Domů     Můj milý zmizel a vzkázal mi, že nesnáší loučení
Můj milý zmizel a vzkázal mi, že nesnáší loučení
7 minut čtení

Sháněla jsem ženicha, kde se dalo. Hlavně na plesech a na tancovačkách, kam ale nechodili jen slušní kluci. Byla tam i spousta pobudů.

Můj příběh je takový zmatený. Občas nemohu uvěřit, že se mi něco takového skutečně stalo. Zejména ráno po probuzení si kolikrát myslím, že to byl třeba jen sen a že moje minulost je taková nějaká, řekněme učesanější, ale není tomu tak. Jak to tenkrát bylo?

Inu, bylo mi pětadvacet a moc jsem toužila po miminku, jen mi k tomu scházel takový drobný detail. Chlap. Potenciální tatínek. Sháněla jsem ho, kde se dalo. Taky jsem často chodila tancovat, tehdy se tančilo v okolí všude možně a kdo měl nohy, ten tam spěchal.

Nebyly to jen plesy, ale různé pouťové, posvícenské či myslivecké anebo bůhvíjaké tancovačky, v kulturácích, hospodských sálech nebo i pod širým nebem.

Zdaleka ne každý tam byl pro roli budoucího tatínka použitelný, scházeli se tam mimo jiné všelijaké existence, úchylové, pobudové a tuláci. A tak si slušná holka musela dávat setsakra pozor, aby nenaletěla a nezbyly jí jen oči pro pláč.

Já hloupá si o sobě myslela, že jsem dostatečně ostražitá a že rozeznám bídáka od milého kluka.

Ze slušnosti

Vešla jsem do sálu plného světel a hudby a roztřásla se mi kolena, neboť u stolečku se zpola vypitou flaškou vína nedbale postával nápadně hezký mladík. Nikdy jsem si dvakrát nevěřila, a tak jsem si zasmušile pomyslela:

Kdepak, ten není pro mě, toho si pro sebe zcela jistě urve Naďa, pro podobu s Liz Taylorovou výstižně přezdívaná Liz. Ten kluk má asi něco s očima, napadlo mě po chvíli, když Naďu ignoroval a vyzval k tanci mě. Nejspíš potřebuje brýle. Nebo má prapodivný vkus.

Brzy a spontánně se rozproudil rozhovor. Nejdřív se točil kolem našeho tanečního umění. „Jsem vás pošlapal, že jo? Jsem jako hrom do police,“ pravil můj tanečník. „Ale jděte, válíte jako Travolta v Pomádě,“ řekla jsem, abych mu udělala radost.

Pravda to nebyla a on to věděl. „To říkáte jenom ze slušnosti, tancuju jako sloup elektrickýho vedení,“ namítl s odzbrojujícím úsměvem. „Ale jinak jsem okouzlující společník. Uděláte dobře, když se mnou strávíte celý večer.“ A to se také stalo.

Doprovodil mě domů. Celou cestu jsem byla nervózní a jen jsem se modlila, aby to řekl. Tamto. Tamtu větu.

A když to konečně řekl, zajásala jsem a div se mu nevrhla kolem krku, ač jsme se znali krátce. „Nešla byste se mnou zítra na večeři?“ Tak zněla ta věta, kterou jsem toužila slyšet.

Už nepřišel

Začalo to jako pohádka a skončilo jako noční můra všech slušných děvčat. Scházeli jsme se pár měsíců, ale jednoho dne už nepřišel na schůzku a ani nezavolal. Zavolal však jeho přítel Zbyšek, měl takový nejistý hlas, povídá: „Víte, slečno, špatně se mi to říká.

Jiří mě o to požádal, a tak holt musím. Odjel na rok na služební cestu do ciziny. Nenávidí loučení. Ozve se.“ Položila jsem sluchátko a zároveň jsem si položila ruku tam, kde jsem tušila žaludek, který v poslední době neustále signalizoval, že se necítí nejlíp.

Byla jsem ve druhém měsíci, hodlala jsem mu to sdělit právě na té schůzce, na niž se už neobtěžoval přijít. Úlevu mi nepřinesly ani horké slzy, koulely se mi po tváři jako splašené. Co budu dělat? Hledat ho přes Červený kříž? Adresa:

Jirka, Evropa (anebo možná i jiný kontinent). Tak to je konec. Ve skutečnosti to byl naopak začátek. Narodila se Katka. Její otec se neozval, ale zachytila jsem jakousi šeptandu hovořící v tom smyslu, že už je zpátky, ale že bývá viděn s nějakou holkou.

