Domů     Jak nám rodiče bránili ve štěstí…
Jak nám rodiče bránili ve štěstí…
6 minut čtení

Naši mě odjakživa přesvědčovali, že jsem studijní typ. Když jsem byla po maturitě přijata na vysokou školu, skákali nadšením.

Léto zrovna vrcholilo. Vedli jsme se za ruce. Mladí poutníci s naditými batůžky. Zrovna jsme odmaturovali a oslavili osmnácté narozeniny, Vláďa v dubnu, já o měsíc později.

Nezasvěcený pozorovatel by soudil, že jdeme kamsi na celodenní výlet. Leč onen nezasvěcený pozorovatel by se divil, proč jsme tak vyplašení, když jsou prázdniny a slunečný den.

Milenci na útěku

Zatočila se mi hlava. „Chce se mi omdlít,“ hlesla jsem. Vzal mě kolem ramen: „Dobrý?“ Odpověděla jsem, že nic moc. „Teď si nemůžeme nikde sednout,“ hlesl. „Pospícháme.“ Les řídl, ocitli jsme se mezi poli.

„Fakticky jsi to nikomu neřekla?“ šeptal Vláďa a bázlivě se rozhlížel. Na obzoru se rýsovalo městečko s kostelní věží, červenými střechami baráčků a poetickou zříceninou na kopci. „Za čtvrt hodiny jsme tam,“ řekl. „Máme to akorát.“ Přidali jsme raději do kroku.

„Potřebuji alespoň deset minut na přípravu,“ šeptala jsem. „Jsi si doopravdy úplně jistá, žes to nikomu neřekla?“ vyzvídal. „Ptáš se podruhé,“ sykla jsem. Provinile zmlkl.

„Ví to jenom Jarča a Franta.“ Ostatně, Jarča už na nás čekala, zahradní branka byla pootevřená. V dálce na silnici bylo vidět blížící se Frantův moped. Vlítla jsem do koupelny. „Máš osm minut!“ volala Jarča z chodby.

Přistiženi při činu

Uháněli jsme k národnímu výboru, vzdálenému jen pár metrů. Doufala jsem, že nás nikdo neuvidí, jinak by z toho bylo pozdvižení.

Oblékla jsem si máminy svatební šaty, Vláďa tátovo kvádro, Franta vzal oblek dědovi, Jarča se nasoukala do čehosi růžového s kytičkami. Málem by to všechno dobře dopadlo.

Spousta tajných svateb přece dopadne dobře, ta naše ne. Když jsme se my čtyři vplížili do dveří národního výboru, zjistilo se, že v chodbičce nervózně přecházejí můj táta a moje máma a rovněž Vláďův táta a Vláďova máma.

Strhla se mela

Vrhli se na nás jako sršni. Nastala nepopsatelná mela. Ječelo se, nadávalo, proklínalo, hulákalo. „Kdo mluvil?“ křičel Vláďa. „Tys to někomu řekla, že jo?“ Sklopila jsem oči. Nemělo cenu zapírat. Na tancovačce to ze mě vytáhl Jarda.

Chodili jsme spolu, ale byl mi nevěrný. Chtěla jsem mu to vrátit, pochlubit se, že se vdávám a že je o mě zájem. „Řekla jsem to Jardovi,“ zapípala jsem.

Serval ze sebe sako, praštil jím o zem a práskl dveřmi. Bylo po všem. Zoufale jsem se rozbrečela. Opodál se prali můj a Vláďův táta. Ženy si pouze vynalézavě nadávaly.

Lavina výčitek

Doma jsme tátovi ošetřili krvácející obličej a vyvrtnutý kotník. Tentokrát brečela i máma. „Taková chytrá holka!“ kvílela. „Vždyť jsi přijata na vysokou školu! Ty ses musela úplně zbláznit! Já proti tomu Vláďovi nic nemám, klidně si ho vezmi, ale až z tebe něco bude!“

Půjdeš na vysokou!

