Domů     Se sestrou to bylo vždycky složité
Se sestrou to bylo vždycky složité
5 minut čtení

Byla jsem ráda, když mě moje sestra, s kterou jsem se moc nevídala, pozvala na večeři. Prý si konečně hezky popovídáme! Nenapadlo mě, co má za lubem.

Moje sestra byla jen o rok starší, ale blízké jsme si nebyly nikdy. Spíš vzdálené mnoho světelných let! Ani podoba nenapovídá, že bychom byly příbuzné, natož sestry. Ona malá a černovlasá, já vysoká blondýna. Byla upovídaná, zatímco já zamlklá. Ve škole dělala jen samé problémy a mně ji dávaly učitelky za vzor.

Utekla za klukem

Samozřejmě mi to její sympatie nezvýšilo, přestože jsem v tom byla nevinně. Jenže, moc ráda jsem ji nikdy neměla. Bála jsem se její prudkosti a náladovosti. Dokázala vybuchnout jen tak, uprostřed věty!

Ještě jí nebylo ani sedmnáct, když se odstěhovala za klukem. Maminka byla tehdy zoufalá, ale co mohla dělat? Obávala se, že když půjde na sociálku, uvrhne dceru do neštěstí. „Poslali by ji někam do děcáku. Lepší, když nikomu nic neřekneme.

Až dosáhne zletilosti, bude po problémech,“ vysvětlovala mi maminka. Ale bohužel se mýlila. Opravdové problémy se ségrou měly teprve začít. Otěhotněla, ale o dítě se starat nechtěla, a tak to mamince začalo všechno nanovo. Stala se babičkou na plný úvazek.

Všechno zbylo na maminku

Musela dokonce zůstat na mateřské a já pomáhat, seč mi síly stačily. Sestra se odstěhovala do jiného města a přijížděla jen občas. Naprosto nečekaně.

Jenom na skok

Vždycky jakoby jen zkontrolovala, zda je o její dcerku dobře postaráno, a zase jela. Prý by stejně na malé děcko neměla trpělivost. To jediné jsem jí věřila. Výživné se nekonalo, a tak jsem se na výchově svojí malé neteře musela podílet také já.

Vlastně jsem platila peníze za sestru, takhle jsem to vnímala. Maminka si nestěžovala, ale bylo vidět, že je toho na ni moc. No, všechno jsme překonaly. Já se vdala a měla vlastní děti a neteř vyrostla.

Bylo pro mě velkým překvapením, když se ségra zjevila na mém prahu. Tvářila se jako mílius. Co bylo podivné na jejím vzhledu, mě hned upoutalo. Vypadala skoro jako já. Přeliv černých, nejspíše už také šedivých vlasů to jenom zdůrazňoval.

Měla jsem o ni strach

„Já vím, všechno jsem pokazila a teď jsem zůstala sama. Nemohly bychom začít od začátku? Půjdeme někam na večeři a popovídáme si,“ žadonila. Bylo mi jí líto. Nevypadala dobře. A byla zkroušená.

Navrhla jsem jí, že pozveme i naši starou dobrou maminku, ale nechtěla. A nechtěla se vidět ani s dcerou, už dávno dospělou. Prý se za sebe stydí a chtěla by to urovnat nejprve se mnou. Souhlasila jsem! Dojala mě dokonce až k slzám.

A taky jsem se trochu bála, zda není nemocná. Zda mi nechce svěřit něco hrozného. Nějakou strašnou diagnózu!

Chovala se divně

Zvolila hezkou a příjemnou hospůdku s dobrým jídlem. Seděly jsme spolu na takovém pěkném místě v rohu a ona se mi svěřovala, jak se v uplynulých letech měla a čím se živila. Bylo toho hodně, co jsem se o vlastní sestře dozvěděla.

Ani mě nenapadlo, že se vůbec nezajímá o svoji dceru. Odešla jsem se opláchnout a cestou zpět jsem si všimla sestřina podivného pohybu. Nakláněla se stranou nad mojí kabelou. Byla to taková ta větší, co se nosí s ohnutou rukou nad zápěstím.

Pro její velikost jsem si ji nevzala s sebou na toaletu. Mobil a kapesníčky jsem měla strčené v kapse u kalhot. Napadlo mě, zda mi něco nebere. No vlastně jsem se obávala, zda mi nekrade peněženku. Až tak jsem byla vůči ní skeptická! Skoro jsem se zastyděla, tak jsem se do kabelky nepodívala.

Bezostyšně kradla

Sestra pak trvala na tom, že za obě zaplatí. To už jsem si byla téměř jistá. Jistě mě okradla a nechce, abych na to při placení přišla! Náladu jsem měla na bodu mrazu. Vyšly jsme společně do tmy a já se chystala s ní rozloučit, když z ničeho nic zvolala:

„Počkej, něco jsem si u tebe zapomněla!“ Hnala se mi do té kabely a začala vyndávat nějaké věci. Ke svému údivu jsem zahlédla dvě pěkné lžičky, slánku a taky vázičku. Tu musela vzít z vedlejšího stolu, protože na tom našem nic nechybělo.