Jirkovy oči

„Nenávidíme tě a nepotřebujeme tě, ty prevíte,“ šeptala jsem si ve svém dětském pokoji, kde jsem i nadále přebývala, a s obdivem hleděla na spící miminko. Říkali o mně, že mám zpackaný život.

Bývala bych to ráda vyvrátila, občas jsem měla nutkání otevřít okno a zařvat na celou ulici: „Žádnej zpackanej život!

Mám Katku a docela mě baví žehlit plenky a zkoušet loktem, jestli je voda na koupání akorát.“ Naši byli z miminka celí pryč, táta dokonce koupil barevnou televizi, aby malá koukala na barevné pohádky.

„Máš recht, na toho vola se vykašli,“ dával mi za pravdu a spokojeně sledoval hokejové utkání v barvě. Máma byla evidentně jiného názoru. „Někdo tě tu hledal,“ šeptala mi, když jsme se s Katkou vrátily z chalupy, kdy jsme s přestávkami pobývaly od brzkého jara.

Trhla jsem sebou. Podle popisu to musel být on. Učila jsem Katku usmívat se a brát hračky do ruky a říkat „máma“. Jen „máma“, protože aby říkala „táta“, to pro ni přece nemělo smysl.

Ale byla ještě malá, neříkala nic, jen na mě hleděla doširoka otevřenýma Jirkovýma očima, což dost bolelo. Ale jak říká ta reklama na šampony: Už ani slzu!

V kuchyni

Zavolala mi nejlepší kamarádka a pozvala mě na každoroční velkolepý mejdan, pořádaný na její zahradě. Vzdychla jsem, že na to nemám pomyšlení. Zaječela, že se smrtelně urazí, když nepřijdu, dodala: „Hlavně nekecej, že ti vaši nepohlídaj!“ a práskla telefonem.

Nebylo vyhnutí, po dlouhé době jsem musela mezi lidi. Vyšňořila jsem se a s myšlenkou, že se tam jen mihnu a pak honem pryč, jsem se vyhrnula do ulic. Naši, abych řekla pravdu, jásali, že budou mít Katušku na pár hodin jen pro sebe. Byli tak hodní!

Zazvonila jsem na nedalekou vilku, z oken i zahrady se ozýval randál, slavnost byla v plném proudu. Vlekla jsem se dát lahev, kterou jsem přinesla, do ledničky, a první, koho jsem v kuchyni uviděla, byl Jirka. Krájel zeleninu na salát. Ustoupila jsem ke schodům s úmyslem dát se na útěk.

Ty někoho máš?

„Kampak?“ ozvalo se za mnou hlasem mé nejlepší kamarádky. „Sotva jsi přišla, chceš odejít? I jen tu zůstaň a promluv se starým kamarádem.“ Nebylo úniku. „Jé, ahoj, to je náhoda,“ povídá Jirka s nadšením v hlase. „Hledal jsem tě, nebylas doma.

Jak se ti vede, co je nového?“ Pokrčila jsem rameny: „Nic. Co by bylo? Tady chcíp pes.“ Z rozpaků jsem sebrala z mísy oschlý chlebíček, hygienik by ho nejspíš zakázal, slupla jsem ho jako malinu a koukala, jak otec mého dítěte obratně připravuje salát. „Tak co?

Vyprávěj. Jak ses tady měla?“ nedal pokoj s vyptáváním. „Vypadáš tak odtažitě. Ty… někoho máš?“ Sebrala jsem se a s mísou nejspíš předvčerejších chlebíčků jsem beze slova odešla do zahrady. Na odchodu jsem ještě sykla: „Jo. Někoho bych měla.“ Trhl sebou, a to se mi líbilo.

Jenom vodu

Pronásledoval mě i do zahrady, kde hořel oheň, zářily lampiony a jak na lesy řval kazeťák. „A ty prej taky někoho máš,“ uniklo mi, když se posadil vedl mě. Upřímně se podivil, pak se ťukl do čela:

„Furt s sebou tahám ségru, má trochu sociální fobii, tak aby se otrkala.“ Myslela jsem, že si dělá psinu, ale vážně i tady byl se ségrou, bledou, hubenou dívkou, věčně postávající stranou. Divil se, proč piju jenom vodu, tak jsem mu řekla, že víno pít nemůžu.

„Cože? To ti zakázali doktoři? Jsi nemocná?“ divil se. Bylo to už k nevydržení. Odpověděla jsem, že víno nemůžu, protože kojím. Fakticky se zeptal, koho. „Asi medvěda, ne?“ zaúpěla jsem.

Potom jsem ho vzala za ruku, odebrala mu flašku, kterou držel v ruce, to by nedělalo dobrý dojem, a šla mu ukázat jeho dceru.

