Domů     Zlé švagrové jsem to pořádně osolila!
Zlé švagrové jsem to pořádně osolila!
7 minut čtení

Stále se jen vychloubala a povyšovala. Při oslavě šedesátin se nestačila divit. Její lahůdky, na které se všichni tak moc těšili, byly dočista zkažené. Nikdo je nemohl ani polknout!

Oslava šedesátin mojí švagrové byla událost, která nenechala nikoho z příbuzenstva chladným. Chlapi, včetně mého manžela, se těšili na pohoštění, které mělo být ještě lepší a honosnější než v předchozích letech.

My ženské si zase dělaly starosti dlouho dopředu. Co náročné švagrové koupit? To byl kámen úrazu. Ona je náročná, každého hned zpraží, když není po jejím a nebo jí něco nevyhovuje.

Nic jí nebylo dost dobré

Všechno měla. Drahé oblečení i parfémy, zlato bílé i žluté, s kameny i bez nich. A nějakou kabelku za desetitisíce se zrovna mně, celkem chudé důchodkyni, kupovat nechtělo.

Jenže nic lacinějšího a na úrovni mě nenapadlo.„Na něco se jí složíme,“ navrhla manželka mého druhého bratra a hned skepticky dodala: „Stejně jí nebude nic po chuti. Vzpomeňte si, jak minule ohrnovala nos nad parfémem za tři tisíce. Prý vůbec nevoní!“

Měla pravdu, byl to pěkný trapas. Tehdy jsme společně očichaly snad všechny voňavky a nakonec, pro jistotu, vybraly tu nejdražší. Ale ani ta jí nebyla po chuti. Vlastně, po vůni! Ani nevím, kterou z nás napadlo, že pořídíme nějakou starožitnost nebo obraz. Po dlouhém vybírání jsme se na ničem neshodly.

Už to přehnala

Ono to není jen tak, něco koupit a klepat se strachy, že to bude nějaký padělek. A další klepání vás čeká, jestli ten dárek bude přijat alespoň trochu vlídně. Manžel otázku peněz neřešil.

Bylo mu to jedno a vždycky jen kývl, když jsem se dožadovala jeho souhlasu. Byl už prostě takový a já mu to nevyčítala. Lepší, než kdyby byl škrt! Nějakým nedostatkem jsme netrpěli, ale přece jen, švagřina životní úroveň byla někde úplně jinde.

„Tak co, co jste pro mě vymyslely s ženskými? Doufám, že ne zase nějakou blbost!“ řekla mi jednou na přivítanou hned mezi dveřmi. Zrovna jsem tehdy byla úplně uondaná z výběru nějakého obrazu. Nohy mě brněly a hlava bolela úplně třeskutě. Naštvalo mě to.

My se tak snažíme a ona se nám bude vysmívat? Přece to není žádná povinnost jí něco kupovat. Taky bychom mohly celou tu její oslavu bojkotovat,“ pomyslela jsem si, ale bylo mi jasné, že u mého manžela by mi to neprošlo. Neodpustil by mi to!

Můj plán mě nadchl

Nějak jsem z té její neomalenosti nemohla ani dýchat. Úplně se mi z toho všeho zvedl žaludek. Hlavně to její slůvko zase. Luxusní parfém, co dostala, jsem si já nikdy pro sebe nepořídila. Napadlo mě, že to volá po nějaké odvetě. Pomstě!

Třebaže se mi nechce lidem dělat naschvály nebo je nějak prudit. Ale všechno má přece své hranice. Pomsta bude zlá! Najednou se mi nálada zlepšila. Netušila jsem ještě, co bych té zlé ženské mohla provést, ale i tak jsem se neubránila úsměvu.

„Něco vymyslím! Klidně i nějakou hloupost. Za tu legraci, a hlavně satisfakci mi to stojí.“ Přišla jsem na to za pár dní. Solila jsem polévku a nějak jsem to přehnala. Nedala se vůbec jíst.

„To je ono, já jí to všechno osolím! Pořádně jí to osolím!“ V hlavě mi začaly rotovat nápady, jak to udělat. Nakonec jsem vymyslela plán hodný snad vycvičeného agenta.

Uměla úplně všechno

Manželovi jsem namluvila, že bude fotit švagrovou před obědem, jak ho připravuje, při obědě, jak nás hostí, a potom na oslavě v jejích róbách. Ona totiž byla zvyklá se i několikrát za odpoledne a večer převléknout.

