Je sice hezké být velkorysá a nad věcí, na muže to ale moc velký dojem neudělá. Je lepší být tak trochu liška podšitá a partnerovi nic neodpustit.

Měla jsem samozřejmě v mládí partnery, které jsem milovala a dělala pro ně, co jsem jim na očích viděla. A vždycky se mi to vymstilo. Můj první kluk Honza mi zahýbal a já byla ta poslední, kdo se to dozvěděl.

Rozešli jsme se proto, že mě nechal. I k dalšímu klukovi, Richardovi, jsem byla velkorysá, i když mi zahnul s mou nejlepší kamarádkou.

Zuzana

Myslela jsem si, jak to ocení, když mu jeho přešlap odpustím, ale načapala jsem je spolu za pár měsíců znovu. S kamarádkou jsem se tehdy rozešla ve zlém, jemu jsem ale zase uvěřila a málem si ho dokonce vzala.

Když mě ale podvedl potřetí, vzteky jsem po něm hodila zásnubní prsten, a byl konec. Tehdy za mnou přijela sestřenice z Moravy! Bulela jsem jako želva, promluvila mi do duše. Byla o sedm let starší a zkušenější.

„Holka nešťastná,“ hustila do mě, „chlapovi nesmíš věřit nic, u něho platí jen oko za oko, zub za zub!“ Tehdy jsem si konečně řekla, že už toho bylo dost. Budu taky taková potvora jako sestřenice Zuzana!

Jsme si kvit

Jak čas šel, v taktice jsem se zdokonalovala a začala se mi líbit. Možná jsem občas nějakému zajíčkovi ublížila, moje srdce ale už bylo odolné proti citovým ranám. Až jsem, to mi bylo přes třicet, potkala Petra.

Nejdříve jsme se dělali jeden druhému úžasným a téměř svatým, až jsem si pozvala sestřenici Zuzanu a požádala ji, ať ho zkusí svést, že tak otestujeme jeho věrnost. Neprošel! A tak jsem mu oplatila stejnou mincí a svedla jeho osmnáctiletého synovce.

Říkala jsem si, že Petra už nikdy neuvidím. Byla jsem překvapená, když mi zazvonil u dveří s kytkou. Musím říct, že od té doby až doteď vládne v našem vztahu klid. Oba víme, co ten druhý udělá, když ho jeho partner zradí.

Renata (54), Náchod