Domů     I já mám přece právo na lásku
I já mám přece právo na lásku
5 minut čtení

Nemohu pochopit, že ani vlastní děti nerespektují moje právo na lásku. V jejich očích jsem moc stará na to, abych se zamilovala. Užívat života asi smějí jen ti mladí.

Moje kamarádka vždycky s trochou ironie říkala, že domovy důchodců jsou naším zaslouženým trestem za jesle, kam jsme dávaly naše děti. Myslím, že je na tom trocha pravdy.

Ne že by byly domovy důchodců trestem a jesle nějakým peklem, ale pocit opuštěnosti a takového nedobrovolného kolektivního života v tom, dle mého názoru, přece jen je. Vždyť kdo by nebyl raději v teple domova mezi svými blízkými! Tedy pokud se mají vzájemně rádi a respektují se.

Vzrostlo mi sebevědomí

Moje děti se ke mně chovaly vždycky hezky. Byly hodné. Navštěvovaly mě, jak jim to čas dovolil, zvaly mě na oslavy a kupovaly mi maličkosti i velké dárky.

Složily se mi na novou pračku a přispěly na drahé dioptrické brýle, po kterých jsem si netroufla ani toužit. Těmi brýlemi vlastně všechno začalo. Slušely mi.

Nebo jsem se možná v nich cítila tak dobře a sebevědomě, že najednou nebyl problém se s někým seznámit. Padl mi do oka muž o něco mladší než já, atraktivní a úspěšný. Lukáš se stal pro mě vším.

Měla jsem trému

Milovala jsem ho a zbožňovala. Trávila jsem s ním každou volnou chvíli. Neuplynul den, kdy bychom se neviděli nebo si alespoň několikrát za den netelefonovali. Znali jsme se už několik měsíců, když jsem navrhla společný oběd s celou rodinou. Jeho i mojí.

Těšila jsem se, že si po obědě pěkně popovídáme a spřátelíme se. Samozřejmě že jsem měla strach, jak takové setkání dopadne. Ale měla jsem na mysli rodiče Lukáše. Jistě si pro syna představovali mladší partnerku, než jsem byla já. A možná i atraktivnější.

Děti jsem už ve svém věku mít nemohla, na rozdíl od jejich syna. V tom jsem viděla největší zádrhel, který mě mohl čekat. Před oním slavnostním dnem jsem nespala snad ani minutu.

Stále dokola jsem přemítala, co řeknu na tu či onu otázku, jak se budu tvářit, až uslyším nějakou výtku nebo připomínku.

Odsoudili mě hned

Z toho, co jsem si představovala, se nevyplnilo vůbec nic. Nastávající tchyně s tchánem se na mě tvářili oba velmi přátelsky a dávali mi najevo, že jsou s výběrem synovy partnerky nad míru spokojení. Oddychla jsem si, ale bylo to hodně předčasné.

Ke slovu se dostala moje rodina a já se nestačila divit. Naznačili dost okatě, že jsem se asi na stará kolena dočista zbláznila. Že se postarají, abych konečně vystřízlivěla a začala se chovat přiměřeně svému věku.

Vnučka měla radu

„A to je jak?“ zeptala jsem se jedné z dcer nasupeně a za ni mi, k mému velkému údivu, odpověděla sotva pubertě odrostlá vnučka:

„No babi, zajíčky nech nám mladým. Je to ostuda se takhle ztrapňovat. Měla bys být někde v pečováku a ne se předvádět v drahých šatičkách pro teenagery!“

Byl to trapas

U stolu zavládlo rozpačité ticho. Bylo to tak kruté! Zastyděla jsem se. Ale ne za sebe, ale za svoji rodinu. Jak jsem je špatně vychovala! Bez respektu a úcty. Byla jsem prostě pro ně jen babka, co jim strká peníze a peče bábovku. Vůbec mě nechápali!

Zdvořile jsme dopili kávu a rozešli se do svých domovů. Nikdo mi nezavolal. Ani Lukáš ne. Dotklo se ho, jak s ním bylo zacházeno. Jako kdyby neměl vlastní rozum, cit a úsudek. Došlo mi dost pozdě, že právo být dotčená mám nejen já, ale i on.

Šla jsem mu vše vysvětlit a omluvit se, ale nestál o to. Navrhl mi rozchod. Zůstala jsem opět sama, jen se svými luxusními brýlemi, které mi už nedělaly vůbec žádnou radost.

Jen mi připomínaly pár krásných měsíců, které mi osud dopřál prožít. Nejhorší na tom všem bylo, že jsem v duchu dala dětem za pravdu. Rezignovala jsem.

Co mám dělat?