A potom že jí z fotografií udělá takové malé album, aby měla vzpomínku na ty svoje šedesátiny. Znělo to celkem věrohodně a můj důvěřivý miláček okamžitě souhlasil. Dokonce navrhl, že si koupí pořádný fotoaparát, aby nemusel fotit mobilním telefonem.

Byla jsem taky pro. Hlavně že je poslušný! V den švagřiných narozenin jsme se shromáždili v jejím překrásném obývacím pokoji. Měla koženou sedací soupravu a krásný broušený lustr. Všude měla položené bílé koberce.

Vůbec jsem nechápala, jak je dokáže udržet tak bílé a čisté. Ona prostě uměla všechno. Dokonce i cizí jazyky ovládala a vydělávala víc než ministr.

To bylo její oblíbené rčení, kterým se chlubila. Můj bratr, její manžel, nad tím vždycky jen mávl rukou. Byl nad věcí. Pracoval s počítači a jeho příjem taky nebyl malý.

Dcery měla skvělé

Jejich dvě dcery byly pravým opakem svých rodičů. Jedna provozovala nějakou neziskovku se zvířaty po úrazech a ta druhá létala do Nepálu učit děti ve škole. Obě to byly moc šikovné a skromné holky. Měla jsem je moc ráda!

Tak tedy, shromáždili jsme se v obýváku, poprvé si připili a při vzájemné konverzaci jsme čekali na oběd. Manžel konečně vytáhl foťák a odtáhl švagrovou na zahradu. Prý jako že bude na chvíli odpočívat. To byla moje příležitost.

Z kabelky jsem vyndala připravené pytlíky se solí a dala jsem se do díla zkázy. Nasypala jsem sůl, kam to jen to šlo.

Vše vypadalo dokonale

Do bublající polévky na plotně, na husu v troubě, která už je sama o sobě docela slaná, do vařících se brambor i do zelí. Potom jsem se v rychlosti vrhla na dort. Sůl na něm díky všem těm ozdobičkám nebyla vůbec vidět.

Následovaly chlebíčky a mnoho dalších pochoutek. Nejvíc mi bylo líto plodů moře, moc ráda bych je ochutnala! Ještě jsem si všimla otevřených lahví vína. Musela se prý vydýchat, nebo jak se tomu říká.

Ani ty nezůstaly ušetřeny, ale do nich jsem nasypala pro změnu cukr, který jsem našla v kuchyni. Aby chutnaly lacině! Dva velké pytlíky soli byly prázdné. Naopak já byla plná radosti. Těšila jsem se, co se bude dít!

Švagrová přišla po té malé fotografické pauze s mým manželem celá rozčepýřená z větru, který venku foukal. Rychle se upravila a pozvala nás konečně ke svátečně prostřenému stolu.

U každého talíře bylo několik příborů a sněhobílé ubrousky byly zatočené ve stříbrných kroužcích. I příbory se leskly, jako by byly ze stříbra. A možná, že dokonce i byly. Vůbec by mě to nepřekvapilo.

Všichni už měli hlad a nedočkavě se pustili do lákavě vonícího vývaru s játrovými knedlíčky.

Byla úplně mimo

Už první sousto byla katastrofa. Někteří se zaškaredili a další se jen udiveně kradmo podívali po svých sousedech. Jako zda se jim to nezdá.

Vtom vykřikla švagrová: „Fuj! Co to má znamenat? Co se to děje? Vždyť před chvílí byla ta polévka tak dobrá!“ Byla z toho úplně zmatená. Začala nosit plné talíře do kuchyně a v rychlosti chystat další chod. Dopadlo to stejně. Byla to úplná katastrofa!

Začalo mi jí být trochu líto, když jsem uviděla, jak její slzy berou s sebou černou řasenku i černé oční linky. Vypadala jako klaun. Smutný a ponížený kašpárek. „Tak si objednáme pizzu, ne?“ navrhl jeden z vnuků a švagřiny dcery se rozesmály.

„To je nápad. Už mám hlad jako vlk,“ prohlásil můj bratr a manžel se k němu přidal. Byla jsem spokojená. Můj plán dopadl na jedničku. Švagrové jsem to pěkně osolila!

Jenom s tou pomstou se nikomu nemůžu pochlubit, nejspíš bych to od celé rodiny schytala. Bylo mi líto toho jídla, ale jinak jsem nemohla zasháhnout.

