Domů     Teď už mám pro strach uděláno
Teď už mám pro strach uděláno

Blížil se Svátek zesnulých, stmívalo se čím dál dříve, nastával strašidelný čas. Pršelo, foukalo, kvílela meluzína. Z okna jsem se dívala rovnou na venkovský hřbitůvek. Z toho pohledu šla hrůza.

Každá vesnice má svůj strašidelný dům a každý strašidelný dům má svůj příběh. Takové baráky bývají často neobydlené, čas z nich udělá rozvaliny a lidé si o nich vyprávějí děsivé historky – že se tam stala vražda, někdo se tam oběsil a podobně.

Takhle zle na tom náš dům prozatím nebyl. Ale nebyl na tom ani dobře. V dobách, kdy se o něj starali moji rodiče, na tom ještě dobře byl. Ale správně prorokoval můj otec, když říkal: „Až natáhnu bačkory, barák ti spadne na hlavu.“ A nemýlil se.

Mohla jsem tomu zabránit, kdybych se bývala rozumně vdala. Vzhledem k tomu, že jsem si vzala hezouna, který myslel na všechno jiné, jen ne na práci, tak mi nakonec zůstaly oči pro pláč, barák na spadnutí, zpustlá zahrada a dcera Adélka. A tak se strašidelným domem našeho kraje nakonec bohužel stal zrovna ten můj.

Barák nám „padal“ na hlavu

Ani knoflík jsem si neuměla přišít, natož opravit barák. A zjednat si na to někoho? Žádné kuře nehrabe zadarmo, a já byla věčně švorc. Dcera se dostala do puberty a chtěla se oblékat do značkových oděvů jako její spolužačky. To spolklo většinu mých peněz.

Dbala jsem hlavně na to, aby nám nepršelo do postele, a to zatím nepršelo. Od podzimu do jara jsme se doma třásly zimou, protože kotel na tuhá paliva po dědovi si dělal, co chtěl. A jako by to nestačilo, navíc jsme se doma bály.

V domě jsem se bála

Chápu, že jsem měla před Adélou předstírat aspoň kapku statečnosti, ale strach byl silnější. Zejména když přišel podzim, v komíně kvílela meluzína, tma přiběhla už po čtvrté hodině a vedle našeho domu stál místní hřbitov.

Říkala jsem si, že se tady jednou strachy zblázním. Situace se vyhrotila jednou na podzim, když se dcera zamilovala. Dlouho byla rozumná, rozumnější než její spolužačky, ale když to pak přišlo, úplně jí to ten rozum zatemnilo.

Dcera se zamilovala

Vždycky chodila ze školy rovnou domů, a když náhodou bylo něco jinak, například šla s kamarádkami do kina, řekla mi to předem. Teď byla na první i na druhý pohled vykolejená. Vím, že se to nedělá, ale když jsem se začetla do jejího deníku, rázem bylo jasno.

Zamilovaná, že to víc nejde. Do kluka z průmyslovky, se kterým se seznámila na divadelním představení pro střední školy. Seděl vedle ní. Začali si povídat a zrodila se z toho láska jako trám.

Ve vzduchu visel strach

Jednou večer visel nad hřbitovem měsíc jako kolo. Vítr kvílel a mlátil do okna v koupelně, které jsem zapomněla zavřít. Dovnitř studeně foukalo, začínalo pršet, kapky bubnovaly do okenních tabulek.

Někdo zabušil do dveří, byl to jen vítr, chladný a tak silný, že když jsem dveře s hrůzou otevřela, málem si mě odnesl. Zamkla jsem a vyčerpaně zavřela oči. Lilo jako z konve. Dcera nebyla doma, hodiny ukazovaly půl deváté.

Podívala jsem se oknem ven a na zahradě spatřila černé stíny. Někdo tam byl! Popadla jsem baterku a vyběhla do lijáku. Naštěstí to byla jen prasata, která tam vnikla drátěným plotem. Vzápětí zavrzala branka, přišla Adéla.

