Domů     Lásku jsem nalezla v kostele
Lásku jsem nalezla v kostele
6 minut čtení

Bylo mi už přes třicet a stále se mi nedařilo najít muže, který by byl nejen milujícím manželem, ale i hodným a spolehlivým otcem našich dětí.

Vždycky jsem chtěla mít velkou rodinu. Všechny moje kamarádky už dávno vodily svoje ratolesti do školky a já stále čekala na svoje štěstí. „Najdi si někoho v práci!“ radily mi moje přítelkyně.

„Tam není žádný chlap, který by stál za to,“ kroutila jsem odmítavě hlavou. Kdyby viděly, co jsou moji kolegové za typy, určitě by nikdy nic podobného ani nevyslovily.

Babička uměla vždy poradit

Zkoušela jsem najít štěstí na seznamkách, chodila si sedat do parků s knížkou v ruce a občas zašla sama i do kavárny, abych dala štěstí příležitost.

„Takovou hodnou holku, jako jsi ty, Evičko, přece musí chtít každý muž,“ říkávala moje babička, když jsem k ní přišla na návštěvu. „Třeba zase tak moc hodná nejsem,“ usoudila jsem. „Já si myslím, že právě až moc,“ vytahovala z trouby koláč.

„Muži potřebují mrchy, které je dokážou srovnat!“ vysvětlovala mi moje babička. „A ty jsi byla taky mrcha, když s tebou dědeček vydržel tak dlouho?“ smála jsem se. „A jaká!“ babička se podívala na fotku svého manžela, kterou měla vystavenou na skříňce.

„Pěkně jsem mu nandala, když si to zasloužil!“ řekla rázně. „Ale to se stávalo jen málokdy. Tvůj dědeček byl příkladný chlap, kterých už dnes moc není.“ „No právě,“ vzdychla jsem.

„Kde mám nějakého takového najít?“ „Třeba v kostele,“ překvapila mě babička svou odpovědí. „Zkus poprosit svatého Tadeáška, ten prý plní přání,“ pošeptala mi babička.

Udělala jsem rozhodnutí

Chvíli mi trvalo, než jsem se opravdu rozhodla jít se do kostela podívat. Ostatně malá modlitba ke svatému Tadeášovi mi přece nemohla ublížit.

Chvíli jsem postávala na náměstí Republiky před vchodem do kostela, než jsem v sobě našla odvahu navštívit tuto prostou kapucínskou stavbu bez věží. Vstoupila jsem na malý dvorek, kde se po mé levé ruce nacházela socha Judy Tadeáše obklopeného dvěma anděly.

Na jeho podstavci hořelo v malých červených miskách několik desítek svíček a socha byla obložena množstvím květin.

Přeříkala jsem modlitbu

Stanula jsem svatému Tadeášovi tváří v tvář a najednou nevěděla, co mám dělat. Jestli mám své přání vyslovit nahlas, nebo se jen tiše modlit, jako to dělali lidé stojící vedle mě. Jenomže jak měla znít slova mé modlitby?

Naštěstí mi pomohly malé cedulky, které byly připevněné průhlednou folií na kamenném zábradlí. „Svatý Judo Tadeáši, blízký příbuzný Krista Pána, našeho vykupitele!“ četla jsem v duchu znění modliteb.

„Apoštole a mučedníku, slavný ve ctnostech a zázracích…“ Ta slova mi přišla tak niterná a mocná, až mi do očí vstoupily slzy. Snažila jsem se je v sobě potlačit, ale draly se na povrch stejně jako všechen žal, který jsem měla ukrytý ve své duši. A že ho tam bylo.

Slzy jsem nemohla zadržet

Vytáhla jsem z kabelky papírový kapesník a utřela si do něj nos. Stejně mi z něj teklo dál. Musela jsem se do něj vysmrkat, čímž jsem vyrušila ostatní. Bylo mi trochu trapně, ale mnohem víc než na mých pocitech teď záleželo na tom, abych dočetla magický text.