„Už jsem opravdu stará. Co mě to jen napadlo! Podám si přihlášku do nějakého penzionu a prodám byt. Začnu se chovat přiměřeně věku,“ říkala jsem si. Deprese mi asi způsobila i zhoršení zdravotního stavu. Začala jsem obíhat doktory a každý z nich mi něco našel.

Musela jsem začít užívat léky na srdce i vysoký krevní tlak. A taky na spaní, abych celou noc jen nepozorovala strop nad svojí postelí.

Se svatbou jsem neotálela

Uplynul téměř rok, než jsem se s Lukášem znovu shledala. Opět v oční optice. Mně spravovali brýle a Lukáš si pořizoval svoje první. „Už taky nejsem nejmladší,“ rozesmál se šťastně, když mě uviděl. Nemohli jsme se od sebe odloučit!

Náš vztah pokračoval tam, kde skončil. Svoje blízké jsem už na slavnostní oběd nepozvala. Poslala jsem jim rovnou oznámení, že jsem se vdala. Riskla jsem to. Buď pochopí, že mám na lásku právo, nebo se budou muset obejít bez babičky.

Eva T. (63), Kroměříž

Související články
3 minuty čtení
Se smrtí mého milovaného Pavla jsem se nemohla dlouho smířit. Až jednoho večera, kdy jsem na něj vzpomínala, se přihodilo něco nečekaného. Manžel před časem prohrál boj s nemocí. Byl láskou mého života. Smířila jsem se s tím, že dožiji sama. Nikoho jiného jsem k sobě nechtěla. Ukázalo se však, že mě měl Pavel tak moc rád, že nedokázal opustit náš svět. S Pavlem jsem strávila téměř čtyřicet let.
5 minut čtení
Když mi bylo dvacet pět let, postihla mě tragédie. Jela jsem jako robot a nemyslela jsem, že mě potká ještě něco krásného. Když jsem před třemi lety slavila své padesáté narozeniny, trochu jsem bilancovala svůj život. V jednom jsem měla a mám jasno – mám vedle sebe opravdu výjimečného člověka. Chlapa, který mě vždycky podržel a sdílel se mnou těžký osud. Nikdy jsem nebyla moc sentimentální, ale
6 minut čtení
S Lubošem jsme se znali odjakživa. Výborně jsme si rozuměli a chtěli jsme se vzít. Jenomže on byl až příliš atraktivní, moc se líbil holkám. Byla jsem přesvědčena o tom, že Luboš je největší láska mého života. Ale už několikrát jsem si vzpomněla na cikánku, kterou jsem potkala na pouti, když mi bylo čtrnáct. Nechtěla jsem, aby mi věštila z dlaně, i když mi to tak vehementně nabízela. Popadla mo
3 minuty čtení
Láska kvete v každém věku. Poté, co mi zemřel celoživotní partner, jsem se přihlásila na seznamku a našla štěstí! Ráda bych vám vyprávěla příběh, který není smutný, ale dojemný. Dovedla mě k tomu moje sousedka, která, ač je jí jen lehce přes padesát let, nemá odvahu to změnit. Já jsem to udělala! Nerada chodím s kůží na trh a svěřuji se se svým životem, ale právě proto, že vím, že je spousta že
6 minut čtení
Vesnice neměla hospodu, prodejnu ani kostel. Byla tu jen kaplička, zchátralá autobusová zastávka a rybník s několika kachnami. Když jsem se od rodičů dozvěděla o tom stěhování, málem jsem spadla ze židle. Ani neumím vypovědět, jak moc jsem milovala městský život. Na můj názor se neptali Nejdřív jsem si myslela, že je to apríl a že je to vtip, protože taková pohroma se v mém životě přihodi
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Velikonoční jehněčí kolínka na víně
tisicereceptu.cz
Velikonoční jehněčí kolínka na víně
Jaké by to byly Velikonoce bez pořádného masa? Ingredience 4 jehněčí kolínka 2 cibule 50 g másla 6 stroužků česneku 10 kuliček pepře 3 bobkové listy 6 dcl červeného vína, 4 snítky rozmarý
Perlové týdny Halada 2025
iluxus.cz
Perlové týdny Halada 2025
V květnu a červnu proběhne největší prodejní výstave perlových šperků v Čechách a na Slovensku. Legendární a největší akce rodinného klenotnictví Halada má tradicí již několik desetiletí. Na akci s
Nejkrutější zima novověku? Ptáci umrzali za letu!
historyplus.cz
Nejkrutější zima novověku? Ptáci umrzali za letu!
Kdo nemusí vytáhnout paty z domu, ten nevychází. V kalendáři jsou první dny roku 1709 a napříč Evropou mrzne, až praští. A to doslova. Ve Francii dokonce padají z oblohy ptáci, kteří za letu umrzli. Na jiných místech se při zvonění rozpadnou mrazem kostelní zvony. Ničivá zima potrvá čtyři měsíce a nabídne scény, které se zatím neopakovaly…  
