Domů     Přišla jsem o milovanou dcerku
Přišla jsem o milovanou dcerku
5 minut čtení

Kdysi jsem kamarádce řekla, že můj život je fádní. Jak moc bych si přála vzít ta slova zpátky. Jenže to už nešlo.

Ta bolest se nedá popsat. I když rozumově chápete, jak obrovská tragédie to je, skutečný rozměr pochopíte až ve chvíli, kdy vás to potká. Já to bohužel vím. Přišla jsem o dítě. Nic nepomáhá.

Snažíte se fungovat kvůli rodině, ale pak vás přemůže pláč, prázdno, neustálé otázky, proč právě vy. Napadne vás, že byste šli za svým dítětem. Zároveň ale víte, že byste tím ublížili těm, kteří zůstali. Ty myšlenky proto na chvíli odezní.

Jenže pak už nemáte sílu pokračovat. Myšlenky na odchod se vracejí a jsou čím dál konkrétnější. Já si řekla, že si vezmu dost prášků a prostě usnu. Když jsem si uvědomila, že usínám, všechno ze mě spadlo. Najednou žádná bolest, žádné trápení.

Byl to zvláštní stav. Přemýšlela jsem, jestli se setkám s dcerou. V tu chvíli jsem ale uslyšela křik. Byl to můj zeť. Ptal se, co jsem udělala. Pak už si nic nepamatuji. Probrala jsem se až v nemocnici. Ty holé stěny přesně vystihovaly můj život, prázdný, bez obsahu.

Přišla rodinná tragédie

Zeť stál u mé postele, vyděšený a zlomený. Přišel o manželku, a i když jsem pro něj nebyla tím nejdůležitějším člověkem, byla to další rána pro rodinu. Vždy jsme si byli blízcí, hodně mi pomáhal, je to dobrý člověk. Po té tragédii jsme si byli ještě blíž.

Teprve tehdy mi došlo, co jsem vlastně udělala. Chtěla jsem odejít a nechat tu jeho a milovaná vnoučata. Neviděla bych je vyrůstat. Dnes mi to připadá strašně smutné, tehdy jsem jiné řešení neviděla.

Byli jsme silná rodina

Klárka byla to nejcennější, co jsme měli. Byla jediná, další dítě jsme s manželem mít nemohli. Tehdy mě ani nenapadlo, jak křehké je mít jen jedno dítě. Když se mu něco stane, zůstane po vymodleném dítěti obrovská prázdnota.

S manželem jsme Klárce chtěli dát všechno, hlavně lásku. Jindra je naštěstí skvělý muž, poznali se na vysoké škole. Brzy se vzali, a když mi zemřel manžel, vzali si mě k sobě domů. Byli jsme jedna domácnost. Oni, jejich dvě děti a já.

Přinášeli mi jen radost

Nikdy jsem neměla pocit, že bych mladým byla na obtíž. Žili jsme spolu hezky a přirozeně. Vnoučata ke mně chodila na dobroty, nikdo nás nekáral za naše malé dohody a tajnosti. Stala se ze mě babička na plný úvazek a byla jsem šťastná.

Konečně jsem měla velkou rodinu, po jaké jsme s manželem celý život toužili, ale tehdy se nám jí nedostalo. Drželi jsme při sobě. Jenže nic netrvá věčně. Proč to ale muselo skončit právě takovou tragédií? Bylo tehdy parné léto. To si pamatuji.

Několik dní po sobě bylo nesmírné dusno. Klárka se tehdy měla účastnit nějakého pracovního výjezdu. Odjela k večeru, aby byla druhý den ráno na nějakém semináři. Z toho horka se v noci přivalila velká bouře. Když se blýskalo, vůbec se mi to nelíbilo.

Jenže Klára už byla na cestě. Tehdy nebylo handsfree, abychom jí hned volali. Byli jsme doma. Děti šly spát, já jsem ale nemohla zabrat. Ta noc byla děsivá, proplakaná. Klára se neozývala, proto jí Jindra sám zavolal. Telefon zvedl někdo cizí. Zdravotník.

