Domů     Sourozenec měl vždycky přednost
Sourozenec měl vždycky přednost
5 minut čtení

Možná je to v některých rodinách jinak. Možná mají rodiče své děti rádi všechny stejně. Já jsem se ale pro tenhle ideál nenarodila. Mého bratra měli vždy všichni o mnoho raději.

Vlastně jsem tu matčinu chybu dlouho neřešila a ani moc nevnímala. Žila jsem s tím, že měla mého o pět let mladšího bratříčka raději než mě a ani mi to nepřišlo moc zvláštní. Až když jsem přišla do puberty, začalo mi to vadit čím dál tím víc.

V té době už člověk totiž vnímá mezilidské vztahy jinak, než tomu bylo v dětství. Najednou mi došlo, že dostávám méně péče a lásky, než můj mladší sourozenec a zdálo se mi, že si takové opomíjení nezasloužím.

Vždyť jsem byla opravdu hodné dítě svých rodičů, nemohli si na mě ani v nejmenším stěžovat. Známky ve škole jsem měla perfektní, mé chování bylo vzorné, žádné úlety ani v těch protivných pubertálních letech. Ale bylo to tak.

Moje máma mě měla bohužel méně ráda než Míšu, mého brášku. Když se Michael narodil, vnímala jsem to jako radostnou událost.

Jak jinak to brát, když všichni kolem vás jsou jako v sedmém nebi, tváří se, že přijde někdo jako Ježíšek a že se stane něco úžasného, snad skoro zázrak.

Zázrak v peřince

Myslela jsem, že ten zázrak se bude týkat i mě, ale týkal se mě jaksi v opačném smyslu, než jsem očekávala. Na svět přišel někdo, kdo si od rodičů vzal skoro celou lásku, která byla předtím určena mně.

Všechno, vlastně celý svět, se začal točit okolo mého malého sourozence, okolo toho uřvaného zázraku v peřince, věčně brunátného zoufalým pláčem.

Tím bolestínstvím, které s postupujícím věkem doznalo rafinovanější podoby tichého tajemného zoufalství, si mou mámu omotal kolem prstu. Vím o tom něco teprve teď, kdy nad tím už tolik let stále dokola přemýšlím. Ale jinak to prostě být nemůže.

Jistě každého napadne, že v rodině, která v našem případě byla takzvaně úplná, čili naši byli stále svoji, nikoli rozvedení, měl hlavní slovo jistě ještě chlap. Ano… táta byl tady. Fyzicky určitě.

Šlo také o ty dárky

Abych mu nekřivdila, uměl mě pohladit, uměl říct hezké slovo, a když jsem byla smutná, našel si pár minut, aby mě ukonejšil. Ale skutečně jen pár minut. Ty ostatní desítky minut a hodin zůstaly opět pro Michálka.

A nebyla to jen láska, ta nehmatatelná veličina, šlo koneckonců i o ty hmotné statky. Bratr dostal k narozeninám kolo, já dvě knihy o životě pralesních zvířat.

Ano, byl to můj koníček, učit se o exotické fauně, ale přece jen takové terárium s hadem, to by bylo něco… A nemusel by to být ani had, stačila by kočka domácí, nebo podobný mazlíček, ale o tom jsem si mohla nechat zdát.

Budu příliš nespravedlivá a zaujatá, když svalím na své rodiče vinu za skutečnost, že jsem si nenašla muže, že jsem neměla děti a vlastně dožívám jako ta stará panna, se svými křivdami?

Možná trochu, ale troufám si tvrdit, že rodiče se na mém životě podepsali negativně a velmi silně. Když se bratr odebral do Kanady, kde založil rodinu a moje máma s tátou to měli daleko za svým miláčkem, jejich náklonnost se otočila mým směrem. Ale to už jsem byla já srdcem jinde.

Nejkrásnější okamžiky?

Možná v teráriu u svých hadů, které jsem chovala, nebo u svých náhradních ratolestí, dětí z přírodovědeckého kroužku stanice mladých techniků a přírodovědců. To byli moji miláčkové. Ještě dnes se za mnou občas některý v domově důchodců zastaví.

A povídají něco o nejkrásnějších okamžicích dětství, zatímco já tiše přemýšlím, zda jsem měla to své vlastní.

Myslela jsem, když mi zemřela v mých pětačtyřiceti letech maminka, že se otec ještě víc citově přimkne ke mně, ke své dceři, kterou možná nemohl mít tolik rád, když mu to jeho manželka, má matka „zakazovala“, jelikož favoritem byl přece vždycky Michálek.

Také jsem něco takového z otcovy strany začala cítit, vedla jsem s ním dlouhé rozhovory o životě, o naší rodině a hlavně o svém dětství a zdálo se, že chápe, kde se v mém případě stala chyba.

Byla jsem ráda, že mi konečně naslouchá, že se o mě zajímá, to byl pocit, který jsem do té doby moc neznala.