Připojil se i táta. „Člověk si utrhuje od huby, aby se holka měla dobře. Za to, co jsme do tebe vrazili, jsme si klidně mohli koupit letadlo. Vystudovat jsme tě chtěli nechat. Co by za to jiní dali. Tohle je tvůj vděk?“ Což znovu rozplakalo mámu.

Pak se oba trošku uklidnili. „My ti s tatínkem odpouštíme. Jsme ochotni na vše zapomenout. Po prázdninách nastoupíš na vysokou školu a vystuduješ ji. Po promoci se vdej, za koho chceš.“

Probrečela jsem celou noc

Šla jsem brečet do pokojíčku. Brečela jsem celý večer i celou noc, až mi došly slzy. Byla jsem v zoufalé situaci, a hlavně ve třetím měsíci. Konkrétně na jeho začátku. Ještě to na mně nebylo vidět, což se však zanedlouho změní. Nikdo to nevěděl. Ani Vláďa.

Nechtěla jsem, aby se se mnou oženil, protože musí, ale protože chce. Nicméně svatba dopadla, jak dopadla. Jediný člověk, který to mohl prásknout, byl Jarda, s nímž jsem se rozešla, když jsem ho našla v posteli s nejlepší kamarádkou. A on mě teď ze msty práskl.

Hromádka neštěstí

K ránu jsem zázrakem usnula. Zdálo se mi, že mi dal Vláďa kopačky a chodí s nějakou úplně cizí blondýnou. A že kupuji kočárek a prodavač mi ho odmítá vydat, jelikož se ukazuje, že mám v peněžence jen sedmnáct korun a dvě kapří šupiny.

Ráno jsem seděla u snídaně jako hromádka neštěstí. Máma na to nemohla koukat, povídá: „Nebuď už smutná. My jsme ti s tatínkem odpustili. Všechno je zapomenuto. Utíkala jsem ti hned brzy ráno koupit šlehačkový zákusek. Nemáš třeba chuť na kávu? Se šlehačkou?“

Udělalo se mi špatně, odstrčila jsem židli a letěla do koupelny. „Jo tak princezna je pořád uražená!“ volal za mnou táta.

Co budeme dělat?

Když se snesla tma, házela jsem Vláďovi kamínky na okno. Trvalo dlouho, než vykoukl. Věděla jsem, že se urazil kvůli tomu, že jsem se se svatbou svěřila Jardovi, příšerně na něj žárlil.

Naštěstí sešel dolů, sedli jsme si na lavičku pod stoletou lípu a on povídá: „Tak máme po svatbě. S Jardou si to vyřídím.“ Zřejmě se domníval, že tím se náš problém uspokojivě vyřeší. Muži už jsou takoví, vidí věci zjednodušeně.

Raději jsem mu tedy vysvětlila, jak se věci mají doopravdy. Vytřeštil oči. „Co budeme dělat?“ zajíkl se vyděšeně. „Svatba je vyloučená. Tentokrát by se naši otcové prali do roztrhání těla.“

Tajná svatba číslo dvě se už vydařila

Odpověděla jsem, že máme jedinou možnost. Uspořádat tajnou svatbu číslo dvě. Nikoho nenapadne, že bychom byli schopni to zopakovat. Třeba někdy brzy ráno. A to jsme také udělali.

Jakmile na mně bylo těhotenství znát, mohla jsem sdělit rodičům, ať nevyvádějí, že jsem počestně vdaná žena. Přesto vyváděli, a pekelně.

Když jsem však později přistihla mámu, jak plete čepičku, a tátu, jak vyrábí postýlku, věděla jsem, že všechno je přesně tak, jak má být.