Gruzie plná chutí a vůní
epochalnisvet.cz
Gruzie plná chutí a vůní
Země pro mnohé neznámá skrývá velké kulinární bohatství, což může být pro ty, kteří pamatují jen známý koňak nebo čaj opravdovým překvapením. A pohostinnost místních je pověstná. Však také jedno z přísloví zní: Host je dar Boží.   Gruzínská kuchyně není jenom jedna, po staletí vstřebávala vlivy turecké, íránské a posledních dekádách i ruské. Navíc
Vestavba s přidanou hodnotou
rezidenceonline.cz
Vestavba s přidanou hodnotou
Design kuchyně ctí spotřebiče, které nejsou na první pohled vidět. Mohou být ukryté za kuchyňskými dvířky nebo splývají s kuchyňskou linkou. Pro vestavné spotřebiče hraje řada faktorů. Jedním z nich je úspora místa a designově čistý vzhled kuchyně. Nabídka tohoto typu spotřebičů je veliká, v zásadě si můžete pořídit kompletní výčet nezbytných kuchyňských pomocníků od
Manželství Brooke Shields spěje pomalu k rozvodu
nasehvezdy.cz
Manželství Brooke Shields spěje pomalu k rozvodu
Hvězda filmu Modrá laguna, i po letech stále krásná Brooke Shields (59), prochází manželskou krizí! S filmovým scenáristou a producentem Chrisem Henchym (60), kterého si brala už před čtyřiadvaceti
Rukopis, který mu změní život: Co našel Wilfrid M. Voynich ve Frascati?
enigmaplus.cz
Rukopis, který mu změní život: Co našel Wilfrid M. Voynich ve Frascati?
Americký sběratel starožitných knih polsko-litevského původu Wilfrid M. Voynich (1865–1930) se v roce 1912 přehrabuje desítkami rukopisů uvnitř jezuitské knihovny ve starobylém paláci Villa Mondragone
Jak správně pečovat o citlivou atopickou pokožku? Dopřejte jí koupel a med
nejsemsama.cz
Jak správně pečovat o citlivou atopickou pokožku? Dopřejte jí koupel a med
Stává se vám, že po sprchování cítíte na těle nepříjemné pnutí, loupe se vám kůže, nebo vám dokonce naskáčou pupínky? Víme, jak si s tím poradit. Zdroje pitné vody jsou dnes bohužel natolik kontaminované, že přidávat chlor do vody je prakticky nezbytností. Takto upravená voda potom kůži nejen dráždí a vysušuje, ale u citlivějších jedinců může vést
Velikonoční ostrov: Nejosamělejší místo světa plné záhad
epochanacestach.cz
Velikonoční ostrov: Nejosamělejší místo světa plné záhad
Hluboko v Pacifiku leží ostrov proslulý svou tajemnou prastarou civilizací. Zdobí jej nejen kouzelná příroda, ale i 300 soch moai. Každá z těchto soch je vytesána z jednoho kamene a má typickou protáhlou tvář. V současnosti se zdá, že řada tajemství Velikonočního ostrova se již dočkala svého rozluštění. Víme, proč tyto sochy vznikly a jakým způsobem se po ostrově
Vím, že je stále se mnou
skutecnepribehy.cz
Vím, že je stále se mnou
Se smrtí mého milovaného Pavla jsem se nemohla dlouho smířit. Až jednoho večera, kdy jsem na něj vzpomínala, se přihodilo něco nečekaného. Manžel před časem prohrál boj s nemocí. Byl láskou mého života. Smířila jsem se s tím, že dožiji sama. Nikoho jiného jsem k sobě nechtěla. Ukázalo se však, že mě měl Pavel tak moc rád, že nedokázal
Test využívající infračervené světlo dokáže detekovat krev od pacienta s rakovinou plic
21stoleti.cz
Test využívající infračervené světlo dokáže detekovat krev od pacienta s rakovinou plic
Vědcům z Institutu Maxe Plancka pro kvantovou optiku se podařilo vytvořit nový test, který je schopen odhalit vzorky krve pacientů, kteří trpí rakovinou plic, a to s 81% přesností. Do budoucna by tent
Robin Hood: Mýtus, legenda, nebo skutečný král zbojníků?
epochaplus.cz
Robin Hood: Mýtus, legenda, nebo skutečný král zbojníků?
Kdo by neznal jméno Robin Hood? Slavný psanec ze Sherwoodu se za staletí proměnil ve folklorní ikonu, hrdinu stovek knih, filmů i seriálů. Ale kdo vlastně byl muž, jehož příběh přežil staletí a stal se symbolem spravedlnosti? Mýtus, nebo historická postava? Příběh, který přerostl do legendy První dochované zmínky o Robinovi pocházejí ze 14. století.