Od něj jsme se dozvěděli, že Klára skončila v hromadné havárii na dálnici a transportovali ji do nemocnice. Jeli jsme za ní oba dva, já i Jindra, děti pohlídala sousedka. Naštěstí ale spaly.

Když jsme přijeli do nemocnice, dceru operovali a my dlouhé hodiny čekali, až se Klára probere. Její stav byl ale kritický. Museli jsme jet domů, nepustili nás k ní. Až druhý den nás opět zavolali.

Klára tehdy na chvíli otevřela oči, snad se i usmála a řekla, že nás miluje. To bylo vše. Zase jsme odešli domů, ale s nadějí, že vše dobře dopadne. Druhý den už ale Klára nebyla.

Vaše maminka už není

Se zetěm jsme museli vyřešit spoustu věcí, mezi nimi i to, jak říct dětem, že maminka už není. Bylo to tak smutné, tehdy mne na chvíli přebolel stesk po dceři, když jsem viděla ty nevinné dušičky, jak pláčou. První dny po pohřbu byly hrozné.

Předtím jsme jednali nějak automaticky, vše směřovalo hlavně k zařízení obřadu, takže nebyl čas myslet na nic jiného. Ale pak? Když vše proběhlo, nastalo nesnesitelné prázdno.

Doma jsme zakopávali o Klárčiny věci, cítili jsme její vůni. Děti byly zmatené a smutné. Stýskalo se jim po mamince a chtěly, aby se brzy vrátila.

Jak žít dál bez dcery?

Po pár dnech jsme si s Jindrou sedli a řekli si, jak dál. Domluvili jsme se na chodu domácnosti, rozdělili jsme si práce, udělali si harmonogram, abychom přišli na jiné myšlenky. Jenže je jasné, že jsme nemohli žít jako klasická rodina.

Jezdit na výlety s dětmi a babkou, to pro ještě mladého chlapa není. Jindrovi bylo lehce přes čtyřicet. A tak si našel přítelkyni.

Jak to mohl udělat?

Nechápala jsem. Tehdy určitě ne. Přece nám to fungovalo dobře. Děti se už se situací relativně vyrovnaly. A zeť jim měl přivést macechu? Dostala jsem strach, že jim tím ublíží, samozřejmě jsem to brala jako zradu vůči Kláře. Jindra ale naléhal:

„Pochop, že musím žít dál.“ Nebyla jeho dcera, jediné dítě. Mně se žít nechtělo. Ale neměla jsem sílu oponovat. Však to byl jeho dům. Jindrova nová přítelkyně Kamila začala chodit k nám domů.

Zdálo se, že děti jsou s ní v pohodě a Jindra byl konečně zase šťastný. Ale já? Najednou jsem měla pocit, že jsem tam navíc. I proto jsem si řekla, že je čas odejít.

