Domů     Tajemné přízraky na hřbitově
Tajemné přízraky na hřbitově
5 minut čtení

V den Památky zesnulých jsme prožily na hřbitově nevysvětlitelné věci! Zjistily jsme, že krátce po uložení do hrobu mohou být duše zemřelých velice aktivní.

Hodně lidí chodí na hřbitov pravidelně alespoň na Dušičky. Já jsem navštěvovala hrob svých blízkých pravidelně každý týden už několik let. Přišlo mi to tak správné.

Sestra mi dělala doprovod

Chodila jsem tam hlavně za svým milovaným manželem Jaroslavem, který mě předčasně opustil. Vzala mi ho zákeřná rakovina. Většinou jsem si tam s ním „povídala“ a vzpomínala na naše krásné a společně strávené roky.

Často mě při mých návštěvách doprovázela moje sestra, která rovněž nedávno ovdověla jako já. A jednoho dne se nám při návštěvě hřbitova stala hodně podivná věc, ze které mě ještě dnes při vzpomínce mrazí.

Vyrazily jsme až pozdě odpoledne

Už při jedné z mých minulých návštěv hřbitova, kterou jsem absolvovala sama, jsem si všimla, že nedaleko našeho hrobu, přes uličku, přibyli noví zesnulí.

Tentokrát, 2. listopadu, jsem šla uctít památku rodičů, manžela i bratra opět v doprovodu své mladší sestry Jany.

Původně jsme se domlouvaly na brzké odpoledne, ale Janě do toho něco přišlo, a proto jsme se na hřbitov vydaly zapálit svíčky už skoro za tmy, nedlouho před zavírací hodinou.

Tajemná atmosféra

V tu dobu už na hřbitově skoro nikdo nebyl. Jakmile jsme prošly vstupní brankou, sestra se mi svěřila, že má zvláštní tísnivý pocit. Odbyla jsem ji s tím, ať nestraší, ale sama jsem se také necítila moc dobře.

Na hřbitově panovala v ten podvečer zvláštní atmosféra, zvýrazněná tím, že byla mlha. Člověk si tam najednou připadal jako na onom světě.

Postávaly jsme u hrobu a vzpomínaly

Do mlhavé tmy probleskovaly svíčky, čerstvě zapálené na většině hrobů. Jana se mě chytila za ruku, jako když jsme byly malé děti a ona u staršího sourozence hledala oporu.

Došly jsme k našemu rodinnému hrobu, zapálily jsme svíčky a chvíli tiše postály se vzpomínkami na naše milované rodiče. Sestra se mě stále pevně držela. Najednou mi stiskla ruku ještě silněji a šeptem se mě zeptala, jestli jsem také slyšela nějaké hlasy.

Slyšely jsme tlumené hlasy

Nejprve jsem ji chtěla opět trochu okřiknout, ale vzápětí jsem to zaslechla také. Šlo opravdu o dva hlasy, mužský a ženský. Nebylo možné jim rozumět, ale z tónu, kterým se vyjadřovaly, bylo znát, že se hádají.

Myslela jsem si, že se takhle potichu přou nějací další návštěvníci hřbitova, ale když jsem se rozhlédla kolem, zjistila jsem, že široko daleko nikdo není. To už jsem se začala bát stejně jako Jana. Ta navrhovala, abychom rychle odešly. Nic jsem proti tomuto nápadu nenamítala.

Vznášející se přízraky

Otočily jsme se a sestra tlumeně vykřikla hrůzou. Mně se naopak nedostávalo ani slov. V mlze přímo před námi, u toho nového hrobu, jsme totiž spatřily dva vznášející se přízraky.

Nikdy předtím jsem neviděla ducha mrtvého člověka, ale tak nějak jsem si ho vždy představovala. Nepřipomínalo to lidské postavy, ale spíš takové rozmazané fialové obláčky.

Stály jsme na místě jako přikované

Obě jsme se sestrou stály a fascinovaně se dívaly na ty přízraky. Nedokázaly jsme se pohnout z místa. Zdálo se ale, že duchové jsou neškodní a vůbec si nás nevšímají. Chvílemi to vypadalo, jako by útočili jeden na druhého.

Znovu se ozývaly ty hlasy, které jsme slyšely předtím. Teď už bylo jasné, že patří k přízrakům, na které se díváme.

Najednou byly pryč

Hlavou mi blesklo, že to jsou možná duše těch nedávno zesnulých, jejichž čerstvě vytesaných jmen jsem si předtím všimla na náhrobní desce. Ta hrůzná podívaná trvala možná pět minut. Potom se přízraky najednou ztratily.

Byla to zesnulá dvojice?

Po hlavní cestě někdo přicházel a Jana znovu málem vykřikla. Tentokrát to byl ale živý člověk, hrobník, kterého jsme obě od vidění znaly. Přišel nás upozornit na to, že bude zamykat vchod. Se sestrou jsme mu poděkovaly a rychle se vydaly ke vstupní bráně.

