Domů     Musela jsem bojovat o muže
Musela jsem bojovat o muže
5 minut čtení

Když jsem se seznámila s tehdy čerstvě rozvedeným Petrem, jeho dospělá dcera Alena byla stále na svého otce velmi silně citově vázaná.

Věděla jsem tedy, že vztah s Alenou nebude snadný, ale nikdy jsem si nemyslela, že by se dcera mého milovaného muže mohla stát hrozbou pro náš vztah. Snažila jsem se tedy být trpělivá. Napřed mě Alena ignorovala, ale nebyla otevřeně nepřátelská.

Naivně jsem si myslela, že když jí dám čas, vztah mezi námi se časem zlepší. Věřila jsem, že si i ona časem najde kluka a láska změní její pohled na život i na vlastního otce. Že pochopí, že i on má právo na lásku!

Mé snahy selhávaly

O to víc mě bolelo, když jsem zjistila, že ani po letech se Alena nedokázala s naším vztahem srovnat. Čím víc jsem se snažila, tím víc si asi ona připadala ohrožená a její strach z toho, že ji otec odsune na druhou kolej, rostl.

I Petr se s ní snažil mluvit a vysvětlit jí, že její postavení v rodině a jeho srdci je neohrozitelné. Jen ona je jeho dcera a vždy zůstane jako jeho dítě jeho největší láskou. „Přece ale nechceš, abych zůstal navždy sám,“ zkoušel jí vysvětlit.

Přítel na telefonu

Alena měla neustálou potřebu Petrovi volat, i když věděla, že máme třeba návštěvu. Ze začátku to vypadalo jako náhoda, ale časem jsem vypozorovala, že se telefonáty dějí přesně v okamžicích, kdy jsme s Petrem měli naplánované něco speciálního.

Ať už víkendový výlet do zahraničí, nebo návštěvu mé rodiny. Prostě měla potřebu se neustále připomínat. Nevolala jen proto, aby nás pozdravila.

Hledala si důvody, jak si tátu ukradnout pro sebe na co nejdelší čas, a nedala se přerušit, ani když jí třeba řekl, že zrovna obědváme.

Měl o ni strach

Po čase se její zásahy staly agresivnějšími. Když jsme vyrazili na slavnostní večeři k našemu výročí, pochopitelně že uprostřed jídla, Alena zavolala. Byla už trochu opilá a začala s Petrem mluvit takovým tónem, že to bylo slyšet i na dálku.

„Stejně budeš jednou litovat, že jsi mámu opustil!“ vykřikla a třískla telefonem. Samozřejmě bylo po slavnostní náladě. Zaplatili jsme a šli jsme domů. Petr z toho byl velmi skleslý.

Začal mi vyprávět, že mu Alena volá i do práce a stále mluví o minulosti, o rodinných věcech, o tom, jak se Petr bez ní a mámy nikdy neobejde.

Začínal mít o svoji dceru strach. Není přece normální, aby dospělá žena takhle vyváděla jen proto, že si její otec našel novou ženu…

Dělala nám přepadovky

A já se začala bát, že mě chce Alena vymazat ze života. Když totiž dostudovala a vrátila se zpět do našeho města, našla si byt kousek od nás a začala k nám chodit, kdykoliv se jí zamanulo. A pochopitelně bez upozornění.

Přišla tedy ve chvíli, kdy jsme si užívali klidný večer u filmu nebo jsme měli návštěvu, a byla opilá a nepříjemná. Jednou dokonce přišla v jedenáct v noci, kdy jsme už byli v ložnici.

„Přišla jsem vás jen zkontrolovat,“ vtrhla do ložnice, sjela nás přísným pohledem a zase odpochodovala. Jindy přišla s tím, že u nás přespí, že nechce být doma sama.

Petr se sice snažil najít rovnováhu mezi námi dvěma, ale při každém rozhovoru s dcerou v něm Alena dokázala vyvolat pocit viny. Hrála si na malé dítě, kterým ona pro svého otce vždy bude, které potřebuje jeho pozornost.

Vztah se hroutil

Časem se samozřejmě její snaha začala na našem vztahu projevovat. Petr musel být pod neustálým tlakem, jak se snažil vybalancovat otcovství se svojí láskou ke mně.

Začalo to vypadat, že každý krok, který udělal, vedl k nějakému konfliktu, a náš vztah se pomalu začal hroutit. Já se cítila opuštěná, protože mé pokusy nějak vše vyřešit byly stále odmítány a já byla neustále stavěna do pozice vetřelce.

A to mě už zkrátka přestávalo bavit. Jeden večer jsem to nevydržela a při jedné její nevítané návštěvě jsem se rozhodla ji konfrontovat. Zastoupila jsem jí cestu do naší kuchyně, kam si šla nabídnout něco z lednice, a řekla jsem jí:

„Moc dobře víš, že tvůj táta je dospělý a má svůj život. Ty vždy zůstaneš jeho dítětem, ale nejsi jeho ženou. Začni žít svůj život!“ Věděla jsem, že riskuji, že ztratím muže, kterého jsem milovala.

Rozsekla jsem to

Petr, který o mém záměru neměl ani tušení, ztuhl stejně jako jeho dcera. Vzpamatoval se ale dřív než ona. Postavil se za mě a řekl: „Veronika má pravdu. Takhle to dál nemůže pokračovat.