Zdena P. (68), Bruntál

Související články
5 minut čtení
Cítím se pořád jak svázaná. I po letech si v sobě nosím těžké břemeno vzpomínek, které mě svírají a brání mi volně dýchat. Ale chci to změnit! Pevně doufám, že se to povede. Dětství, které jsem prožila, bylo jako nekonečný maraton strachu a nejistoty. Můj otec býval v práci skoro pořád, ale když byl doma, jeho nálady byly nevyzpytatelné. Stačilo, abych se na něj jen podívala, na ten jeho výraz
2 minuty čtení
Můj rodný dům. Tak jsem na něm lpěla, až mám pocit, jestli jsem nepřivolala ty děsné tragédie. Dívám se na to místo. Tam, kde jsem měla kotvu. Skvělé zázemí. Najednou tu není. Jako kdyby všechno sfoukl vítr spolu s prachem sutin domu, který jsem začala nenávidět. Bylo tam tak krásně Šlo o útulný domeček. Prvorepubliková stavba, která patřila prarodičům, vešli jsme se tam i já, brácha a ro
3 minuty čtení
Proč zrovna já? Nebyla jsem snad tak ošklivá, abych nenašla muže. Bohužel, když přišel ten pravý, osud mi ho brzy zase vzal. Vždy ve mně bylo něco jinak. Přitahovala jsem pozornost, aniž bych o to usilovala. Bohužel i tu negativní. Když jsem byla mladá, mužům jsem se líbila, to jsem vnímala. Jenže tehdy jsem s tím asi neuměla tak pracovat. Měla jsem pocit, že mám čas. Lidé se mi smáli Hla
5 minut čtení
Nedávno diagnostikovali mé milované sestře Marii rakovinu, a i když lékaři dělají, co mohou, vím, že čas, který nám zbývá, se už bohužel krátí. Když sedím u její postele v nemocnici, vracejí se mi vzpomínky na všechno, co jsme spolu prožily. V těch chvílích mi tečou po tvářích slzy jako hrachy, i když vím, že bych teď měla být ta silná sestra... Byla jsem ta důležitá Marie je o pět let ml
3 minuty čtení
Koupili jsme dům i s kocourem. Měl se u nás jako v bavlnce. Když přišel jeho čas, překonal sám sebe a svůj strach, abych ho ještě naposledy pohladila. S novým domkem, který jsme si koupili, jsme „zdědili“ i malého kocourka Macíka. Původní majitelé nám řekli, že tady kocour žije už řadu let a jen stěží by si zvykal na jiné prostředí. Je velmi skromný – vděčný za svůj koutek v komoře na nářadí, p
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Jak vylepšit svou nemovitost? Jde to i za pár korun a svépomocí
epochaplus.cz
Jak vylepšit svou nemovitost? Jde to i za pár korun a svépomocí
Také vám přijde, že vaše bydlení není tak zajímavé, a tak originální, jako tomu bylo před lety? V tom případě je nejvyšší čas na to, abyste zapřemýšleli nad tím, že si to doma trochu upravíte, že si to doma trochu zvelebíte. Teď vás možná začne napadat, že budete muset najít a oslovit řemeslníky, počkat několik měsíců,
Útěk Hrušínské od rodiny za kolegou z Ulice?
nasehvezdy.cz
Útěk Hrušínské od rodiny za kolegou z Ulice?
Manželství herečky ze seriálu Ulice Kristýny Hrušínské (40) definitivně ztroskotalo a jako koráb klesá ke dnu? Právě to vyplývá z domněnek, které se poslední dobou šíří nezadržitelnou rychlostí. Hru
The Dramatizer od Douglas Collection je novou beauty hvězdou
iluxus.cz
The Dramatizer od Douglas Collection je novou beauty hvězdou
Milovnice výrazného líčení mají nový důvod k radosti. Značka Douglas představuje horkou novinku ze své privátní řady Douglas Collection – řasenku The Dramatizer, která slibuje maximální objem, délku i
Mezi hroby jsme zažili hrůzu
skutecnepribehy.cz
Mezi hroby jsme zažili hrůzu
Jak je člověk mladý, tak je i hloupý. Když jsme se vydali s přáteli na hřbitov, nechovali jsme se zrovna ukázkově. Ubytovali jsme se tehdy ve starém penzionu, a když přišel večer, Ondřej dostal skvělý nápad. Posilněný alkoholem povídá. „Co kdybychom se vydali na místní hřbitov? Třeba něco zažijeme.“ Nadšená jsem nebyla, ale nechtěla jsem na penzionu
