Domů     Žádost o ruku přišla nečekaně
Žádost o ruku přišla nečekaně

Vypadalo to, že náš vztah spěje pozvolna ke svému konci. Proto jsem byla připravená na nejhorší. Místo rozchodu přede mě ale Tomáš poklekl a požádal mě, abych si ho vzala.

Před třemi lety jsem zdědila byt po babičce. Byla jsem jí neskonale vděčná. Konečně jsem mohla přestat vyhazovat peníze za pronájem bytu v centru města. Byt to byl sice krásný, ale každý měsíc spolkl skoro polovinu mého platu.

Jediný zádrhel byl v tom, že babičky byt potřeboval kompletní rekonstrukci. „Znám jednu solidní stavební firmu,“ vybalila na mě kolegyně v práci, když se o mém úmyslu dozvěděla, a začala v kabelce hledat vizitku. „Tady je,“ vykřikla.

Vítězoslavně ji vytáhla a podala mi ji. „Díky moc,“ řekla jsem a strčila si ji do kapsy.

Ještě to samé odpoledne jsem volala majiteli stavební firmy. „Haló?“ ozvalo se ve sluchátku a vzápětí se představil. V krátkosti jsem mu vysvětlila, o co se mi jedná. „Potřeboval bych byt nejprve vidět.

Abych vám mohl říci, jaké úpravy jsou možné a také, jak vysoko by se konečná částka vyšplhala.“ „Jistě. Hodilo by se vám to v pátek odpoledne?“ zeptala jsem se. „Klidně,“ odpověděl. Nadiktovala jsem mu adresu babiččina bytu a rozloučili jsme se.

Pustil se do práce

„Vy musíte být Aneta!“ Otočila jsem se za hlubokým, přátelský hlasem. „Ano, to jsem. A vy jste Tomáš, že ano?“ Přikývl a podal mi ruku. „Vadilo by vám, kdybychom si tykali? Určitě se budeme vídat častěji, takže to tak bude příjemnější.“ Usmála jsem se.

„Vůbec ne. Pojď dál,“ řekla jsem a odemkla domovní dveře. Tomáš mě následoval do třetího patra. „A jak by sis to ve finále představovala?“ zeptal se mě, když prošel celým bytem.

„Třeba v té veliké místnosti, odhaduji, že to byl obývák, by šlo postavit oddělující stěnu, takže by vznikla malá místnost, třeba pracovna nebo malý jídelní kout. Možností je tu hodně.

Samozřejmě ti ke všemu nejprve udělám nákresy, kde budou i konkrétní rozměry a podobně.“

Usmála jsem se. „To by bylo skvělý.“ Tomáš si udělal několik snímků bytu. „Tak se sejdeme příští týden na kafe a já ti ukážu, co jsem vymyslel. Jsi pro?“

Snídaně do postele

„Všechno to vypadá úžasně,“ řekla jsem upřímně, když jsem si Tomášovy návrhy prohlédla. „Vůbec nevím, pro jaký se rozhodnout.“ Tomáš se usmál. Bylo vidět, že ho moje pochvala potěšila.

„Pokud ti můžu poradit, vybral bych variantu C nebo D. Nabízí pak ještě další možnosti, jak s prostorem manipulovat a cenově vyjdou dokonce o několik tisíc méně.“ Našla jsem mezi papíry ty, o kterých mluvil, a znovu si je pečlivě prohlédla. „Tak jo.

Beru C.“ Tomáš zamával na číšníka a objednal láhev sektu. Překvapeně jsem zvedla obočí. „Přece to musíme oslavit, ne?“ A oslavili jsme to pořádně. S několika promilemi v krvi jsme nakonec skončili u Tomáše doma.

Příští ráno mi přinesl snídani do postele a přibližně o měsíc později jsem se k němu stěhovala. Byt po babičce, který byl zrekonstruovaný o tři měsíce později, jsem začala pronajímat.