Magda V. (61), Trutnov

Předchozí článek
Další článek
Související články
5 minut čtení
Náš dům nikdy nebyl tichý. Roky se jím rozléhal smích, hádky, bouchání dveří a hudba našich dětí. Byla to neustálá symfonie života. Pak ale nastal čas, kdy náš nejmladší syn Tomáš odjel na vysokou školu do jiného města. A najednou zbylo jen ticho. Zpočátku jsem si myslela, že to bude úleva. Že si konečně odpočineme, že budeme mít čas sami na sebe. Jenže místo toho se ukázala pravda, kterou jsme
3 minuty čtení
Dospěla jsem do věku, kdy už byli všichni normální chlapi rozebraní. Zbývali jen rozvedení nebo podivíni. O takové jsem ovšem nestála, a tak jsem se bála, že zůstanu na ocet. Z jedné práce mě vyhodili pro nadbytečnost, a tak jsem si, patřičně zkroušená, hledala nové zaměstnání. Nebylo to v té době jednoduché, byla, jako skoro vždycky, krize, propouštělo se, jedna firma za druhou mě odmítala. Mé
3 minuty čtení
Už jsem ani nedoufala, že mě něco tak krásného potká. Až v pětapadesáti jsem zažila lásku na první pohled. Poprvé jsem se vdávala, když mi bylo dvacet. Oba jsme byli mladí a byl to tak říkajíc sňatek z rozumu. Rodiče nás dali dohromady, Toník byl dobře zaopatřený mladý muž. Manželství nám oběma moc nesvědčilo, brzy jsme zjistili, že máme oba úplně odlišné zájmy. Toník se dal na kariéru a náš vz
3 minuty čtení
Seznámila jsem se s Láďou na babiččině zahradě, kam přišel pomáhat s porážením stromu. Babička mě před ním ale varovala... Babička se mě často ptávala, kdy se už konečně vdám. Dost mě to deptalo, protože mi bylo, dejme tomu, sedmnáct nebo osmnáct a na vdavky jsem nemyslela ani za mák. Z dnešního pohledu to chápu, přála si dočkat se pravnoučátka, ale tehdy mě to rozčilovalo. Odsekávala jsem b
3 minuty čtení
Dlouho jsem byla zamilovaná do jednoho slavného zpěváka. Ovšem jen platonicky. I tak jsem ale ostatní kluky přehlížela. Až na jednoho... Muzikanta Víťu Vávru, jsem tehdy zbožňovala. Jeho fotky a plakáty dominovaly mému dívčímu pokojíčku, samozřejmě jsem měla na kazetách všechny jeho písničky a u gramofonu vzorně srovnané jeho desky. Starší sestra prorokovala, že se sotva seznámím s nějakým kluk
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Není mrkev jako mrkev
epochalnisvet.cz
Není mrkev jako mrkev
Možná jste si už všimli, že existuje několik druhů s různým zabarvením. V supermarketu je většinou nedostanete, ale objevují se na trzích a můžete si je i sami vypěstovat.   My samozřejmě známe hlavně tu oranžovou a mnozí si pamatují i rodičovská nabádání: „Jez mrkvičku, je zdravá,“ která nám ji mnohdy znechutila skoro tak jako některé školní
Dávný večírek se zvrhl: Zapálila metropoli starověké říše krásná hetéra?
epochaplus.cz
Dávný večírek se zvrhl: Zapálila metropoli starověké říše krásná hetéra?
I na historické katastrofy epických rozměrů se můžeme dívat z moderního kriminalistického hlediska. Byl za legendárním požárem antického Říma císař Nero? Kdoví… Nechme však tělnatého římského imperátora nyní být a zaměřme se na jinou událost, a to požár Persepole, metropole Perské říše. Prý byla pachatelkou žena. Co o ní víme? Historie si ji pamatuje jako
Ohromující sídlo krále pohádek
rezidenceonline.cz
Ohromující sídlo krále pohádek
Nemovitost Los Feliz, postavená společností slavného tvůrce v roce 1932, patří od roku 2011 rusko-kazašskému filmaři Timuru Bekmambetovovi, žijícímu převážně v Izraeli. Ten aktuálně ikonický dům Walta Disneyho v Los Angeles, kde vytvořil například filmy Popelka a Pinocchio, nabízí k pronájmu za 40 000 dolarů měsíčně.   Poté, co pohádkovou vilu za 3,7 milionu dolarů
