Návrat od milence se mi nevydařil. Manžel přišel z práce dřív, než jsem předpokládala. Nezbylo mi než improvizovat.

Vracela jsem se domů po půlnoci a předpokládala, že se v klidu osprchuji a půjdu spát. Manžel byl na noční, tak jsem ho očekávala až ráno.

V klidu jsem si proto sedla do křesla, nalila si ještě drink a pustila si na chvíli televizi. Vtom jsem zaslechla klapnutí vchodových dveří. Manžel!

Bylo to jenom divadlo

Hrozně jsem se lekla. Jak je možné, že se vrátil z práce tak brzy? Něco se snad stalo? Co mám teď dělat? Byla jsem oblečená a nalíčená. Jak mu vysvětlím, co takhle po půlnoci vyvádím v obýváku? Rychle jsem do sebe kopla tu kořalku a málem se utopila.

Úplně se mi zkřivila tvář. Rychle jsem si svlékla šaty, pod kterými jsem měla spodničku. A taky rychle těmi šaty utřela z obličeje všechny šminky, co šly. Vlasy se mi tím svlékáním rozčepýřily samy.

Dala jsem pak ruce před sebe, jak to přece bývá ve filmech, když je někdo náměsíčný, a začala pochodovat po pokoji. Asi jsem musela vypadat dost směšně, protože manžel otevřel dveře od obýváku a začal se smát. Já se naopak tvářila jako živá mrtvola.

Něco jsem tiše mumlala a chodila pořád dokola. Najednou se smát přestal. „Co ti je?“ zeptal se opatrně, ale já neodpověděla. Z jeho hlasu bylo zřejmé, že o mě začíná mít strach.

Jsme si přece kvit

Popadl mě do náruče a začal hladit po zádech. Jako abych se uklidnila! Vydržela jsem to jen chvíli a potom se jako probrala. Dělala jsem, že nechápu, co se stalo. Koukala jsem na manžela úplně vyjeveně, málem se polekal ještě víc.

„Ahoj, proč nejsem v posteli?“ zeptala jsem se ho, jako by to mohl vědět. Byl z toho úplně zmatený. „Proboha, Květo, že ty jsi náměsíčná! Vždyť o sobě vůbec nevíš,“ řekl zoufale. Měl o mě, chudák, opravdu strach. Kdyby jen věděl, že už mu skoro rok zahýbám!

Ale neměla jsem výčitky svědomí. On mi taky nebyl pořád věrný. Občas jsem mu na nějaký ten úlet přišla. Jenže co jsem měla dělat? Rozvést se a zůstat sama? Mlčet a nic nedělat? Některé chlapy nenapravíš, je to v nich jako v koze.

Tak jsem se mu vždycky pomstila nějakou tou nevěrou. Byli jsme si kvit. Tentokrát to ale bylo o fous, jak se říká. Manžílek se lekl. Trval na tom, že půjdu k lékaři.

Hezky jsem odpočívala

Nechtělo se mi. Co kdyby mě doktor odhalil? Musela bych nejspíše přiznat barvu, a to se mi vůbec nechtělo. A tak jsem musela rychle něco vymyslet a jediné, co mě napadlo, bylo, že znovu musím improvizovat. Ráno jsem nevstala z postele.

Dokonce jsem si vyrobila na teploměru horečku. Jako v mládí. Zamíchala jsem si jednoduše teploměrem horký čaj. Nechala jsem se potom obskakovat jako nějaká princezna. Bylo to tak příjemné! K obědu mi manžel objednal pizzu.

Mohla jsem lenošit, dívat se na televizi a vychutnávat si nicnedělání. Jen jedno mi dělalo starost. Naplánované rande s milencem. Snad zase nebudu muset předstírat náměsíčnost. Je to už na mě moc pracné! Musím vymyslet něco jiného, lehčího.

Ale jinak se mi ten švindl zalíbil. Adrenalin, dobrodružství! A potom že nevěra není zábavná!

Květa R. (62), Louny