. Měla
4 minuty čtení
Žiju v malé vesnici u Tábora, v domě, kde jsme vyrostly s mojí sestrou Lenkou. Dům je starý, s křivými podlahami a zahradou plnou růží. Lenka je o pět let mladší a vždycky byla ta veselá duše, která tančila na vesnických zábavách a zpívala, až se sousedi smáli. „Ireno, život je na to, aby se žil!“ říkávala, když jsme jako děti běhaly po loukách. Po svatbě se odstěhovala z našeho domu za manžele
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Královna Anna Boleynová: Ovládala magii?
enigmaplus.cz
Královna Anna Boleynová: Ovládala magii?
Je to velká sláva. V roce 1533 se anglický král Jindřich VIII. (1491–1547) rozhodne podruhé oženit. [gallery ids="158944,158942,158943"] Jeho vyvolenou se stane překrásná Anna Boleyn (1501–1536
Kamínky a mušle mě zázračně uzdravily
skutecnepribehy.cz
Kamínky a mušle mě zázračně uzdravily
Ráda si vozím z dovolených „dary moře“. Mám jich doma spoustu. Jeden kamínek je ale kouzelný. Léčí mi nemocné tělo i duši. Velmi ráda jezdím k moři a sbírám po pláži nejrůznější kamínky a mušle, které vyplavilo moře. Mám jich doma už pořádnou sbírku. Z dovolené jezdím sice o pár kilo zavazadel těžší, ale stojí to za to. Nejen pěkná výzdoba Kamínky a mušle tvoří
Sklo jako působivý architektonický materiál
rezidenceonline.cz
Sklo jako působivý architektonický materiál
Velkoplošné prvky ze živého transparentního materiálu stavbu osvěžují, propouštějí do jejího nitra spoustu světla, a tím zlepšují kvalitu vnitřního prostředí. Navíc významně ovlivňují vzhled budovy. Tak jako dřevo a kámen v konstrukčních řešeních zdařile zastupuje ocel, výplně z cihelného či jiného zdiva zase velmi působivě nahrazuje sklo. Jeho vizuálního benefitu v podobě zrcadlení oblohy i
Haváčová po nocích už tajně nepláče…
nasehvezdy.cz
Haváčová po nocích už tajně nepláče…
Půvabná herečka Sarah Haváčová (35) ze seriálu Ordinace v růžové zahradě či Bílá Labuť si své soukromí přísně střeží. Před lety měla několikaletý vztah na dálku s mužem mimo hereckou branži. Poto
Zlepšete si rychle náladu
tisicereceptu.cz
Zlepšete si rychle náladu
Jsou dny, že bychom mohli energii rozdávat, sršíme optimismem, nešetříme úsměvy. Jindy se cítíme sklesle, unaveně, bez chuti do čehokoliv a rozhodně nelze o dobré náladě hovořit. Jak si náladu zlep
Dokáže Hayabusa2 přistát? Cíl vesmírné mise je menší a rychlejší, než se předpokládalo
21stoleti.cz
Dokáže Hayabusa2 přistát? Cíl vesmírné mise je menší a rychlejší, než se předpokládalo
Astronomové si vzali do parády asteroid 1998 KY26 a zjistili, že je menší a rychlejší, než se myslelo. Na šířku totiž měří pouhých jedenáct metrů a jeho rotace připomíná bláznivý kvapík. Právě k tomut
Sicilské cannoli
nejsemsama.cz
Sicilské cannoli
Vynikající dezert cannoli (čti: kanoli) pocházející ze Sicílie se vám rozplyne na jazyku. Potřebujete: ✿ 225 g hladké mouky ✿ 1 lžíci cukru krupice ✿ 30 g másla ✿ 1 vejce ✿ 125 ml bílého vína ✿ olej ✿ 2 lžíce sekaných pistácií Náplň: ✿ 400 g ricotty ✿ 250 g mascarpone ✿ 160 g cukru moučky ✿ 1 lžičku vanilkového extraktu ✿ 1 lžičku citronové kůry ✿ 60
Úspěšný architekt Zelenka: Jeho génia umlčeli nacisté
historyplus.cz
Úspěšný architekt Zelenka: Jeho génia umlčeli nacisté
„To vypadá moc dobře,“ usmívají se nejspíš slavní herci Jiří Voskovec a Jan Werich, když jim grafik ukazuje návrhy plakátů pro Osvobozené divadlo. Nikdo z trojice netuší, že autorovi loga, které budou umělci mnoho let používat, nezbývá už moc času. Oním autorem je František Zelenka (1904–asi 1944), rodák z Kutné Hory. V půvabném středočeském městě
Včelí premiéra: V Česku byla poprvé zaznamenána čalounice jerlínová
epochalnisvet.cz
Včelí premiéra: V Česku byla poprvé zaznamenána čalounice jerlínová
Česká republika má nový druh včely. Odborníci z CARC (Národní centrum zemědělského a potravinářského výzkumu) zaznamenali vůbec první výskyt impozantní včely čalounice jerlínové (Megachile sculpturalis). Tato samotářsky žijící včela pochází z východní Asie a může dorůst délky přes dva centimetry. Na první pohled může připomínat čmeláka nebo drvodělku – vydává hluboký bzukot, má černou hlavu a zadeček,
KELSKÉ POSVÍCENÍ
epochanacestach.cz
KELSKÉ POSVÍCENÍ
Redakci Epochy na cestách můžete najít v sobotu na kelské návsi, pravděpodobně u stánku s výtečnými koláči. Každoroční posvícení bude mít celé sobotní odpoledne bohatý kulturní program doplněný množstvím stánků s výrobky tradičních řemesel. Obsazení posvícení a představení kulturního programu odtajňuje obec postupně. Sledujte průběžně facebook – Obec Kly. http://kly.cz/aktuality/aktuality/pozvanka-209cs.html
Císaři a filozofové: Jak karetní hry ovlivnily dějiny
epochaplus.cz
Císaři a filozofové: Jak karetní hry ovlivnily dějiny
Řeka Mississippi je zahalena v mlze, americký parník si jejími vlnami razí cestu k přístavnímu městu New Orleans. Josephovu pozornost najednou upoutá bujarý hlahol u vedlejšího stolu. Čtveřice mužů po zbytek večera pozorně sleduje, aby si zmínku o jedné z prvních her pokeru ve Spojených státech mohli ještě té noci zapsat do deníku. Karty jsou
Obrazy Ferdinanda Georga Waldmüllera v aukci ve Vídni
iluxus.cz
Obrazy Ferdinanda Georga Waldmüllera v aukci ve Vídni
Ve Vídni se chystá událost, která slibuje zaujmout nejen sběratele, ale i milovníky kultury a umění. 22. října 2025 v 18 hodin se v Palais Dorotheum uskuteční prestižní aukce, jejíž výstava bude příst