Domů     Nechtěla jsem, aby máma zůstala sama
Nechtěla jsem, aby máma zůstala sama
3 minuty čtení

S tátou se nedalo žít. Měla jsem ho ráda, ale chápala jsem, že pro mámu je tento způsob soužití k nevydržení. Byl samá ženská.

Máma mi dělala starosti. Po rozvodu zahořkla, zanevřela na muže, jako by to byli samí bídáci. Přitom nebyli, bídák byl táta, protože nenechal žádnou sukni na pokoji.

Vysvětlovala jsem jí, že všichni přece takoví nejsou, ona brečela, pila víno, hladila mě po vlasech a říkala: „Ty tomu ještě nerozumíš.“

Pravda, bylo mi jen devatenáct, ale chápala jsem, že táta je bohužel sukničkář, s nímž se fakticky nedá žít, ale že jsou mraky jiných, lepších. Jenomže mámě se nechtělo hledat.

Rozhodla jsem se tedy sehnat jí mužského, který by vyvrátil její přesvědčení, že jsou všichni muži mizerové.

Na plese

Skvělou příležitostí k seznámení byl můj maturitní ples. Tady se mohla naskytnout příležitost seznámit ji třeba s rozvedenými tatínky spolužaček. „Počkej, jen aby se nezhlídla v Horákovi,“ smály se holky. To bylo podle mého názoru vyloučeno.

Pan Horák byl mrzutý suchar středního věku, zapřisáhlý starý mládenec, učitel matematiky a biologie, kterého zajímali jen brouci, nikoli ženy. Alespoň se to o něm říkalo. Komické bylo, že máma se po celý ples bavila jenom s Horákem.

Nikdo nechápal, jak je to možné. Asi byla jeho typ. Moc jí to slušelo, vypadala mladě, a protože se jí učitel Horák, výjimečně milý, celý večer věnoval a něco do ní hučel, rozkvetla a v očích jí zazářily plamínky, které jsem tam celé roky nevídala.

„Zrovna ten trouba!“ smály se holky. „Jak se může tvoje máma celý večer tak dobře bavit s takovým sucharem?“

Puberta

Jenomže máma přesně takového suchara, jako byl Horák, potřebovala. Byl pro ni milionkrát přijatelnější nerudný pedagog i s tou jeho sbírkou mimořádně ošklivých brouků, než okouzlující proutník, jako byl táta.

Po maturitním plese jako by se máma vrátila do puberty. Čím dál častěji jsem ji nacházela stát u zrcadla a donekonečna si mumlat: „Ach jo, já vypadám. Sluší mi ta modrá sukně? Není lepší ta krémová? Nemám tu halenku zmuchlanou?

Proboha, mám oko na punčocháčích!“ Dělala mi radost. Lepší chovat se jako puberťačka než být pořád jenom nešťastná. Když se pak s Horákem vzali, uvědomila jsem si, že ten chlap bude vlastně můj otčím.

Bála jsem se, aby mi neporoučel nebo tak, ale nedělal to. Měl oči jen pro mámu a pro svou sbírku brouků. Moje máma byla konečně zase šťastná, a jen na tom záleželo!

