Domů     Přítel mi postavil zlatou klec
Přítel mi postavil zlatou klec
7 minut čtení

Vysněný dům se zahradou a bazénem se brzy změnil ve zlatou klec, od které měl klíče jen můj přítel. Zachránili mě až moji dva o hodně mladší sourozenci. Pomohli mi utéct!

Můj život s přítelem byl ze začátku jako z pohádky. Zahrnoval mě přízní, obdivem i luxusem, o jakém se mi nikdy ani nesnilo. Dětství jsem prožila jen s maminkou a dvěma mladšími sourozenci. Na rozhazování jsme nikdy neměli, ale žili jsme si pěkně a spokojeně.

Bylo mi necelých devatenáct let, když nám maminka zemřela a já převzala péči o sourozence se vším všudy. Bylo to těžší, než jsem předpokládala.

Nový šéf se mi líbil

Čekalo mě skoro patnáct let starostí. Nejmladší bratr totiž začal v pubertě vyvádět a nakonec skončil coby drogově závislý v léčebně. Stále jsem se mu snažila pomáhat, ale veškerý můj soukromý život byl ta tam.

Tehdejší přítel mě opustil a jiného jsem si už neměla sílu hledat. Když se sestra i bratr odstěhovali, bylo mi sice jen něco málo přes třicet, ale unavená jsem byla, jako by mi bylo sto.

Chodila jsem do práce a z práce, neměla přátele ani nějaké zvláštní koníčky. Takhle to šlo až do mých pětačtyřiceti, kdy se můj život jako mávnutím kouzelného proutku změnil. Vše začalo příchodem našeho nového pana ředitele.

Byl moc hezký a ženské o něm napovídaly spoustu drbů. „Víš, Martinko, že už je Adam dvakrát rozvedený?“ šeptala mi jedna do ucha a ta druhá koulela očima: „A platí na tři děti strašně vysoké výživné!“ Mně to moc nezajímalo. Ale zato já, ke svému velkému údivu, zajímala jeho.

Bláznivě jsem se zamilovala

„Martinko, nešla byste se mnou na kávu?“ zeptal se mě jednou těsně před koncem pracovní doby, aby ho nikdo neslyšel. Byla jsem z té otázky tak vyvedená z míry, že jsem se zmohla jen na nesmělé přikývnutí. Nebyla jsem schopná ze sebe vypravit ani slovo!

Vždyť kdy jsem naposled měla rande? Někdy v sedmnácti? U kávy jsme si moc hezky popovídali, tedy, já mlčela a on mluvil. Líbilo se mi to. Nemusela jsem se starat o nic. Všechno obstaral on. Od výběru kávy a zákusku přes téma našeho rozhovoru.

Byl sečtělý a vzdělaný. Začali jsme se vídat čím dál častěji a já se bláznivě zamilovala. „Od příštího měsíce jdu pracovat jinam!“ oznámil mi jednou jakoby nic. Považovala jsem to za konec našeho vztahu a celou noc probrečela.

Stále jsem přemýšlela, co jsem mu udělala či neudělala, že mě opouští? On to ale myslel úplně jinak! Prý jsem jen trochu nedovtipná… „Měli bychom se sestěhovat, není nač čekat. Rozhodnul jsem se postavit dům. Pro tebe a pro mě!

Budu se o tebe starat a zahrnu tě láskou i luxusem!“ oznámil mi trochu teatrálně, ale já byla víc než nadšená.

Ohromil mě luxusem

Dojalo mě to a potěšilo. Polichotilo! Ani mě tenkrát nenapadlo, že se mě mohl zeptat, zda souhlasím! Stavba domu pokračovala rychleji, než jsem čekal.

Aby mi to čekání uteklo ještě rychleji, vzal mě Adam na luxusní dovolenou k moři a také lyžovat do hor na ledovec. Připadala jsem si jako princezna. Koupil mi lyže i oblečení, zaplatil kurs angličtiny. V novém domě nechal zabudovat vnitřní i vnější bazén.

Do zahrady nám architekt navrhnul samé exotické stromy, které nechal dovézt až z nějakého speciálního obchodu v Itálii. Občas mě napadlo, zda to Adam nepřehání, ale on vždy jen mávnul rukou. Jako že se nemám do ničeho míchat!

