Ta holka se ale uměla zalíbit a vlichotit každému. Moje vnučka byla snadným cílem. Byla příliš mladá na to, aby podvodnici poznala už z dálky.

Před čtyřmi lety se moje vnučka Klára, tehdy třiadvacetiletá studentka medicíny, seznámila s Evou.

Eva byla její nová kamarádka z univerzity, jak jsme si dlouho všichni mysleli. Charismatická, s hlasem, který vás svojí melodičností ukolébal, a jak jsme zjistili, i ošálil.

„Babi, Eva je úžasná,“ říkala vnučka Klára s očima plnýma nadšení, jako by byla očarovaná. „Vždycky ví, co říct, a všichni ji mají rádi.“ Přiznám se, nejdřív jsem ji měla ráda taky.

Několik žen v jedné

Když k nám poprvé přišla na návštěvu, přinesla domácí koláč a chovala se, jako by nás znala celý život. Ale něco na ní bylo příliš dokonalé. Moje dcera Jitka, Klářina máma, byla opatrnější.

„Mami, ta Eva je jako chameleon,“ řekla mi jednou, když jsme seděly u kávy. „Všimla sis, jak se mění podle toho, s kým mluví? S Klárou je jako sestra, s tebou jako vnučka a s mým Jendou se najednou baví o autech.“ Smála jsem se tomu, ale Jitka měla pravdu. Eva byla každou chvíli někým jiným.

Nepustila ji domů

Dlouho jsme ji ale z ničeho nepodezírali a vždy jsme ji u nás rádi viděli. První náznak problémů přišel, když Klára přestala jezdit domů na víkendy, protože „Eva ji potřebovala“. Po nějaké době Evin nátlak začal vadit i Kláře. Jednou mi vnučka volala v slzách:

„Babi, Eva mi řekla, že když jí nepomůžu s tím projektem, tak se na mě všichni na škole budou dívat skrz prsty.“ Eva si chtěla ukrást moji vnučku jen pro sebe. Začala Kláru přesvědčovat, že ji rodina jen brzdí.

„Kláro, tvoje máma tě pořád kontroluje,“ slyšela jsem ji jednou říct, když si myslela, že jsou v pokoji samy. „A tvoje babička? Ta žije v minulém století. Ty potřebuješ svobodu.“ Když jsem to řekla dceři, ta začala jednat.

Zjistila si o Evě víc a narazila na šokující věc: Eva nebyla studentka medicíny. Byla o pět let starší, než tvrdila, a na škole se jen „motala“, aby si získala kontakty. Když to Jitka řekla Kláře, málem se pohádaly. „Mami, ty ji jen nemáš ráda!“ křičela Klára.

„Eva je jediná, kdo mě chápe!“ Ta ale mezitím dál spřádala plány. Přesvědčila Kláru, aby si půjčila peníze na „společný projekt“, prý na charitativní akci. Klára dala dohromady všechny své úspory, asi sto tisíc, co jsme jí spořili na svatbu.

Usvědčili jsme ji

Peníze pochopitelně zmizely. Sedla jsem si s Klárou a řekla: „Holka, otevři oči. Tahle ženská tě jen využívá.“ Klára brečela, ale nechtěla mi věřit. Eva jí totálně vymyla mozek. Pak ale přišel zlom.

Můj synovec Petr, který dělá v IT, našel Eviny staré profily na sociálních sítích.Fotky s různými lidmi, kteří ji obviňovali z podvodů, od půjček po krádeže identity. Když jsme to ukázali Kláře, zhroutila se. „Jak jsem mohla být tak slepá?“ plakala.

Konfrontace

Pozvali jsme Evu na večeři k nám domů. Jitka položila na stůl vytištěné snímky jejích profilů a řekla: „Evo, mluv, nebo jdeme na policii.“ Eva se zasmála, ale bylo vidět, že je nervózní. „Vy mi nerozumíte,“ začala.

„Já jen chtěla pomoct Kláře, aby se osvobodila od vaší toxické rodiny.“ „Holka,“ řekla jsem jí, „ty už nikomu neublížíš. Máme důkazy, a jestli nevrátíš peníze a nezmizíš, půjdeš sedět.“

Eva J. (75), Klatovy