Večírek

Když jsme dorazili domů, to byl teprve večírek! Naši žasli, on žasl, no kabaret na druhou. Táta nejprve tak zuřil, že mu Jirka musel slíbit, že se do zimy vezmeme, a opravdu to splnil.

Po svatbě se z nich stali nejlepší kamarádi a z Jirky, který mi kdysi tak ublížil, byl najednou vzorný a milující táta. Snažil se mně i naší dceři vynahradit ty ztracené chvíle, kdy byl pryč. A podařilo se mu to. Tak jsem se dočkala své vysněné rodiny.

Marcela (60), severní Čechy

Související články
4 minuty čtení
S Tomášem jsme spolu byli sedm let, z toho pět manželé. Každý den jsem vstávala v šest, vařila mu kávu, balila svačinu a líbala ho na rozloučenou. Věřila jsem, že to je láska. Ta pravá, hluboká, na celý život. Měli jsme domek na kraji města, dva psy a plány. Manžel pracoval jako projektový manažer v IT firmě a já jako učitelka na základní škole. Začalo to nenápadně Před rokem jsem si všim
3 minuty čtení
S Pavlem nás seznámil známý. Hned jsme si padli do oka. Naše romantická idylka ale měla jednu vadu, a tou byla jeho bývalá přítelkyně. Od jejich rozchodu sice uběhl už rok, přesto o ní Pavel až podezřele často mluvil, a dokonce měl zarámovanou společnou fotku u postele. Bylo mi jasné, že citové pouto ke své bývalce ještě nepřetrhl. Fotku jsem aspoň nenápadně otočila, ale druhý den byla ve st
3 minuty čtení
Můžete plánovat, jak chcete, a stane se, že vše je najednou jinak. Nebylo příjemné, zčistajasna se ocitnout místo na rande ve špitále. Byla jsem tak zamilovaná! Bylo to romantické už proto, že se blížily Vánoce, krajina byla pocukrovaná sněhem a holé větve stromů postříbřené jinovatkou. Připadala jsem si jako v pohádce a myslela na svou svatbu. Přála jsem si vdávat se brzy, hned po škole. Lí
3 minuty čtení
Manžel mě podvedl jen jednou v životě. Pobláznil se, a pak se s prosíkem vrátil. I tak jsem se mu chtěla pomstít. Teď je to ale mnohem horší. Po střední škole jsem si našla Jirku, potkali jsme se na zábavě, kam jsem vyrazila s kamarádkami. Byla to láska na první pohled, bála jsem se, že už ho neuvidím. On ale následující víkend přijel na zábavu zase a pak už jsme se vídali pravidelně. Byl to mů
3 minuty čtení
Lidé se mění, ale nečekáte, že vás podrazí někdo, komu důvěřujete celý život. Že se najednou tak změní. Moje kamarádka Míla. Znaly jsme se od dětství. Seděly jsme vedle sebe v lavici, sdílely tajemství, vymýšlely si vlastní jazyk a smály se věcem, které nikdo jiný nechápal. Byla první, komu jsem volala, když se mi něco povedlo, a první, ke které jsem běžela, když se všechno zničilo. Práce, vzta
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Advent v saské metropoli – Předvánoční Drážďany
epochanacestach.cz
Advent v saské metropoli – Předvánoční Drážďany
Toužíte po skutečné vánoční atmosféře? Vydejte se do Německa, kde mají adventní trhy dlouhou tradici a patří k těm nejpůvabnějším v Evropě. Ty nejbližší českým hranicím najdete v Drážďanech – začínají 26. 11. 2025 a potrvají do 24. 12. 2025. A stojí za to je zažít na vlastní kůži. S norimberským Christkindlesmarktem se drážďanské vánoční trhy
Nastěhuje si Gottová milence do nebožtíkovy vily?
nasehvezdy.cz
Nastěhuje si Gottová milence do nebožtíkovy vily?
Provalí se brzy šokující vysvětlení? Život vdovy po legendárním zpěvákovi Karlu Gottovi (†80) Ivany Gottové (49) je poslední dobou zahalen do hávu nejasností. Ještě letos měla být pro veřejnost otev
Borelie jsou mazané, do cév pronikají nenápadně
21stoleti.cz
Borelie jsou mazané, do cév pronikají nenápadně
Tým vědců z Biologického centra Akademie věd ČR přinesl nové zásadní poznatky o tom, jak probíhá první fáze infekce lymské boreliózy těsně po přenosu z klíštěte. Pomocí pokročilé elektronové mikroskop