Obě jsme si přály být co nejrychleji pryč. Ještě předtím jsem se ho ale zeptala na ta dvě nová jména, aniž bych mu ale cokoli řekla o tom našem podivném zážitku. Hrobník odpověděl, že to jsou manželé, kteří zahynuli při autonehodě.

Sama na hřbitov už nechodím

Od toho zážitku se bojím na hřbitov chodit sama. Doprovází mě vždy sestra, která by tam také beze mě nešla. Nic podobného se nám od té doby už naštěstí nestalo a také tam už nechodíme za tmy.

Někde jsem pak četla, že po smrti nějakou dobu trvá, než se čerstvě pohřbené duše dostanou do jiného světa. To mi připadá jako nejlogičtější zdůvodnění těch tajemných a nevysvětlitelných věcí, které jsme s Janou onoho večera na hřbitově zažily. Doufám ale, že už ničeho takového nikdy znovu svědkem nebudu.

Ivana J. (67), Česká Lípa

Další článek
Související články
3 minuty čtení
V den, kdy přítel tu strašlivou bestii přinesl domů, se nám život obrátil naruby. Ta kytka byla nebezpečná. Nikdy bych nevěřila, že mohou rostliny žárlit. To, co se mi ale stalo, mě přesvědčilo o tom, že i ony dokážou cítit, milovat a také nenávidět. Nevím, co to bylo za rostlinu, přítel si ji přivezl z jedné ze svých cest na jiný kontinent jako malou sazeničku, což se samozřejmě nesmí, ale on
5 minut čtení
Odcházela jsem z kavárny, když mě neznámý muž náhle oslovil. A následně mi začal vyprávět můj životní příběh. Od jisté doby věřím a jsem přesvědčená o tom, že tělo po smrti zmizí, ale naše duše přetrvává dál. Můj dávný milovaný se totiž převtělil do jiného člověka! Jak jinak si to vysvětlit? Odkud mohl dotyčný muž znát o mé první lásce tolik podrobností? Je možné, že si vzpomínky na minulé živo
3 minuty čtení
Přání o rodinném domku se mi nakonec splnilo. Jednou odpoledne jsem na zahradě zažila něco, co mi vlilo novou krev do žil. Celý život jsem toužila po rodinném domě s terasou a velkou zahradou. Jenže dlouho vše nasvědčovalo tomu, že se mi tento sen nikdy nesplní. Manžel Jirka totiž na moje návrhy na luxusní bydlení v klidném prostředí vždy reagoval zamítavě. Tvrdil, že je na takovém baráku spous
5 minut čtení
Po rozvodu jsem hledala klidné a tiché místo. V novém domě jsem ale zažila spíše něco děsivého a nepochopitelného. Může se brána mezi naším světem a tím nadpřirozeným vyskytovat v naší blízkosti? Po jisté zkušenosti jsem přesvědčená o tom, že ano. Stalo se to už dávno, ale v paměti to mám čerstvé, jako by k tomu došlo včera. Záhadné ztráty Měsíc po nastěhování do nového bytu se mi začaly
3 minuty čtení
Po smrti manžela jsem cítila bolest a prázdno. Jediné, co mi přinášelo útěchu, byly návštěvy hřbitova. Při jedné se stalo něco neuvěřitelného. Před čtyřmi lety mi zemřel milovaný manžel Vašek. Často chodím na jeho hrob zapálit svíčku. Vydala jsem se na hřbitov i před několika měsíci, v den, kdy by slavil narozeniny. A zažila jsem tam něco nečekaného. S Vaškem jsme se brali mladí. Bylo nám čerst
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Sklo jako působivý architektonický materiál
rezidenceonline.cz
Sklo jako působivý architektonický materiál
Velkoplošné prvky ze živého transparentního materiálu stavbu osvěžují, propouštějí do jejího nitra spoustu světla, a tím zlepšují kvalitu vnitřního prostředí. Navíc významně ovlivňují vzhled budovy. Tak jako dřevo a kámen v konstrukčních řešeních zdařile zastupuje ocel, výplně z cihelného či jiného zdiva zase velmi působivě nahrazuje sklo. Jeho vizuálního benefitu v podobě zrcadlení oblohy i
Chřest s holandskou omáčkou
tisicereceptu.cz
Chřest s holandskou omáčkou
Jeden z nejklasičtějších receptů světové gastronomie. Možná vám omáčka nevyjde napoprvé úplně skvěle, je to výzva! Suroviny na 4 porce 3 žloutky 50 ml vývaru 50 ml bílého vína bílý pepř, sůl
Z druhé svatby s Langmajerem nic nebude?
nasehvezdy.cz
Z druhé svatby s Langmajerem nic nebude?
