Náš sedmiletý vnouček Jiřík nás letos zaskočil svým přáním, žádný dárek pod stromeček prý nechce! Je to normální?

Jiřík je nejstarší z našich tří vnoučků a loňské Vánoce začal mít silné pochybnosti ohledně Ježíška. Dopadlo to totiž tak, že byl po rozbalení dárků velmi zklamaný, protože nedostal auto, které si přál.

Ne že bychom mu jeho přání nechtěli splnit, ale on ho nenapsal do dopisu Ježíškovi. Prý si ho jenom přál v duchu, a Ježíšek by to přece měl vědět. Prožíval to zklamání těžce a celý Štědrý večer mu to vrtalo hlavou.

Neustále dokola probíral, proč to autíčko nedostal, když na něj tolik myslel. Nakonec jsem to nevydržela. Na rovinu jsem mu řekla, jak to s Ježíškem ve skutečnosti je. A domluvili jsme se, že kvůli mladším sourozencům budeme s Ježíškem pokračovat jako předtím.

Dopis Ježíškovi

Zdálo se mi, že to všechno přijal rozumně. Jenže letos Jiřík do dopisu napsal: Milý Ježíšku, přeji si, abys mi nic nenosil. Teď jsme všichni zmatení, jeho rodiče i my, babička s dědečkem, nevíme, co dělat?

Je možné, že by ho poznání, že žádný Ježíšek dárky nenosí, tak zasáhlo? Nebo prostě nechce, abychom zbytečně neutráceli. Žádné finanční strádání nemáme, tak vůbec nemohu pochopit, proč takto zareagoval.

Samozřejmě mu nějaké dárky koupíme, Jiřík z nich určitě bude mít radost, ale nepřipadá nám ta reakce úplně normální. A stejně tak se chová i k přípravám svátků. Své mamince řekl, ať peče méně cukroví, že on ho jíst nebude.

Probírala jsem to dokonce s dcerou mé známé, která je psycholožka. Dala mi radu, abych vnuka do dárků zainteresovala.

Konečně řešení?

Někteří lidé totiž mají větší radost, když dárky dávají, než přijímají. U našeho Jiříka tomu zřejmě tak je. Když jsem mu navrhla, že by mohl nějakým dárečkem překvapit své rodiče a také mě s dědečkem, rozsvítily se mu oči.

Dala jsem mu tři stovky a byla zvědavá, co jeho vtipná hlavinka vymyslí. Potěšilo mě, že nechtěl peníze ode mě vzít jen tak, ale nakonec jsme se domluvili, že mi pomůže s nákupem a trochu s úklidem. Stanovili jsme si práci a odměnu za ní.

Celý zbytek odpoledne jsme pak probírali, co by bylo těmi správnými dárky, které potěší. Musela jsem se divit a občas i smát, jaké postřehy měl. To bude veselý Štědrý večer, těšila jsem se. Takové vtipné dárky nikdo nečeká. Inu, děti mají bujnou fantazii a někdy skvělé nápady.

Jarmila (54), Děčín