Domů     Kvůli mé nevěře si sáhl na život
Kvůli mé nevěře si sáhl na život
5 minut čtení

Léta jsem žila v manželství plném podezírání, obav z výčitek a nejistoty. Můj muž se ukázal jako parádní žárlivec. Chtěla jsem mu to vrátit.

Nevím, jestli jsem snad příliš krásná… To určitě ne. Jsem normální ženská, která o sebe dbá, ráda se hezky obléká, a když ji nějaký příjemný muž osloví, nezareaguje nadutě nebo pohoršeně. Prostě se ráda líbím, proč bych to nepřiznala.

Měla jsem za zcela přirozené, že i po svatbě budu moci zrakem spočinout na chlapovi aniž bych se musela třást strachy v obavách co tomu proboha řekne můj muž.

Stačilo pár slov

Jenomže, k mému velkému zklamání, se ukázalo, že můj Petr zřejmě svatbou došel k názoru, že má na mě vlastnické právo, a to do té míry, že zrak cizího muže na mém pozadí je málem důvod k vraždě nás obou.

Dokud jsme měli malé děti, ještě to s jeho žárlivostí nebylo tak zlé. Možná si myslel, že naše ratolesti jsou dostatečnou zárukou toho, že žádného chlapa ani nenapadne, aby po mně pokukoval.

To ovšem jednoho dne skončilo, když za mnou a za dětmi přišel manžel na dětské hřiště a zastihl mě v družném hovoru s panem Vodičkou, fešáckým dědečkem Emy, která chodila s Ivetkou a Ládíkem do stejné školky.

Ani jsem Petra neviděla přicházet, jak mě vyprávění toho pána zaujalo. „Zdravím,“ zahučel můj muž. „Jdeme domů, ne? Mám hlad,“ řekl mi ostře. Chvíli jsem na něj koukala, říkám si co se děje…

„To je dědeček Emy, říká, že chodí s malou také na plavání, prý je to pro děti ohromně zdravé,“ spustila jsem zvesela. „Dobře, tak jdeme,“ řekl znovu. O dědečka Emy ani nezavadil pohledem. A nemluvil po tomhle setkání zhruba týden. Neptala jsem se proč, říkala jsem si – není důvod, tak co.

Výbuch zuřivosti

Ale Petr začal být stále častěji nabroušený kvůli každému slovu, které jsem s jakýmkoli mužem prohodila. Trvalo to snad dva roky. Nikdy nepřiznal, že prachsprostě žárlí.

Jednou to v něm ovšem zcela nekontrolovatelně vybuchlo, když jsme byli na oslavě narozenin jeho kolegy z práce a já jsem se tam trošku opila a, přiznávám, ten veselý rozhovor, který jsem vedla s Mirkem, mohl vypadat jako ženská koketerie.

Mirek je vyhlášený sukničkář, to jsem věděla. Cožpak o to, já jeho pokusy ustála, ale Petr ne. Ze žárlivosti se nejdřív opil, pak pozvracel, a když jsem ho dotáhla domů, popadl židli a roztřískal ji o stůl.

Do toho řval tak, že na nás sousedi zavolali městskou policii. Ještěže byly děti u babičky.

Naše dohoda

Druhý den měl kocovinu a já se do něj pustila za to, jak mě ne­oprávněně podezírá. A prohlásila jsem, že ještě jednou udělá scénu a začnu si s prvním chlapem, kterého potkám, aby měl konečně důvod žárlit.

Tvářil se provinile, styděl se, že udělal ostudu na celý barák, takže k mému úžasu pravil: „Omlouvám se. Už nebudu žárlit.

Pokud selžu, potrestej mě skutečnou nevěrou, nic jiného si nezasloužím!“ Koukala jsem jako blázen, ale zároveň se těšila, že se naše manželství změní k lepšímu, takže jsem řekla:

„Nebudeš mít důvod žárlit, chci, abychom byli šťastni!“ Oba jsme věděli, že jsme tím uzavřeli nepsanou dohodu. Jenomže za pár dní jsme malovali.

Prokletá krabice

A v tom přerovnávání věcí najednou spadla z posledního regálu vestavěné skříně krabice s dopisy, které jsem psala kdysi dávno jednomu chlapci na vojnu.

Byla jsem zrovna se smetím, a když jsem vyšla schody, slyším jen rány, které Petr rozdával nábytku v hysterickém záchvatu. A bylo vymalováno. Odešla jsem ještě ten večer, děti byly opět u mých rodičů.

Zavolala jsem Mirkovi a ten mě v mé těžké chvilce vášnivě uklidňoval až do rána. Vrátila jsem se dopoledne, cestou koupila rohlíky a další potraviny, abych nešla s prázdnou, a snad jsem měla dojem, že to mé selhání musím nějak napravit…

Petr seděl v kuchyni, láhev rumu, který jsem měla na cukroví, vypitou, hlavu na stole. Tvářila jsem se jakoby nic. Nebo jsem se o to alespoň snažila. Podíval se na mě skelným pohledem.

