Lidé dělají ze zoufalství občas hloupé činy. Já se chytla magie. Vstoupila jsem tak na hodně tenký led.

Když ženu, která nemá děti, opustí ve třiačtyřiceti letech manžel, zhroutí se jí celý svět. Když ode mě Patrik odešel, v mém životě nastalo ticho. Neměla jsem ani komu zavolat. V posledních letech jsem žila jen pro svého muže.

Neměla jsem žádné kamarádky, nestála jsem o ně. Až když jsem najednou zůstala sama, začala jsem toho litovat. Najednou jsem se cítila tak sama! Najít si tak nějakou spřízněnou duši!

I když jsem to nikdy nedělala, vyrazila jsem do kavárny. Dala si kávu a rozhlížela se kolem. Kousek ode mě seděla skupina žen. Tolik jsem jim záviděla, že mají jedna druhou. Smály se a listovaly v nějaké knize.

Večerní posezení

Podle kresby na obalu jsem poznala, že to bude nejspíš nějaká kniha o bylinkách. Byliny a nejrůznější květiny byly odjakživa mou zálibou. O tom bych si s nimi mohla povídat! Zbavila jsem se zábran, vstala a vyrazila k nim. Nabídly mi, ať se posadím.

Za hodinku jsem se už smála s nimi. Dámy mě pozvaly na večerní posezení k jedné z nich. Za dva dny, až bude úplněk. Ani ve snu mě nenapadlo, že by to mělo nějakou souvislost. Nikdy jsem na úplňky a jejich magickou moc nevěřila.

Když jsem dorazila na místo, už tam ženy byly. Usadily jsme se kolem kulatého stolu, všude hořely svíce. Řekly, že si rozdáme kartičky. Namítla jsem, že je neumím. Však se to rychle naučíš, smály se. Zabrala jsem se do hry, až jsem zapomněla na čas. Najednou byla půlnoc.

Na seanci

Než jsem se nadála, byla jsem s ostatními spojena pevným stiskem rukou. Seance! Na útěk bylo pozdě. „Zeptáme se duchů, co s tebou bude,“ řekla ta, co seděla v čele. Byla jsem jako omámená, nemohla jsem uvěřit. A už se na mě hrnuly informace!

Do tří dnů změním práci, tam si najdu partnera a s ním otěhotním. Za své štěstí ale zaplatím! Odcházela jsem kolem jedné ráno a druhý den byla v práci nemožná. Jako ve snu jsem vnímala výpověď, kterou jsem dostala.

A za další dva dny jsem šla na pohovor, který dopadl dobře. Byla to práce mých snů. S novým kolegou jsme si padli do oka. Dnes máme rodinu a jsme šťastní. Nikdy bych nevěřila, že věštba, kterou jsem tehdy vyslechla, bude pravdivá. Co mě ale trápí dodnes? Čím za své štěstí jednou zaplatím?

Martina (61), Tábor