Na druhé koleji

První měsíce s Tomášem byly jako vystřižené z pohádky. Jezdili jsme spolu na prodloužené víkendy, chodili na procházky městem i romantické večeře. Pak ale dostal velkou zakázku od jedné firmy a všechno se změnilo. Skoro všechen čas trávil na stavbách.

Do práce chodil brzy ráno a vracel se až pozdě večer, když už jsem většinou spala. Víkendy byly to samé. Když už se poštěstilo, tak jsme se společně jednou týdně nasnídali. Skoro jsme se neviděli.

„Vadí mi, že jsi věčně pryč,“ řekla jsem mu asi po dvou měsících. „Mám práci, to snad chápeš,“ odpověděl prostě, dopil hrnek kávy a zase běžel do práce. Cítila jsem se osaměle.

Jednou večer, byla to sobota, jsem se z nudy a dost možná i ze vzteku přihlásila na seznamku. Měli jsme jít s Tomášem do divadla, ale on to na poslední chvíli zrušil. Prý musí něco důležitého dodělat v práci.

Z nevěry jsem ho nepodezírala, ani já jsem si s nikým začít nechtěla, jen jsem si potřebovala s někým psát, někomu se svěřit. Žádnou důvěrnou kamarádku jsem neměla, tak jsem se někomu chtěla vypovídat alespoň anonymně.

Začala jsem si nezávazně psát s vícero muži. Všem jsem hned na začátku řekla, že jsem zadaná, a že tady jen vyplňuji volný čas. Z mého psaní se postupem času stala závislost. Cítila jsem, že má na mě někdo konečně čas a že se o mě zajímá. Tomáš nic netušil.

Neměl si kdy všimnout, že jsem nalepená u počítače, protože byl stále pryč. Uběhlo několik týdnů a psaní s jedním mužem se stalo důvěrnější a osobnější. Napsal, že by mě rád poznal osobně a já jsem souhlasila.

Všechno prasklo

V den, kdy jsme se měli s neznámým setkat, jsem se probudila s divným pocitem. Šla jsem do kuchyně, udělat si kafe a našla tam Tomáše. Zrak upíral do počítače s načtenou stránkou seznamky, vedle něj ležela prázdná láhev whiskey.

Bylo očividné, že všechny zprávy četl. Když si mě všiml, zvedl se a beze slova odešel. Vrátil se až večer a šel rovnou spát. Druhý den ráno mi řekl, ať si obleču něco pěkného, že mě za hodinu vyzvedne. Nechápala jsem, o co mu jde, ale poslechla.

Nasedli jsme do auta. „Jedeme k vašim,“ řekl a nastartoval.

Navlékl mi prstýnek

Když zaparkoval před domem, vzal mě za ruku a zazvonil na zvonek. Otevřel můj otec. Aniž by vešel dovnitř, zeptal se ho, jestli si může vzít jeho dceru za ženu. Já i otec jsme otevřeli pusy dokořán.

Tomáš vytáhl z kapsy prstýnek, klekl si přede mě a zeptal se mě, jestli si ho vezmu. Slzy mi vstoupily do očí. „Nemůžu a nechci o tebe přijít. Miluji tě.“

