Domů     Vnouček tu s námi nemusel být
Vnouček tu s námi nemusel být
5 minut čtení

Vyrůstala jsem mezi sedmi sourozenci a myslela jsem, že velkou rodinu budu mít jednou i já. Osud mi nadělil jen dcerku. Ta málem zůstala bezdětná.

Byla jsem zvyklá, že je doma rušno. Stále obklopena sestrami a brášky jsem nikdy nepoznala pocit samoty. Vždy jsem si měla s kým hrát, prakticky nikdy jsme se ani nepohádali. I ty naše puberty se daly zvládnout.

Proto jsem si neuměla představit, že já bych někdy měla dům tichý. Bez smíchu, někdy i pláče, švitoření. A přece.

Několikrát jsem o dítě přišla

Svého manžela Petra jsem potkala v mých 17 letech. Dva roky jsme spolu chodili, pak jsme se vzali a logicky jsme plánovali velkou rodinu. Bohužel naše pokusy o početí nevycházely.

Zatímco mé sestry měly bez problémů více dětí, my s Petrem jsme měli smůlu, protože naše krevní skupiny si nesedly. Dvakrát jsem dokonce prodělala potrat a bylo to pro mne tak traumatizující, že jsem si říkala, jestli to ještě zvládnu. Nakonec se zadařilo. Eliška se narodila, když mi bylo 25 let.

Vymodlená holčička, kterou jsme si hýčkali, takže jsme chtěli na další děťátko počkat. Když jsme se po čtyřech letech znovu pokoušeli o dítě, opět to skončilo dvěma potraty. Už jsem na to psychicky neměla a řekla jsem Petrovi, že jsem vděčná za Elišku.

Začala jsem se bát, že osud nám těmi ztrátami naznačuje, že by dítko nemuselo být v pořádku.

Na potomky měla dost času

Dětský smích Elišky se naším domem linul skoro neustále. Přesto jsem z té mé početné rodiny byla zvyklá na větší rozruch, takže mi občas přišlo, jako by náš domov nežil. Říkala jsem si, že to se změní.

Až Eliška bude mít vlastní rodinu, v našem domě opět bude slyšet švitoření vnoučat. Dcerka je však už z té mladé generace, pro kterou i rodičovství ve 30 letech bylo relativně brzy. Takže mateřství oddalovala. Pravda, nenašla také vhodného partnera.

Sice měla známosti, ale i když jsem jí do vztahů nemluvila, byla jsem ráda, že si některé za otce svých potenciálních dětí nevybrala. Jednomu se nechtělo moc pracovat, utrácel ale rád. Jiný nebyl zrovna nejbystřejší. Další byl žárlivec. S Markem spolu byli tři roky, když si řekli, že je čas mít děťátko.

Smířila se s tím, že bude bezdětná

Elišce bylo 33 let, když se rozhodla založit si rodinu. A bohužel nastaly zvraty, které se odehrály u mě. Ačkoli s Markem neřešili onu krevní disharmonii, nedařilo se jim. Pak Eliška prodělala dokonce čtyři potraty za sebou.

To jsem si nesmírně vyčítala, protože jsem si říkala, že to chudinka má po mně. Tolik mne trápilo, že moje jediné dítě, milovaná holčička, trpí. Elišce se blížila čtyřicítka.

„Asi jsem to měla zkusit dřív,“ plakala mi jednou v kuchyni s tím, že na děti už je pozdě. Jenže pak to přišlo. Otěhotněla, překonala kritické tři měsíce a těšila se na děťátko. Moje dcera se úplně rozzářila.

Trošku jsem se bála, že bude pesimistická, že to zase nevyjde. Nebo že bude příliš opatrná. Ale ne. Eliška byla vitální budoucí maminka, která se těšila na děťátko. Vše probíhalo podle plánu, testy dopadly skvěle.

Až jednou… Eliška přišla k nám na návštěvu a sdělila mi snad tu nejhorší zprávu. „Něco tam našli…,“ začala a já byla strachy bez sebe, o co jde.

Mám si ho nechat, nebo ho dát pryč?

Lékaři Elišce sdělili, že děťátko může být nemocné. Laicky řečeno, nemusí se mu vyvinout končetiny. A s tím by mohly být spojené další komplikace. „Nikdo ti neřekne, jestli to bude úplně špatně, nebo to dopadne dobře.

My se jen máme rozhodnout do dvou týdnů, jestli si to dítě necháme, nebo ne,“ řekla mi Eliška. Asi je vám jasné, co se člověku v tu chvíli honí hlavou.

Nechat si dítě, o které se budete možná starat celý život, a navíc mu sami nepřipravíte procházku růžovou zahradou? Nebo jít na potrat a přemýšlet pak, že třeba dítě mohlo být zdravé? Nebo si vyčítat, že byste měli alespoň jedno dítě?

Nejtěžší chvíle našeho života

Těžko radit, a já sama byla na rozpacích, co Elišce říct. Neuměla jsem si představit dát pryč dítě. Tehdy jsem si říkala, že bych se o něj postarala. Ale uvědomovala jsem si, že naložit na bedra něco takového Elišce, to bylo něco jiného.