Stěhování do nově vniklé čtvrti samých nových honosných domů proběhlo nad očekávání rychle. Ani jsem se nemusela obtěžovat s vybíráním nábytku. Adam zařídil úplně všechno. Měla jsem být nadšená, ale ten luxus se mi od prvního okamžiku zajídal.

K čemu kožená polstrovaná postel a k čemu sedačka velká jako celý můj bývalý obývák?

Toužila jsem po obyčejných věcech

Procházela jsem domem a přišla si ztracená. Těšila jsem se do práce na svoje kolegyně, ale ani to mi Adam nemínil dopřát. „Prosím tě, teď jsme spolu. Už nemusíš za těch pár korun sedět v zaprášené kanceláři od nevidím do nevidím.

Buď doma a starej se o domácnost!“ nařídil mi a já si netroufla odporovat. Dny jsem trávila uklízením a taky péčí o svoji maličkost. Adam mi totiž neznačil, že bych měla shodit pár kilo a trochu na sobě zapracovat.

Koupil mi dokonce i hodně drahý posilovací přístroj. „Adame, chtěla bych si vyjít do města, šla bych na kafe s kolegyněmi!“ prosila jsem ho, ale jemu se to nelíbilo. „A to mě tady necháš samotného?“ ptal se smutně a hned navrhnul společnou večeři.

Samozřejmě v luxusní restauraci. Mně se ale stýskalo po párku v rohlíku nebo obyčejném smažáku! Začala jsem být čím dál nespokojenější. Možná mi spadly z očí růžové brýle. Možná jsem si začala všímat věcí, kterých jsem si měla všimnout už dávno. Nevím.

Moje nespokojenost rostla, až jsem sebrala odvahu a oznámila Adamovi, že chci od něho odejít.

Neměla jsem vůbec nic

Zíral na mě nevěřícně. „Co bys chtěla? Máš úplně všechno. Jen se na sebe podívej. Myslíš, že tě ještě bude někdo chtít, ty chudinko?“ zeptal se mě tiše, aniž zvednul hlas. Kdyby na mě alespoň zakřičel. Kdyby projevil nějaké emoce! Ale on ne. Byl ledově klidný!

Začala jsem se ho bát. Neměla jsem svoje vlastní peníze. Neměla jsem kde bydlet. Neměla jsem zaměstnání, natož nějaké úspory. Neměla jsem vůbec nic. Odchod ze zlaté klece, možná spíš zlatého vězení, jsem stále odkládala. Ze zbabělosti!

Potom mi někdo nečekaně zabušil na dveře. Podivila jsem se, protože jinak každý zvonil naším speciálním zvonkem, který přehrával snad sto melodií. Bušení neustávalo. Když jsem otevřela, čekalo na mě překvapení. Můj bratr i sestra!

Oba stáli na prahu, dovnitř nechtěli. „Jdeme si pro tebe! Sbal si kufr a koukej si pospíšit!“ řekl bratr a sestra jen přikývla. Odvezli si mě k sobě domů takovou starou škodovkou.

Sestra s bratrem si mě našli

Nechápala jsem, jak mě našli, ani jak přišli na nápad mě odvézt. Oni mi to ale vysvětlili. Zastavili jsme se cestou na hranolky a tam mi všechno řekli. „Úplně náhodou jsem se seznámil s bývalou ženou Adama. Tou první. Měl už totiž tři a přítelkyň nepočítaně.

Každá od něho utekla. Měl jsem ti za zlé, že ses nám tak dlouho vůbec neozývala, ale ona mi o Adamovi vyprávěla. A víš, co mi řekla?“ ptal se bratr a aniž čekal na odpověď, pokračoval: „Řekla mi, abych tě vysvobodil, dokud je čas!“ Sestra mě pohladila po ruce.

„Jsme ti hodně dlužní. Za to jak ses hezky o nás starala a jak si nás neopustila, ani když jsme udělali nějaký průšvih. Chceme ti to všechno splatit! Budeš bydlet u mě.

A můžeš se prý vrátit i do svojí práce, už jsem se ptala!“ Koukala jsem na ty svoje dva dárečky a pocítila vděčnost i zadostiučinění. Můj čas a moje práce, kterou jsem do nich vložila, se mi bohatě vrátila!