„Svatý Tadeáši, slibuji, že na Tvou přímluvu nikdy nezapomenu a budu tě chválit před světem jako velikého ochránce. Amen.“

Našla jsem si tiché místo

Dočetla jsem, a to už se mi po tvářích koulely slzy jako hrachy. Takhle jsem nemohla vyjít ven před brány kostela, abych všem ukázala, jak jsem zranitelná. Jak moc moje duše pláče.

Proto jsem místo do ruchu velkoměsta vkročila do kostela, vítána sochami, které na mě shlížely z výklenků ve zdi. Usadila jsem se do nejzazší kostelní lavice a snažila se uklidnit.

Nabídl mi kapesník

Ani jsem si nevšimla, že vedle mě sedí trochu nahrbený mladý muž, který je začtený do jakési knihy. Bible to rozhodně nebyla. Z nosu mi pořád teklo a já už neměla žádný suchý kapesník.

Posmrkávala jsem tedy a rušila tím toho muže stejně jako lidi modlící se k Tadeášovi. „Nepotřebujete kapesník?“ zašeptal do posvátného ticha kostela a jeho hlas se rozlehl prostorem.

„Vy nějaký máte?“ obrátila jsem se na něj a bylo mi jedno, jestli vidí moji rozmazanou řasenku kolem očí.

Milý, vzdělaný muž

Ten muž mi místo odpovědi podal papírový kapesník a já se do něj znovu vysmrkala. „Děkuji,“ kývla jsem mu s vděčností a pokusila se trochu usmát. „Je tu pěkná zima, to pak člověku teče z nosu jako z kohoutku,“ zažertoval. „Ano,“ přikývla jsem.

„Co studujete?“ nedalo mi, abych se nezeptala. „Architekturu,“ pozvedl svou knihu. „Představte si, že ty sochy venku tvořily původně sousoší na Karlově mostě!“ přisedl si ke mně blíž, ukázal mi obrázek ve své knize a pokračoval:

„Zatímco obrazy bočních oltářů svatého Antonína a Felixe jsou díla Karla Škréty,“ ukázal na oltář před námi. „A co je tamto?“ všimla jsem si jakéhosi náhrobku. „To je náhrobek generála Maxmiliána Browna,“ vysvětlil mi. A tak jsem se ještě dozvěděla vše o historii tohoto kostela.

Konečně jsem našla štěstí

Václav, jak se mi muž z kostela představil, se ukázal jako velmi chytrý a vzdělaný muž. Byla jsem opravdu ráda, když mě pozval na rande nikoli do kavárny, ale do dalšího nádherného kostela.

Začala jsem s Václavem objevovat památky a ráda poslouchala jeho zasvěcené výklady stejně jako romantická vyznání lásky, která je posléze nahradila. Do roka a do dne se nám narodil syn a my s Václavem jsme se vzali. A já jsem tak konečně nalezla své obrovské štěstí.

