Byla jsem psychicky na dně a musela jsem vyhledat lékařskou pomoc. Pak jsem ovšem potkala v parku záhadného muže.
Prokousávala jsem se zrovna náročnou životní etapou. Byla jsem čerstvě po rozvodu, dcera se odstěhovala k příteli na opačný konec republiky a tatínek ležel ve špitále s vážnou nemocí. Psychicky jsem to nezvládla.
Brala jsem antidepresiva a cítila jsem se hodně mizerně. Jediné, co mi jakžtakž pomáhalo, byly procházky do přírody či posezení v parku. Právě do jednoho, který se nacházel nedaleko mého domu, jsem se jednoho jarního dne vypravila.
Oslovil mě starší muž
Slunce příjemně pálilo, oblékla jsem si šaty a šla se projít. V parku jsem usedla na lavičku a vytáhla knihu. Ponořila jsem se do četby natolik, že jsem ani nezaregistrovala, že si ke mně přisedl starší, prošedivělý muž.
Chvíli si mě prohlížel a pak mě oslovil. Poprosil, zda u sebe nemám zapalovač, že je kuřák, ale chybí mu oheň.
Věděl, co prožívám
Zcela náhodou jsem našla v kapse sirky, tak jsem je tomu muži věnovala. Byl nesmírně šťastný, mluvil sice špatně česky, ale jinak působil mile. Říkal, že se jmenuje Juan a není prý odtud.
Díval se na mě a pak mi zničehonic pověděl, že ví, že prožívám krušné časy. Zírala jsem na něj, jenže on mě šokoval dál. Bez potíží vysypal z rukávu moji minulost! Řekl mi, že jsem si prošla těžkým rozchodem a můj tatínek je na tom zle.
Věnoval mi čarovný kámen
Koukala jsem na něj, a přitom se sama sebe ptala: „Jak tohle může vědět?“ Tvrdil, že mě někdo zaklel. Následně vyndal z kapsy malý zelený kámen ve tvaru válečku, jenž připomínal píšťalku. Daroval mi ho. Prý za to, že jsem ho nenechala ve štychu s ohněm.
Vysvětloval, že kámen má magickou moc. Nabádal mě, abych ho nosila a vždy po ránu ho v rukou silně třela. Pak se se mnou rozloučil, že už musí jít, a já seděla na lavičce jako opařená.
Můj bývalý manžel se vrátil
Přemýšlela jsem, kde se tam ten člověk vzal, co byl zač a jakou sílu má tenhle kus šutru, který vypadal jako malachit. Každopádně jsem starého muže poslechla, kaž-
dé ráno jsem kámen třela v dlaních. Nosila jsem ho na krku, dbala o něj a, světe, div se, on mi skutečně přinesl štěstí. Třeba v osobním životě.
Vrátila jsem se k bývalému manželovi Jardovi, který mi sám od sebe zavolal, že ho náš rozvod mrzí, že to bylo unáhlené, a prosil o druhou šanci. Stále jsem ho milovala, tak jsem ho vzala zpátky. A musím říct, že jsme udělali správné rozhodnutí. Vycházíme spolu báječně a rozumíme si snad jako nikdy.
Stal se další zázrak
Také tatínkův zdravotní stav se během několika týdnů výrazně zlepšil, dokonce tak, že ho pustili domů. Nevím, jak moc obrat k lepšímu „zavinil“ zelený kámen a stařík, který mi ho věnoval.
Každopádně já se dostala ze žalostné situace a od té doby se mi začalo v životě dařit. Starého muže jsem však už nikdy nespatřila, abych mu mohla poděkovat.
Hanka D. (56), Praha