Bratrovi nic nepovím

Ale mé schůzky s ním se stávaly stále smutnějšími, protože byl náhle duchem stále více vzdálený. A pak tu byl ten krutý verdikt lékařů: alzhemier je velmi progresivní!

Můj otec odešel velmi záhy, aniž bohužel stačil zcela pochopit smysl toho, co jsem se mu tak moc snažila říct. O to více jsem jeho odchod oplakala. A po jeho smrti mi zůstaly jen ty křivdy, smutné vzpomínky a nikdy nevyřčené výčitky.

Mému bratrovi jsem se o nich nikdy ani slůvkem nezmínila. A ani se o nich do smrti nezmíním. On je tím, který sice dostal větší porci lásky od svých rodičů, ale nezaslouží si, abych mu cokoli vyčítala.

Ostatně, možná by ani nic z toho nepochopil, když mu dodnes nedošlo, jak mizerně jsem se celý život cítila. Odpovídá to přesně starému přísloví „Sytý hladovému nevěří“? Trošku hloupý příměr, ale možná tak nějak sedí…

Věra (66), východní Čechy

Související články
2 minuty čtení
Já a moje sestra Marie jsme vyrůstaly jako dvě nerozlučné kamarádky. I když jsme byly každá jiná. Marie byla silná, sebevědomá, pořád věděla, co chce. Já byla tišší, spíš pozorovatelka, co se nechala životem vést. Čím jsme byly starší, tím víc jsme se začaly rozcházet. Marie měla potřebu mluvit mi do všeho. Koho si mám vzít, kde mám bydlet, jak mám vychovávat děti. A i když to možná myslela
3 minuty čtení
Matěj od sousedů mi byl vždycky tak blízký, připomínal mi mého bratra Aleše. Byli si i podobní, hodně podobní. Pak jsem zjistila proč... S Alešem jsme měli hezký sourozenecký vztah. Byl to starší bratr, který mě chránil. Podle něj jsem posuzovala jiné kluky, navíc byl hodně podobný tátovi. Bydleli jsme v malé vesnici, kde se všichni dobře znají. Naši sousedé měli taky dvě děti. Věra byla o mnoh
3 minuty čtení
To, že je můj muž recesista, mi bylo jasné už před svatbou, že ale z našeho syna vyroste podobné číslo, to jsem nečekala. Nikdy nevím, co je napadne! Evžena jsem si brala z lásky. Byl to obecní vtipálek, miloval kanadské žertíky, a někdy to hodně přeháněl. Měl kolem sebe partičku podobně založených floutků, byli dokonale sehraná banda. Pamatuji si, jak jsme se dali dohromady. Věděl, že chodím n
5 minut čtení
Když se mi syn Honza ženil, měla jsem radost. S Martinou, která byla milá a inteligentní, chodil už celou věčnost. A já se těšila na velkou rodinu a na vnoučátka. Doufala jsem, že se s Martinou staneme dobrými přítelkyněmi, že budeme trávit čas společně a že mi ona bude jakousi dcerou, kterou jsem nikdy neměla. Ale čím dál víc jsem začala mít pocit, že něco není v pořádku. Že mezi námi není ta
4 minuty čtení
Někdy mi přijde, že jsme se narodili s úkolem stát se rodiči svých rodičů. Vždyť život je takový smutný, nevyhnutelný cyklus. Když jsem byla mladší, nikdy jsem si neuměla představit, že se jednou budeme muset postarat o rodiče, kteří nám celý život dávali vše. Teď se situace obrátila a je na nás, postarat se o ně. Spolehlivá rodina Moje sestra Jana a bratr Petr jsou moje nejbližší rodina.
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Za karlovarským porcelánem a sklem
epochanacestach.cz
Za karlovarským porcelánem a sklem
Karlovy Vary, to není jen město lázní a léčivých pramenů, ale také porcelánu. Pojem karlovarský porcelán má váhu nejen v ČR, ale také v zahraničí. Abyste se dozvěděli něco více o bohaté tradici místních továren, můžete navštívit některou z výstav, třeba tu v Muzeu Karlových Varů nebo stálou expozici sbírek Střední uměleckoprůmyslové školy. Pokud vás uchvátí spíše
Trdelník z Rumunska, bábovka z Francie? Zjišťujeme pravý původ našich oblíbených dezertů!
epochaplus.cz
Trdelník z Rumunska, bábovka z Francie? Zjišťujeme pravý původ našich oblíbených dezertů!
Může být náš oblíbený staročeský trdelník původem z Rumunska a tradiční česká bábovka z Francie? Ano, i u těchto ikonických sladkostí se můžeme dočkat velkých překvapení! Pojďme se podívat na fascinující historii sladkých pokrmů, které jsou součástí naší kultury, a odhalme jejich skutečné kořeny, které se často skrývají hluboko v minulosti a za hranicemi. Dnes