Martina D. (55), střední Čechy

Související články
5 minut čtení
Zpočátku se to zdálo jako sen, který se splnil, a mnohé ženy mi i záviděly. Tři děti, milující manžel, spokojená rodina. Jenže pak mi to osud všechno bral. Připadala jsem si jako neporazitelná. Měla jsem děti, muže a dům, který jsem milovala. Můj život byl zkrátka pohodlný a krásný. Ale až do chvíle, než přišel ten telefonát. Ten změnil vše. „Přivezli Adama,“ slyšela jsem našeho známého, který
3 minuty čtení
Dcera s vnukem za námi jezdí jenom jednou za rok. Chtěli jsme mít doma něco roztomilého a hravého, a tak jsme si pořídili Maxe. Máme s mým mužem spokojené manželství, malý domeček, zahrádku a pejska. Tedy měli jsme pejska. Byl to jezevčík, jmenoval se Max. Žijeme si poklidně. Moc lidí za námi nechodí. Dcera s manželem a vnuk žijí v cizině, přijedou na Vánoce, pak je zas do dalších Vánoc nevidím
2 minuty čtení
Pohádali jsme se kvůli malichernosti a rozešli se ten den ve zlém. Byla to chyba. Nikdy totiž nevíte, jestli to nejsou vaše poslední společné chvilky. Moje moudrá babička vždycky říkávala, že i když se večer s někým pohádáme, nejpozději ráno bychom se měli udobřit a pak rozloučit v dobrém. To kdyby se domů už večer jeden z nás nevrátil. Nebrala jsem tyhle její životní rady úplně vážně, až přiše
3 minuty čtení
Byla to jedna z těch nocí, kdy všechno bylo v nebývalém klidu. Seděla jsem na gauči, když mi přišla zpráva od Markéty. Chtěla zmizet. Markéta se dlouhodobě trápila. Prošla si nehezkým vztahem, práce ji nebavila, stále tvrdila, že přežívá a neví, jak dál. Až tu noc mi přišla zpráva: „Tak jsem to udělala. Právě jsem si koupila letenku do Austrálie. Chci tam začít znovu a jinak. Připadám si tad
4 minuty čtení
Dcera měla za sebou rozchod s přítelem, který do naší rodiny nikdy nezapadl. A mně se vůbec nelíbil, protože ji jen využíval. Když se konečně k mé velké radosti rozešli, a ona se musela vrátit k nám do rodinného domku, vlastně jsem si oddechla. Byla ale stále smutná a ani kamarádky ji nedokázaly vytáhnout, aby se s nimi šla bavit. Časem se jí nálada postupně lepšila. Někdy si i tiše prozpěvoval
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Řecký Roswell: Co se odehrálo nad vesnicí Megaplatanos?
enigmaplus.cz
Řecký Roswell: Co se odehrálo nad vesnicí Megaplatanos?
Megaplatanos je malá vesnice na severu Řecka, v geografickém území Makedonie. Turisté tuto oblast vyhledávají především pro návštěvu antických památek či pro reminiscence na starověkého vládce Alexand
To pírko z havrana bylo určitě kouzelné!
skutecnepribehy.cz
To pírko z havrana bylo určitě kouzelné!
Hrozně jsem se bála. Seděla jsem v parku a třásla se při myšlence, jak mě bude za chvíli zkoušet nejstrašnější profesor. Najednou mi spadlo k nohám černé pírko. Studovala jsem tenkrát historii. Každá fakulta má svého obávaného profesora, i já takového měla. U něho jsem měla dělat zkoušku z paleografie, což je věda, která se zabývá čtením a výkladem starých listin. Student
3 travičky, které píší dějiny: Měla Kateřina Medicejská jedovou komnatu?
epochaplus.cz
3 travičky, které píší dějiny: Měla Kateřina Medicejská jedovou komnatu?
Směs bahna a močůvky pod okny pařížských domů nabírá rudý nádech lidské krve. Bartolomějská noc z 23. na 24. srpna 1572 je v plném proudu. Podle všeho iniciuje řádění francouzská královna Kateřina Medicejská (1519–1589). Nechvalně se tak zapíše do historie.   Ostatně, na dvoře ji za života manžela nikdo příliš nemusí, je nižšího původu a
Život pod hvězdnou oblohou
rezidenceonline.cz