Šla jsem pro dědovu brokovnici

Zážitek s kanci mě vyděsil, a tak jsem se rozhodla najít na půdě brokovnici s upilovanou hlavní po dědovi. Potřebovala jsem kance aspoň vystrašit, aby se nevraceli a plot úplně nevyvrátili. Když mě dcera s flintou spatřila, vyděšeně na mě vykulila oči.

„Polož to, mami,“ zaječela. „Copak s tím umíš zacházet?“ Odpověděla jsem: „Neumím, ale nedá se nic dělat. Musím držet hlídku. Přece nenecháme divočáky, aby nám zničili zahradu a plot.“

Cizí chlap v kuchyni

Netušila jsem, že mé odhodlání bránit pozemek dceru tolik vyděsí. Druhý den přišla domů včas, zato s cizím chlapem. Byl to údržbář z jejich školy, jehož koníčkem byly zbraně. Když chlap jako hora vešel do kuchyně, kde jsem zrovna vařila večeři, vykřikla jsem.

Myslela jsem, že se k nám vloupal. Adéla uvedla věci na pravou míru a ukázala mu naši brokovnici. Chlap vykulil oči: „To vám zabavuji, nedotýkejte se toho.“ Unaveně jsem vzdychla.

„Mně už je to jedno, tak ať mě ti kanci třeba sežerou.“ Chlap se smál a sám se pozval na večeři. Po ní mi sdělil, že nazítří přijde a něco s těmi prasaty udělá.

Pomohl s opravami

A slib splnil. Spravil nám plot, urovnal tašky na střeše, nasekal hromadu dříví, roztopil kamna a odjel. Večer, když jsem usínala, jsem si představovala, jaké by to asi bylo, kdyby tady žil a takhle úžasně řešil všechny problémy. Ještě spousta jich zbyla:

dcera přišla zase pozdě domů a na půdě něco šustilo, asi duchové. Bála jsem se tak, že jsem si musela otevřít vodku.

Našla jsem ochránce

Týden nato mě údržbář pozval do vinárny. Mimoděk jsem mu vyprávěla o tom, že se v našem baráku bojím a že dcera chodí domů pozdě a já umírám strachy, že se jí něco stalo. Netušila jsem, že i tohle dokáže operativně vyřešit.

Další večer přivedl mou dceru domů už v pět. Bledá Adéla mi vyprávěla, že ji a jejího kluka vyhledal v městečku, kde se spolu procházeli, namířil na mladíka dědovou flintou a houkl, že bude ode dneška pokaždé do pěti doma.

Takhle jedná opravdový chlap, napadlo mě. Coby lék proti strachu mi daroval jednu ze svých pušek a navrhl, že zařídí, aby se místní hřbitov přestěhoval někam, odkud na něj nebudu koukat z okna. Myslím, že on by to dokázal. Jenže léta už bydlíme spolu, a s ním se nebojím ničeho, ani duchů za oknem.