Políbila jsem ho. „I já tebe. A ano, vezmu si tě.“

Aneta B. (41), západní Čechy

reklama
Související články
7.5.2024
Byla jsem odhodlaná pro lásku udělat cokoliv, ale zjistila jsem, že jenom to zkrátka nestačí. Na tu pravou lásku je třeba dvou. Zamilovaných příběhů jsem za svůj život přečetla mnoho. Nořila jsem se do smyšlených románů a snila o tom, že i já jednou najdu pravou lásku. A udělám pro to všechno na světě. V patnácti letech se to zdálo jako krásná a jednoduchá představa. Postupem let jsem ale zjišť
6.5.2024
Znali jsme se s Mirkem krátce a museli jsme se brát. Ve svatební den bylo ještě ke všemu příšerné počasí. Už jako holka jsem toužila mít letní svatbu. Před spaním jsem si představovala, jak kráčím rozkvetlou loukou v nádherných krajkových šatech ruku v ruce s urostlým ženichem, i když jsem neměla ponětí, kdo to je a kam vlastně jdeme. A mimochodem, kdo to je a kam vlastně jdeme, jsem přesně nev
2.5.2024
Byla jsem zamilovaná do pohledného spolužáka Lišky, který si mě nevšímal. Přesto jsem doufala, že se během pálení čarodějnic sblížíme. K čarodějnicím neboli třicátému dubnu se upínaly veškeré mé naděje. O té magické noci jsem věděla nemnoho, neboť jsme se o takových věcech ve škole neučili, ale babička říkávala, že je to noc zázraků. Filipojakubská nebo také Valpuržina noc proslula kouzly, ve v
28.4.2024
Byla jsem rozmazlená až hrůza. Přitom moji rodiče nebyli nijak bohatí, nemohli si dovolit bůhvíco, ale mně by snesli modré z nebe. Už ve školce jsem mívala nejkrásnější oblečky ze všech a nejvíc hraček i obrázkových knížek. A protože moje knihovna praskala ve švech, hodně jsem četla, nejraději romantické příběhy o lásce. Snila jsem o tom, že se seznámím s anglickým hrabětem, který si mě odveze
22.4.2024
Na první rande mě ten můj mlčenlivý doktor pozval přímo před zraky pacienta. Zaskočil mě, ale odmítnout jsem nedokázala. Po škole jsem nastoupila coby zdravotní sestřička, nebo řekněme zubní asistentka, v ordinaci postarší paní zubařky. Skvěle jsme si rozuměly, ale rozloučit jsme se musely už po pár měsících, když jsem odcházela na mateřskou. To jsem ještě nevěděla, jak se mi ta „dovolená“ prot
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Jindřich II. & Diana z Poitiers: Milenka dostala darem korunovační klenoty
historyplus.cz
Jindřich II. & Diana z Poitiers: Milenka dostala darem korunovační klenoty
V očích krále Františka I. se zračí zoufalství. „Copak vy jste mého syna někdy viděla veselého?“ otočí se na hraběnku Dianu z Poitiers. Pohledná Francouzka se jen lišácky usměje. „Nechte to na mně, Sire. Udělám ho svým rytířem,“ slíbí mu nakonec. Tento úkol splní nade vše očekávání. Princ Jindřich (1519–1559) se do půvabné vdovy, která je o
Pečená kořenová zelenina s medem
tisicereceptu.cz
Pečená kořenová zelenina s medem
Zeleninu si vyberte podle chuti nebo toho, co máte zrovna doma k dispozici. Potřebujete 1,5 kg kořenové zeleniny (mrkev, petržel, celer, dýni, pastinák, batáty, červenou řepu…) 1 palici česneku
Na vázách Františka Jungvirta se zabydleli brouci, žáby a ještěrky
iluxus.cz
Na vázách Františka Jungvirta se zabydleli brouci, žáby a ještěrky
Sklářský designer, výtvarník a malíř skla František Jungvirt se ve své nové sběratelské sérii uměleckých váz přenesl do zvířecí říše. Vybrané kusy z jeho stávajících kolekcí Garden a Trifid aktuálně z
Půl roku na ISS – HTC VIVE Focus 3 pomáhá s duševním zdravím i tělem kosmonautů
epochalnisvet.cz