Mám tě rád a ty víš, že jsi tu vždy vítaná, ale odteď to bude podle pravidel!“ V tu chvíli jsem také ztuhla, ale v srdci se mi rozlil tak šťastný pocit, že ho ani neumím popsat. Alena se otočila a vyběhla ven. Za sebou práskla dveřmi. Týden se neozvala.

Viděla jsem, jak je Petr jako na trní, ale nic mi nevyčítal. Naopak mi poděkoval, že jsem již neúnosnou situaci vyřešila. Po týdnu nám přišla sms od Aleny: „Omlouvám se. Mohla bych přijít na večeři?“

Veronika S. (55), Benešov

Související články
2 minuty čtení
Lidé mě vždycky měli rádi. Pak se ale na mě sesypaly problémy. Nevšimla jsem si, že už to najednou nejsem já! Nedávno mi bylo šedesát. Ten věk jsem si nepřipouštěla, dokud jsem chodila do práce, měla doma manžela, mladšího milence k tomu a každý rok jsem jezdila na dovolenou k moři. Byl to nádherný život! Byla jsem vždycky veselá holka, proto mě měli všichni rádi. Oblíbená spolužačka a vyhle
5 minut čtení
Před pár lety jsem se podruhé vdala. On byl mladší a moje děti si ho moc neoblíbily. Předpovídaly mi, že to špatně dopadne. A měly vlastně pravdu. Byla jsem úspěšně rozvedená a zvyklá na to, že můžu fungovat i sama. Děti už dávno dospěly a já na žádný vážný vztah jsem příliš nepomýšlela. Jenže pak mi do života vstoupil Vilém. Byl pozorný, vtipný a věděl, čím si mě získat. Jenže taky měl o jeden
3 minuty čtení
Ten starý pán už věděl, že mu mnoho dní nezbývá, smrti se ale nebál, strachoval se jen o své psí seniory. Slíbila jsem, že se o ně postarám. A to se mi vyplatilo. Už léta pracuji jako pečovatelka a mám svou klientelu nemohoucích lidí, za kterými každý den jezdím. Peněz za to není mnoho, já ale mám svou práci ráda. Ten pán byl můj velký oblíbenec. Drobný, nenápadný s nemocným srdíčkem. Moc toho
3 minuty čtení
Na Věru jsem nikdy nedala dopustit. Znaly jsme se od střední školy a považovala jsem ji za tu nejvěrnější kamarádku. Kdybych jen věděla... Když mi zemřel manžel, byla to právě ona, kdo ke mně první týdny skoro denně chodil. Nosila mi sladkosti na nervy, tahala mě na procházky a poslouchala moje nekonečné vzpomínání. Kdybych jen věděla, co dělá Věra za mými zády... Cizí žena mi radila Všec
3 minuty čtení
Manžel mi byl nevěrný snad na kaž­dém kroku. Nikdy jsem v sobě nenašla sílu od něho odejít. Až dnes si užívám své sladké pomsty. Hned po maturitě jsem se vdala, protože jsem otěhotněla. Můj Venca byl na vojně, tak se ženil ve vojenském. Jenže už na svatbě to začalo. Když se nahlas četla blahopřání, jedno bylo velmi jízlivé. Jak jsem se záhy dozvěděla, poslala ho Vencova milenka, kterou si našel
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
V zimě pozor na ledviny
panidomu.cz
V zimě pozor na ledviny
Jsou náchylné k prochladnutí a případný zánět není nic, o co by člověk stál. Ale o ledviny bychom tak jako tak měli pečovat celoročně. Pro tělo jsou nesmírně důležité a mají více funkcí než jen filtrování a vylučování škodlivin. – Produkují hormony, které ovlivňují krevní tlak i tvorbu červených krvinek. – Udržují v rovnováze minerály
Poslední velká bitva v Británii se strhla na vřesovišti
historyplus.cz
Poslední velká bitva v Británii se strhla na vřesovišti
Pravému křídlu Karlovy armády se podařilo narušit britské linie. Vzbouřenci toho ale nedokážou využít, jejich levé křídlo kvůli bažinatému terénu postupuje jen velmi pomalu. Britové přisunou na ohrožený úsek bojiště posily a vrhnou se do rozhodujícího protiútoku… Vrátit Stuartovce na britský trůn chtěli už v roce 1715, jejich povstání ale skončilo neúspěchem. Znovu to jakobité,
Hýčká si Brožovou teď bohatý developer?
nasehvezdy.cz
Hýčká si Brožovou teď bohatý developer?
Jak se říká, každé zlo je pro něco dobré? Herečka Kateřina Brožová (58) byla sice často spojována s exmanželem, podnikatelem Zdeňkem Tomanem (65), dosud se ale návrat k němu nepotvrdil. Nyní by ale
Znaménko jako zlé znamení
nejsemsama.cz
Znaménko jako zlé znamení
Většina znamének je neškodná. Některá ale mohou být prvním varováním před melanomem – nádorem, u kterého hraje včasné odhalení zásadní roli. Naučíme vás jednoduchou pomůcku, jak je rozeznat. Zrcadlo, řekni, zda je má kůže v pořádku… Tak bychom se měli jednou za čas zeptat a zkontrolovat všechny pihy, bradavičky či znaménka, co jich na těle máme. Právě to nám může