Kdysi jsme si s mým manželem prošli tím, čemu se neurčitě říká „manželská krize“. Nevěřila jsem, že se ještě někdy dokážeme zvednout a jít dál životem společně.

Manžel si za mě před pár lety našel náhradu a mně zůstaly oči pro pláč, prázdný dům a soucitné pohledy okolí. Že se můj muž schází s o deset let mladší ženou, bylo na malém městě veřejným tajemstvím.

Domek z karet

Když naše děti vylétly z hnízda, byla to pro nás pochopitelně velká změna, s níž jsme se nejprve snažili vypořádat společně. Stačil ale pouhý rok, abych si uvědomila, že už si jdeme každý svou cestou.

Martin, můj muž, začal trávit mnohem více času v práci, neustále telefonoval a na každou mou otázku odpovídal úsečně. A já, jako starostlivá manželka, jsem celou tu dobu myslela, že je chudák přepracovaný. O to víc jsem se snažila budovat klidné zázemí.

Domov se mi ale brzy rozpadl jako domek z karet. Na nevěru mého muže jsem přišla při pročítání výpisu z našeho společného účtu. Co znamenaly všechny ty platby za večeře, kina či kavárny Martin nezapíral. S klidným výrazem ve tváři mi řekl: „Scházím se s někým jiným.“ Pár dní nato se odstěhoval – k ní.

Zdálo se mi to celé neuvěřitelné, jako bláznivý román, jako zlý sen, z něhož se mi nedařilo probudit několik měsíců. Až mě najednou probudil sám Martin.

Žili jsme bez sebe necelého půl roku, než si Martin uvědomil, že život po boku mladé milenky nemá sebemenší budoucnost.

S prosíkem o odpuštění a sbalenými kufry se následně objevil před mým prahem. „Nemůžeš mu to odpustit?“ „To se nedá odpustit,“ domlouvala mi tehdy má kamarádka Pavla, která se nemohla smířit s tím, že jsem po tom všem Martina vzala zpět domů.

Měla samozřejmě pravdu, nedalo se jen tak smazat to, co naše manželství tak zásadně poznamenalo, a přesně to jsem také manželovi řekla.

Dokázali jsme to kvůli rodině

Opět jsme žili spolu a on se snažil, bylo na něm znát, že by mi snesl modré z nebe, kdyby to náš vztah zachránilo a já jsem mu po nějaké době přece jen nakonec dokázala odpustit.

Hlavně proto, že o mé odpuštění doopravdy stál a také kvůli našim dětem a rodině. Ani jeden z nás jsme nedovedl naše manželství zahodit a od té doby se oba snažíme tuhle druhou šanci nepromarnit.

Za minulostí jsme se rozhodli udělat tlustou čáru a zbytek života začít s čistým štítem. Před pár měsíci jsme se stali potřetí prarodiči a náš malý vnouček Jiřík je teď ta naše největší radost. Nic není víc, než rodina!

Olga (62), Karlovarsko