Domů     Zůstala jsem jen já a ta samota
Zůstala jsem jen já a ta samota
5 minut čtení

Sedávám na oprýskané lavičce před domem. Pamatuje víc příběhů než já sama. Cítím smutek, jak je vše pryč.

Dřív měla jemně modrý nátěr, dnes je barva dávno sloupaná a dřevo je poznamenané časem i počasím. Přesto v ní nacházím zvláštní krásu. Stala se mou každodenní společností, podobně jako kdysi rádio nebo knihy, které mi vyplňovaly ticho.

Už tam ale nevydržím sedět dlouho. Záda protestují a ruce občas neposlouchají tak, jak bych si přála. I tak ale zůstávám alespoň chvíli, protože večerní klid, pomalu mizející světlo a jemná vůně květin mi přinášejí pocit, že všechno má ještě svůj řád.

Ulice plná zcela cizích hlasů

Pozoruji ulici, kterou bych dokázala projít i se zavřenýma očima. Chodník je popraskaný, domy zestárly, ale dětský smích zůstal stejný. Jsou to jiné děti než kdysi, přesto mi jejich radost připomíná dávné časy.

Některé si mě dobírají, když se pomalu šourám s holí, jiné mě pozdraví s milým úsměvem. „Dobrý den, paní Aleno!“ volají na mě.

Občas cítím, že si ze mě dělají legraci, ale není v tom zloba. A vlastně jsem za to ráda. Horší by bylo, kdyby kolem mě procházely bez povšimnutí, jako by tam nikdo neseděl.

Léto, které vše změnilo

Jedno léto zůstalo ve mně zapsané víc než jiná. Nedokážu říct přesně kdy, čas pro mě postupně ztratil ostré obrysy. Vím jen, že tehdy se všechno zpomalilo a zároveň vyprázdnilo.

Vnučka přestala jezdit na návštěvy, syn se ozýval čím dál méně a dny se začaly podobat jeden druhému. Můj svět se scvrkl na pár místností a ticho mezi nimi. Přestala jsem i malovat. Celý život jsem malovala krajiny. Louky, lesy, řeky, kopce.

Ale tehdy jsem vzala štětec do ruky a nic nepřišlo. Barvy působily cize, jako by ke mně už nepatřily. Seděla jsem dlouho před prázdným plátnem, dokud jsem ho nakonec neodložila. Zůstalo schované a já měla pocit, že jsem tam s ním odložila i část sebe.

Jednoho rána jsem u schránky našla prázdnou plechovku. Někdo ji tam odložil bez přemýšlení, ale mně se zdála zvláštní. Byla od kompotu, s obrázkem meruněk a trochu pomačkaným okrajem. Vzala jsem ji domů, umyla a položila na parapet.

Návrat ke staré vzpomínce

Nevěděla jsem proč, ale nechtěla jsem ji vyhodit. Druhý den jsem do ní nalila vodu a přidala malou větvičku, kterou jsem našla pod stromem. Nečekala jsem nic, ale po pár dnech se objevily drobné kořínky.

Bylo to nenápadné, skoro neviditelné, ale přesto mě to potěšilo víc, než bych čekala. Najednou jsem měla pocit, že se starám o něco živého.

Vzpomněla jsem si na dětství, kdy jsem si hrála se semínky a sledovala, jestli vyrostou. Stačila krabička, trocha vlhka a trpělivost. Rozhodla jsem se zkusit to znovu.

Byl osamocený jako já

Našla jsem starou krabičku, připravila ji a vložila pár semínek. Nečekala jsem zázraky, spíš jsem chtěla vyplnit čas. Když se ale objevily první zelené lístky, do očí se mi nahrnuly slzy. Nebylo to jen o rostlině.

Bylo to o pocitu, že něco ve mně ještě nezmizelo. Že i teď může vzniknout něco nového. Postupně jsem začala sbírat další nádoby, plnit je hlínou a zkoušet, co všechno může vyrůst. Balkón se proměnil v malý kousek světa, který jsem si vytvořila sama.

Jedno odpoledne jsem u domu potkala chlapce. Seděl na schodech, drobný, s pihami a opotřebovaným batohem. Když mě zahlédl, snažil se skrýt slzy, ale bylo to zbytečné. Nechtěl mluvit, jen krčil rameny. Nabídla jsem mu ovoce, které jsem měla u sebe.

Přijal ho a tiše poděkoval. Druhý den tam byl znovu. A pak znovu. Postupně jsme spolu začali mluvit. Jmenoval se Lukáš. Říkal, že doma bývá sám, protože rodiče pracují dlouho do večera.

Ticho prý nemá rád, a tak zůstával venku. Jednou jsem mu dala pár semínek a ukázala, co dělám. Nadchl se víc, než bych čekala.

Malá zahrada, velká změna

Za nějaký čas jsme oba měli své malé „zahrady“. Každý v jiných nádobách, ale se stejnou péčí. Popisovali jsme si, co kde roste, a radovali se z každého nového lístku. Nosil mi prázdné kelímky a krabičky, které našel, a já je proměňovala v nové květináče.