Nebo že bych si toho nevšimla? Vzteky jsem jí málem dala facku. „Co to jako má být? Ty kradeš a věci pašuješ v mojí kabele? Kdyby se na to přišlo, aby to jako byl můj lup?“

Moc mě zklamala

Ona se tvářila, jako by se nic nestalo. „No bože. Stejně to jejich jídlo bylo předražené. Tak jsem si to trochu vykompenzovala. Bydlím v novém podnájmu a nic tam nemám.

Dvě lžičky snad nikoho nezabijí…“ pokrčila rameny lhostejně, jako že dělám z komára velblouda. Bylo mi zle, ale odvahu vrátit se do hospůdky a přiznat se, jsem neměla. Nestála jsem o ostudu. Jedno jsem ale věděla jistě. Se sestrou se už nechci vidět.

A o svém setkání neřeknu nikomu. Jen manželovi, na kterého je spoleh. Příště si vyjdu s ním. Ale pro jistotu úplně jinam.

Dita S. (64), Olomouc

Související články
3 minuty čtení
Všichni jsme mého muže Rudolfa léta považovali za tichého stydlína. Pak jsem se nestačila divit, když jsem zjistila, kolik jeho dětí po světě běhá. Inu, tichá voda břehy mele! Náš vztah byl v začátku hodně rozpačitý. Rudolf vysedával ve studovně naší knihovny, kde jsme já dělala knihovnici. Přišel, sotva pozdravil, když se mnou mluvil, tak celý zčervenal. Působil dojmem stydlivého ňoumy. Vůbec
3 minuty čtení
Moji rodiče se jen hádali. Už spolu nedokázali být ani minutu. Táta se odstěhoval a máma plakala. Musela jsem rychle zasáhnout. Naši byli totálně rozhádaní. Každý večer jsem poslouchala řeči o rozvodu. Byla to hrůza. Nechtěla jsem, aby se rozvedli. Radila jsem se s kdekým, všichni říkali, že do toho nesmím zasahovat, že to musím nechat na nich, na dospělých. Že prý mi do toho nic není. Jakpak b
3 minuty čtení
Když mi Eliška poprvé řekla, že má nové zaměstnání, byla jsem šťastná. Jenže pak se ukázalo, že to není tak čistá práce. Měla jsem o ni velké obavy. Začalo to jako normální nabídka práce. Dobře placená pozice v prestižní firmě, kde se údajně nabízela možnost rychlého kariérního růstu. Eliška byla nadšená. Vzpomínám si, jak mi přišla povědět, jaké skvělé podmínky jí nabídli. A já jsem na ni byla
5 minut čtení
Sedím v kuchyni, koukám z okna a sleduji, jak se stíny prodlužují. Venku je podzim, stromy jsou obalené zlatými listy, ale já vidím jen šeď. S manželem jsme vychovali dvě děti, syna s dceru. Snažili jsme se jim dopřát vše, co nám bylo kdysi odpíráno. Kvalitní vzdělání s možností studia v zahraničí. Oba jsou velmi chytří a skutečně si našli své životy v zahraničí. Bohužel, daleko ode mě. Když od
5 minut čtení
V životě jsem hodně prožila. Vychovala jsem děti, viděla jsem vyrůstat vnoučata, přišla jsem o rodiče a s manželem jsme si vytvořili náš vlastní svět. Ale teď, když se dívám zpět, mám pocit, že některé věci stále zůstávají nevyřešené. Některé rány, které byly v minulosti zasazeny, stále bolí. Moje mladší sestra Hana je pro mě jedním z těch nevyřešených ostnů v mém srdci. Jiný osud Je to p
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Velikonoční jehněčí kolínka na víně
tisicereceptu.cz
Velikonoční jehněčí kolínka na víně
Jaké by to byly Velikonoce bez pořádného masa? Ingredience 4 jehněčí kolínka 2 cibule 50 g másla 6 stroužků česneku 10 kuliček pepře 3 bobkové listy 6 dcl červeného vína, 4 snítky rozmarý
Perlové týdny Halada 2025
iluxus.cz
Perlové týdny Halada 2025
V květnu a červnu proběhne největší prodejní výstave perlových šperků v Čechách a na Slovensku. Legendární a největší akce rodinného klenotnictví Halada má tradicí již několik desetiletí. Na akci s
Nejkrutější zima novověku? Ptáci umrzali za letu!
historyplus.cz
Nejkrutější zima novověku? Ptáci umrzali za letu!
Kdo nemusí vytáhnout paty z domu, ten nevychází. V kalendáři jsou první dny roku 1709 a napříč Evropou mrzne, až praští. A to doslova. Ve Francii dokonce padají z oblohy ptáci, kteří za letu umrzli. Na jiných místech se při zvonění rozpadnou mrazem kostelní zvony. Ničivá zima potrvá čtyři měsíce a nabídne scény, které se zatím neopakovaly…  