Začala jsem chystat snídani ani jsem nepostřehla, že Petr se vypravil do obýváku.

Když jsem ho šla asi za čtvrt hodiny vyzvat, aby se šel se mnou nasnídat, viděla jsem, že leží na sedačce obličejem do polštáře, nereaguje a hlavně má vedle sebe na stolku tubu prášků na spaní. Prázdnou. Jednala jsem rychle. Kýbl, láhev mléka, prst do krku.

Moudrý lékař

Paní na telefonu záchranné služby říkala, že to dělám v podstatě správně. Ale posílá své muže, budou tu hned. Petra odvezli do Bohnic s přestupem v nemocnici. Chodila jsem ho navštěvovat, byl tam měsíc, pak ještě chodil za psychiatrem ambulantně.

I já jsem tam musela začít chodit, protože doktor nenechal nic náhodě, byl to poctivý starý lékař. Mluvil o tom, že jsme svým kvalitním vzájemným vztahem povinováni svým dětem.

Oba jsme přiznali své viny a chyby, oba jsme se káli, nastoupili jsme novou, lepší cestu. Ta trvá dodnes, naše manželství se drží všech přikázání, které jsme od doktora dostali.

Neříkám, že se nepodívám na chlapa, ale když můj pohled zkontroluje Petrův zrak, vidím v něm klid. A to je podstatné.