Krémová polévka s rebarborou
tisicereceptu.cz
Krémová polévka s rebarborou
Suroviny na 4 porce 1 kg rebarbory 500 ml zeleninového vývaru 2 lžíce přírod. cukru krupice 4 lžíce zakysané smetany tabasco pepř mletý sůl Postup Očištěnou rebarboru oloupejte, opláchn
Vyčarujte si štíhlejší tvář
nejsemsama.cz
Vyčarujte si štíhlejší tvář
Někdy tváře rozkvetou jako dva plné květy. Stačí pár něžných úprav, a váš obličej získá lehkost ranní mlhy. Zhubnout jen v jedné části těla je úkol téměř nemožný, a oteklá tvář může mít navíc mnoho různých příčin. Může za tím být například alergická reakce, špatné stravovací návyky, nedostatek spánku, zavodnění organismu nebo genetika. Pokud zjistíte, co za
Teritorium krále zvířat: Lvi kdysi lovili i v Japonsku
21stoleti.cz
Teritorium krále zvířat: Lvi kdysi lovili i v Japonsku
Není to největší šelma, ani největší suchozemské šelma, a dokonce ani největší kočkovitá šelma. Přesto je lev označován za krále zvířat. Spojován bývá zpravidla s africkým kontinentem, v omezeném počt
Přemysl Otakar II. vs. Štěpán V.: Nenávist, léčky a zápas do posledního dechu
historyplus.cz
Přemysl Otakar II. vs. Štěpán V.: Nenávist, léčky a zápas do posledního dechu
Léčky a úskoky jsou jeho specialitou. V tomto způsobu boje je uherský král Štěpán V. skutečně vynalézavý! Past nachystá i na Přemysla Otakara II., jehož chce zajmout, či snad dokonce zabít! Český panovník však díky včasnému varování hrozícímu nebezpečí unikne a na zrádné chování svého rivala podá stížnost k papeži do Říma…   S uherským králem Bélou
Badatel zmizel poblíž Oblasti 51: Musel být odstraněn?
enigmaplus.cz
Badatel zmizel poblíž Oblasti 51: Musel být odstraněn?
Krátce před svým zmizením zveřejňuje americký badatel Kenny Veach na internetu video, kde tvrdí, že jižně od Oblasti 51 našel podivnou jeskyni ve tvaru „M“. Navzdory varování lidí se ji vrací prozkoum
Výletní místo se změnilo v tábor smrti
epochalnisvet.cz
Výletní místo se změnilo v tábor smrti
Bělehrad prochází ve 30. letech minulého století výraznou architektonickou proměnou. Jedním ze symbolů modernizace hlavního města tehdejšího Království Jugoslávie má být průmyslové výstaviště Staro Sajmište.   Rozlehlý areál u řeky Sávy je otevřen v září 1937. Podívat se do něj přijdou davy lidí, které mohou obdivovat nazdobené výstavní pavilony či centrální věž s televizním vysílačem.
Sklo jako působivý architektonický materiál
rezidenceonline.cz
Sklo jako působivý architektonický materiál
Velkoplošné prvky ze živého transparentního materiálu stavbu osvěžují, propouštějí do jejího nitra spoustu světla, a tím zlepšují kvalitu vnitřního prostředí. Navíc významně ovlivňují vzhled budovy. Tak jako dřevo a kámen v konstrukčních řešeních zdařile zastupuje ocel, výplně z cihelného či jiného zdiva zase velmi působivě nahrazuje sklo. Jeho vizuálního benefitu v podobě zrcadlení oblohy i
Setkání se šumavskými bylinkami může uzdravovat
epochanacestach.cz
Setkání se šumavskými bylinkami může uzdravovat
Šumavské bylinné lázně v Kašperských Horách jsou vzácné. Tradice zdejšího léčitelství se tu pojí s moderním pojetím wellness. A u toho nesmíte chybět. Jsou naprosto výjimečné a přitom vlastně totálně obyčejné. Na nic speciálního si nehrají a právě proto lidi okouzlují. Bylinné lázně leží přímo v historickém centru městečka nedaleko řeky Otavy, pod dohledem majestátního hradu Kašperk. Jejich jedinečnost spočívá v tom, že využívají