Měla jsem pracovitého muže, dvě děti, pěkné bydlení, přesto jsem spokojená nebyla. Láska se z našeho vztahu vytratila a rozvodu jsem se bála. Moje rodina totiž byla silně věřící…

S Tomášem jsem se seznámila v tanečních. Byl to milý kluk, povídali jsme si o svých snech a životních přáních. Já jsem byla jedináček, pocházela jsem ze silně věřící rodiny a můj otec byl na výběr mého budoucího partnera hodně přísný.

Jakmile viděl, že s Tomášem trávím víc času, než by bylo vhodné, přišel s výčitkami: „Měla by ses víc věnovat škole, ať z tebe něco je.

Vždyť ten kluk neumí nic, jenom pěkně povídat.“ Rodiče vždycky chtěli, abych si našla pracovitého muže, který bude taky věřící jako celá naše rodina.

Tomáš, už v době, kdy jsme se seznámili, pracoval jako technik a věřící nebyl. Jednou, když jsem přišla pozdě domů, dostala jsem zákaz ho vídat.

Naše kontakty pak ochladly, ale čím déle jsme se neviděli, tím víc jsem tušila, že k němu chovám víc než jen přátelské city.

Sňatek z rozumu

Svého manžela Otu jsem si vzala tak trochu natruc Tomášovi. Přestal se o mě zajímat, když viděl, že s mými rodiči to nebude snadné. Vůbec o mě nebojoval, a to mě mrzelo. Ota byl zajištěný, měl byt, byl taky věřící a říkal, že svatba je pro něj posvátná.

Rodiče byli nadšení. Jenže já ho nemilovala. Vdala jsem se, aby Tomáš žárlil. A taky proto, že jsem se bála, že zůstanu na ocet. Měla jsem s Otou dvě děti, ale čím dál častěji jsem začala znovu myslet na Tomáše.

Napsala jsem mu dopis. A on mi odepsal. Svěřovala jsem se mu se svými pocity, s tím, že nejsem šťastná. V jedné slabé chvilce, jsem mu řekla, že jsem si Otu vzala jenom proto, aby žárlil.

Láska je silnější

Od té doby jsme se začali pravidelně vídat. Tajně, když jsem chodila s dětmi ven. Na hřišti, v parku, cestou ze školy – to byla místa, kde jsme se začali s Tomášem potkávat. V manželství mi chyběla něha a pochopení, Ota byl pragmatik, Tomáš romantik.

Navíc jsme oba cítili, že nás to k sobě stále přitahuje. Kdybych se rozvedla, moje rodina by mě zatratila, porušila bych „svátost manželství“. Jenže naše obnovené přátelství s Tomášem přerostlo v opravdovou lásku.

Rozhodla jsem se, podala jsem žádost o rozvod a dle očekávání se naši ke mně obrátili zády.

Já jsem ale byla konečně šťastná. Čas vše zahojil a nakonec mi odpustil i Ota i má maminka. Otec se s tím nikdy nesmířil. Už jsem s Tomášem tolik let a nelituju jediného dne, který jsem po jeho boku prožila.

Magdalena (68), okolí Rumburka