Proto jsem jí řekla obligátní, že ať se rozhodne jakkoli, bude mít moji oporu. Eliška si děťátko nechala a za pár měsíců se narodil Vašík. Prospíval, Eliška se o něj starala dle rad lékařů, takže chodili na terapie a cvičení. Dnes je Vašíkovi pět let.

Jediný problém, který jsme řešili a řešíme, že Vašík má kratší nohu. To se dá ale všechno spravit. Je to to nejmenší. Netrápí ho ani klasické nemoci.

Moje náruč mohla být prázdná

Na jednu stranu děkuju tam nahoru, že Vašíka někdo ochránil a nedopustil, aby měl všechny ty děsivé diagnózy, které nám lékaři sdělovali.

Na druhou stranu mě možná ještě víc mrazí, když ke mně ten chlapeček přiběhne, skočí mi do náruče a já si uvědomím, že mé ruce mohly být prázdné. Že bych neměla koho chovat, s kým se mazlit, že by se naším domem nerozléhal onen dětský smích.

Protože bychom tehdy poslechli lékaře a Eliška by dala plod pryč. Ten plod, ze kterého se dnes krásně vyvíjí náš milovaný Vašík. Máte to dítě v náručí a říkáte si: „Neměl tu být, varovali nás, a teď držím v ruce vlastně zdravého človíčka.“