Vlkodlak Adlet: Největší postrach Aljašky
enigmaplus.cz
Vlkodlak Adlet: Největší postrach Aljašky
Vlkodlaky – monstra, kteří jsou napůl člověkem a napůl vlkem a mohou mít možná až nadpřirozenou sílu a další schopnosti – není potřeba obsáhle představovat. Málokdo ale ví, že Inuité, žijící původně n
Sklo jako působivý architektonický materiál
rezidenceonline.cz
Sklo jako působivý architektonický materiál
Velkoplošné prvky ze živého transparentního materiálu stavbu osvěžují, propouštějí do jejího nitra spoustu světla, a tím zlepšují kvalitu vnitřního prostředí. Navíc významně ovlivňují vzhled budovy. Tak jako dřevo a kámen v konstrukčních řešeních zdařile zastupuje ocel, výplně z cihelného či jiného zdiva zase velmi působivě nahrazuje sklo. Jeho vizuálního benefitu v podobě zrcadlení oblohy i
Byla jsem snad tak slepá?
skutecnepribehy.cz
Byla jsem snad tak slepá?
S Tomášem jsme spolu byli sedm let, z toho pět manželé. Každý den jsem vstávala v šest, vařila mu kávu, balila svačinu a líbala ho na rozloučenou. Věřila jsem, že to je láska. Ta pravá, hluboká, na celý život. Měli jsme domek na kraji města, dva psy a plány. Manžel pracoval jako projektový manažer v IT firmě a já jako učitelka na základní škole. Začalo to
Béziers 1209: Byl tento masakr nejbrutálnějším činem středověku?
epochaplus.cz
Béziers 1209: Byl tento masakr nejbrutálnějším činem středověku?
Na počátku 13. století se jihofrancouzský Languedoc proměnil v dějiště jedné z nejtemnějších epizod středověku. Papež Inocenc III., znepokojen rychlým šířením katarského učení, sáhl po rázném řešení. Když selhaly pokusy o přesvědčování, vyhlásil křížovou výpravu – ta však namísto nápravy přinesla masové krveprolití. Béziers se stalo místem, kde křižáci nešetřili nikoho. Podívejme se, jak tato
Dinner in the Sky: Dárek, který ohromí
iluxus.cz
Dinner in the Sky: Dárek, který ohromí
Čím obdarovat ty, kteří už všechno mají a nic nechtějí? Pošlete je do nebe. Obálka s pasem na let do oblak zaručeně překvapí. Kam to bude, to už záleží na vás. Celosvětově unikátní gastronomická at
Houbová omeleta
tisicereceptu.cz
Houbová omeleta
Vejce a houby k sobě jak známo skvěle pasují. Zkuste tuhle snídani! Suroviny na 4 porce 400 g hub 4 vejce 100 g strouhaného sýra 0,1 l mléka nebo smetany 100 g másla 4 lžíce sádla sůl pep
Redaktorku Svobodné Evropy zachránil před únosem drdol
historyplus.cz
Redaktorku Svobodné Evropy zachránil před únosem drdol
Parkoviště před budovou rádia Svobodná Evropa v Mnichově, jednoho teplého červnového dne roku 1956. Marie Tumlířová, která před chvílí vyšla ven, najdou ucítí ránu a vzápětí vykřikne. Během chvilky k ní přiběhne několik lidí, kteří se jí ptají, co se stalo. Další pronásledují útočníky…   „Úkolem děvčete z dobré rodiny je výhodně se provdat a
Pálí vás oči? Sáhněte po bylinkách
epochalnisvet.cz
Pálí vás oči? Sáhněte po bylinkách
Oči dráždí nejen modré světlo monitoru, ostré slunce, prach nebo cigaretový kouř, ale také sychravé počasí, mráz anebo vítr. Jak pečovat o oči během zimních měsíců? Sychravé počasí podzimních a zimních měsíců, často spojené s deštěm, větrem, inverzí nebo i mrazem, způsobuje nadměrné slzení, ale i vysoušení, pálení či zarudnutí očí. Náchylnější jsou ti, kteří
Muffiny s kimchi
nejsemsama.cz
Muffiny s kimchi
Že je kimchi (čtěte: kimči) úžasnou zásobárnou zdraví, je známo. Zkuste ho využít i jako přísadu do slaných muffinů – zdravé pak může být i mlsání. Hodí se i jako originální pohoštění. Potřebujete: ✿ 350 g kimchi (1 sklenici) ✿ 1 vejce ✿ 1,5 hrnku žitné mouky ✿ 1 sáček kypřicího prášku ✿ ½ lžičky mleté sladké papriky ✿ 50 g