Kateřina H. (58), Děčínsko

Předchozí článek
Další článek
reklama
Související články
5.5.2024
Byl to žertík, kterým jsem všechny zaskočila. Nakonec jsem ale byla zaskočena já. Splnil snad kamínek na mém krku moje slova? V  tom malém městečku na jihu Moravy jsme se ocitli s přítelem náhodou. Ten kámen na tržišti mě zaujal hned, jak jsem ho uviděla. Když jsem ho vzala do ruky, už jsem se ho nemohla vzdát. Paní se na mě vlídně usmála a řekla, že to je dobrá volba. Měsíční kámen totiž přita
5.5.2024
Bylo to neuvěřitelné, ale v telefonu jsem skutečně slyšela jeho hlas. Můj děda se mi ozval naprosto nečekaně po své smrti z onoho světa! Měla jsem svého dědečka Michala moc ráda a zastala jsem se ho, když ho ostatní z rodiny během jedné oslavy pomlouvali. Co následovalo, to jsem opravdu nečekala. Když jsem odcházela z té oslavy, netušila jsem, co druhý den zažiji. Existuje posmrtný život?
4.5.2024
Od dětství jsem trpěla záhadnou nemocí. Nikdo mi nedokázal pomoci. Až minulý život ukázal příčinu. Prvně se mi to stalo jako miminku a s naprostou pravidelností se ten nevysvětlitelný „problém“ opakoval každý rok – vždy ve stejném období. Tu záhadnou nemoc nedokázal nikdo nikdy rozluštit, až do mých třiatřiceti let. Do roka a do dne V čem spočívala ta moje podivná choroba? Na dlaních se m
30.4.2024
Kolem zapáleného ohně se nás sešlo devět. Myslely jsme si, že to bude jenom zábava, naše kouzlení ale začalo působit. Proutěná koštátka čarovala a plnila naše přání. Na tento svátek se vždycky těšíme. Dodnes hledáme se sestrou Madlou, kam bychom vyrazily a pořádně si filipojakubskou noc neboli čarodějnice užily. Jednou v mládí jsme vzaly i naše dvě kamarádky Soňu a Milenu. Vyrazily jsme do vedl
30.4.2024
Nikdy bych nevěřila, že se ta zlá holka někdy změní. Byla sobecká, povýšená, nikomu nepřála nic dobrého. Jednou změnila šatník a stal se snad zázrak. Už jako malá bývala Martina zlá a sobecká. Slyšela jsem o ní jen to nejhorší, a to nejen od spolužaček, ale i od její starší sestry Agáty. Byl to užalovaný, rozmazlený fracek. V dětství si vybrečela na rodičích několik zvířat, o které se pak nikdy
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Jindřich II. & Diana z Poitiers: Milenka dostala darem korunovační klenoty
historyplus.cz
Jindřich II. & Diana z Poitiers: Milenka dostala darem korunovační klenoty
V očích krále Františka I. se zračí zoufalství. „Copak vy jste mého syna někdy viděla veselého?“ otočí se na hraběnku Dianu z Poitiers. Pohledná Francouzka se jen lišácky usměje. „Nechte to na mně, Sire. Udělám ho svým rytířem,“ slíbí mu nakonec. Tento úkol splní nade vše očekávání. Princ Jindřich (1519–1559) se do půvabné vdovy, která je o
Pečená kořenová zelenina s medem
tisicereceptu.cz
Pečená kořenová zelenina s medem
Zeleninu si vyberte podle chuti nebo toho, co máte zrovna doma k dispozici. Potřebujete 1,5 kg kořenové zeleniny (mrkev, petržel, celer, dýni, pastinák, batáty, červenou řepu…) 1 palici česneku
Na vázách Františka Jungvirta se zabydleli brouci, žáby a ještěrky
iluxus.cz
Na vázách Františka Jungvirta se zabydleli brouci, žáby a ještěrky
Sklářský designer, výtvarník a malíř skla František Jungvirt se ve své nové sběratelské sérii uměleckých váz přenesl do zvířecí říše. Vybrané kusy z jeho stávajících kolekcí Garden a Trifid aktuálně z
Půl roku na ISS – HTC VIVE Focus 3 pomáhá s duševním zdravím i tělem kosmonautů
epochalnisvet.cz
Půl roku na ISS – HTC VIVE Focus 3 pomáhá s duševním zdravím i tělem kosmonautů