Domácí kečup
nejsemsama.cz
Domácí kečup
Můžete ho dochutit podle potřeby. Pokud dáváte přednost pikantnějším chutím, přidejte chilli papričku, pokud chcete kečup aromatičtější, přidejte oblíbené bylinky. Ingredience na 2 skleničky: ● 1 kg rajčat ● 2 jablka ● 1 cibule ● 1 lžíce lístků bazalky ● 70 g cukru ● 60 ml octa ● 60 ml vody ● 1 lžička soli ● 3 bobkové listy ● 5 kuliček pepře ● 5 kuliček nového koření ● špetka mleté skořice
Přítel s Bernáškovou nevydrží déle než pár minut?
nasehvezdy.cz
Přítel s Bernáškovou nevydrží déle než pár minut?
Herečka, kterou dobře známe ze seriálu ZOO Nové začátky, Jana Bernášková (45) to ve svém novém vztahu nemá vůbec jednoduché. Když se s partnerem, vedoucím grafického oddělení na Primě Jaroslavem Drt
Poznejte údolí Desné: od Dlouhých strání po termální prameny
epochanacestach.cz
Poznejte údolí Desné: od Dlouhých strání po termální prameny
Jen málokteré místo v České republice nabízí tolik rozmanitých zážitků na tak malém území jako údolí řeky Desné v srdci Jeseníků. Během jediného dne můžete nahlédnout do útrob jedné z nejvýznamnějších vodních elektráren v Evropě, vydat se na horské hřebeny, projet se na koloběžce a den zakončit poznáváním památek ve Velkých Losinách nebo v termálním
Románek z lázní měl svoji dohru
skutecnepribehy.cz
Románek z lázní měl svoji dohru
I v pozdním věku jsem se dokázala bláznivě zamilovat. Ten cit mě úplně pohltil. Postupně jsem se zamotávala do svých lží a výmyslů. Jsem racionální člověk a ani v mládí jsem nikdy z lásky nedělala hlouposti. S manželem jsme měli vyrovnané manželství, ale už dávno to nefungovalo po milostné stránce. Nežili jsme spolu, ale vedle sebe. Nevěřila jsem, že by mě někdy
LOXIA představila mimořádně ekologický bytový dům
iluxus.cz
LOXIA představila mimořádně ekologický bytový dům
Architektonické a projekční studio LOXIA stojí za projektem bytového domu C, který je součástí nově vznikající městské čtvrti Modřanský cukrovar v Praze. Objekt citlivě rozvíjí urbanistickou koncepci
Vodík mimo silnice. Toyota mění palivové články v tiché záložní elektrárny
21stoleti.cz
Vodík mimo silnice. Toyota mění palivové články v tiché záložní elektrárny
Japonský automobilový gigant Toyota je známý jako pionýr vodíkového pohonu v osobních autech. Jenže vývoj na trhu ukazuje, že potenciál vodíkových palivových článků sahá mnohem dál než jen k pohonu ko
10 klíčových listin a dokumentů, které změnily historii
historyplus.cz
10 klíčových listin a dokumentů, které změnily historii
Miliony otroků jásají. Prezident jim daroval svobodu přímo uprostřed občanské války, která se kvůli krutému otroctví zrodila. Nyní mohou o svých životech rozhodovat po svém. Třeba dezertovat z jedné armády a vstoupit do té druhé… Dějiny světa jsou z velké části také dějinami diplomacie. Historii tvoří přelomové dokumenty, schopné zahajovat i končit války, přesouvat hranice, a především
Svačinová klasika za pár kaček
tisicereceptu.cz
Svačinová klasika za pár kaček
Bez housky se sýrem a salámem či šunkou by to prostě nešlo. Podle chuti můžeme obohatit o zajímavý dip či majonézu. Ingredience 4 žitné housky nebo jiné pečivo (bagety) 4 plátky tvrdého sýra 2
Mafe Walker: Ovládám řeč mimozemšťanů!
enigmaplus.cz
Mafe Walker: Ovládám řeč mimozemšťanů!
Kolumbijka Mafe Walker vypráví, že po výletu do starověkých pyramid Teotihuacánu nedaleko Mexico City dokáže mluvit cizím jazykem, který nepochází z naší planety. Odkud tato řeč pochází? A mluví žena