Půl roku na ISS – HTC VIVE Focus 3 pomáhá s duševním zdravím i tělem kosmonautů
Společnost HTC VIVE úspěšně nasadila headset HTC VIVE Focus 3 na mezinárodní vesmírné stanici ISS. Jde o první headset pro duševní zdraví, který dokáže bez problémů každodenně pomáhat veliteli šestiměsíční mise Andreasi Mogensenovi z Evropské vesmírné agentury se zvládáním dlouhého odloučení od Země i blízkých. Nyní přichází další fáze testů, tentokrát zaměřená na udržení kondice a
Novinky ze světa rychlovlaků
21stoleti.cz
Novinky ze světa rychlovlaků
Na počátku dvacátého století představovaly vlaky nejrychlejší dopravní prostředek na delší vzdálenosti. Dnes je v našich očích nahradila letadla. V celé řadě zemí však stále platí, že pokud člověk chc
Krásy skalních měst – Česká republika
nejsemsama.cz
Krásy skalních měst – Česká republika
Toužíte prozkoumat svět mohutných pískovcových věží, skalních stěn a krásných soutěsek? Skalní města jsou cílem mnoha turistů od nás i ze zahraničí. Kam zaplatíte vstupné, a kde můžete krásy přírody obdivovat zdarma? Pravčická brána Nejkrásnějším útvarem zdejší přírody a Národního parku České Švýcarsko je Pravčická brána, která se nachází asi 15 km od Děčína. Rozpětí celého oblouku má neuvěřitelných 26,5
Proč je Sabina Remundová na všechno sama?
nasehvezdy.cz
Proč je Sabina Remundová na všechno sama?
Diváci znají Sabinu Remundovou (51) jako ráznou státní zástupkyni ze seriálu Případy 1. oddělení. V soukromém životě by se ale ráda o někoho opřela. Bohužel je však na řadu věcí sama. Její manžel,
Muzeum v přírodě Zubrnice: Nejmladší skanzen zachraňuje staré tradice
epochanacestach.cz
Muzeum v přírodě Zubrnice: Nejmladší skanzen zachraňuje staré tradice
Oblast Sudet měla po druhé světové válce tu smůlu, že odtud většina původních obyvatel se vztahem k regionu musela odejít. Nepříznivě se to projevilo na stavu krajiny i na architektonických památkách. Najednou se o ty po staletí opečovávané skvosty neměl kdo starat a nikomu na nich nezáleželo. Lidové stavby začaly chátrat, ale staleté dědictví naštěstí nezmizelo
Je těžké stát se andělem, někdy si to zkuste
skutecnepribehy.cz
Je těžké stát se andělem, někdy si to zkuste
Z rozvodu mě vyléčila až opravdová láska. Znovu jsem se vdala a můj druhý muž byl tak báječný, že jsem se po jeho boku změnila k lepšímu. Když mě Pavel opustil, nějakou dobu jsem se domnívala, že to nepřežiju. Samozřejmě že mě všichni ujišťovali, že na to se neumírá, že se dám dohromady, že to spraví jenom čas.
ISS: Spadne do Tichého oceánu?
epochaplus.cz
ISS: Spadne do Tichého oceánu?
Jediná trvale obydlená vesmírná stanice, a to od 2. listopadu roku 2000. Našli bychom ji na naší nízké oběžné dráze ve výšce přibližně 400 kilometrů. Ač to tak astronautům ani nepřijde, má rychlost 27 720 kilometrů v hodině a Zemi tak obíhá zhruba v 92minutové periodě.   Standardně je tu 7 lidí, kteří se mění
Moderní rezidence u rovníku
rezidenceonline.cz
Moderní rezidence u rovníku
Rezidence vznikla v rovníkovém Ekvádoru. Betonová stavba rozvržená do tvaru písmene T působí přes svou masivní konstrukci příjemně svěžím, elegantním a odlehčeným dojmem. Tři podlaží, tři obytná kř
Da Vinciho Vitruviánský muž: Je nejslavnější kresba světa šifrou?
enigmaplus.cz
Da Vinciho Vitruviánský muž: Je nejslavnější kresba světa šifrou?
Po celém světě najdeme šifry. Pokrývají zdi prastarých chrámů, stránky tajemných a nepochopených knih a v některých případech jsou schované i v malbách a jiných uměleckých dílech. To je i případ Vitru