Eva K. (54), střední Čechy

Související články
4 minuty čtení
Neměla jsem ráda hromadné firemní akce. Jenže jeden výlet do lesa spojený s houbařením úplně všechno změnil. Nikdy jsem neměla ráda firemní teambuildingy. Vždycky mi připadaly umělé a plné falešných úsměvů. Les, který měl být naším cílem, se však zdál být ideálním místem k útěku od kancelářské rutiny. A když jsme navíc měli v plánu jít na houby, byla jsem ochotná vydržet to. Můj kolega Michal v
3 minuty čtení
Bylo mi teprve šestnáct. Do tanečních jsem se zoufale netěšila. Pak jsem tam ale poznala toho milého kluka. Jmenoval se Ota. Vdát se za první lásku je trochu risk, protože se říká, že první lásky nemohou dlouho vydržet a že se na ně jen s úsměvem vzpomíná. Ale existují výjimky, které potvrzují pravidlo, a my s manželem jsme naštěstí jedna z nich. Seznámili jsme se v tanečních, kam se mi nechtěl
3 minuty čtení
Táhlo mi už na třicátý rok, na svatbu jsem měla nejvyšší čas. Ale beru si toho správného muže? Najednou jsem si tím nebyla jistá... Přemýšlela jsem o svatbě a hrabala jsem listí. Myslela jsem na Edu a na Láďu. Edu jsem si měla brát, ale s hrůzou jsem si uvědomovala, že je mi sympatický i Láďa. Na zahradě se objevila babička s koláči a hrnkem čaje. Místo poděkování jsem vyhrkla: „Babi, jak po
5 minut čtení
Poznali jsme se čistou náhodou, jako by naše cesty svedl sám osud. Ten se však o několik měsíců později také postavil proti nám. Byla jsem tak moc šťastná. Myslela jsem si, že jsem našla toho pravého. Nebyla jsem už žádná dvacítka, takže jsem v takovou lásku už ani nedoufala. Ale osud mi byl nakloněn. Jedno letní seznámení na vodě přerostlo v krásný vztah, který vypadal jako z pohádky. Jenže id
3 minuty čtení
Seznámili jsme se, když policajt zastavil tátovo auto a zjistilo se, že řidičovy doklady nejsou tak docela v pořádku. Policista, který nás stavěl, byl mladý a hezký, mohla jsem na něm oči nechat. Na druhou stranu jsem tušila, že to zas tak příjemné setkání nebude, protože táta, který seděl za volantem, byl odjakživa roztržitý zmatkář. Viděla jsem mu na obličeji, že se blíží katastrofa. „Váš tec
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
V Krkonoších jsou zavřené některé trasy! Aby měli jeleni klid
21stoleti.cz
V Krkonoších jsou zavřené některé trasy! Aby měli jeleni klid
Správa Krkonošského národního parku (KRNAP) myslí na to, aby jeleni a laně mohli v pohodě přezimovat a nebyli rušeni turisty. Proto je až do 30. dubna nadcházejícího roku uzavřena celá řada jinak přís
Zuřivý inkvizitor Olomouc nedobyl
historyplus.cz
Zuřivý inkvizitor Olomouc nedobyl
Hraběnka nechce, aby tu žebračku mučili. Boblig to respektuje, i tak ale Marii Schuhovou do mučírny vezme. „Seznámí“ ji s katem a se všemi jeho nástroji. Barvitě líčí, co všechno dovedou. Nebohá žena dostane strach a začne mluvit…   Žerotínové nemají u katolíků nejlepší pověst. Pobělohorská rekatolizace probíhá na jejich severomoravském panství pomaleji než jinde v Českém
Centrum Paraple ukazuje, že pomoc má konkrétní cenu — i dopad
iluxus.cz
Centrum Paraple ukazuje, že pomoc má konkrétní cenu — i dopad
Každý rok musí Centrum Paraple získat více než polovinu svého 93,5milionového rozpočtu od dárců. A nejde o abstraktní čísla – jde o finance, které přímo ovlivňují kvalitu života lidí po poranění míchy
Advent v saské metropoli – Předvánoční Drážďany
epochanacestach.cz
Advent v saské metropoli – Předvánoční Drážďany