Interiér s kouzlem mužské přitažlivosti
rezidenceonline.cz
Interiér s kouzlem mužské přitažlivosti
Moderní rezidenci navrhla designérka celebrit Celia Sawyer pro klienta ze sportovního prostředí. Interiéry, plné jedinečného vybavení v čistých liniích, zdůrazňují sice mužský princip, jsou ale zároveň prosty jakéhokoli chladu. Když Celia do projektu vstupovala, disponoval rozlehlý dům nejen pěti velkorysými ložnicemi a vhodnou velikostí kuchyně i společenské zóny s výhledem do zahrady, ale rovněž komfortní
Vyzrál Soběslav I. na římského krále?
historyplus.cz
Vyzrál Soběslav I. na římského krále?
Přítomným tuhne krev v žilách při pohledu na to, jak popravčí řvoucímu odsouzenci nejdříve v kloubu zlomí paži, aby jej za ni potom propletl dřevěným kolem. V Čechách je taková poprava novinkou. Drastický trest kníže Soběslav přichystal hlavním provinilcům, kteří se ho pokusili svrhnout a zabít. Co hůř, na spiknutí se podíleli i jeho příbuzní!
Britský herec Henry Cavill tváří nových hodinek Longines Spirit Zulu Time 1925
iluxus.cz
Britský herec Henry Cavill tváří nových hodinek Longines Spirit Zulu Time 1925
Švýcarská značka Longines, založená v roce 1832, letos v únoru oznámila jméno nového ambasadora elegance. Stal se jím oblíbený britský herec Henry Cavill – mužný sympaťák, ztělesňující nadčasovou eleg
Isle of Wight: ostrov, kam se jezdí lidé bát
epochalnisvet.cz
Isle of Wight: ostrov, kam se jezdí lidé bát
Tento kus země o rozloze 380 km², byl v minulosti dobýván i adorován pro své umístění u jižních břehů Velké Británie…Ačkoli se sem turisté většinou vypravují za účelem letní dovolené, jsou tu i tací, které sem táhne nechvalně proslulá pověst ostrova. Někteří záhadologové tvrdí, že jsou zde uvězněny stovky mrtvých duší. Stojí za nadměrným výskytem
Amesbury: Předpověděl kruh v obilí smrt?
enigmaplus.cz
Amesbury: Předpověděl kruh v obilí smrt?
Je to jedna z největších záhad světa. Kdo vytváří tajemné kruhy v obilí, které se objevují prakticky po celém světě? Mohou to být mimozemšťané? Nebo jde o výtvory lidí? Anglické hrabství Wiltshire v j
Český astronaut zamíří na ISS. Vláda schválila misi za 2 miliardy jako klíčový krok k rozvoji vědy
21stoleti.cz
Český astronaut zamíří na ISS. Vláda schválila misi za 2 miliardy jako klíčový krok k rozvoji vědy
Česko míří ke hvězdám a s ním i major Aleš Svoboda, první český astronaut, který se vydá na Mezinárodní vesmírnou stanici. Vláda jeho misi schválila jako víc než jen historický okamžik. Nejde jen o sy
Budeš navždy můj hrdina…
skutecnepribehy.cz
Budeš navždy můj hrdina…
Můj syn byl celý můj svět. Když jsem ho poprvé držela v náručí, byl to ten nejmenší, ale nejsilnější člověk, jakého jsem kdy poznala. David byl mojí hrdostí. Narodil se předčasně a musel si už jako malý život vybojovat. Já si pak dala za cíl vychovat ho k tomu, aby byl dobrý. Ne bohatý, ne dokonale úspěšný, ale
Kameny pro vaši ochranu
nejsemsama.cz
Kameny pro vaši ochranu
Nejsou to jen více či méně pozoruhodné a jedinečné kousky zemské hmoty, ale kameny v sobě nesou energetický náboj, který má moc ovlivnit náš život. Už od dávných dob lidé věřili v moc kamenů a jejich vliv na náš osud i štěstí. Kameny nejen zdobily těla, ale také se staly silnými talismany, které chránily své nositele. Víte, který kámen právě vám
Dostal Taclík rozum, nebo spíš nůž na krk?
nasehvezdy.cz
Dostal Taclík rozum, nebo spíš nůž na krk?
Na svém kontě má Marek Taclík (51) mnoho životních přešlapů. Nadměrné užívání alkoholu a omamných látek, za které dostal dokonce i tříletou podmínku, zdemolovaný byt, který mu dali rodiče jako vst
Skořicová ovesná kaše
tisicereceptu.cz
Skořicová ovesná kaše
Nastartujte svůj den vyváženou snídaní. Ovesné vločky jsou dobrým zdrojem vlákniny a mají vysoký obsah vitamínů a minerálů, snižují hladinu cholesterolu a cukru v krvi. V kombinaci se skořicí a čer