Tohle asi herec ze seriálu Specialisté Jiří Langmajer (59) nečekal! V nedávném rozhovoru se rozbásnil o své manželce, hvězdě seriálu Ulice Adéle Gondíkové (51). Prozradil svůj plán zopakovat si s ní
Češi ví, jak na recyklaci! Poradí si i s magnety do elektroaut
21stoleti.cz
Češi ví, jak na recyklaci! Poradí si i s magnety do elektroaut
Plasty jdou do žlutého kontejneru, papír zase do modrého. Třídění odpadu je považováno za základ zdárné recyklace. Nicméně ta se netýká jen plastových lahví nebo hromady starých novin. Některé její fo
Matematika v říši zvířat: Mají zvířata skryté početní schopnosti?
epochaplus.cz
Matematika v říši zvířat: Mají zvířata skryté početní schopnosti?
Zvířata číslům a počítání skutečně rozumějí. Doby, kdy se předpokládalo, že pouze člověk disponuje tak komplexní kognitivní schopností, jsou dávno pryč. Dokonce i zvířata s velmi malým mozkem jsou schopna početních úkonů, i když v některých případech založených hlavně na odhadu čísel, který ovšem bývá ve značném množství případů správný. Tato fascinující zjištění otevírají nové
Země musí být varována! Co stálo za zhroucením významné vědkyně?
enigmaplus.cz
Země musí být varována! Co stálo za zhroucením významné vědkyně?
Claudie Haigneré je uznávaná vědkyně. Coby první Francouzka, která se podívala do kosmu, se dlouhá léta těší vysoké popularitě. Pak ale přichází rok 2008. Žena je po kolapsu, během něhož vykřikuje pod
LUHAČOVICKÉ INTERMEZZO
epochanacestach.cz
LUHAČOVICKÉ INTERMEZZO
V turisticky oblíbených Luhačovicích se v Kulturním centru Elektra uskuteční první poprázdninové HOVORY W. Nejen místní minerální vodu budou se skvělým Otakarem „Ťuldou“ Brouskem popíjet pánové Jiří Werich Petrášek, Pavel Mészáros a Karel Štolba. A vše proběhne s láskou a humorem.  
Metodějova žáka z Velké Moravy vyhnali
historyplus.cz
Metodějova žáka z Velké Moravy vyhnali
Na Velké Moravě ho uvěznili, mučili a nakonec odtud musel odejít. Nový domov najde Kliment Ochridský v Makedonii. Díky podpoře bulharského knížete vytvoří na břehu Ochridského jezera centrum slovanské vzdělanosti a kultury. Byl žákem Konstantina (826/827–869) a Metoděje (815–885) a stejně jako oni patří mezi sedmipočetníky (slovanské svaté). V letech 860–861 oba bratry doprovázel na
Můj pejsek tušil, že se blíží neštěstí
skutecnepribehy.cz
Můj pejsek tušil, že se blíží neštěstí
Ten den jsem si chtěla užít naplno. Nejprve jsem vyrazila na procházku s pejskem, pak jsem si chtěla vychutnat kávu v kavárně. Můj pes byl ale zásadně proti. Jako každé ráno jsem vstala, udělala si pomerančový džus a z lednice vyndala jogurt. Po celou dobu se mi pod nohama pletl náš pes Rudy. Jako obvykle čekal na příděl voňavých
Italské Versailles krášlí sochy z Pompejí
epochalnisvet.cz
Italské Versailles krášlí sochy z Pompejí
„Už sám palác stojí za návštěvu Itálie,“ skládá francouzský malíř Richard de Saint-Non hold jedné z nejvelkolepějších královských rezidencí světa. Na mysli má Casertu, sídlo vybudované nedaleko Neapole, jež velikostí a nádherou soupeří s Versailles.   Neapolský panovník Karel VII. (1716–1788) pozvedne krabičku s medailony královských podobizen a vloží ji do připraveného otvoru. Před zraky tisíců přihlížejících
Pupínky ze stresu? Ne, díky, vy volíte klid
nejsemsama.cz
Pupínky ze stresu? Ne, díky, vy volíte klid
Stres si umí dupnout pěkně nahlas a umí se nenápadně podepsat i na pleti, která potom vypadá, jako by si vzala dovolenou bez ohlášení. Jedním z nejviditelnějších projevů stresu může být zhoršení stavu pokožky. S vyrážkou či akné ze stresu se potýká mnoho lidí, aniž by tušili pravou příčinu. Signál stresu? Za vyrážkou ze stresu
Breitling vstupuje do NFL: luxusní čas se potkává s americkým fotbalem
iluxus.cz
Breitling vstupuje do NFL: luxusní čas se potkává s americkým fotbalem
Švýcarský hodinářský gigant Breitling oznámil průlomovou spolupráci s National Football League (NFL). Partnerství na několik let dopředu dělá z Breitlingu oficiálního globálního partnera a prvního lux