Toužíte po skutečné vánoční atmosféře? Vydejte se do Německa, kde mají adventní trhy dlouhou tradici a patří k těm nejpůvabnějším v Evropě. Ty nejbližší českým hranicím najdete v Drážďanech – začínají 26. 11. 2025 a potrvají do 24. 12. 2025. A stojí za to je zažít na vlastní kůži. S norimberským Christkindlesmarktem se drážďanské vánoční trhy
Sklo jako působivý architektonický materiál
rezidenceonline.cz
Sklo jako působivý architektonický materiál
Velkoplošné prvky ze živého transparentního materiálu stavbu osvěžují, propouštějí do jejího nitra spoustu světla, a tím zlepšují kvalitu vnitřního prostředí. Navíc významně ovlivňují vzhled budovy. Tak jako dřevo a kámen v konstrukčních řešeních zdařile zastupuje ocel, výplně z cihelného či jiného zdiva zase velmi působivě nahrazuje sklo. Jeho vizuálního benefitu v podobě zrcadlení oblohy i
Tajemná zřícenina Sklabinského hradu: Za legendami na Velkou Fatru
epochalnisvet.cz
Tajemná zřícenina Sklabinského hradu: Za legendami na Velkou Fatru
Na skalnatém kopci nad slovenskou obcí Sklabinský Podzámok se tyčí ruiny kdysi mocného hradu. Zřícenina, která byla dějištěm nejednoho dramatického příběhu, je dnes tichá, zarostlá a na první pohled romantická. Jenže mezi pobořenými zdmi se ukrývají legendy o kletbách, ztracených duších a podzemních chodbách, které nikdy nebyly zcela prozkoumány. Proč bývá právě tato pevnost nazývána
Boršč s hovězím
tisicereceptu.cz
Boršč s hovězím
Ať ruský, polský nebo ukrajinský, boršč patří mezi oblíbené polévky na celém světě. Suroviny na 4 porce 200 g brambor 200 g zelí 100 g mrkve 2 bobkové listy 300 g červené řepy 500 g hovězíh
Tragédie v Childress: Kdo stojí za smrtí dvou sourozenců?
enigmaplus.cz
Tragédie v Childress: Kdo stojí za smrtí dvou sourozenců?
Na přelomu 80. a 90. let se v zapadlém texaském městečku Childress začne šířit strach z okultních praktik. Série nejasných úmrtí zde vyvolává atmosféru nedůvěry a paniky, kterou místní později označí
Kvůli majetku jsme se hádali jako koně
skutecnepribehy.cz
Kvůli majetku jsme se hádali jako koně
Říkala jsem si, že jsme nejlepší rodina na světě a že nás nic nemůže nerozdělit. Nedokážu pochopit, jak nás mohl rozdělit majetek? Byli jsme sourozenci, kteří se milovali. Jeden na druhého jsme nedali dopustit. Naši rodiče nás vychovali dobře, aby z nás byli slušní a féroví lidé. Nikdy mě ani ve snu nenapadlo, že by se naše vztahy
Svádí Žilková boj o lásku se sokyní?
nasehvezdy.cz
Svádí Žilková boj o lásku se sokyní?
Velká čára přes rozpočet! Vypadalo to, že herečka ze seriálu Bratři a sestry Veronika Žilková (64) si konečně bude užívat lásku s tím pravým. Jak je ale vidět, opět musí o své štěstí bojovat. Kuloáry
Dopřejte si podzimní detox
nejsemsama.cz
Dopřejte si podzimní detox
Špatná nálada, stres, zima a také viry a bakterie, které útočí doslova na každém kroku. Pokud si chcete užít podzim se vší parádou, nasaďte podzimní detox, který vám zvedne náladu a prospěje vašemu zdraví. Podzim a jaro jsou nejlepším obdobím pro očistu těla, která vám dodá spoustu energie. A v zimě ji budete obzvlášť potřebovat. Vyzkoušejte ovocné nebo zeleninové šťávy Pokud
Aghóríové a jejich pro Evropany těžko pochopitelný svět: Pojídají mrtvoly a mažou se kremačním popelem
epochaplus.cz
Aghóríové a jejich pro Evropany těžko pochopitelný svět: Pojídají mrtvoly a mažou se kremačním popelem
Pokud zamíříte mezi věčné ohně do svatého města hinduistů i buddhistů, Váránasí, možná narazíte i na jednoho ze zhruba 20 posledních skutečných aghóríů. Tato sekta dříve čítající stovky stoupenců se osamostatní zřejmě již ve 14. století. Proč je kolem ní stále tolik rozruchu, když jde v podstatě o padlou slávu? Aghóríové věří, že bůh Šiva