Jarmila (62), Praha

Související články
3 minuty čtení
Básník tvrdí, že láska kvete jen jednou v žití. Ve svých sedmnácti letech jsem tomu uvěřila a domnívala jsem se, že se za Ladislava, svou první lásku, určitě provdám. Byla to krásná doba. Sedmnáct let. Věk, kdy má člověk ještě iluze. Ve škole jsme probírali básníka Jaroslava Seiferta, který hlásal, že jen jednou kvete v roce máj, jen jednou v žití láska. A já, sedmnáctiletá středoškolačka, j
3 minuty čtení
Byla malá, křehká, s vlásky světlými jako pavučiny v ranním slunci. Říkala mi „babi“, a když mě objímala, svět měl smysl. Moje vnučka Natálka. Bylo jí teprve šest, když se stalo něco, co změnilo celý náš svět. Vytratila se tak snadno. A my nevíme, proč. Co se tehdy mohlo stát? Jeden obyčejný den se změnil v bolest Bylo léto. Slunce pálilo a vzduch voněl trávou a bezstarostností. Natálka s
3 minuty čtení
Můj syn byl celý můj svět. Když jsem ho poprvé držela v náručí, byl to ten nejmenší, ale nejsilnější člověk, jakého jsem kdy poznala. David byl mojí hrdostí. Narodil se předčasně a musel si už jako malý život vybojovat. Já si pak dala za cíl vychovat ho k tomu, aby byl dobrý. Ne bohatý, ne dokonale úspěšný, ale slušný. Aby se nikdy nebál postavit za to, co je správné. A on mě poslouchal. S tím
5 minut čtení
Když jsem se vdala a porodila syna, plánovala jsem další děti. Místo toho jsem pohřbila muže i s chlapcem. Bylo mi sotva dvacet, když jsem poprvé ucítila, jak voní opravdové štěstí. Jaro se probouzelo, stromy se zelenaly a já se vdávala. Byl to ten nejlepší chlap Můj muž, Jan, měl úsměv, který mě hřál až do morku kostí. Byli jsme mladí, zamilovaní a připadalo nám, že svět nám leží u nohou
2 minuty čtení
Všechno jsem chtěla zvládnout sama, nikoho jiného jsem nepotřebovala. Tak jsem proti sobě poštvala všechny blízké a dnes jsem osamělá. Vždycky jsem byla samostatná a byla jsem na to taky patřičně hrdá. Pomoc druhých jsem nepotřebovala, a to ani pomoc své rodiny. Hned, jak mi bylo osmnáct, jsem odešla z domova. Hodně jsem cestovala a dokázala si slušně vydělat na živobytí. Partnera, se kterým
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Krémová polévka z cukety
tisicereceptu.cz
Krémová polévka z cukety
Výtečná krémová polévka z cukety doplněná sýrem zachutná nejen těm, kdo mají husté polévky v oblibě. Potřebujete 1 cuketu 1 cibuli olej 1 mrkev 2–3 brambory 2 stroužky česneku 1 l vývaru
To poslední léto, kdy jsem byla ještě malá
skutecnepribehy.cz
To poslední léto, kdy jsem byla ještě malá
Básník tvrdí, že láska kvete jen jednou v žití. Ve svých sedmnácti letech jsem tomu uvěřila a domnívala jsem se, že se za Ladislava, svou první lásku, určitě provdám. Byla to krásná doba. Sedmnáct let. Věk, kdy má člověk ještě iluze. Ve škole jsme probírali básníka Jaroslava Seiferta, který hlásal, že jen jednou kvete v roce máj, jen jednou
Optimistická jeskyně: Ukrajinské podzemní bludiště krystalových zázraků
enigmaplus.cz
Optimistická jeskyně: Ukrajinské podzemní bludiště krystalových zázraků
Na západní Ukrajině, ukryta pod tenkou vrstvou sádrovce, leží Optimistická jeskyně – skutečné podzemní bludiště, které se pyšní stovkami kilometrů složitě propojených chodeb. Tato jeskyně, objevená te
Classics Vintage Rally Healey: Výjimečný model ve třech variantách
iluxus.cz
Classics Vintage Rally Healey: Výjimečný model ve třech variantách
Po dvou letech čekání se vrací legenda. Roku 2025 uvádí Frederique Constant tři nové varianty proslulé řady Vintage Rally Healey – bezprecedentní nabídku, která reaguje na nepřetržitou poptávku trvají
Pravdu o rodičích jsem zjistila až po letech
nejsemsama.cz
Pravdu o rodičích jsem zjistila až po letech
Jednoho dne mě dostihlo tajemství, které se mě přímo týkalo. Nemohla jsem s ním ale už nic dělat. Telefon mi v kanceláři zvonil často a když jsem ho v ten osudový den zvedala asi podvacáté, měla jsem za to, že půjde o pracovní záležitost. Tentokrát se ale jednalo o hovor, který změnil můj život. V
Největší parazit s dotykovým displejem
21stoleti.cz
Největší parazit s dotykovým displejem
Vši, blechy a tasemnice lidstvo doprovázejí po celou evoluční historii. Avšak největším parazitem moderní doby není žádný krev sající bezobratlý, nýbrž elegantní zařízení se skleněnou obrazovkou, navr
Zajímavé putování k sochám Václava Levého
epochanacestach.cz
Zajímavé putování k sochám Václava Levého
Zakladatel moderního českého sochařství a učitel J. V. Myslbeka byl ve svém tvoření plodný. Jeho zajímavá díla naleznete v Česku i za hranicemi. V lese, ve skalách, na hřbitovech, v chrámech… Tvorba Václava Levého má široký záběr a zajímavé motivy. Lesní sochy Had, Harfenice a kaplička Začátek výletu si naplánujte v obci Želízy. Od koupaliště
Využívá Klepla milenka?
nasehvezdy.cz
Využívá Klepla milenka?
Herec Bob Klepl (67) rozhodně nesedí doma v bačkorách. Svěřil se, že má přítelkyni kterou ale zatím skrývá před světem. kuloárech se šušká, že má po svém boku další výrazně mladší partnerku, ale vz
Příznaky leukemie nezná 90 % lidí, ukazuje průzkum
epochalnisvet.cz
Příznaky leukemie nezná 90 % lidí, ukazuje průzkum
Akutní i chronické leukemie patří mezi nádorová onemocnění krve a krvetvorby, pro která v současnosti neexistuje screeningový program zachycující nemoc v široké populaci. Na leukemii však může poukázat běžné vyšetření krevního obrazu – ať již v rámci pravidelných preventivních kontrol u praktického lékaře, nebo v případě příznaků. Důležitým předpokladem je, aby pacient určité symptomy rozpoznal
Ikonický styl Visionnaire v Indii
rezidenceonline.cz
Ikonický styl Visionnaire v Indii
Když indická realitní společnost BPTP svěřila vybavení interiérů svého projektu, postaveného v Novém Dillí, světoznámé italské značce Visionnaire, šlo vlastně o zakázku obdobnou modelům haute couture. Prototyp Villy Visionnaire v komplexu, který na rozloze téměř jednoho hektaru vyrostl v předhůří Aravalli Hills, byl míněn jako inspirace pro zájemce o pořízení domu snů. Představuje vysoce funkční
Nezapomínejte na sebe: Selfcare není rozmar, je to nutnost přežití
epochaplus.cz
Nezapomínejte na sebe: Selfcare není rozmar, je to nutnost přežití
Kdo by to neznal? Kalendář přetéká úkoly, telefon vibruje každé dvě minuty a čas jen pro sebe vypadá jako mýtus z jiné dimenze. O to víc je ale péče o sebe důležitější… Selfcare, tedy péče o sebe, není rozmarem. Je to nutnost přežití v hektické době. Člověk není robot a fyzické i duševní zdraví si
Žid ve službách Himmlera psal o svatém grálu
historyplus.cz
Žid ve službách Himmlera psal o svatém grálu
„Měl byste se zachovat čestně,“ vyštěkne na Ottu Rahna důstojník SS. Výzkumník, který se znelíbil nacistické elitě, ví, co to znamená. Krátce po nepříjemném rozhovoru se vydává do tyrolských Alp, na poslední procházku ve svém životě.   Už v době vysokoškolských studií Němce Ottu Wilhelma Rahna (1904‒1939) nadchnou zmínky o katarech. Sami příslušníci středověkého náboženského