Gruzie plná chutí a vůní
epochalnisvet.cz
Gruzie plná chutí a vůní
Země pro mnohé neznámá skrývá velké kulinární bohatství, což může být pro ty, kteří pamatují jen známý koňak nebo čaj opravdovým překvapením. A pohostinnost místních je pověstná. Však také jedno z přísloví zní: Host je dar Boží.   Gruzínská kuchyně není jenom jedna, po staletí vstřebávala vlivy turecké, íránské a posledních dekádách i ruské. Navíc
Vestavba s přidanou hodnotou
rezidenceonline.cz
Vestavba s přidanou hodnotou
Design kuchyně ctí spotřebiče, které nejsou na první pohled vidět. Mohou být ukryté za kuchyňskými dvířky nebo splývají s kuchyňskou linkou. Pro vestavné spotřebiče hraje řada faktorů. Jedním z nich je úspora místa a designově čistý vzhled kuchyně. Nabídka tohoto typu spotřebičů je veliká, v zásadě si můžete pořídit kompletní výčet nezbytných kuchyňských pomocníků od
Manželství Brooke Shields spěje pomalu k rozvodu
nasehvezdy.cz
Manželství Brooke Shields spěje pomalu k rozvodu
Hvězda filmu Modrá laguna, i po letech stále krásná Brooke Shields (59), prochází manželskou krizí! S filmovým scenáristou a producentem Chrisem Henchym (60), kterého si brala už před čtyřiadvaceti
Rukopis, který mu změní život: Co našel Wilfrid M. Voynich ve Frascati?
enigmaplus.cz
Rukopis, který mu změní život: Co našel Wilfrid M. Voynich ve Frascati?
Americký sběratel starožitných knih polsko-litevského původu Wilfrid M. Voynich (1865–1930) se v roce 1912 přehrabuje desítkami rukopisů uvnitř jezuitské knihovny ve starobylém paláci Villa Mondragone
Jak správně pečovat o citlivou atopickou pokožku? Dopřejte jí koupel a med
nejsemsama.cz
Jak správně pečovat o citlivou atopickou pokožku? Dopřejte jí koupel a med
Stává se vám, že po sprchování cítíte na těle nepříjemné pnutí, loupe se vám kůže, nebo vám dokonce naskáčou pupínky? Víme, jak si s tím poradit. Zdroje pitné vody jsou dnes bohužel natolik kontaminované, že přidávat chlor do vody je prakticky nezbytností. Takto upravená voda potom kůži nejen dráždí a vysušuje, ale u citlivějších jedinců může vést
Velikonoční ostrov: Nejosamělejší místo světa plné záhad
epochanacestach.cz
Velikonoční ostrov: Nejosamělejší místo světa plné záhad
Hluboko v Pacifiku leží ostrov proslulý svou tajemnou prastarou civilizací. Zdobí jej nejen kouzelná příroda, ale i 300 soch moai. Každá z těchto soch je vytesána z jednoho kamene a má typickou protáhlou tvář. V současnosti se zdá, že řada tajemství Velikonočního ostrova se již dočkala svého rozluštění. Víme, proč tyto sochy vznikly a jakým způsobem se po ostrově
Vím, že je stále se mnou
skutecnepribehy.cz
Vím, že je stále se mnou
Se smrtí mého milovaného Pavla jsem se nemohla dlouho smířit. Až jednoho večera, kdy jsem na něj vzpomínala, se přihodilo něco nečekaného. Manžel před časem prohrál boj s nemocí. Byl láskou mého života. Smířila jsem se s tím, že dožiji sama. Nikoho jiného jsem k sobě nechtěla. Ukázalo se však, že mě měl Pavel tak moc rád, že nedokázal
Test využívající infračervené světlo dokáže detekovat krev od pacienta s rakovinou plic
21stoleti.cz
Test využívající infračervené světlo dokáže detekovat krev od pacienta s rakovinou plic
Vědcům z Institutu Maxe Plancka pro kvantovou optiku se podařilo vytvořit nový test, který je schopen odhalit vzorky krve pacientů, kteří trpí rakovinou plic, a to s 81% přesností. Do budoucna by tent
Robin Hood: Mýtus, legenda, nebo skutečný král zbojníků?
epochaplus.cz
Robin Hood: Mýtus, legenda, nebo skutečný král zbojníků?
Kdo by neznal jméno Robin Hood? Slavný psanec ze Sherwoodu se za staletí proměnil ve folklorní ikonu, hrdinu stovek knih, filmů i seriálů. Ale kdo vlastně byl muž, jehož příběh přežil staletí a stal se symbolem spravedlnosti? Mýtus, nebo historická postava? Příběh, který přerostl do legendy První dochované zmínky o Robinovi pocházejí ze 14. století.