Společnost HTC VIVE úspěšně nasadila headset HTC VIVE Focus 3 na mezinárodní vesmírné stanici ISS. Jde o první headset pro duševní zdraví, který dokáže bez problémů každodenně pomáhat veliteli šestiměsíční mise Andreasi Mogensenovi z Evropské vesmírné agentury se zvládáním dlouhého odloučení od Země i blízkých. Nyní přichází další fáze testů, tentokrát zaměřená na udržení kondice a
Novinky ze světa rychlovlaků
21stoleti.cz
Novinky ze světa rychlovlaků
Na počátku dvacátého století představovaly vlaky nejrychlejší dopravní prostředek na delší vzdálenosti. Dnes je v našich očích nahradila letadla. V celé řadě zemí však stále platí, že pokud člověk chc
Krásy skalních měst – Česká republika
nejsemsama.cz
Krásy skalních měst – Česká republika
Toužíte prozkoumat svět mohutných pískovcových věží, skalních stěn a krásných soutěsek? Skalní města jsou cílem mnoha turistů od nás i ze zahraničí. Kam zaplatíte vstupné, a kde můžete krásy přírody obdivovat zdarma? Pravčická brána Nejkrásnějším útvarem zdejší přírody a Národního parku České Švýcarsko je Pravčická brána, která se nachází asi 15 km od Děčína. Rozpětí celého oblouku má neuvěřitelných 26,5
Proč je Sabina Remundová na všechno sama?
nasehvezdy.cz
Proč je Sabina Remundová na všechno sama?
Diváci znají Sabinu Remundovou (51) jako ráznou státní zástupkyni ze seriálu Případy 1. oddělení. V soukromém životě by se ale ráda o někoho opřela. Bohužel je však na řadu věcí sama. Její manžel,
Muzeum v přírodě Zubrnice: Nejmladší skanzen zachraňuje staré tradice
epochanacestach.cz
Muzeum v přírodě Zubrnice: Nejmladší skanzen zachraňuje staré tradice
Oblast Sudet měla po druhé světové válce tu smůlu, že odtud většina původních obyvatel se vztahem k regionu musela odejít. Nepříznivě se to projevilo na stavu krajiny i na architektonických památkách. Najednou se o ty po staletí opečovávané skvosty neměl kdo starat a nikomu na nich nezáleželo. Lidové stavby začaly chátrat, ale staleté dědictví naštěstí nezmizelo
Je těžké stát se andělem, někdy si to zkuste
skutecnepribehy.cz
Je těžké stát se andělem, někdy si to zkuste
Z rozvodu mě vyléčila až opravdová láska. Znovu jsem se vdala a můj druhý muž byl tak báječný, že jsem se po jeho boku změnila k lepšímu. Když mě Pavel opustil, nějakou dobu jsem se domnívala, že to nepřežiju. Samozřejmě že mě všichni ujišťovali, že na to se neumírá, že se dám dohromady, že to spraví jenom čas.
ISS: Spadne do Tichého oceánu?
epochaplus.cz
ISS: Spadne do Tichého oceánu?
Jediná trvale obydlená vesmírná stanice, a to od 2. listopadu roku 2000. Našli bychom ji na naší nízké oběžné dráze ve výšce přibližně 400 kilometrů. Ač to tak astronautům ani nepřijde, má rychlost 27 720 kilometrů v hodině a Zemi tak obíhá zhruba v 92minutové periodě.   Standardně je tu 7 lidí, kteří se mění
Moderní rezidence u rovníku
rezidenceonline.cz
Moderní rezidence u rovníku
Rezidence vznikla v rovníkovém Ekvádoru. Betonová stavba rozvržená do tvaru písmene T působí přes svou masivní konstrukci příjemně svěžím, elegantním a odlehčeným dojmem. Tři podlaží, tři obytná kř
Da Vinciho Vitruviánský muž: Je nejslavnější kresba světa šifrou?
enigmaplus.cz
Da Vinciho Vitruviánský muž: Je nejslavnější kresba světa šifrou?
Po celém světě najdeme šifry. Pokrývají zdi prastarých chrámů, stránky tajemných a nepochopených knih a v některých případech jsou schované i v malbách a jiných uměleckých dílech. To je i případ Vitru