Dana R. (70), Brno

Předchozí článek
Další článek
Související články
3 minuty čtení
Svého vnuka moc miluju. Je celý můj syn, i když někdo tvrdí, že je po snaše. To ale není pravda. Vojta je chytrý a bystrý hoch, to o jeho mámě říct nemůžu. Adéla mi nesedla od první chvíle, kdy jsem ji uviděla. Zatímco můj jediný syn Richard studoval práva, ona byla jen zdravotní sestra. Nepracovala ani v nemocnici, ale v ordinaci praktického lékaře. Doufala jsem, že ta zamilovanost syna přejde
4 minuty čtení
Nikdy by mě nenapadlo, že by starý receptář mé babičky mohl zapříčinit, že se naše rodina dá zase po dlouhé době dohromady. Vždycky jsem si myslela, že rodinné tradice jsou jen něco, o čem se vypráví, ale nikdy jsem nečekala, že právě ony nás naučí, co znamená být rodinou, která drží pospolu. Voňavé vzpomínky Když jsem byla malá, trávila jsem hodně času na vesnici u babičky Anny. Byla to
3 minuty čtení
Mám tři děti, všechny jsem vychovala co možná nejlépe. Vždycky jsem si říkala, že budu hodná babička, co nosí buchty a hlídá vnoučata. Vastně jsem se docela na období v důchodu těšila. Jen jsem absolutně nečekala, že se ze mě stane služka, která si nedovolí ani zakašlat, aby ji její snacha nepeskovala. Na to jsem tedy rozhodně připravená nebyla! Drsná snacha Můj syn Martin si vzal Simonu
4 minuty čtení
Můj syn se ženil poměrně pozdě. Byla jsem tedy šťastná, když mi konečně oznámil, že je zamilovaný, a budoucí snacha se mi moc líbila. Můj syn Luděk byl úplně normální chlap, co se týče vzhledu, ale byl velmi úspěšný ve své profesi a tomu měl i odpovídající plat. Svoji ženu Evu poznal, až když mu bylo čtyřicet let. Byla o dvanáct let mladší a byla to skutečná krasavice. Byla ten typ ženy, za
5 minut čtení
Ten dětský smích. Kdysi se rozléhal celým bytem, a když kluci vyrostli, těšila jsem se, že tu hudbu uslyším, až oni budou mít děti. Bohužel je tu ticho. Kolikrát jsem si představovala, že za rohem vykoukne malá holčička nebo klouček, rozběhnou se ke mně a obejmou mě. Ale není tu nikdo, děti ani dospělí. Osmdesát let života je za mnou, a přesto, když přemýšlím o své rodině, si připadám, jako byc
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Vejce plněná kaviárem
tisicereceptu.cz
Vejce plněná kaviárem
Luxusní pochutina třeba na večírky. Trochu ze staré školy, možná, ale ani tak chuťově nezklame! Suroviny na 4 porce 1 balení červeného či černého kaviáru (cca 80–95g) 8 vajec 100 g másla sard
První sluchátka Hermés inspirovala slavná kabelka
epochalnisvet.cz
První sluchátka Hermés inspirovala slavná kabelka
Vůbec první sluchátka od módního domu Hermès byla vyrobena experimentálním laboratoří Hermès Ateliers Horizons. Elegantní gadget si vyžádal dva roky vývoje a chlubí se ručně šitou hovězí kůží a kovovými povrchovými úpravami inspirovanými ikonickou kabelkou Kelly. A tomu odpovídá i cena 315 000 korun. Značka Hermès se poprové ponořila do světa prémiového zvuku a
Boudová a Tuna: Řeknou si ano, nebo se rozloučí?
nasehvezdy.cz
Boudová a Tuna: Řeknou si ano, nebo se rozloučí?
Nela Boudová (57) a Jan Tuna (52) léta žili bez společné domácnosti. Teď asi herečce dochází trpělivost a chtěla by to změnit. Ale není už pozdě na velká gesta? Herečka, známá ze seriálu ZOO Nové z
ROUDNICKÉ VINOBRANÍ
epochanacestach.cz
ROUDNICKÉ VINOBRANÍ
Letos poprvé podle nového konceptu – přímo v historickém jádru města a pro všechny zcela zdarma. Hlavní program se odehraje na Karlově a Husově náměstí. Návštěvníci se mohou těšit na víno, burčák, pestrý street food i tradiční staročeský jarmark. http://kulturaroudnice.cz/akce/355731-nahled.html  
Sklo jako působivý architektonický materiál
rezidenceonline.cz
Sklo jako působivý architektonický materiál
Velkoplošné prvky ze živého transparentního materiálu stavbu osvěžují, propouštějí do jejího nitra spoustu světla, a tím zlepšují kvalitu vnitřního prostředí. Navíc významně ovlivňují vzhled budovy. Tak jako dřevo a kámen v konstrukčních řešeních zdařile zastupuje ocel, výplně z cihelného či jiného zdiva zase velmi působivě nahrazuje sklo. Jeho vizuálního benefitu v podobě zrcadlení oblohy i
Mýty moderní doby: Zázračné amulety a záhady Turínského plátna
enigmaplus.cz
Mýty moderní doby: Zázračné amulety a záhady Turínského plátna
Jsou technologie a víra kompatibilní? V japonské čtvrti Akihabara se zdá, že ano. Zdejší šintoistický chrám nabízí amulet, který má chránit počítače před viry a jinými problémy. Tento moderní přístup
Sofistikované vrstvení
iluxus.cz
Sofistikované vrstvení
Ve světě módy platí jedno pravidlo: styl je způsob, jak říci světu, kdo jste – bez jediného slova. A právě sofistikované vrstvení šperků se stává nástrojem sebevyjádření, který oslavuje individualitu,
Budoucího českého astronauta Aleše Svobodu čeká trénink přežití na moři i parabolický let ve stavu beztíže
21stoleti.cz
Budoucího českého astronauta Aleše Svobodu čeká trénink přežití na moři i parabolický let ve stavu beztíže
Stíhací pilot a člen záložního týmu astronautů Evropské kosmické agentury (ESA) Aleš Svoboda nastupuje do druhé etapy své přípravy na budoucí misi do vesmíru. Osm týdnů intenzivního tréninku v Kolíně
Muslimské Waterloo: K triumfu křesťanům pomohl pastýř
historyplus.cz
Muslimské Waterloo: K triumfu křesťanům pomohl pastýř
Tábor, odkud sleduje vývoj bitvy, nechal obehnat palisádou. Kolem ní rozestavil příslušníky své elitní černošské gardy. Jenže navarrské rytíře nikdo a nic nezastaví. Skrze muslimské voje si prosekají cestu až na vrchol kopce a vrhnou se na Miramamolinův stan. Chalífa propadne panice a z bojiště raději uprchne. Tisíce svých vojáků nechá napospas rozzuřeným křesťanům!   Muslimové
Ocitla jsem se s Adélkou v minulosti?
skutecnepribehy.cz
Ocitla jsem se s Adélkou v minulosti?
Ztratila jsem se v mlze i s vnučkou, stalo se to v lese nedaleko zříceniny. Najednou jsme začaly potkávat divné lidi v historických kostýmech… Zaslechla jsem mnoho příběhů o hradech, kde se to duchy jen hemží. Dokonce znám dva lidi, kteří mi přísahali, že v těch místech zažili něco podivného. Moc jsem těm povídačkám nevěřila, až se mi jednou něco takového stalo.
Baklava – sladký dezert z ořechů a medu
nejsemsama.cz
Baklava – sladký dezert z ořechů a medu
Baklava je vrstvený dezert z filo těsta plněný ořechy a přelitý sladkým sirupem. Skvost pro milovníky orientálních sladkostí. Ingredience: 1 balení filo těsta 200 g vlašských ořechů 100 g mandlí 100 g másla 1 lžička skořice 200 g cukru 150 ml vody 3 lžíce medu šťáva z 1/2 citronu Postup: Nasekejte ořechy a smíchejte se skořicí. Vrstvěte filo těsto s máslem a ořechy, zakončete těstem. Nakrájejte
Příběh Titanicu, který se stal mementem a fascinací pro generace
epochaplus.cz
Příběh Titanicu, který se stal mementem a fascinací pro generace
Příběh Titanicu, největšího parníku své doby, je jedním z nejznámějších námořních příběhů v historii. Jeho první a zároveň poslední plavba v dubnu 1912 skončila tragédií, která si vyžádala životy více než 1500 lidí. Od té doby se stal Titanic mementem a fascinací pro generace. V tomto článku se podíváme na jeho příběh a na to,