Přes ulici si udělala stejný obchůdek a já musela skončit s podnikáním. Bylo to právě včas, abych se nedostala do velkých potíží.
Ten krámek jsem si vysnila. Prodávala jsem v něm různé drobnosti pro radost a udělala tam malé posezení, kam chodili lidé na kávičku. Nájem v centru velkoměsta byl značný. Přežívala jsem, pracovala i o víkendech, ale svou práci jsem milovala.
Kopie
Bylo to takové moje třetí dítě – dva syny jsem už měla velké. Do obchůdku chodili hlavně lidé ze sousedství, byli to stálí zákazníci s nimiž jsem se přátelila a vyprávěla jim o svých radostech i strastech s malým obchůdkem.
Zejména jedna sousedka se vyptávala dosti důkladně na vše, co se mého podnikání týkalo. A potom se stalo něco neuvěřitelného. Po třinácti letech se objevil naprosto stejný obchůdek na protější straně ulice.
Dokonalá kopie mého nápadu, ovšem s tím rozdílem, že všechno zboží bylo levnější než moje. Lidé se začali samozřejmě stahovat tam. A jak jsem záhy zjistila, obchůdek si zřídila přesně ta sousedka, která se mě celé ty roky na všechno tak lačně vyptávala. Chce mě snad zlikvidovat?
Zloba a nenávist
Byla to matka majitele domu, nájem měla tudíž zdarma nebo za hubičku, a tak měla oproti mě další nespornou výhodu. Jakákoli válka byla předem prohraná. Musela jsem se svého obchodu vzdát.
Hlavně to udělat před zimou, abych nemusela ještě navíc platit energie. Vypověděla jsem rychle smlouvu, ještě tři poslední měsíce bojovala, a co jsem neprodala, to jsem si odvezla domů, abych to nabízela postupně přátelům a známým.
V poslední chvíli
Nebyla jsem doma ani měsíc, když udeřila pandemie. Všechno zavřelo – i lstivá sousedka. Chodila jsem kolem a říkala si: „To jsem měla kliku!“ Pandemii by můj obchůdek býval neustál.
Tehdy jsem si zaslouženě odpočinula, protože těch třináct let jsem neznala víkendy, a pak jsem se přihlásila na rekvalifikační kurz aranžování, který jsem získala od úřadu zdarma.
Doplnila jsem si tak dovednosti. A dnes se věnuji aranžování naplno. Nebýt té zlé osoby, nikdy bych dnes tak spokojená nebyla, byla bych vyčerpaná, a navíc po uši zadlužená svým obchodem.
Jana (62), Praha