Život pod hvězdnou oblohou
Na začátku byl jasný požadavek: Potřebujeme interiér, který bude harmonicky vyvážený a ve kterém se bude dobře cítit jak muž, tak i žena. Chceme do něj dostat barvy, ale nikoli ho barvami přehlušit. A jak zadání dopadlo? Každý, kdo chce bydlet ve městě, si vybírá bydlení ideálně v blízkosti parku či jiné zeleně, ať už
Dort s kávou a ořechy
nejsemsama.cz
Dort s kávou a ořechy
Suroviny: Na korpus: 50 g mletých vlašských ořechů 220 g cukru 220 g másla 200 g hladké mouky 4 vejce 2 lžíce kakaa 4 lžičky instantní kávy 2 lžičky kypřicího prášku ½ lžičky jedlé sody Na krém: 350 g moučkového cukru 170 g másla 1 lžíce vody 3 lžičky instantní kávy vlašské ořechy na ozdobu
Čingischán: Vůdce, dobyvatel a odkaz mongolské říše
21stoleti.cz
Čingischán: Vůdce, dobyvatel a odkaz mongolské říše
Pražské Národní muzeum hostí jednu z nejvýznamnějších výstav letošního roku. Pod názvem Čingischán a jeho svět se návštěvníci mohou ponořit do fascinující historie mongolského impéria a jeho vládce. T
Javoříčské jeskyně: Podzemní Niagarský vodopád a nejslavnější krápníková záclona
epochanacestach.cz
Javoříčské jeskyně: Podzemní Niagarský vodopád a nejslavnější krápníková záclona
Téměř šest kilometrů jsou dlouhé třípatrové podzemní chodby nejkrásnějších českých jeskyní. Javoříčské jeskyně jsou významným zimovištěm netopýrů a vrápenců, ale turistů tu potkáme přece jen o poznání víc. Obdivovat přírodní krásy jich sem každoročně přijede na šedesát tisíc. Na vrchu Špraněk nedaleko Javoříčka lidé odnepaměti znali skalní dutinu zvanou Svěcená díra. Byla dlouhá dvacet metrů
Generál Buquoy: Válčil ve službách Habsburků za almužnu?
historyplus.cz
Generál Buquoy: Válčil ve službách Habsburků za almužnu?
„Vzdát se? Vzdát se takové kanálii?!“ vykřikne zlostně Buquoy na uherské jezdce, kteří ho obklíčili. „Nikdy! To raději zemřu!“ Tasí kord a… Kdosi mu ho vyrazí z ruky. Záhy bezbranného válečníka zasáhne kopí. Poprvé, podruhé, potřetí… A také padne výstřel z pistole!   Bude vojákem! Stejně jako jeho otce, který byl za věrné služby španělským Habsburkům povýšen
Osídlil Antarktidu odvážný Nor?
epochalnisvet.cz
Osídlil Antarktidu odvážný Nor?
Celý život norský přírodovědec Carsten Borchgrevink směřoval na jih. Z rodné Kristianie, dnešního Osla, se mladík vydává studovat lesnictví do Saska. Jenže studium je pro dobrodružnou povahu mladého Nora příliš nudné.   Sotva školu absolvuje, Carsten Borchgrevink (1864–1934) odpluje do Austrálie…Čtyři roky pendluje kontinentem se zeměměřičskými týmy, až se nakonec přece jen usadí v městečku Bowenfels.
Ricottové lívance s ovocem
tisicereceptu.cz
Ricottové lívance s ovocem
Lívanečky z ricotty jsou úžasně vláčné a křehké a jsou připravené za chvíli. Potřebujete 3 vejce 250 g ricotty 250 ml mléka 120 g hladké mouky 1 lžičku prášku do pečiva máslo nebo ghí javo
Na místě bývalého pivovaru v karlovarské čtvrti Rybáře vznikne nový developerský projekt
iluxus.cz
Na místě bývalého pivovaru v karlovarské čtvrti Rybáře vznikne nový developerský projekt
Nad levým břehem řeky Ohře nedaleko vlakového nádraží v Karlových Varech vyrostou v nadcházejících letech nové byty, obchody, náměstíčko, ale i veřejný park plný zeleně. Moderní výstavba s názvem Nové
Dopřeje Decastelo novou šanci exmanželovi?
nasehvezdy.cz
Dopřeje Decastelo novou šanci exmanželovi?
Tráví spolu čas, mají děti a kdysi se bláznivě milovali. Herečka Eva Decastelo (46) ze seriálu Kamarádi našla prý znovu vřelou náruč u svého bývalého muže, scenáristy Reného Decastela (51). Sotva se