Alžběta (66), Kolín

Související články
2 minuty čtení
Letošní Dušičky byly strašné. Zjistila jsem totiž, že můj vnuk je hrozný lump. To poznání mě zasáhlo tak, že už několik dní nemohu spát. Letos jsem se na hřbitov vypravila sama. Vždycky mě doprovázela dcera, ale v tomto roce ležela po operaci v nemocnici. Můj dospívající vnuk mi oznámil, že o víkendu má brigádu. Takovou, na které si vydělá dost peněz. Pochválila jsem ho, že si při studiu snaží
3 minuty čtení
Nic se nemá přehánět. Co měla má ubohá vnoučata ze všech svátků, narozenin a různých oslav, když je jejich matka přísná vegetariánka? Když si můj syn Tomáš přivedl domů Elišku, zdála se mi jako rozumná holka. Byla fajn. Ovšem jen do chvíle, než jsem začala nosit na stůl. Celá z toho, co viděla, zezelenala, rozklepala se a házela významné pohledy na syna. Nenapadlo mě, proč to dělá. Až mi to osv
5 minut čtení
Dodnes si pamatuji, jak si se mnou děda hrál, vyřezával mi hračky. Pak ale najednou zmizel a nikdo mi nedokázal říct, proč se to stalo. Byla jsem malá a děda byl takový můj parťák, který si se mnou uměl opravdu hrát. Měla jsem jen jeho, druhý s námi nebyl. Babičky byly vlídné, ale spíš se staraly o domácí pohodu, uvařily, pečovaly, ale nebyly tak odvážné jako děda. Byl to člověk, který uměl spr
4 minuty čtení
Když mi dcera oznámila, že třináctiletá Eliška už ke mně nebude chodit každou středu po škole, urazila jsem se. Středy byly přece vždycky naše! Nejdřív jsem ji vyzvedávala ze školky, později ze školy, dělala jí palačinky, pomáhala s úkoly a poslouchala všechny ty dětské starosti. „Eliška už má svůj program,“ vysvětlovala mi dcera Lenka. „Chce chodit s holkama ven a přihlásila se na volejbal.
3 minuty čtení
Celé dospívání se mému Filipovi posmívali, on však šel za svým snem a přáním stát se ženou! Dnes je úspěšný a já jsem na něj moc pyšná! Už od dětství byl náš nejstarší synek, Filip, poněkud zvláštní. Bavil se vždy spíše s děvčaty, klučičí hry ho nebavily. Jednoho večera, když jsem přišla z práce domů, jsem se stala svědkem dramatické hádky Filipa s jeho otcem. Syn seděl v křesle a usedavě plaka
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Hýčká Pfauserovou po rozchodu úžasný nový chlap?
nasehvezdy.cz
Hýčká Pfauserovou po rozchodu úžasný nový chlap?
Herečka známá ze seriálu Polabí či ZOO Nové začátky Denisa Pfauserová (37) nezahálí ani minutu? Je to teprve pár dní, co prasklo, že se po čtyřech letech rozešla s partnerem Martinem Kučerou, otcem
V zimě pozor na ledviny
panidomu.cz
V zimě pozor na ledviny
Jsou náchylné k prochladnutí a případný zánět není nic, o co by člověk stál. Ale o ledviny bychom tak jako tak měli pečovat celoročně. Pro tělo jsou nesmírně důležité a mají více funkcí než jen filtrování a vylučování škodlivin. – Produkují hormony, které ovlivňují krevní tlak i tvorbu červených krvinek. – Udržují v rovnováze minerály
Relaxace v českých lázních: Kam vyrazit za pohodou a zdravím?
nejsemsama.cz
Relaxace v českých lázních: Kam vyrazit za pohodou a zdravím?
Pobolívají vás klouby, záda, máte všeho až nad hlavu? Chce to lázně. Tady jsou alternativy těch nejlepších sanatorií u nás pro super odpočinek. Cítíte, že potřebujete vypnout a nechat se jen hýčkat? Teď je ideální čas na odpočinek v lázních. Pojďme se podívat, co vás ve kterých čeká. Zázračné léčivé účinky Nemusíte jezdit daleko. Česko je přímo lázeňskou velmocí
4 nejstarší národní parky: Do svatyně divočiny domorodcům vstup zakázán
historyplus.cz
4 nejstarší národní parky: Do svatyně divočiny domorodcům vstup zakázán
Frank se probouzí do svěžího srpnového rána. Udiveně hledí na skupinku ozbrojených indiánů na koních, kteří přijíždějí k jejich tábořišti u jižních gejzírů. Co tu dělají? Přece jim, turistům, slibovali tady v Yellowstonu opuštěnou panenskou přírodu.   Překvapení Franka Carpentera a jeho přátel, kteří jsou jedni z prvních turistů, jež přilákaly krásy Yellowstonského národního parku, je pochopitelné.