Eliška S. (64), Brno

Související články
5 minut čtení
Žila jsem jen pro své děti, Magdu a Petra. Chtěla jsem, aby měli v životě vše, co potřebovali. Myslela jsem, že jsem jim vštípila správné hodnoty. Jak jsem se pletla! Vždy byli nerozluční až do chvíle, kdy se na mých narozeninách do krve pohádali. Od mé oslavy spolu nepromluvili, a co víc, dělají si naschvály! Vždycky jsem odsuzovala kamarádky, hádající se s tchyní, nebo dokonce s rodiči. Považ
3 minuty čtení
Vždycky jsem si myslela, že když jste laskaví, vstřícní a držíte při rodině, vrátí se vám to. Právě lidé, kterým jsem důvěřovala nejvíc, mě zranili. Byla jsem prostřední ze tří dětí. Měla jsem staršího bratra Karla a mladší sestru Hanu. Společně jsme zažili mnoho, hezké i náročné chvíle, zvlášť když nás opustili rodiče. Po jejich smrti jsem to byla já, kdo se začal starat o dům, o všechno, co p
3 minuty čtení
Jsem babičkou dvou vnoučat, do jejich výchovy prý ale nemám co mluvit. Dcera jim toleruje úplně všechno. Nemají vůbec žádnou disciplínu. Záleží mi na mých vnoučatech. Zejména proto, že mám jen dvě. Pouze od dcery Jitky, syn totiž žádné děti nemá, už mu bude padesát, odstěhoval se do zahraničí a k založení rodiny se nemá. Tak jsem se upnula na děti své dcery, starší Amálce je šestnáct, mladšímu
4 minuty čtení
Žijeme s bratrem v malém domku na kraji vesnice, kde čas jakoby se zastavil. Dům je starý, patřil totiž už našim prarodičům. Dřevěné trámy, zahrádka s ovocnými stromy, kuchyň s kamny, na kterých pořád vařím. S Karlem, který je o tři roky mladší než já, jsme se sem nastěhovali po smrti rodičů. Já byla po těžkém rozvodu, kdy mě manžel v šedesáti opustil pro mladší, a bratr zůstal sám po smrti mil
5 minut čtení
Tehdy jsem si myslela, že je snacha pro našeho syna štěstí, ale teď? Teď vím, že to byla chyba. Ta proradná snacha mi svádí muže, a já to tak nenechám! Celý život jsem pracovala jako švadlena. Můj manžel Josef je o pět let starší, dnes už důchodce, který dříve dělal v továrně na nábytek. Máme spolu dva syny. Staršího Petra, který se odstěhoval do Prahy, a mladšího Tomáše, který zůstal blízko
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Rybí polévka lohikeitto
tisicereceptu.cz
Rybí polévka lohikeitto
Losos si s koprem velmi rozumí, což oceníte i v chuti této finské polévky. Potřebujete 1 lžíci přepuštěného másla 1 cibuli ½ pórku 1 mrkev 2 lžíce hladké mouky sůl, mletý pepř špetku mušká
Sklo jako působivý architektonický materiál
rezidenceonline.cz
Sklo jako působivý architektonický materiál
Velkoplošné prvky ze živého transparentního materiálu stavbu osvěžují, propouštějí do jejího nitra spoustu světla, a tím zlepšují kvalitu vnitřního prostředí. Navíc významně ovlivňují vzhled budovy. Tak jako dřevo a kámen v konstrukčních řešeních zdařile zastupuje ocel, výplně z cihelného či jiného zdiva zase velmi působivě nahrazuje sklo. Jeho vizuálního benefitu v podobě zrcadlení oblohy i
Magická Praha, jejíž sláva hvězd se dotýká
nejsemsama.cz
Magická Praha, jejíž sláva hvězd se dotýká
Na závěr našeho seriálu vyrazíme přímo do hlavního města. Čeká nás tam tajemné místo opředené bájemi i významně spojené s českou historií. Pojďme spolu na Vyšehrad. Kdo by neznal Vyšehrad. Už od školy nás provází hrdinský skok Horymíra, který se na svém koni Šemíkovi přehoupl přes jeho hradby a zmizel někde u Neumětel. Dnes toto místo
Telč – město, které dýchá romantikou a klidem
epochanacestach.cz
Telč – město, které dýchá romantikou a klidem