Najednou jsem měla důvod vstát, podívat se, co se změnilo, a někomu o tom vyprávět. Ne jako babička nebo matka, ale jako člověk, který má co sdílet.

Co zůstává, i když se všechno mění

Dnes už je z něj student a má svůj vlastní svět. Občas se zastaví, přinese semínka nebo jen zamává zdálky. Na balkoně ale pořád uchovávám jeho první pokus o pěstování. Už dávno nic neroste, ale má pro mě jinou hodnotu.

Připomíná mi, že i malé setkání může změnit víc, než bych čekala. Můj život není plný velkých příběhů ani zásadních okamžiků. Přesto jsem pochopila, že i drobnosti mohou mít hluboký význam.

Nenápadné, ale bolí to

Někdy stačí málo, pár slov, trocha zájmu, obyčejná přítomnost. Jen mě občas zabolí, že to nebyla vlastní rodina, kdo mi tyto chvíle dal. Měly patřit jim, společným dnům, vnoučatům, sdíleným okamžikům.

Místo toho přišly od někoho, kdo do mého života vstoupil náhodou. A i když za to cítím vděčnost, zůstává ve mně ta palčivá otázka, jaké by to bylo, kdybych nemusela čekat na cizího člověka, aby mi připomněl, že na světě ještě mám své místo. Napadne to i moji rodinu?