Není velké ani přehnaně pyšné. Ale je krásné. Navíc je to skutečné místo šťastných lásek. Alespoň tak TELČ nazval spisovatel František Kožík (†87). Asi proto, že se do něj každý ihned zamiluje. Telč je kouzelné místo s bohatou historií a nádherným centrem. Právě to je už od 90. let minulého století zapsané na seznamu UNESCO. Mohou za
S panem Tajemným to Zedníčkové tedy neklaplo?
nasehvezdy.cz
S panem Tajemným to Zedníčkové tedy neklaplo?
Zbyly jí jen oči pro pláč? Právě o tom se začalo šuškat. Vypadalo to, že se herečka známá ze seriálu ZOO Nové začátky Lucie Zedníčková (56) už co nevidět přestěhuje do domu na jihu Čech, který si měla
Záhada Kleopatřiny smrti: Proč se nevěřilo, že ji zabila kobra?
enigmaplus.cz
Záhada Kleopatřiny smrti: Proč se nevěřilo, že ji zabila kobra?
Příběh o tom, jak si Kleopatra v hrobce nechala přinést koš s fíky, v němž se ukrývala kobra, je jednou z nejznámějších historek o její smrti. Je to dramatický a romantický konec, který se stal součá
Grossmannovu vilu poznamenala rodinná tragédie
epochalnisvet.cz
Grossmannovu vilu poznamenala rodinná tragédie
Může se pochlubit hned několika nej. Dobový tisk opěvuje její neobvyklé stavební řešení a přepychové provedení, interiér pak neváhá přirovnat k „pohádkovému paláci“!   Narodil se v Pustějově nedaleko Studénky. Se základy stavebního řemesla ho seznámí otec, který pracuje jako zednický předák. František Grossmann (1876–1933) vystuduje průmyslovku v Brně, několik let sbírá zkušenosti v různých
Fenomén zvaný intuice: Jak funguje šestý smysl?
21stoleti.cz
Fenomén zvaný intuice: Jak funguje šestý smysl?
Mozek je obecně orgán, který skrývá mnohá tajemství. Jedním z nich je intuice, které se říká také šestý smysl. V zásadě ji lze popsat jako proces vnímání a rozhodování, při němž logické úvahy a dedukt
Tiffany & Co. představuje vánoční kampaň s Anyou Taylor-Joy
iluxus.cz
Tiffany & Co. představuje vánoční kampaň s Anyou Taylor-Joy
Společnost Tiffany & Co. představuje svou vánoční kampaň pro rok 2025 s názvem Love Is a Gift (Láska je dar), v níž hlavní roli hraje globální ambasadorka značky Anya Taylor-Joy. Kampaň byla natoč
Tajemství mozku: Fakta versus mýty, které přežívají dodnes
epochaplus.cz
Tajemství mozku: Fakta versus mýty, které přežívají dodnes
Mozek patří mezi nejzáhadnější a nejdokonalejší orgány našeho těla. I když jej vědci zkoumají už po staletí a odhalili mnoho jeho tajemství, zůstává plný nevyřešených otázek. Každý nový objev ukazuje, jak málo o fungování lidské mysli vlastně víme a jak fascinující svět se v našem nitru skrývá. Jeden z nejúžasnějších orgánů v našem těle, který
Proti Václavovi I. kul pikle vlastní bratr
historyplus.cz
Proti Václavovi I. kul pikle vlastní bratr
Pomstí se králi Václavovi za jeho drancování rakouských zemí, kterého se dopustil před dvěma lety. Vévoda Fridrich Bojovný vtrhne na Moravu a obsazuje hrad Bítov. Moravský markrabě Přemysl se postaví na jeho stranu, ale vzpoura proti staršímu bratrovi pro něj nedopadne dobře. Vztahy mezi Přemyslovci a Babenberky, kteří vládnou rakouským zemím, byly během 11. století
Má duše toužila vrátit se domů na Dálný východ
skutecnepribehy.cz
Má duše toužila vrátit se domů na Dálný východ
Od dětství jsem posedlá touhou žít v daleké zemi. Fascinují mě země Dálného východu. Může snad za to vzpomínka na minulý život? Od dětství jsem toužila podívat se do Japonska, nebo do Číny. Byl to můj velký sen. Mou nejoblíbenější knihou, kterou jsem přečetla už ve dvanácti letech jedním dechem, byly Příběhy z čínských tržišť a bazarů. Jako