Alena T. (75), Chrudim

Související články
3 minuty čtení
Nemohu se léta vyrovnat s tím, že odešel můj chytrý a úspěšný syn. Dlouho jsem se proto chovala ke své dceři nemožně a trápila jí. Najdeme k sobě někdy cestu? Mému Honzíkovi bylo sedmnáct. Než onemocněl, byl to kluk plný energie, který vnášel dobrou náladu, kamkoli přišel. Pak začal být unavený a občas i hodně vyčerpaný, ale přičítali jsme to jeho sportovním aktivitám a taky škole. První ročník g
3 minuty čtení
Kdysi jsem měla úplně obyčejný život, na který dnes vzpomínám jako na něco, co patřilo někomu jinému. Srazilo mě auto a já přišla o vše. Pracovala jsem jako květinářka a každý den jsem vázala květiny. Byla to práce, kterou jsem milovala. Každá kytice měla svůj příběh, každá kombinace barev mi dávala smysl. Lidé si ode mě odnášeli radost a já měla pocit, že dělám něco krásného a užitečného. Vedl
4 minuty čtení
Věřila jsem, že po letech samoty jsem konečně našla štěstí v náruči nového muže. Jenže můj desetiletý syn to nesl těžce. Myslela jsem si, že život samoživitelky bude jen nekonečným kolotočem povinností a osamělých večerů. Když jsem potkala Tomáše, měla jsem pocit, jako by se na mě po dlouhé zimě konečně usmálo slunce. Nevšimla jsem si však, že stín, který náš vztah vrhal, dopadal přímo na to ne
3 minuty čtení
Netoužila jsem po muži, ovšem kamarád mi nevadil. Dnes se bojím věřit komukoli. Zbyněk byl muž, který se do naší čtvrti přistěhoval. Byli jsme tam starousedlíci, znali jsme se, takže jsme mezi sebe jen tak někoho nepustili. Ale Zbyněk byl šarmantní vdovec, všechny si nás získal. Bavil všechny, byl pozorný, ovšem vycítil, že všichni mají své blízké, rodiny. Až na jednu osobu. Na mě. Takže se na
5 minut čtení
Je to klišé. Studentka zamilovaná do učitele. Jenže nikdo neví, jaké problémy přijdou, když se to stane. Lidé nepřejí a dělají podrazy. Vždy jsem se zajímala o biologii. Když jsem byla ve třeťáku na gymplu, nastoupil k nám mladý učitel. Byl hned po škole, takže zapálený do své práce. A neviděl problém v tom, když se někdo zajímal více o předmět, aby mu více ukázal. Abych třeba mohla na biologic
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Staročeský koláč s borůvkami
tisicereceptu.cz
Staročeský koláč s borůvkami
Suroviny na 24 porcí 40 g droždí 60 g cukru krystal 600 g hladké mouky špetka soli 300 ml 12% smetany 150 g másla 1,5 kg borůvek 50 g rozemletých piškotů Na drobenku 300 g hladké mouky
Moje děti posedla tetovací mánie
skutecnepribehy.cz
Moje děti posedla tetovací mánie
Až dosud jsem si nemohla na své děti stěžovat. Byly hodné a úspěšné. Teď jsem ale strašně nešťastná z toho, že se tetují. Jsou dospělé, a nemůžu jim to tedy zakázat. Mám osmnáctiletého syna a dvacetiletou dceru, oba ještě studují a bydlí s námi. Vendulka studuje pedagogickou fakultu a chodí na výpomoc do jedné advokátní
Chlapa nechce Vondráčková už ani vidět!
nasehvezdy.cz
Chlapa nechce Vondráčková už ani vidět!
Herečka Lucie Vondráčková (46) měla vždy kolem sebe dost nápadníků a po nezdarech se dokázala rychle oklepat. Tentokrát je ale vše jinak. Po konci vztahu s mladším MMA zápasníkem Zdeňkem Polívkou (
Plevel ovládl váš trávník? Možná děláte tuhle zásadní chybu
rezidenceonline.cz
Plevel ovládl váš trávník? Možná děláte tuhle zásadní chybu
Pokud váš trávník po zimě připomíná spíš flekatý koberec než lákavý zelený porost, není to náhoda. Jaro vždy nemilosrdně odhalí místa, kde plevel využil náskok, který získal ještě před začátkem sezóny. Dobrou zprávou je, že právě teď máte šanci změnit pravidla hry. Když půda volá o pomoc Důvod, proč se plevele na jaře chovají životaschopněji
Vše o skladování vajec
epochalnisvet.cz
Vše o skladování vajec
Kupujeme je často, protože mají v našich kuchyních bohaté využití. Jak ale vejce uskladnit, aby se nezkazila nebo nestala zdrojem nepříjemných zdravotních problémů? Poradíme vám! Dříve jsme slýchávali, že bychom konzumaci vajec měli omezit, protože nejsou zdravá. Poslední trendy však hovoří o tom, že vejce nám neškodí. To však platí za předpokladu, že s nimi
Ztratili Vizigóti po smrti krále chuť do boje?
historyplus.cz
Ztratili Vizigóti po smrti krále chuť do boje?
Postupuje uvážlivě a snaží se dodržovat mírovou smlouvu s Franky, kterou uzavřel už jeho otec. Ovšem ani to Alaricha od války se svým sousedem nezachrání. Chlodvík dostal zálusk na jeho území a Vizigóty chce z Galie vyhnat! Dosáhli vrcholu své moci. Germánský kmen Vizigótů na počátku 6. století kontroluje většinu Pyrenejského poloostrova a současně si
Red Hot Chili Peppers prodali své hudební portfolio za 300 milionů dolarů
iluxus.cz
Red Hot Chili Peppers prodali své hudební portfolio za 300 milionů dolarů
Red Hot Chili Peppers se zařadili po bok hudebních gigantů, kteří v posledních letech proměňují své životní dílo v jednu z nejcennějších investičních komodit současnosti. Legendární kalifornská kapela
Záhadní stavitelé Stonehenge: Postavili prehistorické Lurdy?
enigmaplus.cz
Záhadní stavitelé Stonehenge: Postavili prehistorické Lurdy?
Komplex menhirů a kamenných kruhů Stonehenge se nachází v jižní Anglii na Salisburské pláni asi 145 kilometrů na západ od Londýna. Proč někdo tuto víc než 5000 let starou památku vytvořil? Výsledky
Nový český rekord pro Mercedes-Benz CLA: 810 km na jedno nabití
21stoleti.cz
Nový český rekord pro Mercedes-Benz CLA: 810 km na jedno nabití
Plných 810 km za pouhých 10 hodin, bez nabíjení – to je výsledek nového českého rekordu s plně elektrickým vozem Mercedes-Benz CLA. Na průběh dohlížela agentura Dobrý den a oficiálně jej zaznamenala j
Trestalo se vyzrazení postupu výroby papíru smrtí?
epochaplus.cz
Trestalo se vyzrazení postupu výroby papíru smrtí?
V čínském císařském paláci se rodí vynález, který změní svět víc než jakákoli zbraň nebo říše. Papír. Lehký, obyčejný na pohled, ale revoluční v důsledcích. Otevírá dveře vzdělání, moci i šíření informací a zároveň se kolem něj začíná šířit legenda o tajemství, které se mělo chránit až za hranici života a smrti. Píše se 2.
Rizoto z červené řepy
nejsemsama.cz
Rizoto z červené řepy
Tahle nenápadná surovina může být hvězdou kuchyně. Na zdobení můžete použít mikrobylinky a různé druhy sekaných ořechů. Ingredience: 250 rýže na rizoto 500 g červené řepy 1 cibule olivový olej 150 ml suchého bílého vína 1 l zeleninového vývaru 70 g parmazánu Postup: Nejdřív dejte vařit červenou řepu. Nechte ji vcelku a vařte v osolené vodě asi 60 min. Poté nechte vychladnout. Oloupejte
CÍSAŘ KAREL I. V BRANDÝSE NAD LABEM
epochanacestach.cz
CÍSAŘ KAREL I. V BRANDÝSE NAD LABEM
Město Brandýs nad Labem-Stará Boleslav, Modlitební liga císaře Karla za mír mezi národy, Řád sv. Jiří, evropský řád Domu habsbursko-lotrinského, Unie evropských vojensko-historických skupin a Národní technické muzeum Vás zvou na 24. ročník tradiční Audience u císaře Karla I. Audience proběhne v sobotu 16. května v Brandýs nad Labem-Staré Boleslavi. Akci již tradičně zahájíme přivítáním